2014
3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
2014 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 10 524 783 |
Narození | 109 860 |
Zemřelí | 105 665 |
Přirozený přírůstek | 4 195 |
Přírůstek stěhováním | 21 661 |
Celkový přírůstek | 25 856 |
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Události
Česko
-
1. ledna
- Začal být účinný nový občanský zákoník.
- Palestinský velvyslanec Džamál al-Džamál podlehl zraněním způsobenými explozí v jeho služebním bytě v Praze Suchdole.
- 6. ledna – Zástupci vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepsali koaliční smlouvu.
- 7. ledna – Martin Červíček byl odvolán z funkce policejního prezidenta, staronovým prezidentem se stal Petr Lessy (působil do 28. února).
- 17. ledna – Bohuslav Sobotka byl jmenován předsedou vlády České republiky.
- 29. ledna – Byla jmenována vláda Bohuslava Sobotky.
- 11. února – Expremiér Petr Nečas byl obviněn z podplácení v tzv. kauze Nagyová.
- 13. duben – Novým policejním prezidentem se stal Tomáš Tuhý.
- 23.–24. května – V Česku se konaly volby do Evropského parlamentu. Volilo se 21 europoslanců z celkového počtu 751.
- 27. května – Bývalý náměstek MPSV Vladimír Šiška byl za machinace s IT zakázkami ministerstva a za vydírání odsouzen k šesti letům vězení.
- 8. července – Armáda České republiky utrpěla největší ztrátu v novodobých dějinách, kdy při sebevražedném útoku poblíž letecké základny Bagrám zemřeli čtyři čeští vojáci, spolu s dalšími 12 tamními oběťmi. Pátý český voják byl těžce raněn a 14. července zemřel.
- 21. července – Vláda Bohuslava Sobotky vybrala nového eurokomisaře. Stane se jím ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, která ve výběru porazila Pavla Mertlíka.
- 25. srpna – Ve sporu o amnestii Václava Klause soud schválil smír, podle něhož se bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf na vyhlášeném znění amnestie nepodílel.
- 1. září – Pavel Hasenkopf podal na Vratislava Mynáře trestní oznámení pro pomluvu ohledně Mynářova výroku, že Hasenkopf je jedním z autorů amnestie Václava Klause.
- 4. září – Ve Vilémově se zřítil most, na kterém probíhala rekonstrukce. Zemřeli čtyři dělníci, další dva byli zraněni.
- 10. září – Kandidátka na českou eurokomisařku Věra Jourová získala portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví.
- 20. září – Náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel byl zvolen předsedou vojenského výboru NATO.
- 24. září – Na Pražský hrad se dostal výhružný dopis adresovaný prezidentovi Miloši Zemanovi s bílým práškem. Případ šetří policie.
- 3. října – Prezident Miloš Zeman přijal demisi ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové.
- 7. října – Evropský parlament schválil nominaci Věry Jourové na post eurokomisařky pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví.
- 10. října a 11. října – proběhly volby do Senátu Parlamentu České republiky, volby do zastupitelstev obcí a volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve volbách uspěly především vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
- 14. října – Žena trpící schizofrenii pobodala na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou tři studenty a zasahujícího policistu. Jeden ze studentů útok nepřežil.
- 16. října – Ve Vrběticích došlo k výbuchu muničního skladu č. 16. Na místě zahynuli dva zaměstnanci skladu, došlo k evakuaci obyvatel přilehlých obcí.
- 17. října a 18. října – Proběhlo druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Ve volbách uspěly především vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
- 1. prosince – Ledovková kalamita ochromila hromadnou dopravu v ČR a dodávky elektřiny v mnoha regionech. Tramvajová doprava v Praze dokonce poprvé ve své historii zažila úplné zastavení provozu. Do normálu se dopravní i energetická situace vrátila až 3. prosince.
- 3. prosince – Ve Vrběticích došlo k dalšímu výbuchu muničního skladu č. 12. Opět proběhla evakuace obyvatel přilehlých obcí, oba dva výbuchy jsou vyšetřovány jako úmyslný trestný čin.
Svět
-
1. ledna
- Řecko se ujalo předsednictví EU.
- Lotyšsko se stalo 18. členem eurozóny.
- 10. ledna – Byl uveřejněn seznam kandidátů na prezidenta Slovenska.
- 11. ledna – Byla zrušena Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko.
- únor – Sociální nepokoje v Bosně a Hercegovině
- 7. února – Byly zahájeny zimní olympijské hry v ruském Soči, které skončily 23. února.
- 18. února – Naplno vypukly nepokoje na Ukrajině.
- 22. února – Konala se konzistoř s jmenováním nových kardinálů.
- 2. března – předávání Oscarů (Cen Akademie)
- 6. března – Krymský parlament přijal rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku, viz článek Krymská krize.
- 7. března – Byly zahájeny zimní paralympijské hry v ruském Soči, které skončily 16. března.
- 8. března – Letadlo letu Malaysia Airlines 370 s 239 osobami na palubě zmizelo nad Thajským zálivem a zřejmě se později zřítilo v oblasti Indického oceánu.
-
16. března
- V krymském referendu byl uznán vznik Republiky Krym, která požádala o přičlenění k Ruské federaci.
- Parlamentní volby v Srbsku
- 27. března – kometa 17P/Holmes prošla perihéliem.
- 29. března – Slovenským prezidentem zvolen Andrej Kiska, v druhém kole prezidentských voleb porazil Roberta Fica.
- 6. dubna – V maďarských parlamentních volbách zvítězila strana Fidesz
- 8. dubna – Byla ukončena podpora operačního systému Windows XP a kancelářského balíku Microsoft Office 2003.
- 17. dubna – Nedaleko korejského ostrova Čedžu se potopil trajekt. Pohřešuje se 300 lidí.
