1993

Demografický vývoj v Česku
1993
Střední stav obyvatel	10 330 607
Narození	121 470
Zemřelí	118 185
Přirozený přírůstek	2 840
Přírůstek stěhováním	5 476
Celkový přírůstek	8 316

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 ► ►►

1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události

Česko

1. ledna – Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká republika a Slovenská republika. Ve Vladislavském sále na Pražském hradě se konalo první zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
26. ledna – Václav Havel byl zvolen prvním prezidentem České republiky.
8. února – Proběhla měnová odluka, při které z původní koruny československé vznikly dvě národní měny: koruna česká a koruna slovenská. Předcházelo jí čtyřdenní období kolkování československých bankovek.
22. února – Česká republika se stala členem UNESCO.
1. března – Vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi ČR, SR, Polskem a Maďarskem.
24. dubna – V Temelíně se konala demonstrace asi 2 000 osob proti dostavbě zdejší jaderné elektrárny.
30. dubna – Ve vile Tugendhat v Brně se konalo setkání premiérů České republiky a Slovenské republiky Václava Klause a Vladimíra Mečiara týkající se dělení původního federálního majetku.
14.–15. května – V Nepomuku na Jižním Plzeňsku se konala při příležitosti 600. výročí mučednické smrti Sv. Jana Nepomuckého světová pouť věřících.
19. května – V oblasti pražské a plzeňské dráhy se konala hodinová výstražná stávka Odborového sdružení železničářů, která si kladla za cíl zvýšení mezd.
31. květen – Vznikla diecéze plzeňská.
15. června – S platností od 29. července 1993 byla základní vojenská služba zkrácena z 18 na 12 měsíců.
2. června – V Praze a okolí začala vysílat soukromá televizní stanice FTV Premiéra.
1. srpna – V platnost vstoupil zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který zrušil promlčecí dobu u skutků z doby od 25. února 1948 do 29. prosince 1989.
14. října – Byla ukončena činnost Prognostického ústavu Akademie věd České republiky.
21. prosince – Povodí řeky Otavy postihly povodně.
Uveden Jackpot v sazce Sportka.^[1]
Míra inflace dosáhla 20,8 %.

