Portál:Živočichové

Maloočkovití (Sparassidae) jsou čeleď dvouplicných pavouků, jež zahrnuje přes 1 500 popsaných druhů. Jde o prakticky celosvětově rozšířené pavouky, s centrem diverzity mezi 40° severní šířky a 40° jižní šířky, v Česku je však původním druhem pouze maloočka smaragdová (Micrommata virescens). Maloočky typicky dosahují středně velkých až velkých rozměrů, průměrná velikost těla činí asi 25 mm. Řadí se mezi ně i jedni z největších pavouků na světě, jako je Heteropoda maxima s rozpětím končetin až 300 mm. Jedinečný je způsob zakloubení nohou, které umožňují nejen pohyb dopředu a dozadu, ale rovněž do stran. Navzdory svému vzezření nejsou maloočky člověku nebezpečné a jejich kousnutí působí jen lokální obtíže.

Maloočky jsou aktivní lovci, schopní přemoci i menší druhy obratlovců. Den tráví v úkrytu, pouštní maloočky si dokonce dokážou vyhrabávat nory v sypkém písku. Na rozdíl od mnoha dalších pavouků žijí maloočkovití v dlouhodobě stabilních párech, některé druhy v početných rodinných societách. Samice během svého života typicky vyprodukuje dva až pět kokonů, které hlídá a v případě potřeby i náruživě brání. Délka dožití je delší než u jiných pavouků, u velkých druhů činí 2 až 2,5 roku, někdy i více. Více…

• … lenochodovi černopásému vyrůstá na krku hříva?
• … někteří wobegongovití žraloci dokážou vylézt z vody na břeh?
• … ještěr trnorep egyptský pije vodu z temene vlastní hlavy?
• … rypoš lysý nemá receptory bolesti?

• Freymann et al. (2025) popsali hygienickou a zdravotní péči v komunitách šimpanzů z ugandského lesa Budongo. ^{Frontiers in Ecology and Evolution 13}
• Elves-Powell et al. (2025) se zabývali opomíjenou otázkou nelegálního obchodu se zvířaty z KLDR. ^{Biological Conservation}
• Na titulní stranu časopisu Nature se dostalo úspěšné osekvenování genomu šesti hominoidů. ^{Nature 641(8062)}
• Úřad pro ochranu přírody australského státu Victoria zahájil vyšetřování hromadného úhynu chráněných kakaduů naholících (Cacatua sanguinea). ^ekolist.cz
• Výzkum struktury kostí rodu Kryoryctes podpořil revoluční hypotézu, že předek dnešních ježur a ptakopysků žil obojživelným způsobem života. ^{Proceedings of the National Academy of Sciences 122(19)}
• McTavish et al. (2025) publikovali kompletní a aktualizovatelný evoluční strom všech ptáků světa. ^{Proceedings of the National Academy of Sciences 122(18)}
• „Pekelný mravenec“ rodu Vulcanidris, starý asi 113 milionů let, se stal nejstarším vědecky popsaným mravencem. ^{Current Biology}
• Kuramitsu et al. (2025) popsali u parazitoidních blanokřídlých nový ekologický fenomén pojmenovaný „pirátský parazitismus“. ^{Scientific Reports 15}
• Společnost pro ochranu moří ohodnotila makrely ze severovýchodního Atlantiku lovené vlečnými sítěmi stupněm 4 „rybího semaforu“ – doporučuje tedy podnikům, aby takové ryby nenakupovaly. ^{Marine Conservation Society}
• Lozada-Chávez et al. (2025) se zabývali evolucí komára tropického (Aedes aegypti) v souvislosti s jeho adaptacemi pro život v antropogenním prostředí. ^{Nature Ecology & Evolution 9(4)}

(aktualizováno 14. 5. 2025)