- 27. dubna – kanonizace Jana XXIII. a Jana Pavla II. v Římě
- 29. dubna – prstencové zatmění Slunce na jižní polokouli.
- květen
- Při povodních na Balkáně zahynulo 44 lidí
- Nepokoje v Abcházii
- 2. května – Požár budovy odborů v Oděse
- 9.–25. května – V Minsku proběhlo 78. mistrovství světa v ledním hokeji.
- 11. května – Uskutečnilo se referendum Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky o samostatnosti. Přes 90 procent lidí se vyslovilo pro samostatnost.
- 24. května – Zástupci Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky podepsali dohodu o spojení a vytvoření státního útvaru „Nové Rusko“.
- 22.–25. května – Konaly se volby do Evropského parlamentu. Volilo se 751 europoslanců.
-
25. května
- Dalia Grybauskaitė byla znovuzvolena litevskou prezidentkou
- V prezidentských volbách na Ukrajině byl zvolen Petro Porošenko
- 2. června – Španělský král Juan Carlos I. abdikoval a za svého nástupce určil svého syna Filipa.
- 4. a 5. června – Konal se 40. summit G8 v Bruselu.
- 7. června – Petro Porošenko složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Ukrajiny.
- 8. června – Abd al-Fattáh as-Sísí složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Egypta.
- 15. června – Andrej Kiska složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Slovenska.
- 18. června – Vůdci vojenského převratu v Turecku z roku 1980 Kenan Evren a Tahsin Şahinkaya byli odsouzeni na doživotí.
- 10. června – V izraelských prezidentských volbách byl zvolen Re'uven Rivlin
- 12. června – V Brazílii začalo 20. mistrovství světa ve fotbale.
- 19. června – Filip, asturský kníže složil přísahu a stal se králem Španělska jako Filip VI. Španělský
- 1. července – Itálie se ujala předsednictví EU.
- 13. července – Mistry světa ve fotbale se stala německá fotbalová reprezentace.
- 15. července – Novým předsedou Evropské komise se stal lucemburský politik a bývalý premiér Jean-Claude Juncker.
- 17. července – V oblasti bojů na východní Ukrajině byl sestřelen Boeing 777 malajsijských aerolinií. Zemřelo všech 298 osob na palubě.
- 10. srpna – V historicky první přímé prezidentské volbě v Turecku byl zvolen premiér Recep Tayyip Erdoğan.
- 16.–28. srpna – Letní olympijské hry mládeže 2014 v čínském Nankingu
- 19. srpna – Americký novinář James Foley byl popraven v syrské poušti neznámým islámským radikálem, jeho smrt vyvolala v západním světe vlnu pobouření.
- 24. srpna – Meziplanetární sonda New Horizons prolétla blízko L5 soustavy Slunce–Neptun.
- 28. srpna – Recep Tayyip Erdoğan složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Turecka.
- 30. srpna – Polský premiér Donald Tusk byl na summitu Evropské unie zvolen předsedou Evropské rady.
- 2. září – Další americký novinář Steven Sotloff byl popraven v syrské poušti neznámým islámským radikálem, stejně jako James Foley v srpnu.
- 6. září – Počet nakažených ebolou při celoroční epidemii se přehoupl přes 4 000.
- 8. září – Britský následník trůnu Princ William a jeho manželka Kate oznámili, že čekají druhé dítě.
- 13. září – Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, tentokrát jím byl britský humanitární pracovník David Haines.
- 18. září – Ve Skotsku proběhlo referendum o nezávislosti na Spojeném království. Pro odtržení od Británie hlasovalo 44,7% lidí, proti 55,3% lidí, Skotsko tak zůstane její součástí.
- 3. října – Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, stal se jím opět britský humanitární pracovník Alan Henning.
- 16. října – Zanikla europarlamentní frakce Evropa svobody a přímé demokracie, 20. října byla opět obnovena.
- 4. listopadu – Byl spuštěn první pilíř evropské bankovní unie, tj. jednotný dohled ECB nad evropskými systémově významnými bankami.
- 9. listopadu – V Katalánsku začalo symbolické hlasování o nezávislosti na Španělsku.
- 12. listopadu – Přistál modul Philae jako historicky první lidský stroj na kometě.
-
15. listopadu
- Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, stal se jím americký humanitární pracovník Peter Kassig.
- Komunální volby na Slovensku
- 15. a 16. listopadu – Summit G20 v Brisbane
- 1. prosince – Druhým předsedou Evropské rady se stal Donald Tusk.
-
16. prosince
- Hra Subnautica byla vydána v předběžném přístupu
- Ozbrojenci ze skupiny Tahrík-e Tálibán-e Pákistán spáchali masakr v péšávarské vojenské škole. Útok si vyžádal 141 obětí většinu z nich tvořili děti.
- 28. prosince – Na cestě ze Surabaje do Singapuru se ztratilo letadlo malajsijské společnosti AirAsia se 162 lidmi na palubě.
- 31. prosince – Spojené státy americké a Spojené království stáhli své jednotky z Afghánistánu.
