Seznam admirálů rakousko-uherského námořnictva

Vlajka rakousko-uherského válečného námořnictva

Během válek s revoluční Francií získala Habsburská monarchie oblast Benátsko-Lombardska a spolu s tím přístup k moři. Od té doby se datuje budování rakouského válečného námořnictva, jehož veliteli byli zpočátku vysocí důstojníci armády se zkušenostmi v námořních válkách. Nižší hodnosti kontradmirála a viceadmirála začaly být v rakouském námořnictvu udělovány od roku 1829. Hodnost admirála nebyla v době Rakouského císařství udělena ani jednou, neobdrželi ji ani arcivévodové Friedrich Ferdinand a Ferdinand Maxmilián, kteří přitom zastávali funkci vrchního velitele námořnictva a patřili k blízkým příbuzným císaře (oba dosáhli jen hodnosti viceadmirála).

Prvním admirálem c. k. námořnictva se stal až v době Rakouska-Uherska v roce 1875 baron Anton Bourguignon von Baumberg (1808–1879), dlouholetý velitel válečného přístavu v Pule. Admirálskou vlajku s titulem převzal 10. dubna 1875 v Pule za osobní účasti císařovny Alžběty.[1] Do roku 1918 byli do hodnosti admirála povyšování zpravidla vrchní velitelé námořnictva, jejich zástupci nebo velitelé námořní základny v Pule. V hodnostní hierarchii patřil admirál do II. platové třídy stejně jako generál jezdectva, respektive polní zbrojmistr s platem 8400 rakouských korun ročně, viceadmirál (= polní podmaršál) pobíral 6300 korun a kontradmirál (= generálmajor) měl nárok na 4200 korun ročně.[2]

Za první světové války byla ustanovena hodnost velkoadmirála (Großadmiral). V květnu 1916 ji získal tehdejší vrchní velitel rakousko-uherského námořnictva Anton Haus. Dne 1. listopadu 1916 byl na velkoadmirála povýšen následník trůnu arcivévoda Karel, který téhož dne získal v c. k. armádě hodnost generálplukovníka. Po úmrtí císaře Františka Josefa o tři týdny později nastoupil na trůn jako císař Karel I. a hodnosti v námořnictvu a armádě přestal užívat. Hodnost velkoadmirála získali v letech 1916 a 1917 také představitelé spojeneckého Německa, císař Vilém II. a jeho bratr princ Jindřich, v obou případech se jednalo o čestnou hodnost udělenou z kurtoazních důvodů, bez skutečného vlivu na chod c. k. námořmictva.

Velkoadmirál

Datum povýšení Foto Jméno Poznámky
1. května 1916 Anton Haus (1851–1917) vrchní velitel c. k. námořnictva
9. října 1916 princ Jindřich Pruský (1862–1929) bratr německého císaře Viléma II.
1. listopadu 1916 arcivévoda Karel (1887–1922) pozdější císař Karel I.
22. února 1917 Vilém II. Pruský (1859–1941) německý císař a pruský král 1888–1918

Admirál

Datum povýšení Foto Jméno Poznámky
9. dubna 1875 Anton svobodný pán Bourguignon von Baumberg (1808–1879) velitel námořní základny v Pule
18. září 1882 Friedrich svobodný pán von Pöck (1825–1884) vrchní velitel c. k. námořnictva
1. listopadu 1888 Maximilian svobodný pán Daublebsky von Sterneck (1829–1897) vrchní velitel c. k. námořnictva
1. května 1896 Alexander Eberan von Eberhorst (1829–1914) zástupce vrchního velitele c. k. námořnictva
1. dubna 1898 Maximilian svobodný pán von Pitner (1833–1911) velitel námořní základny v Pule
1. května 1899 Hermann svobodný pán von Spaun (1833–1919) vrchní velitel c. k. námořnictva
1. listopadu 1901 Johann von Hinke (1837–1904) velitel námořní základny v Pule
4. září 1902 arcivévoda František Ferdinand d'Este (1863–1914) následník trůnu
1. listopadu 1904 Franz svobodný pán Minutillo (1840–1916) velitel námořní základny v Pule
1. května 1905 Rudolf hrabě Montecuccoli (1843–1922) vrchní velitel c. k. námořnictva
1. listopadu 1910 Leodegar Kneissler von Maixdorf (1844–1925) zástupce vrchního velitele c. k. námořnictva
29. října 1911 arcivévoda Karel Štěpán (1860–1933)
1. listopadu 1911 Julius von Ripper (1847–1914) velitel námořní základny v Pule
19. března 1912 Rudolf Berghofer (1841–1912) zástupce vrchního velitele c. k. námořnictva
1. května 1915 Eugen von Chmelarž (1856–1945) velitel námořní základny v Pule
23. února 1917 Maximilian Njegovan (1858–1930) vrchní velitel c. k. námořnictva
1. května 1917 Paul Fiedler von Jürgen (1861–1919) velitel námořní základny v Pule
20. května 1918 Franz von Keil (1862–1945) námořní poradce císaře Karla I.

Viceadmirál

Viceadmirál Wilhelm von Tegetthoff (1827–1871), vítěz bitvy u Visu (1866)
Viceadmirál Bernhard von Wüllerstorf (1816–1883), rakouský ministr obchodu 1865–1867
Viceadmirál Karl Kailer von Kaltenfels (1862–1917), zástupce vrchního velitele c. k. námořnictva za první světové války

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný; díl I.; Praha, 1888 (reprint 1996); s. 218 (heslo Admirál) ISBN 80-7185-058-6
  2. Ottův slovník naučný, díl XI.; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 439–440 ISBN 80-7185-156-6

Literatura

  • SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; 513 s. ISBN 3-7648-2511-1
  • SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; 565 s. ISBN 3-7648-2519-7
  • SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl III. 1915–1924; Biblio Verlag Osnabrück, 2005; s. 412 s. ISBN 3-7648-2520-0

Externí odkazy

Zdroj