Jiří Litochleb

RNDr. Jiří Litochleb
Jiří Litochleb v prosinci 2013
Jiří Litochleb v prosinci 2013
Jiná jména ložiskový geolog a mineralog
Narození 29. září 1948
Praha, Československo
Úmrtí 26. února 2014 (65 let)
Příbram, Česko
Národnost česká
Vzdělání Univerzita Karlova
Zaměstnavatel Národní muzeum
Titul RNDr.
Choť Eva Litochlebová
Děti 2
Funkce ředitel muzea
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RNDr. Jiří Litochleb, (29. září 1948, Praha – 26. února 2014, Příbram) byl český ložiskový geolog a mineralog, jehož odborný zájem se zaměřoval na výzkum zlata, stříbra a uranu.

Životopis

Jeho matka pocházela z Ukrajiny od Kyjeva a otec byl od Čáslavi.[1] Již jako student gymnázia pracoval ve Speleoklubu Praha a v geologickém kroužku při muzeu v Jílovém u Prahy. Během prázdninových brigád spolupracoval s Dr. Petrem Morávkem jako vzorkař a mapér u Rudných dolů (RD) v Jílovém. Tuto zkušenost a praxi později v životě bohatě využil.

V letech 1966-1971 studoval ložiskovou geologii a rudní mineralogii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během vysokoškolských studií pracoval jako demonstrátor na katedře ložiskové geologie a podílel se na řešení fakultních výzkumných úkolů. Studium zakončil státní zkouškou a obhajobou diplomové práce na téma: Magnetitové ložisko Hraničná ve Slezsku.[1]

Na náborové stipendium od Československého uranového průzkumu (ČSUP) nastoupil v roce 1971 do Geologického průzkumu Příbram, kde pracoval jako samostatný geolog a později jako vedoucí geolog vyhledávacího průzkumu pro oblast jižních i západních Čech. O tři roky později v roce 1974 obhájil doktorskou práci na téma: Magnetitové a sulfidické zrudnění na ložisku Hraničná ve Slezsku.[1] V roce 1971 se oženil s Mgr. Evou Litochlebovou, která pracovala v letech 1980 – 2011 jako kurátorka/geoložka v Hornickém muzeu v Příbrami.[zdroj?] V roce 1977 se jim narodila dvojčata, Martin a Petra.[1]

Ze zdravotních důvodů nastoupil Jiří Litochleb v roce 1977 do Národního muzea v Praze k  dr. Jaroslavu Švenkovi jako odborný pracovník Mineralogicko-petrologického oddělení, kde se kromě odborné muzejní činnosti podílel na činnosti celé řady sekcí několika muzeí v České republice.[1]

V roce 1979 se znovu vrátil do Příbrami na Uranový průzkum, kde postupně pracoval v různých vedoucích funkcích geologického provozu. Přes náročnost profese se věnoval specializovanému geologickému výzkumu, publikační, recenzní a oponentní činnosti, aktivně se zúčastňoval akcí sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice a České geologické společnosti. Spolupracoval s Národním muzeem, Národním technickým muzeem a řadou regionálních muzeí, zejména v Příbrami, Jílovém u Prahy, Českých Budějovicích, a řadou výzkumných a průzkumných organizací v rámci celé republiky.[1]

Vzorky zlata a dalších minerálů, které věnoval Jiří Litochleb Muzeu zlata v Novém Kníně

V letech 1989 – 1991 absolvoval postgraduální kurz v Ústavu aplikované ekologie a ekotechniky se zaměřením geologie – ekologie.[1] Po 13 letech práce a reorganizaci v rámci Československého uranového průzkumu (ČSUP) se v lednu roku 1992 znovu vrátil do Národního muzea v Praze, kde postupně pracoval jako vedoucí Mineralogicko-petrologického oddělení a od roku 2001 až do konce roku 2013 působil ve funkci ředitele Přírodovědeckého muzea.

Od roku 2001 do 31.1.2014 působil jako ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea.[2][3] Jiří Litochleb pracoval v Národním muzeu až do své smrti. Zemřel náhle dne 26. února 2014[2] v době, kdy se po těžké nemoci vrátil na Mineralogicko-petrologického oddělení NM jako řadový zaměstnanec.

Dílo

Je autorem či spoluautorem téměř 400 odborných prací,[1] desítek nepublikovaných zpráv v archivech ČSUP, aktivně se podílel na tvorbě několika knih týkajících se problematiky výskytu a geneze zlata (Zlato v Českém masivu (1992),[4]Jílovské zlaté doly (2002),[5]Zlato na Novoknínsku (2003)). K jeho dalším aktivitám patřily četné přednášky a nedělní mineralogické určovací besedy v Národním muzeu, práce v příbramské pobočce České geologické služby(ČGS), byl také u zrodu a založení nového periodika Bulletinu mineralogicko-petrologického oddělení NM v Praze, který vychází nepřetržitě již od roku 1993.

Minerál litochlebit

Na počest Jiřího Litochleba byl v roce 2011 z lokality Zálesí u Javorníka pojmenován nový minerál litochlebit (Ag2PbBi4Se8).[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h Fišera M., Sejkora J., Šreinová B. (2008): RNDr. Jiří Litochleb šedesátníkem, Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení, 16 (2), 253-255.
  2. ↑ a b Stránky Národního muzea. www.nm.cz [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04. 
  3. ↑ Výroční zpráva Národního muzea
  4. ↑ http://www.geology.cz/1919/historie/publikace/1992-zlato-web.pdf.
  5. ↑ http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/120622;jsessionid=C4A51D843B7D866D3F6E53DB3068696A Archivováno 4. 5. 2014 na Wayback Machine..
  6. ↑ Sejkora J., Makovický E., Topa D., Putz H., Zagler G. and Plášil J. (2011): Litochlebite, Ag2PbBi4Se8, A new selenide mineral species from Zálesí, Czech Republic: Description and crystal structure, Can. Mineral., vol 49, 2, 639 - 650.

Externí odkazy

Zdroj