Kenan Evren

Kenan Evren

7. prezident Turecka
Ve funkci:
12. září 1980 – 9. listopadu 1989
Předseda vlády Bülend Ulusu (1980-1983)
Turgut Özal (1983-1989)
Předchůdce Fahri Korutürk
Nástupce Turgut Özal
Stranická příslušnost
Členství nezávislý

Narození 17. července 1917
Kula
Úmrtí 9. května 2015 (ve věku 97 let)
Ankara
Příčina úmrtí selhání orgánů
Místo pohřbení Turecký státní hřbitov
Choť Sekine Evrenová
Alma mater Vojenská střední škola Maltepe
Institut armádního štábu
Dělostřelecká a raketová škola
Turecká vojenská akademie
Balıkesir Lisesi
Profese státník a voják
Ocenění Olympijský řád
velkokříž Řádu lázně
Podpis Kenan Evren, podpis
Commons Kenan Evren
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kenan Evren (17. července 1917, Alaşehir, Osmanská říše9. května 2015, Ankara) byl vůdce vojenské junty a pozdější prezident Turecka. V čele země stál v letech 19801989.

Dne 18. června 2014 byl uznán vinným z přípravy a provedení vojenského převratu v roce 1980 a ve věku 96 let odsouzen k doživotnímu trestu. Stejný trest byl vynesen také v případě někdejšího velitele letectva, tehdy 89letého Tahsina Şahinkaye (1925–2015). Kromě potlačování politických svobod byla oběma mužům připisována vina na popravách, mučení a mizení lidí.[1]

Trestní stíhání Evrena, který sledoval soudní proces z nemocničního lůžka, umožnily ústavní dodatky o zrušení doživotní imunity, schválené v referendu v roce 2011. Rozsudek byl považován za symbolický, protože kvůli zdravotnímu stavu obou mužů bylo nepravděpodobné, že by nastoupili do výkonu trestu. Oba nicméně podali stížnost k Ústavnímu soudu, podle níž byla během procesu porušena jejich práva.[2]

V 80. letech byl přitom Evren ve své zemi vnímán řadou lidí jako hrdina, protože vojenský převrat zastavil boje mezi levicovými a pravicovými skupinami.[1]

Reference

  1. a b Turecko poslalo bývalého prezidenta na doživotí za mříže, je mu 96 let. iDNES.cz [online]. 2014-6-18. Dostupné online. 
  2. V Turecku po více než 30 letech odsoudili na doživotí vůdce vojenského převratu. Reflex.cz [online]. 2014-6-18. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj