Oskar Gassenmayr
Oskar Gassenmayr | |
---|---|
![]() | |
Velitel C. k. námořní akademie v Rijece | |
Ve funkci: 1913 – 1913 | |
Předchůdce | Eugen von Chmelarž |
Nástupce | Richard von Barry |
Přednosta technického odboru námořní sekce na ministerstvu války | |
Ve funkci: 1909 – 1911 | |
Předchůdce | Franz Mirtl |
Nástupce | Franz von Löfler |
Vojenská služba | |
Služba |
![]() |
Hodnost | viceadmirál (1914), kontradmirál (1911), kapitán řadové lodi (1908), fregatní kapitán (1905), korvetní kapitán (1901) |
Narození |
19. září 1859 Perg |
Úmrtí |
19. února 1918 (ve věku 58 let) Linec |
Profese | námořní důstojník |
Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oskar Gassenmayr (německy Oscar Heinrich Thomas Gassenmayr) (19. září 1859 Perg – 19. února 1918 Linz) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1878, vystřídal působení na různých lodích i v námořní administraci, v rámci zavádění technických novinek si celoživotně doplňoval vzdělání. Vyznamenal se jako účastník rakousko-uherského kontingentu v rámci mezinárodního zákroku proti boxerskému povstání v Číně (1900–1901), později velel několika bitevním lodím a zastával vysoké funkce v námořní sekci na ministerstvu války. Nakonec byl prezidentem Námořního technického výboru (1912) a velitelem C. k. námořní akademie v Rijece (1913). V roce 1913 odešel do penze a mimo aktivní službu získal o rok později hodnost viceadmirála.
Biografie

Pocházel z rodiny soudce, studoval na gymnáziu v Linzi (1870–1874) a na C. k. námořní akademii v Rijece (1874–1878). K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1878 a sloužil na různých lodích, v roce 1882 se zúčastnil potlačení povstání v Dalmácii, téhož roku získal hodnost praporčíka.[1] Sloužil u arzenálu a sborového námořního velitelství v Pule, věnoval se zavádění technických novinek a v letech 1887–1889 si doplnil vzdělání na univerzitě ve Vídni. V roce 1889 byl povýšen na poručíka II. třídy[2] a v letech 1890–1894 byl důstojníkem na výcvikové lodi SMS Novara.[3] Mezitím byl v roce 1892 povýšen na poručíka I. třídy.[4] V roce 1895 byl prvním důstojníkem na obrněné lodi SMS Satellit a v letech 1896–1900 působil v námořní sekci na ministerstvu války.[5]
V únoru 1900 odcestoval jako první důstojník na křižníku SMS Aspern do Číny,[6] kde se Rakousko-Uhersko podílelo na potlačení boxerského povstání. V Číně zůstal do července 1901, podílel se na zabírání pozemků pro rakouské ekonomické zájmy a na obnově poničeného rakousko-uherského vyslanectví.[7] Na křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia se vrátil do Evropy, mezitím byl povýšen na korvetního kapitána (1. května 1901).[8] Jako první důstojník sloužil na křižníku SMS Kaiser Franz Joseph a bitevní lodi SMS Monarch. K datu 1. května 1905 získal hodnost fregatního kapitána[9] a v letech 1905–1907 byl přednostou vojenského odboru u námořního oblastního velitelství v Terstu.[10] Poté vystřídal post velitele na bitevních lodích SMS Wien, SMS Monarch a SMS Habsburg (1907–1908).[11]

V hodnosti kapitána řadové lodi (1. května 1908)[12] byl povolán jako přednosta technického odboru v námořní sekci na ministerstvu války ve Vídni (1909–1911).[13][14] V roce 1911 byl krátce velitelem SMS Erzherzog Franz Ferdinand jako vlajkové lodi eskadry. V letech 1911–1913 působil jako místopředseda u Námořního technického výboru,[15] kde byl v létě 1912 krátce i předsedou.[16]
K datu 1. listopadu 1911 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.[17] V březnu 1913 byl jmenován velitelem C. k. námořní akademie v Rijece,[18] ale již v říjnu téhož roku penzionován.[19] Mimo aktivní službu získal hodnost viceadmirála (16. listopadu 1914).[20] Po odchodu do penze žil původně ve Vídni, v roce 1915 se přestěhoval do Linze, kde také zemřel.
Řády a vyznamenání
Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vysokých ocenění.[21]
-
Válečná medaile (1885)
-
Vojenská záslužná medaile (1894)
-
Jubilejní pamětní medaile (1898)
-
Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1901)
-
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903)
-
Vojenský jubilejní kříž (1908)
-
Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1913)
-
rytířský kříž Leopoldova řádu (1913)
Odkazy
Reference
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 16 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1890; Vídeň, 1889; s. 1019 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 152 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1896; Vídeň, 1895; s. 1074 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1897; Vídeň, 1896; s. 1107, 1119 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 158 dostupné online
- ↑ SKŘIVAN, Aleš a kolektiv: Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914; Praha, 2014; s. 37, 121 ISBN 978-80-86781-23-5
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1209 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1905; s. 1239 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 302 dostupné online
- ↑ Rang- und Eintheilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 11, 169 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 1314 dostupné online
- ↑ WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 152 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1909; s. 337 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 337 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 10, 170 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1911; s. 1379, 1383 dostupné online
- ↑ Seznam velitelů C. k. námořní akademie na webu moja-rijeka.eu dostupné online
- ↑ Služební postup Oskara Gassenmayra in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 52 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1915; Vídeň, 1915; s. 141 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Oskara Gassenmayra in: Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 138 dostupné online
Literatura
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 402–406 (heslo Oskar Gassenmayr) ISBN 3-7648-2519-7