Egon Chorinský z Ledské

Egon hrabě Chorinský z Ledské
Nejvyšší hofmistr arcivévody Karla Štěpána
Ve funkci: 1893 – 1907
Předchůdce	nově zřízená funkce
Nástupce	Anton hrabě Ceschi e Santa Croce
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	viceadmirál (1906), kontradmirál (1898), fregatní kapitán (1886)
Narození	17. prosince 1842 Vídeň
Úmrtí	3. května 1907 (ve věku 64 let) Vídeň
Titul	hrabě
Rodiče	Bedřich Karel Chorinský z Ledské a Marie Terezie Esterházyová z Galanty
Profese	námořní důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Egon hrabě Chorinský z Ledské (německy Egon Graf Chorinsky, Freiherr von Ledske; 17. prosince 1842 Veselí nad Moravou – 3. května 1907 Vídeň) byl moravský šlechtic a rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1859 a byl účastníkem několika válek. Svou kariéru završil jako nejvyšší hofmistr arcivévody Karla Štěpána.^[1] V roce 1906 byl u námořnictva povýšen do hodnosti viceadmirála.

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Chorinských z Ledské, patřil k početné rodině hraběte Bedřicha Karla Chorinského (1802–1861) a jeho manželky Marie Terezie, rozené princezny Esterházyové (1813–1894),^[2][3] po matce byl vnukem rakouského diplomata knížete Pavla Antonína Esterházyho.^[4] Egon se narodil na zámku Veselí nad Moravou jako osmý z deseti dětí.^[5] Rozhodl se pro kariéru u námořnictva, studoval na námořní akademii v Terstu a Rijece (1855–1859). K c. k. námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1859 a ještě téhož roku se zúčastnil války se Sardinií.^[6] Poté vystřídal službu na různých lodích a u námořních základen v Pule a Terstu. Na řadové lodi SMS Kaiser se zúčastnil dánsko-německé války v roce 1864 a v listopadu téhož roku získal hodnost praporčíka.^[7] V roce 1870 byl povýšen na poručíka II. třídy^[8] o dva roky později získal hodnost poručíka I. třídy (1872).^[9] Sloužil na válečných lodích různých velikostí, působil u válečných přístavů v Terstu a Pule a byl i důstojníkem jednotek námořní pěchoty na pevnině.^[10][11]

V roce 1886 dosáhl hodnosti fregatního kapitána^[12] a jako první komorník (Kammer Vorsteher) byl přidělen ke dvoru arcivévody Karla Štěpána.^[13] Od roku 1893 byl u Karla Štěpána nejvyšším hofmistrem^[14][15] V té době již u námořnictva nesloužil, ale nadále postupoval v hodnostech, v roce 1898 byl povýšen na kontradmirála^[16] a nakonec v roce 1906 obdržel titulární hodnost viceadmirála.^[17]

Zemřel svobodný a bezdětný 3. května 1907 ve věku 64 let ve vídeňském paláci arcivévody Karla Štěpána.

Jako příslušník starého šlechtického rodu užíval šlechtický titul hraběte a v roce 1874 byl jmenován c. k. komořím.^[18] Ve funkci hofmistra arcivévody Karla Štěpána obdržel v roce 1893 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[19] Byl také rytířem Maltézského řádu.^[20]

• Válečná pamětní medaile (1864)
• Válečná medaile (1873)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1884)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1899)
• Řád železné koruny I. třídy (1903)

• komandér Řádu slávy (1871, Tunisko)
• Řád knížete Danila I. III. třídy (1877, Černá Hora)
• Řád sv. Stanislava III. třídy (1878, Rusko)
• Řád Osmanie IV. třídy (1882, Osmanská říše)
• Námořní záslužný kříž II. třídy (1888, Španělsko)
• Řád pruské koruny II. třídy (1891, Německo)
• Řád polární hvězdy II. třídy (1891, Švédsko)
• komandér Danebrožského řádu (1891, Dánsko)
• komandér Řádu Kristova (1891, Portugalsko)
• komandér Řádu svatého Josefa (1899, Toskánsko)
• velkokříž Námořního záslužného kříže (1903, Španělsko)

• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 36–39 (heslo Egon Graf Chorinsky) ISBN 3-7648-2519-7

Zdroj