Ptáci (Aves) jsou dvojnozí teplokrevní obratlovci. Celkem je známo asi 9300 až 9800 druhů ptáků.
Ptáci se podle nejnovějších výzkumů vyvinuli z drobných teropodních dinosaurů v průběhu jury. Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, zobákem bez zubů, kladením vajec s tvrdou skořápkou, vysokým stupněm metabolismu, srdcem se čtyřmi komorami a lehkou, ale pevnou kostrou. Většina ptáků má přední končetiny přeměněné na křídla umožňující let, přestože běžci a někteří další, zejména endemické ostrovní druhy tuto schopnost k letu ztratily. >>více
Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vybírají zobákem ze země a z tlejících kmenů. Hnízdí v norách, které si najdou pod kořeny stromů, v husté vegetaci či si je sami vyhrabou. Jsou silně teritoriální a zejména samci dokáží své území agresivně bránit proti vetřelcům, především ostatním samcům. Více…
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) je nejrozšířenějším druhemvlaštovky. Hnízdí v severní Africe, Evropě, Asii a Severní Americe, na zimu většinově táhne do subsaharské Afriky, jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Jedná se o nápadného ptáka velikosti vrabce. Pro vlaštovku obecnou je typický dlouhý, hluboce vykrojený tmavý ocas opatřený řadou bílých skvrn. Svrchní strana těla je modročerná a spodina bílá až béžovobílá s tmavým pruhem na hrudi a sytě červeným čelem a hrdlem. Létá rychle a obratně většinou nízko nad zemí či vodní hladinou, a v letu téměř výhradně chytá také potravu, kterou tvoří dvoukřídlí, brouci a další hmyz. Hnízdí v jednotlivých párech nebo koloniích, přičemž staví typické otevřené hnízdo z hliněných hrudek v budovách, průjezdech či pod mosty. Snůška čítá 4–5 bílých, tmavě skvrnitých vajec.
Slované, Germáni a řada dalších kultur vnímali vlaštovku po celá staletí i díky jejímu zvyku lovit obtížný hmyz vlídně a její přílet na hnízdiště spojovali s příchodem jara. Lidé z těchto kultur tolerovali a podporovali také její hnízdění ve vlastních staveních, k němuž docházelo prokazatelně již ve starověku. Preferovanými místy k hnízdění jsou pro vlaštovky tradičně chlévy, kravíny, vepříny a další místa s chovy hospodářských zvířat, v jejichž blízkosti vždy nacházely dostatek potravy. Právě úbytek takových chovů spolu s dalšími doprovodnými efekty intenzifikace zemědělství bývá označován za hlavní zdroj poklesu četnosti tohoto ptáka, k němuž v části areálu dochází už od druhé poloviny 20. století. Areál rozšíření a globální populace druhu jsou nicméně natolik rozsáhlé, že je vlaštovka obecná Mezinárodním svazem ochrany přírody považována za málo dotčený druh. Více…
Celá taxonomie ptáků prochází neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se nadále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.
Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).
Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:
Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)
Sajako Kuroda je japonská ornitoložka a bývalá japonská princezna. Je jedinou dcerou a nejmladším dítětem bývalého japonského císaře Akihita a jeho manželky, bývalé císařovny Mičiko. Je tak sestrou panujícího císaře Naruhita. Od roku 2017 je také šintoistickou velekněžkou svatyně Ise. Roku 1992 byla přijata jako pracovnice výzkumu na Jamašinském institutu ornitologie, kde se specializovala na výzkum ledňáčků. Více…
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Ptáci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
Pokud založíte nový článek týkající se ptáků, zapište ho prosím mezi nové články.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
