2014

Demografický vývoj v Česku
2014
Střední stav obyvatel	10 524 783
Narození	109 860
Zemřelí	105 665
Přirozený přírůstek	4 195
Přírůstek stěhováním	21 661
Celkový přírůstek	25 856

3. tisíciletí

◄ 20. stol. • 21. století
◄◄ ◄ 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec

Odshora dolů, zleva doprava: nenalezený let Malaysia Airlines 370 zmizelý nad Indickým oceánem, referendum o nezávislosti Skotska, válka proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku, obsazení Krymu ruskými vojsky a válka na Donbasu, epidemie eboly v západní Africe, ledovková kalamita v Česku, uzavřená oblast po výbuších munice ve Vrběticích, nově zvolený prezident Slovenska Andrej Kiska

2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.

Události

Česko

1. ledna
- Začal být účinný nový občanský zákoník.
- Palestinský velvyslanec Džamál al-Džamál podlehl zraněním způsobenými explozí v jeho služebním bytě v Praze Suchdole.
6. ledna – Zástupci vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepsali koaliční smlouvu.
7. ledna – Martin Červíček byl odvolán z funkce policejního prezidenta, staronovým prezidentem se stal Petr Lessy (působil do 28. února).

17. ledna – Bohuslav Sobotka byl jmenován předsedou vlády České republiky.
29. ledna – Byla jmenována vláda Bohuslava Sobotky.
11. února – Expremiér Petr Nečas byl obviněn z podplácení v tzv. kauze Nagyová.
13. duben – Novým policejním prezidentem se stal Tomáš Tuhý.
23.–24. května – V Česku se konaly volby do Evropského parlamentu. Volilo se 21 europoslanců z celkového počtu 751.
27. května – Bývalý náměstek MPSV Vladimír Šiška byl za machinace s IT zakázkami ministerstva a za vydírání odsouzen k šesti letům vězení.
8. července – Armáda České republiky utrpěla největší ztrátu v novodobých dějinách, kdy při sebevražedném útoku poblíž letecké základny Bagrám zemřeli čtyři čeští vojáci, spolu s dalšími 12 tamními oběťmi. Pátý český voják byl těžce raněn a 14. července zemřel.
21. července – Vláda Bohuslava Sobotky vybrala nového eurokomisaře. Stane se jím ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, která ve výběru porazila Pavla Mertlíka.
25. srpna – Ve sporu o amnestii Václava Klause soud schválil smír, podle něhož se bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf na vyhlášeném znění amnestie nepodílel.
1. září – Pavel Hasenkopf podal na Vratislava Mynáře trestní oznámení pro pomluvu ohledně Mynářova výroku, že Hasenkopf je jedním z autorů amnestie Václava Klause.
4. září – Ve Vilémově se zřítil most, na kterém probíhala rekonstrukce. Zemřeli čtyři dělníci, další dva byli zraněni.
10. září – Kandidátka na českou eurokomisařku Věra Jourová získala portfolio spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví.
20. září – Náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel byl zvolen předsedou vojenského výboru NATO.
24. září – Na Pražský hrad se dostal výhružný dopis adresovaný prezidentovi Miloši Zemanovi s bílým práškem. Případ šetří policie.
3. října – Prezident Miloš Zeman přijal demisi ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové.
7. října – Evropský parlament schválil nominaci Věry Jourové na post eurokomisařky pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví.
10. října a 11. října – proběhly volby do Senátu Parlamentu České republiky, volby do zastupitelstev obcí a volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve volbách uspěly především vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
14. října – Žena trpící schizofrenii pobodala na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou tři studenty a zasahujícího policistu. Jeden ze studentů útok nepřežil.
16. října – Ve Vrběticích došlo k výbuchu muničního skladu č. 16. Na místě zahynuli dva zaměstnanci skladu, došlo k evakuaci obyvatel přilehlých obcí.
17. října a 18. října – Proběhlo druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Ve volbách uspěly především vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
1. prosince – Ledovková kalamita ochromila hromadnou dopravu v ČR a dodávky elektřiny v mnoha regionech. Tramvajová doprava v Praze dokonce poprvé ve své historii zažila úplné zastavení provozu. Do normálu se dopravní i energetická situace vrátila až 3. prosince.
3. prosince – Ve Vrběticích došlo k dalšímu výbuchu muničního skladu č. 12. Opět proběhla evakuace obyvatel přilehlých obcí, oba dva výbuchy jsou vyšetřovány jako úmyslný trestný čin.