Celoroční události
- Rok rodinných farem (OSN)
- Rok české hudby
- Rok krystalografie (OSN)
- Tzv. supervolební rok v České republice (volby do Europarlamentu, do zastupitelstev obcí a do 1/3 Senátu)
- Ukrajinská krize
- Epidemie eboly v západní Africe
Narození
- 20. února – Leonor Švédská, dcera švédské princezny Madeleine
-
10. prosince
- Jakub Monacký, syn monackého knížete Alberta II., následník trůnu
- Gabriela Monacká, dcera monackého knížete Alberta II., monacká princezna
Úmrtí
Česko
- 5. ledna – Josip Kleczek, astronom a sluneční fyzik (* 22. února 1923)
- 6. ledna – Karel Gut, sportovec hokejista, hokejový trenér a funkcionář, 3. předseda ČSLH (* 16. září 1927)
- 7. ledna – Stanislav Hradecký, ekonom, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze (* 16. dubna 1928)
- 8. ledna – Ivan Remunda, malíř, grafik a spisovatel (* 28. července 1934)
- 9. ledna – Věra Tichánková, herečka (* 7. prosince 1920)
- 10. ledna – Petr Hlaváček, obuvnický expert, vysokoškolský pedagog a výzkumník (* 23. února 1950)
- 12. ledna – Jiřina Prokšová, herečka (* 11. března 1928)
- 17. ledna – Oldřich Šimáček, výtvarník a scénograf (* 2. září 1919)
- 18. ledna – Milan Kajkl, sportovec hokejista (* 14. května 1950)
- 20. ledna – Milan Schulz, dramatik, prozaik, básník, literární kritik a publicista (* 6. dubna 1930)
- 21. ledna – Karel Fořt, katolický kněz (* 8. listopadu 1921)
-
26. ledna
- Iva Mojžišová, slovenská teoretička a historička umění (* 4. května 1939)
- Josef Stejskal, římskokatolický kněz a patnáctý arciděkan v Horní Polici (* 21. ledna 1922)
-
30. ledna
- Jiří Křeček, patofyziolog (* 11. dubna 1923)
- Milan Jelínek, jazykovědec a bohemista (* 22. června 1923)
- 31. ledna – Jiří Fiedler, historik, redaktor, překladatel a muzejník (* 4. března 1935)
- 12. února – Vratislav Karel Novák, sochař, šperkař a pedagog (* 13. prosince 1942)
- 13. února – Viktor Růžička, kameraman (* 10. března 1943)
- 16. února – Jaroslav Krejčí, politik, právník, ekonom a sociolog (* 13. února 1916)
-
17. února
- Tom Zajíček, sociolog a politik (* 25. srpna 1948)
- Richard Hes, tanečník, herec, režisér a choreograf (* 5. července 1963)
-
19. února
- Josefina Napravilová, odbojářka, válečná veteránka, zachránkyně dětí (* 21. ledna 1914)
- Miroslav Štandera, generál, hrdina druhé světové války (* 5. října 1918)
- 23. února – Alice Herzová-Sommerová, klavíristka (* 26. listopadu 1903)
- 26. února – Jiří Litochleb, ložiskový geolog a mineralog (* 29. září 1948)
- 27. února – Richard Sacher, politik a polistopadový federální ministr vnitra (* 1. září 1942)
-
1. března
- Zdeněk Hajný, malíř a grafik (* 30. ledna 1942)
- Vojtěch Hurta, výtvarník a řezbář (* 25. března 1943)
- 5. března – Pavel R. Pokorný, knihovník, archivář a heraldik (* 27. května 1947)
- 6. března – Jiří Dadák, závodník v hodu kladivem (* 7. března 1926)
- 8. března – Jaroslav Kerles, karikaturista a ilustrátor (* 3. listopadu 1939)
- 11. března – Vladislav David, profesor mezinárodního práva (* 12. srpna 1927)
- 12. března – Věra Chytilová, filmová režisérka (* 2. února 1929)
- 14. března – Otakar Brousek starší, herec (* 28. září 1924)
-
15. března
- Jiří Pistorius, literární historik a kritik (* 19. března 1922)
- Karel Kraus, dramaturg, překladatel, esejista a literární teoretik (* 28. ledna 1920)
- 20. března – Naděžda Sobotková, tanečnice, baletní mistryně a pedagožka (* 20. dubna 1923)
-
23. března
- Jaroslav Šerých, malíř, grafik a ilustrátor (* 27. února 1928)
- Miroslav Štěpán, komunistický politik (* 5. srpna 1945)
- 24. března – Zdeněk Kabelka, lékař, pediatr a otorhinolaryngolog (* 15. prosince 1951)
- 25. března – Robert Kopecký, politik, poslanec a starosta (* 18. dubna 1952)
- 29. března – Oldřich Škácha, fotograf (* 16. října 1941)
-
8. dubna
- Petr Traxler, skifflový a folkový kytarista, mandolinista, skladatel a zpěvák (* 29. září 1948)
- Alena Hynková, scenáristka, dramaturgyně a režisérka (* 25. května 1947)
- 12. dubna – Jan Chmelík, novinář, konferenciér, publicista a spisovatel (* 11. září 1930)
- 18. dubna – Antonín Molčík, herec (* 8. září 1939)
- 20. dubna – Vladimír Vopálka, právník a vysokoškolský pedagog (* 28. června 1952)
- 24. dubna – Blanka Vítková, operní pěvkyně, mezzosopranistka (* 14. listopadu 1948)
- 29. dubna – Iveta Bartošová, zpěvačka (* 8. dubna 1966)
- 3. května – Bořivoj Srba, divadelní historik, teoretik a kritik, dramaturg a pedagog (* 19. listopadu 1931)
- 9. května – Jiří Kratochvíl, klarinetista, muzikolog, skladatel a hudební pedagog (* 17. srpna 1924)
- 19. května – Adriena Šimotová, malířka (* 6. srpna 1926)
- 24. května – Petr Hach, histolog, embryolog a maltézský rytíř (* 7. června 1941)
- 29. května – Antonín Viktora, jazzový kytarista (* 29. května 1943)
- 31. května – Jiří Bruder, herec (* 13. dubna 1928)
- 3. června – Jaroslav Kaňkovský, herec (* 1. ledna 1944)
