Megatherium
 MegatheriumStratigrafický výskyt: Raný pliocén-raný holocén, před 5 miliony-10(možná i 8) tisíci let | |
|---|---|
 kostra druhu Megatherium americanum
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Nadřád |
chudozubí (Xenarthra) |
| Řád |
lenochodi (Folivora) |
| Čeleď |
Megatheriidae |
| Rod |
Megatherium Cuvier, 1796 |
 | |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Megatherium (z řečtiny Mega-velký a Therion-zvíře) je vyhynulý rod obrovského pozemního lenochoda. Žil od období pliocénu do konce pleistocénu v Jižní Americe a Střední Americe, než byl zcela vyhuben.[1] Dosahoval zhruba rozměrů (hmotnosti) dnešního slona, jeho hmotnost se pohybovala v rozmezí 4 až 6 tun.
Potrava
Obří lenochod pojídal listy stromů, za kterými se natahoval opřený o zadní část těla. Výzkumy prokázaly, že nebyl všežravý, ale šlo o výlučného býložravce.[2] Měl neobyčejně dlouhé drápy.
Historie
Jeho fosilní pozůstatky byly poprvé objeveny již v roce 1788 v Argentině, přibližně sto kilometrů od Buenos Aires.
Žil možná ještě kolem roku 8000 př. n. l. (před deseti tisíci lety), datum jeho přesného vyhynutí ale není známé.[3] Objevy fosilních stop z Nového Mexika dokazují, že tito obří savci byli loveni pravěkým člověkem.[4]
V populární kultuře
Megatherium se objevuje v několika dokumentárních trikových filmech, např. Putování s pravěkými zvířaty. Je zde vyobrazen jako býložravec, který se občas oportunisticky přiživí i na čerstvých mršinách.
S obřím lenochodem se opakovaně setkává hrdina románu Ludvíka Součka Bohové Atlantidy.
Reference
- ↑ YIRKA, Bob. Study suggests giant sloth did not make it to Holocene. phys.org [online]. 2019-03-07 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Senckenberg Research Institute; Natural History Museum. The giant sloth megatherium was a vegetarian. phys.org [online]. 2017-04-18 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fiedal, Stuart (2009). "Sudden Deaths: The Chronology of Terminal Pleistocene Megafaunal Extinction". In Haynes, Gary (ed.). American Megafaunal Extinctions at the End of the Pleistocene. Vertebrate Paleobiology and Paleoanthropology. Springer. str. 21–37. doi:10.1007/978-1-4020-8793-6_2. ISBN 978-1-4020-8792-9.
- ↑ SWITEK, Brian. Is This Going to Be a Stand-Up Fight, Sir, or Another Sloth Hunt?. scientificamerican.com [online]. 2018-05-18 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Megatherium na Wikimedia Commons
- Článek o megatériu na webu NHM (anglicky)