Svět

1. ledna
- Řecko se ujalo předsednictví EU.
- Lotyšsko se stalo 18. členem eurozóny.
10. ledna – Byl uveřejněn seznam kandidátů na prezidenta Slovenska.
11. ledna – Byla zrušena Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko.
únor – Sociální nepokoje v Bosně a Hercegovině
7. února – Byly zahájeny zimní olympijské hry v ruském Soči, které skončily 23. února.
18. února – Naplno vypukly nepokoje na Ukrajině.
22. února – Konala se konzistoř s jmenováním nových kardinálů.
2. března – předávání Oscarů (Cen Akademie)
6. března – Krymský parlament přijal rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku, viz článek Krymská krize.
7. března – Byly zahájeny zimní paralympijské hry v ruském Soči, které skončily 16. března.
8. března – Letadlo letu Malaysia Airlines 370 s 239 osobami na palubě zmizelo nad Thajským zálivem a zřejmě se později zřítilo v oblasti Indického oceánu.
16. března
- V krymském referendu byl uznán vznik Republiky Krym, která požádala o přičlenění k Ruské federaci.
- Parlamentní volby v Srbsku
27. března – kometa 17P/Holmes prošla perihéliem.
29. března – Slovenským prezidentem zvolen Andrej Kiska, v druhém kole prezidentských voleb porazil Roberta Fica.
6. dubna – V maďarských parlamentních volbách zvítězila strana Fidesz
8. dubna – Byla ukončena podpora operačního systému Windows XP a kancelářského balíku Microsoft Office 2003.
17. dubna – Nedaleko korejského ostrova Čedžu se potopil trajekt. Pohřešuje se 300 lidí.
27. dubna – kanonizace Jana XXIII. a Jana Pavla II. v Římě
29. dubna – prstencové zatmění Slunce na jižní polokouli.
květen
- Při povodních na Balkáně zahynulo 44 lidí
- Nepokoje v Abcházii
2. května – Požár budovy odborů v Oděse
9.–25. května – V Minsku proběhlo 78. mistrovství světa v ledním hokeji.
11. května – Uskutečnilo se referendum Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky o samostatnosti. Přes 90 procent lidí se vyslovilo pro samostatnost.
24. května – Zástupci Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky podepsali dohodu o spojení a vytvoření státního útvaru „Nové Rusko“.
22.–25. května – Konaly se volby do Evropského parlamentu. Volilo se 751 europoslanců.
25. května
- Dalia Grybauskaitė byla znovuzvolena litevskou prezidentkou
- V prezidentských volbách na Ukrajině byl zvolen Petro Porošenko
2. června – Španělský král Juan Carlos I. abdikoval a za svého nástupce určil svého syna Filipa.
4. a 5. června – Konal se 40. summit G8 v Bruselu.
7. června – Petro Porošenko složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Ukrajiny.
8. června – Abd al-Fattáh as-Sísí složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Egypta.
15. června – Andrej Kiska složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Slovenska.
18. června – Vůdci vojenského převratu v Turecku z roku 1980 Kenan Evren a Tahsin Şahinkaya byli odsouzeni na doživotí.
10. června – V izraelských prezidentských volbách byl zvolen Re'uven Rivlin
12. června – V Brazílii začalo 20. mistrovství světa ve fotbale.
19. června – Filip, asturský kníže složil přísahu a stal se králem Španělska jako Filip VI. Španělský
1. července – Itálie se ujala předsednictví EU.
13. července – Mistry světa ve fotbale se stala německá fotbalová reprezentace.