- 5. června – Hana Orgoníková, politička v letech 1993–2013 poslankyně Parlamentu ČR (* 8. prosince 1946)
- 14. června – Alexandr Ort, historik a politolog (* 20. září 1926)
- 20. června – Zbyšek Stodůlka, politik (* 19. června 1947)
- 28. června – Ivan Pfaff, historik, publicista a spisovatel (* 6. června 1925)
- 30. června – Jiří Švec, reprezentant v řecko-římském zápase (* 20. listopadu 1935)
- 6. července – Zdeněk Pičman, fotbalový reprezentant (* 23. ledna 1933)
- 13. července – František Fröhlich, překladatel ze severských jazyků (* 13. května 1934)
- 17. července – Nataša Tanská, spisovatelka, novinářka, scenáristka a herečka (* 30. listopadu 1929)
- 20. července – Václav Sloup, herec (* 1. března 1936)
- 29. července – Zdeněk Klanica, archeolog (* 28. listopadu 1938)
- 30. července – Gertruda Grubrová-Goepfertová, malířka, grafička, básnířka a spisovatelka (* 16. dubna 1924)
- 21. července – Eva Vrchotová, herečka a spisovatelka (* 7. května 1910)
- 2. srpna – Alfréd Hampel, tenorista (* 9. října 1939)
- 3. srpna – Jaroslava Hadrabová-Kavková, zpěvačka (Rangers, Spirituál kvintet) (* 21. dubna 1943)
- 5. srpna – Jana Hrdá, zakladatelka osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením (* 2. prosince 1953)
- 9. srpna – Jiří Heřt, vědec, lékař-anatom (* 5. dubna 1928)
- 12. srpna – Marta Boháčová, operní pěvkyně (* 8. května 1936)
- 14. srpna – Robert Sak, historik (* 19. ledna 1933)
-
17. srpna
- Vladimír Knybel, amatérský archeolog a fotograf (* 10. října 1938)
- Jana Sotonová, reportérka ČT (* 13. března 1986)
- 21. srpna – Bohumila Grögerová, spisovatelka (* 7. srpna 1921)
- 24. srpna – Jindřich Pokorný, spisovatel a překladatel (* 12. dubna 1927)
-
31. srpna
- Leon Juřica, hudební skladatel a pedagog (* 2. května 1935)
- Josef Hrnčíř, dirigent (2. dubna 1921)
- 4. září – Joan Riversová, americká herečka (* 8. června 1933)
- 5. září – Karel Černý, filmový architekt a výtvarník (* 7. dubna 1922)
- 7. září – Svatopluk Potáč, ekonom (* 24. března 1925)
- 8. září – Jaroslav Kašpar, historik (* 3. června 1929)
- 9. září – Jaroslav Koliha, malíř (* 12. dubna 1924)
- 10. září – Václav Hálek, hudební skladatel (* 17. března 1937)
- 14. září – Petr Příhoda, pedagog, publicista a psychiatr (* 17. ledna 1939)
- 19. září – Jiří Musílek, pedagog, ochotnický herec, publicista politik (* 18. května 1942)
- 20. září – Zdeněk Hořínek, divadelní teoretik, dramaturg, dramatik a herec (* 15. listopadu 1931)
- 23. září – Daniel Reynek, tiskař a umělecký fotograf (* 9. června 1928)
-
28. září
- Lubomír Havlák, operní zpěvák (* 27. prosince 1921)
- Petr Skoumal, hudebník (* 7. března 1938)
- 2. října – Karel Lewit, neurolog slovinského původu (* 25. dubna 1916)
- 4. října – Nina Jiránková, herečka (* 1. říjen 1927)
- 5. října – Milan Kozelka, multimediální umělec, básník, spisovatel a kritik komunistického režimu (* 3. listopadu 1948)
- 7. října – Rudolf Čechura, spisovatel (* 5. února 1931)
- 9. října – Václav Burian, novinář, překladatel, literární kritik a básník (* 28. srpna 1959)
- 10. října – Pavel Landovský, herec a dramatik (* 11. září 1936)
-
12. října
- Dagmar Špryslová, členka baletu Národního divadla v Praze (* 27. července 1929)
- Ludmila Freiová, spisovatelka (* 15. března 1926)
- Jan Schánilec, herec (* 22. října 1941)
- 14. října – Petr Vejvoda, student a hrdina (* 20. května 1998)
- 15. října – Jiří Reynek, překladatel a grafik (* 5. července 1929)
- 19. října – Miloslava Rezková, atletka (* 22. července 1950)
- 28. října – Miloslav Kročil, divadelní herec, recitátor (* 3. listopadu 1941)
- 29. října – Petr Zvolský, psychiatr (* 12. září 1933)
- 2. listopadu – Anna Vejvodová, herečka (* 19. prosince 1925)
- 7. listopadu – Zdeněk Beran, malíř, autor objektů a instalací (* 7. března 1937)
- 15. listopadu – Jiří Urbanec, literární historik (* 25. května 1932)
- 21. listopadu – Zdeněk Bobrovský, basketbalista a trenér (* 1. prosince 1933)
- 25. listopadu – Petr Hapka, skladatel a zpěvák (* 13. května 1944)
-
1. prosince
- Lenka Zogatová, manažerka a organizátorka akcí alternativní hudby a undergroundu (* 8. června 1956)
- Jan Schneider, textař, básník, dramatik, scenárista, novinář (* 30. března 1934)
- 9. prosince – Rostislav Kubišta, voják a lesník (* 3. května 1923)
- 11. prosince – Kolja Kubíček, advokát (* 9. srpna 1945)
- 21. prosince – Zdeněk Švehla, operní tenorista (* 16. července 1924)
- 23. prosince – Přemek Podlaha, moderátor (* 13. června 1938)
- 27. prosince – Jaro Křivohlavý, psycholog a spisovatel (* 19. března 1925)
- 28. prosince – Josef Vondruška, básník, prozaik a hudebník (* 18. dubna 1952)
Svět
-
1. ledna
- Herman Pieter de Boer, nizozemský spisovatel, textař a novinář (* 9. února 1928)
- Džamál al-Džamál, palestinský diplomat, velvyslanec v České republice (2013–2014) (* 1957)
