Gustav von Brudl

Gustav von Brudl
Velitel námořního arzenálu v Pule
Ve funkci: 1891 – 1895
Předchůdce	Arno von Rohrscheidt
Nástupce	Oscar Cassini
Přednosta odboru námořní sekce na ministerstvu války
Ve funkci: 1885 – 1891
Předchůdce	Karl von Schaffer
Nástupce	Rudolf Berghofer
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	viceadmirál (1895), kontradmirál (1891), kapitán řadové lodi (1884), fregatní kapitán (1880), korvetní kapitán (1877)
Ocenění	Řád železné koruny, Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav von Brudl (3. prosince 1837 Terst – 16. května 1907 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1853 a zúčastnil se několika válek. Později se uplatnil v technologickém vývoji a modernizaci válečného loďstva. Zastával funkci přednosty odboru na ministerstvu války (1885–1891) a nakonec byl velitelem námořního arzenálu v Pule (1891–1895). Při odchodu do výslužby získal hodnost viceadmirála a byl povýšen do šlechtického stavu (1895).

Pocházel z rodiny obchodníka a první vzdělání získal v Terstu, kde v letech 1850–1853 pokračoval ve studiu na námořní akademii. V roce 1853 vstoupil jako kadet k námořnictvu a mimo jiné se plavil na obchodních lodích, v letech 1854–1855 sloužil na korvetě SMS Minerva na Blízkém východě. V roce 1857 získal hodnost praporčíka a kromě služby na dalších lodích působil také u námořních základen v Terstu nebo Pule. V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a v letech 1859–1860 byl přidělen k arzenálu v Benátkách.

V roce 1864 se zúčastnil dánsko-německé války a mezitím postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1861,^[1] poručík I. třídy 1866).^[2] Působil u zásobovacího úřadu v Terstu nebo u vojenského velitelství v Zadaru, později byl prvním důstojníkem na několika válečných lodích. V roce 1876 byl povýšen na korvetního kapitána,^[3] v té době několik let sloužil u torpédového oddělení dělostřelecké komise v Pule (1874–1878).^[4] V letech 1878–1879 byl velitelem dělového člunu SMS Albatros na Blízkém východě a v roce 1879 byl přeložen k námořní základně v Terstu.^[5]

K datu 1. listopadu 1880 byl povýšen na fregatního kapitána^[6][7] a znovu byl přidělen k dělostřelecké komisi v Pule. V letech 1882–1884 byl velitelem výcvikové lodi SMS Velebich^[8] a k datu 1. května 1884 získal hodnost kapitána řadové lodi.^[9] V letech 1885–1891 zastával funkci přednosty II. odboru v námořní sekci na ministerstvu války ve Vídni,^[10][11] mezitím byl krátce velitelem obrněných lodí SMS Custozza (1887) a SMS Kronprinz Erzherzog Rudolf (1890). Ke dni 1. května 1891 byl povýšen do hodnosti kontradmirála^[12][13] a svou kariéru završil jako velitel arzenálu v Pule (1891–1895).^[14][15] V srpnu 1895 byl bez bližšího zařazení přeložen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule a k datu 1. listopadu 1895 byl penzionován. Při příležitosti odchodu do penze obdržel hodnost viceadmirála.^[16]

Ve výslužbě žil nejprve v Terstu,^[17] v roce 1897 se přestěhoval do Vídně,^[18] kde zemřel 16. května 1907 ve věku 69 let. Pohřben byl na vídeňském Centrálním hřbitově.

Během dovolené v roce 1879 se ve Zhořelci oženil, jeho manželkou se stala Johanna von Rohrscheidt (1856–1930), dcera důstojníka saské královské armády Richarda von Rohrscheidt. Z manželství se narodily dvě děti, dcera Carolina a syn Karl.

Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[19] V roce 1895 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von Brudl.^[20]

• Válečná medaile (1873)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1876)
• Řád železné koruny III. třídy (1891)
• Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1893)
• komturský kříž Řádu Františka Josefa (1895)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)

• Řád Medžidie III. třídy (1880, Osmanská říše)
• Řád červené orlice II. třídy (1891, Německo)
• komandér Danebrožského řádu (1891, Dánsko)
• Řád pruské koruny II. třídy (1894, Německo)

• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 428–432 (heslo Gustav von Brudl) ISBN 3-7648-2511-1

Zdroj