15. července – Novým předsedou Evropské komise se stal lucemburský politik a bývalý premiér Jean-Claude Juncker.
17. července – V oblasti bojů na východní Ukrajině byl sestřelen Boeing 777 malajsijských aerolinií. Zemřelo všech 298 osob na palubě.
10. srpna – V historicky první přímé prezidentské volbě v Turecku byl zvolen premiér Recep Tayyip Erdoğan.
16.–28. srpna – Letní olympijské hry mládeže 2014 v čínském Nankingu
19. srpna – Americký novinář James Foley byl popraven v syrské poušti neznámým islámským radikálem, jeho smrt vyvolala v západním světe vlnu pobouření.
24. srpna – Meziplanetární sonda New Horizons prolétla blízko L₅ soustavy Slunce–Neptun.
28. srpna – Recep Tayyip Erdoğan složil prezidentskou přísahu a stal se prezidentem Turecka.
30. srpna – Polský premiér Donald Tusk byl na summitu Evropské unie zvolen předsedou Evropské rady.
2. září – Další americký novinář Steven Sotloff byl popraven v syrské poušti neznámým islámským radikálem, stejně jako James Foley v srpnu.
6. září – Počet nakažených ebolou při celoroční epidemii se přehoupl přes 4 000.
8. září – Britský následník trůnu Princ William a jeho manželka Kate oznámili, že čekají druhé dítě.
13. září – Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, tentokrát jím byl britský humanitární pracovník David Haines.
18. září – Ve Skotsku proběhlo referendum o nezávislosti na Spojeném království. Pro odtržení od Británie hlasovalo 44,7% lidí, proti 55,3% lidí, Skotsko tak zůstane její součástí.
3. října – Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, stal se jím opět britský humanitární pracovník Alan Henning.
16. října – Zanikla europarlamentní frakce Evropa svobody a přímé demokracie, 20. října byla opět obnovena.
4. listopadu – Byl spuštěn první pilíř evropské bankovní unie, tj. jednotný dohled ECB nad evropskými systémově významnými bankami.
9. listopadu – V Katalánsku začalo symbolické hlasování o nezávislosti na Španělsku.
12. listopadu – Přistál modul Philae jako historicky první lidský stroj na kometě.
15. listopadu
- Islámští radikálové popravili dalšího západního zajatce, stal se jím americký humanitární pracovník Peter Kassig.
- Komunální volby na Slovensku
15. a 16. listopadu – Summit G20 v Brisbane
1. prosince – Druhým předsedou Evropské rady se stal Donald Tusk.
16. prosince
- Hra Subnautica byla vydána v předběžném přístupu
- Ozbrojenci ze skupiny Tahrík-e Tálibán-e Pákistán spáchali masakr v péšávarské vojenské škole. Útok si vyžádal 141 obětí většinu z nich tvořili děti.
28. prosince – Na cestě ze Surabaje do Singapuru se ztratilo letadlo malajsijské společnosti AirAsia se 162 lidmi na palubě.
31. prosince – Spojené státy americké a Spojené království stáhli své jednotky z Afghánistánu.

Celoroční události

Rok rodinných farem (OSN)
Rok české hudby
Rok krystalografie (OSN)
Tzv. supervolební rok v České republice (volby do Europarlamentu, do zastupitelstev obcí a do 1/3 Senátu)
Ukrajinská krize
Epidemie eboly v západní Africe

Narození

20. února – Leonor Švédská, dcera švédské princezny Madeleine
10. prosince
- Jakub Monacký, syn monackého knížete Alberta II., následník trůnu
- Gabriela Monacká, dcera monackého knížete Alberta II., monacká princezna