- Sam Ulano, americký jazzový bubeník (* 12. srpna 1920)
- 3. ledna – Saul Zaentz, americký filmový producent (* 28. února 1921)
- 5. ledna – Eusébio, portugalský fotbalista (* 25. ledna 1942)
-
7. ledna
- Bernard Maris, francouzský ekonom, spisovatel, novinář (* 23. září 1946)
- Run Run Shaw, hongkongský mediální magnát a filmový producent (* 23. listopadu 1907)
-
9. ledna
- Amiri Baraka, americký spisovatel, dramatik, básník, esejista a hudební kritik (* 7. října 1934)
- Dale T. Mortensen, americký ekonom (* 2. února 1939)
- 10. ledna – Vugar Gašimov, ázerbájdžánský šachista (* 24. července 1986
- 11. ledna – Ariel Šaron, izraelský voják a politik (* 26. února 1928)
-
13. ledna
- Roscoe Howells, velšský spisovatel, historik a novinář (* 27. října 1919)
- Ronny Jordan, britský kytarista (* 29. listopadu 1962)
- 14. ledna
- 16. ledna – Hiró Onoda, japonský voják z období 2. světové války, který se dlouho skrýval ve filipínské džungli (* 19. března 1922)
- 17. ledna – Joe Evans, americký jazzový saxofonista (* 7. října 1916)
- 18. ledna – Dallas Taylor, americký bubeník (* 7. dubna 1948)
- 19. ledna – Michał Joachimowski, polský atlet (* 26. září 1950)
- 20. ledna – Claudio Abbado, italský dirigent (* 26. června 1933)
-
21. ledna
- Jocelyn Hay, velšská novinářka (* 30. července 1927)
- Andrej Chudoba, slovenský spisovatel (* 21. listopadu 1927)
-
23. ledna
- Riz Ortolani, italský filmový hudební skladatel (* 25. března 1926)
- Jan Pesman, nizozemský rychlobruslař (* 4. května 1931)
- 24. ledna – Šulamit Aloniová, izraelská politička a levicová aktivistka (* 29. listopadu 1928)
- 25. ledna – Gyula Sax, maďarský šachový velmistr (* 18. června 1951)
-
26. ledna
- José Emilio Pacheco, mexický spisovatel (* 30. června 1939)
- Gerald Whitham, britský matematik (* 13. prosince 1927)
- 27. ledna – Peter Seeger, americký hudebník, banjista, zpěvák, skladatel a aktivista (* 3. května 1919)
- 29. ledna – François Cavanna, francouzský spisovatel a novinář (* 22. února 1923)
- 31. ledna – Miklós Jancsó, maďarský filmový režisér (* 27. září 1921)
-
1. února
- Maximilian Schell, rakouský herec a režisér (* 8. prosince 1930)
- Luis Aragonés, španělský fotbalový trenér (* 28. července 1938)
- René Ricard, americký malíř, básník a umělecký kritik (* 23. července 1946)
-
2. února
- Philip Seymour Hoffman, americký herec (* 23. července 1967)
- Gerd Albrecht, německý dirigent (* 19. července 1935)
- 3. února – Louise Broughová, americká tenistka (* 11. března 1918)
-
6. února
- Vasil Biľak, československý komunistický politik slovenského původu (* 11. srpna 1917)
- Robert A. Dahl, americký politolog (* 17. prosince 1915)
- 8. února – Dick Berk, americký jazzový bubeník (* 22. května 1939)
-
10. února
- Stuart Hall, britský teoretik kulturálních studií a sociolog (* 3. února 1932)
- Shirley Temple-Blacková, americká herečka a diplomatka (* 23. dubna 1928)
-
13. února
- Marty Thau, americký hudební producent a manažer (* 7. prosince 1938)
- Ralph Waite, americký herec a režisér (* 22. června 1928)
- 14. února – Tom Finney, anglický fotbalista (* 5. dubna 1922)
- 15. února – Cliff Bole, americký režisér (* 9. listopadu 1937)
- 18. února – Bernd Noske, německý zpěvák a bubeník (* 17. srpna 1946)
- 19. února – Valerij Kubasov, sovětský kosmonaut, vědec a konstruktér (* 7. ledna 1935)
- 24. února – Harold Ramis, americký scenárista, režisér, producent, herec (* 21. listopadu 1944)
- 25. února – Paco de Lucía, španělský hudební skladatel a kytarista (* 21. prosince 1947)
-
26. února
- Dezső Novák, maďarský fotbalista (* 3. února 1939)
- Paco de Lucía, španělský kytarista a hudební skladatel (* 21. prosince 1947)
- 1. března – Alain Resnais, francouzský filmový režisér (* 3. června 1922)
- 2. března – Ryhor Baradulin, běloruský publicista, překladatel a básník (* 24. února 1935)
- 4. března – Wu Tchien-ming, čínský filmový režisér (* 19. října 1939)
- 5. března – John Uzzell Edwards, velšský expresionistický malíř (* 10. října 1934)
- 6. března – Jean-Louis Bertuccelli, francouzský filmový režisér (* 3. června 1942)
- 8. března – Viktor Šem-Tov, ministr izraelských vlád (* 1. února 1915)
- 12. března – José da Cruz Policarpo, portugalský kardinál (* 26. února 1936)
- 13. března – Al Harewood, americký jazzový bubeník (* 3. června 1923)
- 14. března – Tony Benn, britský politik (* 3. dubna 1925)
- 15. března – Scott Asheton, americký rockový bubeník (* 16. srpna 1949)
- 18. března – Joe Lala, americký hudebník a herec (* 3. listopadu 1947)
-
23. března
- Geraldo Mattos, brazilský spisovatel (* 28. června 1931)
- Adolfo Suárez, španělský premiér (* 25. září 1932)
-
30. března
- Kate O'Mara, anglická televizní, filmová a divadelní herečka (* 10. srpna 1939)
- Anna Zadrożyńska, polská etnoložka (* 31. května 1938)
- 31. března – Frankie Knuckles, světově známý DJ a hudebník (* 18. ledna 1955)
