Portál:Astronomie

Astronomický portál

Článek

Messier 87

Messier 87 (M87, také NGC 4486 nebo Virgo A) je jasná masivní eliptická galaxie v souhvězdí Panny. Patří mezi nejhmotnější galaxie v širším okolí Mléčné dráhy a je ústředním členem Kupy galaxií v Panně. Je známá zejména díky velmi vysokému počtu kulových hvězdokup – obsahuje jich přibližně 12 000, kdežto Mléčná dráha jich má v porovnatelné vzdálenosti asi 200. Je od Země vzdálená kolem 54 milionů světelných let a objevil ji francouzský astronom Charles Messier 18. března 1781.

Již v roce 1947 byl na souřadnicích galaxie M87 pozorován výrazný zdroj rádiových vln, který byl označen Virgo A. V letech 1969–1970 bylo zjištěno, že výrazná část rádiových vln vychází z oblastí ležících podél výtrysku pozorovaného ve viditelném světle, který objevil již v roce 1918 Heber Curtis na Lickově observatoři.

Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila první bodový zdroj rentgenového záření později označovaný jako Virgo X-1. Následná rentgenová pozorování prováděná pomocí družice High Energy Astronomy Observatory 1 a Einsteinovy rentgenové observatoře ukázala složitý zdroj záření zahrnující aktivní galaktické jádro M87.

Uprostřed galaxie se nachází obří černá díra, která je jednou z nejhmotnějších známých černých děr – nejnovější měření z roku 2016 zjistilo hmotnost 7,22×10⁹ hmotností Slunce (černá díra v naší galaxii má hmotnost 3,7×10⁶ hmotností Slunce). Galaxie M87 se pak stala důležitým základem pro ověřování postupů odhadujících hmotnost ústředních obřích černých děr v galaxiích.

M87 je také silným zdrojem záření gama, paprsků s největší energií v elektromagnetickém spektru. Toto záření je z galaxie pozorováno už od konce 90. let 20. století. Nejpravděpodobnějším zdrojem gama záření je sama obří černá díra.

Zajímá mě více...

Zajímavosti

Víte, že

… astronomové vedou debatu s původními obyvateli Havaje o využití posvátného vrcholku hory Mauna Kea?

… hnědý podtrpaslík WISE 0855–0714 je s teplotou −50 až −15 °C nejchladnějším známým hvězdným objektem ve vesmíru?

… takzvané hyperrychlé hvězdy – tedy hvězdy, které mají rychlost umožňující jim opustit jejich galaxii – byly v roce 2018 díky přesným měřením družice Gaia objeveny i ve Velkém a Malém Magellanovu oblaku?

… prvním člověkem, který prosazoval vypouštění astronomických dalekohledů do vesmíru, byl brzo po druhé světové válce Lyman Spitzer, po kterém byl později pojmenován Spitzerův vesmírný dalekohled?

… radioteleskopy ALMA, které byly původně navrženy především pro pozorování chladných oblastí vesmíru, byly přičiněním českých vědců z Astronomického ústavu upraveny i pro pozorování Slunce?

… stáří prvních dochovaných útvarů na Merkuru, Zemi a Marsu se odhaduje na několik miliard let, zatímco u Venuše jen na 800 milionů let?

Historické události měsíce

1. února 2003 – V závěru vědecké mise STS-107, při sestupu do atmosféry, se rozpadl raketoplán Columbia; nepřežil nikdo ze sedmičlenné posádky.
3. února 1966 – Na povrch Měsíce sovětská dosedla sonda Luna 9 – stala se tak první sondou, která na Měsíci měkce přistála.
5. února 1974 – Sonda Mariner 10 provedla jako první při průletu okolo Venuše gravitační manévr.
7. února 1999 – Ke kometě Wild 2 vystartovala sonda Stardust.
9. února 1963 – Se narodil americký teoretický fyzik Brian Greene, jeden z autorů teorie superstrun.
12. února 1961 – K Venuši odstartovala Veněra 1 – první sonda k cizí planetě. Svého cíle však nedosáhla.
14. února 2000 – Kosmická sonda NEAR Shoemaker vstoupila na oběžnou dráhu okolo planetky 433 Eros.
15. února
- 1564 – Se narodil Galileo Galilei († 8. ledna 1642), významný toskánský astronom, fyzik a filosof.
- 1786 – Německý astronom William Herschel objevil mlhovinu Kočičí oko.
17. února 2004 – Byla objevena binární planetka Orcus.
19. února 1986 – Byla zahájena výstavba vesmírné stanice Mir.
21. února 1938 – Zemřel americký astronom George Ellery Hale (* 29. červen 1868).
25. února 1969 – Kolem Marsu proletěla sonda Mariner 6.

více ...

Chybějící důležité články

Články, které by bylo vhodné vytvořit: • S Doradus • P Cygni • LBV • Rho Cassiopeiae • Cirkumstelární disk • Eddingtonova mez • Luboš Brát • Gravitační přitažlivost • Průchod perihelem • Střední denní pohyb • Jindřich Zeman (astronom) • Astrograf • Hobby–Eberly Telescope • Subaru (dalekohled) • Southern African Large Telescope • Submilimetrová astronomie • Ross 128 • Galaktický rovník • Asteroidy typu C • Asteroidy typu S • Asteroidy typu M • Apollo (planetka) • Hvězdy populace I • Hvězdy populace II • NGC 2346 • NGC 6751 • NGC 5189 • NGC 5307 • Lokální bublina • Vesmírná observatoř • Upsilon Andromedae

Vybraný obrázek

Psí hvězda Sírius. Na tomto snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu je nejjasnější hvězda noční oblohy Sírius (jasnost -1,46 mag.). Sírius je součástí souhvězdí Velkého psa a leží ve vzdálenosti asi 8,6 světelných roků od Slunce. Na tomto snímku vidíme hlavní hvězdu Sírius A a jeho menšího společníka Síria B.

Další obrázky ...