Chudozubí
 Chudozubí | |
|---|---|
Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla)
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
chudozubí (Xenarthra) Cope, 1889 |
| Čeledi | |
| |
| Sesterská skupina | |
| Boreoeutheria | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chudozubí (Xenarthra, dříve Edentata)[1] je řád savců žijících v Jižní a Severní Americe, zahrnující 29 druhů ve 4 čeledích.
Charakteristika
I když se jednotliví zástupci příliš nepodobají, mají několik společných znaků:
- přidané kloubní spojení mezi hrudní a bederní páteří (xenarthrální, proto Xenarthra)
- redukovaná sklovina (nebo rovnou celý chrup)
- pomalý metabolismus
- vynikající čich
- stálá tělní teplota 20–35 °C
- živí se převážně mravenci
Evoluce
Chudozubí jsou velmi starobylou skupinou savců a v minulosti dosahovali značných rozměrů (lenochod Megatherium – až 6 m). Nejstarší fosilie druhu Riostegotherium yanei z Brazílie pocházejí z období paleocénu (stáří asi 58 až 55 milionů let).[2]
Charakteristika
Pásovcovití
- protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk
- nejvíce zubů ze suchozemských savců – až 100 (bez skloviny, kořenů)
Lenochodi
- jako jediní savci mají 6–9 krčních obratlů
- žijí zavěšeni na stromech – hřbetem dolů
- jsou býložraví
Mravenečníkovití
- mají hrabavé nohy s mohutnými drápy
- bezzubé čelisti
- protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk
- jazyk je dlouhý až 60 cm
- jsou na něm trny a lepkavé sliny, na které chytá termity a hmyz
Systém
| Eutheria |
|
||||||||||||||||||
pásovci (Cingulata)
- †Pampatheriidae
- †Glyptodontidae
-
pásovcovití (Dasypodidae)
-
pláštníci (Chlamyphorinae)
- pláštník velký (Chlamyphorus retusus)
- pláštník malý (Chlamyphorus truncatus)
-
pásovci (Dasypodinae)
- pásovec jedenáctipásý (Cabassous unicinctus)
- pásovec středoamerický (Cabassous centralis)
- pásovec krátkouchý (Cabassous chacoensis)
- pásovec dlouhouchý (Cabassous tatouay)
- pásovec bolivijský (Chaetophractus nationi)
- pásovec štíhlý (Chaetophractus vellerosus)
- pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus)
- pásovec jižní (Dasypus hybridus)
- pásovec Kapplerův (Dasypus kappleri)
- pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus)
- pásovec horský (Dasypus pilosus)
- pásovec pampový (Dasypus sabanicola)
- pásovec sedmipásý (Dasypus septemcinctus)
- Dasypus yepesi
- pásovec šestipásý (Euphractus sexcinctus)
- pásovec velký (Priodontes maximus)
- pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus)
- pásovec třípásý (Tolypeutes tricinctus)
- pásovec malý (Zaedyus pichiy)
-
pláštníci (Chlamyphorinae)
Pilosa
lenochodi (Folivora)
- †Rathymotheriidae
- †Scelidotheriidae
- †Mylodontidae
- †Orophodontidae
- †Megatheriidae
-
lenochodi tříprstí (Bradypodidae)
- lenochod tříprstý (Bradypus tridactylus)
- lenochod hnědokrký (Bradypus variegatus)
- lenochod trpasličí (Bradypus pygmaeus)
- lenochod černopásý (Bradypus torquatus)
-
lenochodi dvouprstí (Megalonychidae)
- lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus)
- lenochod krátkokrký (Choloepus hoffmanni)
mravenečníci (Vermilingua)
-
mravenečníkovití (Myrmecophagidae)
- mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla)
- mravenečník čtyřprstý(Tamandua tetradactyla)
- mravenečník mexický (Tamandua mexicana)
- mravenečník dvouprstý (Cyclopes didactylus) – někdy řazen do zvláštní čeledi Cyclopedidae
Odkazy
Reference
- ↑ ŠMAHA, Jiří (autor českého překladu). ZVÍŘE. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2002. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. Kapitola Chudozobí, s. 138.
- ↑ Lílian P. Bergqvist; et al. (2019). Osteoderm microstructure of Riostegotherium yanei, the oldest Xenarthra. Anais da Academia Brasileira de Ciências 91, suppl. 2: e20181290. doi: http://dx.doi.org/10.1590/0001-3765201920181290
Literatura
- Krmpotic, C. M.; et al. (2021). The Dorsal Integument of the Southern Long-Nosed Armadillo Dasypus hybridus (Cingulata, Xenarthra), and a Possible Neural Crest Origin of the Osteoderms. Discussing Evolutive Consequences for Amniota. Journal of Mammalian Evolution. doi: https://doi.org/10.1007/s10914-021-09538-9
- E. H. Zack, S. M. Smith & K. D. Angielczyk (2023). From Fairies to Giants: untangling the effect of body size, phylogeny, and ecology on vertebral bone microstructure of Xenarthran mammals. Integrative Organismal Biology. obad002. doi: https://doi.org/10.1093/iob/obad002
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chudozubí na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chudozubí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Taxon Xenarthra ve Wikidruzích
- http://www.savci.upol.cz/chudozub.htm