-
1. dubna
- Jacques Le Goff, francouzský historik (* 1. ledna 1924)
- Rolf Rendtorff, německý evangelický teolog (* 10. května 1925)
- King Fleming, americký jazzový klavírista (* 4. května 1922)
-
2. dubna
- Glyn Jones, jihoafrický spisovatel, scenárista a herec (* 27. dubna 1931)
- Urs Widmer, švýcarský spisovatel a překladatel (* 21. května 1938)
- 5. dubna – Wayne Henderson, americký jazzový pozounista (* 24. září 1939)
- 6. dubna – Mickey Rooney, americký herec (* 23. srpna 1920)
-
8. dubna
- Emmanuel III. Delly, irácký katolický kněz, kardinál (* 27. září 1927)
- Karlheinz Deschner, německý spisovatel a kritik náboženství (* 23. května 1924)
- Jozef Repko, slovenský spisovatel-prozaik a dramatik (* 12. října 1940)
- 9. dubna – Svetlana Velmar-Janković, srbská spisovatelka a novinářka (* 1. února 1933)
-
10. dubna
- Richard Hoggart, britský literární teoretik (* 24. září 1918)
- Sue Townsendová, britská spisovatelka (* 2. dubna 1946)
-
13. dubna
- Michael Ruppert, americký spisovatel (* 3. února 1951)
- Ernesto Laclau, argentinský filozof (* 6. října 1935)
-
14. dubna
- Armando Peraza, kubánský perkusionista (* 30. května 1924)
- Ladislav Ballek, slovenský spisovatel, politik a diplomat (* 2. dubna 1941)
- 15. dubna – Ladislav Ballek, slovenský spisovatel, politik a diplomat (* 2. dubna 1941)
- 16. dubna – Ernst Florian Winter, rakouský historik a politolog (* 16. prosince 1923)
- 17. dubna – Gabriel García Márquez, kolumbijský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 6. března 1927)
- 20. dubna – Rubin Carter, americký boxer, symbol rasové nespravedlnosti (* 6. května 1937)
- 22. dubna – Michael Glawogger, rakouský filmový režisér a scenárista (* 3. prosince 1959)
-
24. dubna
- Hans Hollein, rakouský designér a architekt (* 30. března 1934)
- Tadeusz Różewicz, polský básník a dramatik (* 9. října 1921)
-
29. dubna
- Reuven Feuerstein, izraelský psycholog (* 21. srpna 1921)
- Bob Hoskins, britský herec (* 26. října 1942)
-
1. května
- Allen Kent, americký odborník na informatiku (* 24. října 1921)
- Asaf Dajan, izraelský herec a režisér (* 23. listopadu 1945)
- Jean-Luc Dehaene, belgický politik (* 7. srpna 1940)
- 2. května – Edita Brestenská, slovenská paleontoložka (* 18. listopadu 1920)
-
3. května
- Bobby Gregg, americký bubeník a hudební producent (* 30. dubna 1936)
- Gary Stanley Becker, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 2. prosince 1930)
- 4. května – Taťjana Samojlovová, ruská divadelní a filmová herečka (* 4. května 1934)
- 7. května – Farley Mowat, kanadský spisovatel, novinář, přírodovědec a cestovatel (* 12. května 1921)
-
9. května
- Melvin Patton, americký olympijský vítěz v běhu na 200 metrů (* 16. listopadu 1924)
- Joe Wilder, americký jazzový trumpetista a skladatel (* 22. února 1922)
-
12. května
- Marco Cé, italský kněz, benátský patriarcha a kardinál (* 8. července 1925)
- Ludo Lehen, slovenský malíř (* 3. června 1925)
- H. R. Giger, švýcarský malíř, sochař a návrhář (* 5. února 1940)
- 15. května – Jean-Luc Dehaene, belgický premiér (* 7. srpna 1940)
-
18. května
- Wubbo Ockels, nizozemský fyzik, univerzitní profesor a astronaut (* 28. března 1946)
- Dobrica Ćosić, jugoslávský spisovatel a politik (* 29. prosince 1921)
- 19. května – Jack Brabham, australský automobilový závodník a pilot Formule 1 (* 2. dubna 1926)
- 23. května – Jehudit Hendel, izraelská spisovatelka (* 25. října 1921)
- 25. května – Wojciech Jaruzelski, polský generál a politik (* 6. července 1923)
- 28. května – Maya Angelou, americká spisovatelka (* 4. dubna 1928)
- 30. května – Michael Szameit, německý (NDR) spisovatel (* 29. července 1950)
- 2. června – Duraisamy Simon Lourdusamy, indický kardinál (* 5. února 1924)
-
3. června
- Željko Šturanović, premiér Černé Hory (* 31. ledna 1960)
- Svjatoslav Belza, ruský spisovatel, literární a hudební vědec a kritik (* 26. dubna 1942)
- 9. června – Bernard Agré, kněz z Pobřeží slonoviny, arcibiskup Abidžanu, kardinál (* 2. března 1926)
- 11. června – Ruby Dee, americká herečka (* 27. října 1922)
- 12. června – Jimmy Scott, americký jazzový zpěvák (* 17. července 1925)
- 13. června – Gyula Grosics, maďarský fotbalista (* 4. února 1926)
- 14. června – Ultra Violet, francouzsko-americká umělkyně a spisovatelka (* 6. září 1935)
-
15. června
- Daniel Keyes, americký spisovatel (* 9. srpna 1927)
- Miško Eveno, slovenský malíř francouzského původu (* 7. listopadu 1934)
- 17. června – Ivan Balaďa, slovenský filmový a televizní režisér a scenárista (* 1. ledna 1936)
- 18. června – Horace Silver, americký jazzový pianista a skladatel (* 2. září 1928)
-
19. června
- Gerry Goffin, americký textař (* 11. února 1939)
- Avraham Šalom, ředitel izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin bet (* 7. června 1928)
- 21. června – Robert Gardner, americký filmař, režisér a antropolog (* 5. listopadu 1925)
