Arno von Rohrscheidt

Arno von Rohrscheidt
Velitel cvičné eskadry
Ve funkci:
1891 – 1892
Předchůdce Wilhelm Weber
Nástupce Oscar Cassini
Velitel arzenálu v Pule
Ve funkci:
1888 – 1891
Předchůdce Moritz Manfroni von Manfort
Nástupce Gustav von Brudl
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost kontradmirál (1887), kapitán řadové lodi (1883), fregatní kapitán (1876), korvetní kapitán (1870)

Profese voják
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arno von Rohrscheidt (německy Friedrich Wolf Arno von Rohrscheidt) (14. ledna 1832 Budyšín15. května 1906 Terst) byl rakousko-uherský admirál. Původně sloužil u obchodního loďstva a v roce 1852 přešel k c. k. námořnictvu. Zúčastnil se několika válek a později zastával mimo jiné funkce v námořní sekci na ministerstvu války. V roce 1887 dosáhl hodnosti kontradmirála a svou kariéru završil jako velitel arzenálu v Pule (1888–1891) a velitel cvičné eskadry (1891–1892). V roce 1892 odešel do penze a dožil v soukromí v Terstu.

Životopis

SMS Radetzky, vlajková loď admirála Rohrscheidta jako velitele cvičné eskadry 1891–1892

Pocházel ze Saska a byl evangelíkem, narodil se jako syn saského kapitána Friedricha Moritze von Rohrscheidt (1794–1870). Po základním vzdělání absolvoval kurz ve stavbě lodí a původně sloužil u obchodního námořnictva. V roce 1849 vstoupil jako kadet k německé spolkové flotile a v roce 1852 přešel k c. k. námořnictvu. Začínal u jednotek námořní pěchoty a poté vystřídal službu na různých lodích. Mimoto sloužil u arzenálu v Benátkách a znovu u námořní pěchoty, v roce 1854 získal hodnost praporčíka.[1] Dva roky strávil na palubě fregaty SMS Bellona (1857–1859) a v roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií.

Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1860[2], poručík I. třídy 1864)[3] a v roce 1864 se jako dělostřelecký důstojník na fregatě SMS Don Juan d'Austria zúčastnil dánsko-německé války v Severním moři. Další dva roky byl velitelem fregaty SMS Adria (1864–1866) a v roce 1866 se jako první důstojník na fregatě SMS Salamander zúčastnil bitvy u Visu během války s Itálií.[4] Poté byl prvním důstojníkem na několika dalších lodích a v letech 1868–1870 pobočníkem velitele námořní základny v Pule admirála Bourguignona.[5] V hodnosti korvetního kapitána (29. října 1870) byl přidělen k velení arzenálu v Pule (1871–1873) a získal pod velení menší plavidla typu torpédových člunů. K datu 24. dubna 1876 byl povýšen na fregatního kapitána[6] a na obrněné lodi SMS Custozza se stal šéfem štábu eskadry (1876–1878).[7] Poté byl přeložen k námořní základně v Terstu, kde byl mimo jiné viceprezidentem stálé komise pro výstavbu lodí (1880–1883). Na jaře 1883 vedl výstrojní sklady v Pule, kde byl krátce také dočasným velitelem arzenálu.[8]

K datu 1. listopadu 1883 byl povýšen do hodnosti kapitána řadové lodi.[9] V letech 1883–1884 byl prezidentem stálé komise pro námořní dělostřelectvo[10] a plavil se také na císařské jachtě SMS Miramar. V roce 1884 byl přidělen k prezidiální kanceláři námořní sekce na ministerstvu války, kde byl pak v letech 1885–1888 ředitelem operační kanceláře a zároveň pobočníkem vrchního velitele námořnictva admirála Sternecka.[11][12]

K datu 1. listopadu 1887 byl povýšen na kontradmirála[13] a po návratu z úřadu ve Vídni byl v letech 1888–1891 velitelem arzenálu v Pule.[14] Nakonec byl na obrněné lodi SMS Radetzky velitelem cvičné eskadry (1891–1892).[15] Ke dni 1. května 1892 byl penzionován.[16]

Po odchodu do výslužby se usadil v Terstu[17][18], kde zemřel 15. května 1906 ve věku 74 let a byl pochován na vojenském hřbitově Sant'Anna.

Řády a vyznamenání

Během služby u námořnictva obdržel několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[19][20]

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Odkazy

Reference

  1. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1854; s. 670 dostupné online
  2. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 721 dostupné online
  3. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 707 dostupné online
  4. Přehled velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu na webu moja-rijeka.eu dostupné online
  5. Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 883 dostupné online
  6. Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 740 dostupné online
  7. Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 75 dostupné online
  8. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1883; Vídeň, 1883; s. 63 dostupné online
  9. Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 922, 925 dostupné online
  10. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 84 dostupné online
  11. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1886; s. 61 dostupné online
  12. WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918 ; Vídeň, 1961; s. 150 dostupné online
  13. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1890; Vídeň, 1889; s. 1009, 1013 dostupné online
  14. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1891; Vídeň, 1891; s. 86 dostupné online
  15. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1087 dostupné online
  16. SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 153 dostupné online
  17. Ruhestands-Schematismus der österreichisch-ungarisch Armee 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 170 dostupné online
  18. Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1906; s. 93 dostupné online
  19. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1891; s. 250 dostupné online
  20. Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Pula, 1903; s. 71 dostupné online

Literatura

  • SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 395–399 (heslo Arno von Rohrscheidt) ISBN 3-7648-2511-1

Zdroj