Maximilian Daublebsky von Sterneck

Maximilian Daublebsky von Sterneck
portrét
Narození 14. února 1829
Klagenfurt am Wörthersee
Úmrtí 5. prosince 1897 (ve věku 68 let)
Vídeň
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Povolání voják
Zaměstnavatel Former navy department of the Austro-Hungarian ministery of war (1883–1897)
Ocenění rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1866)
Řád železné koruny 1. třídy
rytíř velkokříže Řádu sv. Štěpána Uherského
velkokříž Řádu Spasitele
velkokříž Císařského řádu Leopoldova
Choť Lydia Griswold (od 1896)[1]
Děti Maximilian Daublebsky von Eichhain[1]
Rodiče Joseph Sterneck und Ehrenstein[2][1]
Příbuzní Hermann Daublebsky von Sterneck (sourozenec)
Karl Daublebsky von Eichhain (vnuk)
Funkce tajný rada
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maximilián Daublebský (také Daudlebský, Doudlebský) ze Sternecku (14. února 1829, Klagenfurt5. prosince 1897, Vídeň) pocházel z rodu Daudlebských ze Sternecku a byl velitelem Rakousko-uherského námořnictva.

Život

Rou 1847 vstoupil po absolvování Marine Kollegs v Benátkách do námořnictva v hodnosti kadeta. Roku 1848 se účastnil blokády Benátek a roku 1859 se stal korvetním kapitánem. V roce 1864 byl povýšen na fregatního kapitána a velel lodi SMS Schwarzenberg v bitvě u Helgolandu. V bitvě u Visu se svou lodí SMS Erzherzog Ferdinand Max, která byla vlajkovou lodí admirála Wilhelma von Tegetthoff, potopil italskou vlajkovou loď Re d'Italia. Za tento čin mu byl udělen Vojenský řád Marie Terezie.

V roce 1869 byl jmenován velitelem v přístavu Pola (dnes Pula). V roce 1872 byl povýšen na kontradmirála, roku 1883 obdržel hodnost viceadmirála a zároveň se stal velitelem Rakousko-uherského námořnictva. Roku 1888 byl povýšen do hodnosti admirála a tímto krokem byl jeho vojenský postup ukončen.

Zemřel roku 1897 ve Vídni. Jeho ostatky byl pohřbeny v Pule a srdce bylo pohřbeno v hrobce na zámku Krastowitze.

Reference

  1. a b c Deutsche Biographie. Dostupné online. [cit. 2022-09-04]
  2. Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online. [cit. 2022-09-04]

Externí odkazy

Zdroj