- 22. června – Teenie Hodges, americký kytarista (* 3. června 1946)
- 24. června – Eli Wallach, americký herec (* 7. prosince 1915)
- 27. června – Bobby Womack, americký soulový zpěvák (* 4. března 1944)
- 28. června – Meshach Taylor, americký herec (* 11. dubna 1947)
- 29. června – Paul Horn, americký flétnista (* 17. března 1930)
- 30. června – Paul Mazursky, americký filmový režisér, scenárista a herec (* 25. dubna 1930)
- 1. července – David Greenglass, americký špion a známý manželů Rosenbergových (* 2. března 1922)
- 4. července – Torill Thorstad Haugerová, norská spisovatelka (* 22. listopadu 1943)
-
7. července
- Alfredo Di Stéfano, argentinsko-španělský fotbalista a trenér (* 4. července 1926)
- Eduard Ševardnadze, gruzínský prezident (* 25. ledna 1928)
-
11. července
- Nadine Gordimerová, jihoafrická spisovatelka (* 20. listopadu 1923)
- Charlie Haden, americký jazzový kontrabasista (* 6. srpna 1937)
- Tommy Ramone, maďarsko-americký producent a muzikant (* 29. ledna 1949)
- 13. července – Lorin Maazel, americký dirigent, houslista a skladatel (* 6. března 1930)
- 15. července – Gerallt Lloyd Owen, velšský básník (* 6. listopadu 1944)
- 16. července – Johnny Winter, americký bluesový kytarista, zpěvák (* 23. února 1944)
- 17. července – Henry Hartsfield, americký vojenský letec a astronaut (* 23. listopadu 1933)
- 19. července – James Garner, americký herec (* 7. dubna 1928)
-
25. července
- Ladislav Dobos, slovenský spisovatel, publicista, politik (* 28. října 1930)
- Carlo Bergonzi, italský operní zpěvák a hudební pedagog (* 13. července 1924)
- 27. července – Francesco Marchisano, italský kardinál (* 25. června 1929)
- 28. července – Theodore Van Kirk, americký voják, poslední žijící člen posádky bombardéru Enola Gay (* 27. února 1921)
-
29. července
- Idris Muhammad, americký jazzový bubeník (* 13. listopadu 1939)
- Giorgio Gaslini, italský jazzový klavírista a skladatel (* 22. října 1929)
- 30. července – Dick Wagner, americký rockový kytarista a zpěvák (* 14. prosince 1942)
- 3. srpna – Kenny Drew mladší, americký jazzový pianista (* 14. června 1958)
- 4. srpna – James Brady, asistent amerického prezidenta Reagana a bývalý tiskový mluvčí Bílého domu (* 29. srpna 1940)
- 5. srpna – Angéla Némethová, maďarská olympijská vítězka v hodu oštěpem (* 18. února 1946)
- 8. srpna – Peter Sculthorpe, australský hudební skladatel (* 29. dubna 1929)
- 11. srpna – Robin Williams, americký herec (* 21. července 1951)
- 12. srpna – Lauren Bacallová, americká herečka (* 16. září 1924)
- 13. srpna – Frans Brüggen, nizozemský dirigent, flétnista a muzikolog (* 30. října 1934)
- 15. srpna – Licia Albanese, americká operní sopranistka italského původu (* 22. července 1909)
-
21. srpna
- Albert Reynolds, irský premiér (* 3. listopadu 1932)
- Robert Hansen, americký sériový vrah (* 15. února 1939)
- 23. srpna – Jorma Koivulehto, finský lingvista (* 12. října 1934)
- 24. srpna – Richard Attenborough, britský herec a režisér (* 29. srpna 1923)
- 27. srpna – Benno Pludra, německý (NDR) spisovatel (* 1. října 1925)
- 28. srpna – Glenn Cornick, první baskytarista ve skupině Jethro Tull. (* 23. dubna 1947)
- 4. září – Kurt Abels, německý germanista (* 27. listopadu 1928)
- 9. září – Igor Kapišinský, slovenský astronom a překladatel (* 4. července 1947)
- 10. září – Richard Kiel, americký herec (* 13. září 1939)
- 11. září – Joachim „Blacky“ Fuchsberger, německý herec a Entertainer(* 11. března 1927)
-
12. září
- Joe Sample, americký jazzový klavírista (* 1. února 1939)
- Ian Paisley, předseda vlády Severního Irska (* 6. dubna 1926)
- 20. září – Anatolij Berezovoj, letec z povolání, kosmonaut ze Saljutu 7 (* 11. dubna 1942)
- 22. září – Alexej Jakovlevič Červoněnkis, sovětský a ruský matematik (* 7. září 1938)
- 24. září – Christopher Hogwood, britský dirigent, cembalista a muzikolog (* 10. září 1941)
- 27. září – Gil Aldema, izraelský hudební skladatel a dirigent (* 17. září 1928)
- 28. září – Dannie Abse, velšský básník (* 22. září 1923)
- 29. září – Jozef Nálepka, slovenský partyzán a československý diplomat (* 27. března 1925)
- 1. října – Šlomo Lahat, izraelský generál a politik (* 9. listopadu 1927)
- 2. října – György Lázár, předseda rady ministrů Maďarska (* 15. září 1924)
-
4. října
- Paul Revere, americký varhaník (* 7. ledna 1938)
- Jean-Claude Duvalier, haitský diktátor (* 3. července 1951)
- Konrad Boehmer, německý hudební skladatel (* 24. května 1941)
- 5. října – Jurij Ljubimov, ruský herec a režisér (* 30. září 1917)
- 7. říjen – Siegfried Lenz, německý spisovatel (* 17. března 1926)
- 15. října – Marie Duboisová, francouzská herečka (* 12. ledna 1937)
- 16. října – John Spencer-Churchill, 11. vévoda z Marlborough, britský šlechtic a politik (* 13. dubna 1926)
-
19. října
