Napoleon Louis von Wawel

Napoleon Louis von Wawel
Velitel námořní obrany v Pule
Ve funkci: 1914 – 1917
Vojenská služba
Služba	Polsko PolskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	viceadmirál v.v. (1920), generálporučík v.v. (1919), viceadmirál (1917), kontradmirál (1913), kapitán řadové lodi (1910), fregatní kapitán (1907), korvetní kapitán (1905)
Narození	10. října 1861 Krzeszowice
Úmrtí	14. prosince 1934 (ve věku 73 let) Bydhošť
Profese	důstojník
Ocenění	Řád železné koruny, Leopoldův řád, Řád znovuzrozeného Polska
Commons	Napoleon Louis-Wawel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Napoleon Louis von Wawel (10. října 1861 Krzeszowice – 14. prosince 1934 Bydhošť) byl rakousko-uherský a polský admirál, diplomat a politik. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1880, byl nižším důstojníkem na různých lodích, byl účastníkem vědeckých výprav a uplatnil se i v diplomacii. Za první světové války byl velitelem námořní obrany válečného přístavu v Pule (1914–1917). V roce 1917 byl penzionován v hodnosti viceadmirála, po první světové válce se angažoval ve státních službách Polské republiky, od roku 1923 žil v soukromí.

Narodil se v Haliči jako syn právníka, státního úředníka a historika Josefa von Wawela (1832–1898). Studoval na gymnáziích v Krakově a Bílsku, na doporučení příbuzného Julia Rippera pokračoval v dalším studiu na C. k. námořní akademii v Rijece (1876–1880). Jako kadet nastoupil v roce 1880 k námořnictvu a kromě služby na různých lodích působil mimo jiné u Hydrografického úřadu v Pule. V roce 1885 získal hodnost praporčíka,^[1] jako nižší důstojník postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1891,^[2] poručík I. třídy 1895^[3]) a v letech 1897–1899 se zúčastnil expedice do Severního ledového oceánu.^[4] V roce 1899 byl přidělen k oblastnímu námořnímu velitelství v Terstu^[5] a v roce 1904 byl přeložen k námořnímu sborovému velitelství v Pule.

V roce 1905 byl povýšen na korvetního kapitána^[6] a v letech 1906–1909 působil jako námořní atašé v Londýně.^[7][8] Mezitím k datu 1. května 1907 získal hodnost fregatního kapitána^[9] a v letech 1909–1910 byl velitelem bitevní lodi SMS Árpád. Dne 1. května 1910 byl povýšen na kapitána řadové lodi^[10] a následně převzal velení lodí SMS Kaiser Karl VI. (1910–1911) a SMS Erzherzog Ferdinand Max (1911). V letech 1911–1912 řídil kontrolní komisi Námořního technického výboru^[11] a v letech 1912–1913 zástupcem velitele námořního arzenálu v Pule.^[12]

Dne 1. května 1913 byl povýšen na kontradmirála,^[13] byl přidělen k námořnímu sborovému velitelství v Pule a v letech 1913–1914 zastával funkci viceprezidenta Námořního technického výboru.^[14] Za první světové války byl v letech 1914–1917 velitelem námořní obrany v Pule^[15] a ke dni 1. května 1917 získal hodnost viceadmirála.^[16] V říjnu 1917 byl penzionován.^[17] a přesídlil do Vídně.^[18] Po rozpadu monarchie se vrátil do rodného Polska, kde se nějakou dobu spekulovalo, že by se mohl stát vrchním velitelem polského námořnictva. K tomu nedošlo, ale byla mu přiznána hodnost viceadmirála ve výslužbě s nárokem na penzi. V letech 1920–1923 působil na polském ministerstvu zahraničí a jako vládní delegát byl členem Mezinárodní oderské komise, která měla upravovat západní hranice Polska. V roce 1923 odešel do soukromí a usadil se v Bydhošti.

Byl svobodný a bezdětný, na konci života jej trápila i řada zdravotních problémů. Po úmrtí sestry ve Vídni se cítil zcela osamocen a 14. prosince 1934 ve svém bytě v Bydhošti spáchal sebevraždu. Pohřben byl ve vojenské sekci městského hřbitova v Bydhošti.^[19]

Od roku 1878 byl spolu s otcem uživatelem šlechtického titulu s predikátem Edler von Wawel. Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[20]

• Válečná medaile (1883)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1905)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny III. třídy (1909)
• Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1915)
• rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1917)

• Řád Medžidie III. třídy (1905, Osmanská říše)
• Stříbrná medaile za zásluhy (1905, Osmanská říše)
• rytířský kříž Řádu Spasitele (1905, Řecko)
• komandérský kříž Královského řádu Viktoriina (1909, Spojené království)
• komandérský kříž Řádu znovuzrozeného Polska (1923, Polsko)

• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 483–486 (heslo Napoleon Louis von Wawel) ISBN 3-7648-2519-7

Zdroj