- Alfred Wertheimer, americký fotograf (* 16. listopadu 1929)
- Raphael Ravenscroft, britský saxofonista (* 4. června 1954)
- 20. října – René Burri, švýcarský fotograf (* 9. dubna 1933)
- 23. října – David Redfern, anglický fotograf (* 7. června 1936)
- 25. října – Jack Bruce, britský rockový hudebník (* 14. května 1943)
-
28. října
- Erika Weinzierlová, rakouská historička (* 6. června 1925)
- Daniel Boulanger, francouzský herec, spisovatel, básník a dramatik (* 24. ledna 1922)
- Galway Kinnell, americký spisovatel (* 1. února 1927)
-
1. listopadu
- Käbi Lareteiová, estonská klavíristka (* 14. července 1922)
- Edson Piauí, zavražděný brazilský fotbalový obránce (* 2. prosince 1986)
-
2. listopadu
- Chris White, americký jazzový kontrabasista (* 6. července 1936)
- Acker Bilk, anglický jazzový klarinetista (* 28. ledna 1929)
- 5. listopadu – Manitas de Plata, francouzský kytarista (* 7. srpna 1921)
- 6. listopadu – Rick Rosas, americký baskytarista (* 10. září 1949)
- 11. listopadu – Carol Ann Susiová, americká herečka (* 2. února 1952)
- 12. listopadu – Warren Clarke, anglický herec (* 26. dubna 1947)
- 13. listopadu – Alexander Grothendieck, německý matematik (* 28. března 1928)
- 15. listopadu – Lucien Clergue, francouzský fotograf (* 14. srpna 1934)
- 16. listopadu – Serge Moscovici, rumunsko-francouzský sociální psycholog (* 14. června 1925)
- 19. listopadu – Mike Nichols, americký filmový a divadelní režisér německého původu (* 6. listopadu 1931)
- 22. listopadu – Fiorenzo Angelini, italský kardinál (* 1. srpna 1916)
-
24. listopadu
- Viktor Tichonov, ruský hráč a trenér ledního hokeje (* 4. června 1930)
- Marietta Uhden, německá sportovní lezkyně a trenérka (* 5. června 1968)
-
27. listopadu
- Stanisław Mikulski, polský herec (* 1. května 1929)
- P. D. Jamesová, anglická spisovatelka (* 3. srpna 1920)
-
2. prosince
- Bobby Keys, americký rockový saxofonista (* 18. prosince 1943)
- Jean Béliveau, kanadský lední hokejista (* 31. srpna 1931)
-
5. prosince
- Arthur Leipzig, americký fotograf (* 25. října 1918)
- Fabiola Belgická, belgická královna (* 11. června 1928)
-
9. prosince
- Mary Ann Mobleyová, americká herečka (* 17. února 1939)
- Jorge María Mejía, argentinský kardinál (* 31. ledna 1923)
-
14. prosince
- Theo Colborn, americká bioložka (* 28. března 1927)
- Bess Myerson, americká modelka (* 16. července 1924)
-
16. prosince
- Martin Brasier, anglický paleobiolog a astrobiolog (* 12. dubna 1947)
- Maurice Duverger, francouzský právník, sociolog a politolog (* 5. června 1917)
- 18. prosince – Virna Lisiová, italská filmová herečka (* 8. listopadu 1936)
- 21. prosince – Udo Jürgens, rakouský zpěvák (* 30. září 1934)
- 22. prosince – Joe Cocker, britský zpěvák (* 20. května 1944)
- 24. prosince – Buddy DeFranco, americký jazzový klarinetista (* 17. února 1923)
- 26. prosince – Leo Tindemans, belgický premiér (* 16. dubna 1922)
- 30. prosince – Luise Rainerová, hollywoodská herečka německého původu (* 12. ledna 1910)
- 31. prosince – Edward Herrmann, americký herec (* 21. července 1943)
- ? – Doku Umarov, čečenský islamista a terorista (* 13. dubna 1964)
Hlavy států
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2014.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
- Brazílie – prezidentka Dilma Rousseffová (2011–2016)
- Čínská lidová republika – Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Miloš Zeman (2013–2023)
- Dánsko – královna Markéta II. (1972–2024)
-
Egypt
- prozatímní prezident Adlí Mansúr (2013–2014)
- prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident François Hollande (2012–2017)
- Indie – prezident Pranab Mukherdží (2012–2017)
- Itálie – prezident Giorgio Napolitano (2006–2015)
-
Izrael
- prezident Šimon Peres (2007–2014)
- prezident Re'uven Rivlin (2014–2021)
- Japonsko – císař Akihito (1989–2019)
- Jihoafrická republika – prezident Jacob Zuma (2009–2018)
- Kanada – generální guvernér David Johnston (2010–2017)
- Maďarsko – prezident János Áder (2012–2022)
- Mexiko – prezident Enrique Peña Nieto (2012–2018)
- Německo – prezident Joachim Gauck (2012–2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Bronisław Komorowski (2010–2015)
- Rakousko – prezident Heinz Fischer (2004–2016)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
-
Slovensko
- prezident Ivan Gašparovič (2004–2014)
- prezident Andrej Kiska (2014–2019)
- Spojené království – královna Alžběta II. (1952–2022)
- Spojené státy americké – prezident Barack Obama (2009–2017)
-
Španělsko
- král Juan Carlos I. (1975–2014)
- král Filip VI. (od 2014)
-
Turecko
- prezident Abdullah Gül (2007–2014)
- prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
-
Ukrajina
- prezident Viktor Janukovyč (2010–2014)
- prozatímní prezident Oleksandr Turčynov
- prezident Petro Porošenko (2014–2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2014 na Wikimedia Commons