Svět

1. ledna – Začala vysílat mnohojazyčná zpravodajská televizní stanice Euronews.
3. ledna – Boris Jelcin a George Bush st. v Moskvě podepsali druhou smlouvu o snižování strategických zbraní.
13. ledna – Zástupci několika zemí podepsali Úmluvu o chemických zbraních. Česká republika úmluvu ratifikovala o den později.
14. ledna – V Baltském moři u pobřeží Rujány se potopil polský trajekt Jan Heweliusz a zemřelo 55 lidí.
20. ledna – Bill Clinton se stal 42. prezidentem USA.
1. února – Byla založena nízkonákladová letecká společnost Eurowings.
26. února – Při bombovému útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku zahynulo 6 lidí a přes 1 000 jich bylo zraněno.
27. února – Při masakru ve Štrpcích v jihovýchodní Bosně bylo zastřeleno 19 civilních obyvatel.
28. února– 19. dubna – 51denní „Obležení Waco“ (ve Waco v Texasu) agenty státního úřadu pro alkohol, tabák a střelné zbraně (United States Bureau of Alcohol, Tobacco, and Firearms, ATF), FBI a národní gardou USA skončilo smrtí 89 Branch Davidiánů včetně Davida Koreshe.
2. března – Michal Kováč se stal prvním slovenským prezidentem.
12. března – Při sérii bombových útoků v indické Bombaji zahynulo 257 lidí.
20. března – Při bombovém útoku Prozatímní irské republikánské armády zahynuly v Warringtonu hrabství Cheshire 2 děti.
22. března – Na návrh OSN byl 22. březen poprvé připomínán jako Světový den vody.
25. března – Stát Salvador začal jako první na světě slavit Den nenarozených dětí.
27. března – Ťiang Ce-min se stal prezidentem Čínské lidové republiky.
28. března – Ve francouzských parlamentních volbách zvítězila Rassemblement pour la République a premiérem se na dva roky stal Édouard Balladur.
8. dubna – Makedonie přijala nový název Bývalá jugoslávská republika Makedonie a stala se členem OSN.
23. dubna – V Eritreji se občané v referendu pod dohledem OSN rozhodli pro nezávislost země na Etiopii.
28. dubna – Italským premiérem se stal Carlo Azeglio Ciampi.
30. dubna – Tenistka Monika Selešová byla při tenisovém utkání napadena a poraněna nožem. Poté ukončila sportovní kariéru.
4. května – Andorra se stala parlamentní demokracií, titulárními hlavami státu zůstali francouzský prezident a španělský biskup ze Séo de Urgell, zastupováni místními zástupci.
13. května – Ezer Weizman se stal 7. izraelským prezidentem.
16. května – Süleyman Demirel byl zvolen 9. tureckým prezidentem.
22. května – Microsoft vydal Windows 3.0.
24. května – Eritrea vyhlásila nezávislost na Etiopii.
25. června
- Kim Campbellová se jako první žena stala kanadskou premiérkou.
- V Litvě byla znovuzavedena národní měna litas.
27. července – Společnost Microsoft vydala první verzi operačního systému Windows NT 3.1.
9. srpna – Albert II. se stal belgickým králem.
10. srpna – 15. srpna proběhly Světové dny mládeže v Denveru.
18. srpna – Ve švýcarském Lucernu shořel dřevěný most Kapellbrücke ze 14. století.
22. srpna – USA zahájily operaci Gothic Serpent v Somálsku.
31. srpna – Rusko dokončilo stažení své armády z Litvy.
9. září
- Chorvatská armáda zahájila osmidenní operaci Medacká kapsa proti srbským separatistům v Republice Srbská Krajina.
- V Polsku založen Biebrzański Park Narodowy.
13. září – Ve Washingtonu uzavřeli Jicchak Rabin a Jásir Arafat první mírovou dohodu mezi Izraelci a Palestinci.
15. září – V Palermu byl mafií zavražděn katolický kněz Giuseppe Puglisi.
17. září – Ruská armáda dokončila svůj odchod z Polska.
21. září – Spory mezi ruským prezidentem Borisem Jelcienm a parlamentem vyústily v ústavní krizi a prezident rozpustil obě komory parlamentu. Při nepokojích v následujících dnech armáda ostřelovala budovu parlamentu a zhynulo nejméně 187 lidí.
24. září – V Kambodži byla zrušena lidová republika a obnovena monarchie. Králem se stal Norodom Sihanuk.
27. září – Gruzínsko-abchazský konflikt: Abchazští separatisté obsadili město Suchumi.
3. října – V bitvě o Mogadišu padlo 18 amerických vojáků a USA poté zastavily bojové operace a stáhly se ze Somálska.
4. října – Útokem armády na parlament a zatčením vůdců odporu byla ukončena ústavní krize v Rusku.
19. října – Bénazír Bhuttová se stala podruhé pákistánskou premiérkou.
26. října – V Polsku byla jmenována vláda Waldemara Pawlaka.
1. listopadu – Na základě Maastrichtské smlouvy vznikla z Evropského společenství Evropská unie.
4. listopadu – Jean Chrétien se stal 20. kanadským premiérem.
9. listopadu – V bosenském Mostaru byl během bojů zničen Starý most z 5. století.
2. prosince – Zemřel kolumbijský drogový baron Pablo Escobar.
12. prosince – Zemřel maďarský premiér József Antall a novým premiérem byl jmenován Péter Boross.

Probíhající události

Občanská válka v Kolumbii (1964–2016)
Druhá súdánská občanská válka (1983–2005)
Občanská válka na Srí Lance (1983–2009)
První válka o Náhorní Karabach (1988–1994)
Gruzínsko-abchazský konflikt (od 1989)
Občanská válka ve Rwandě (1990–1993)
Chorvatská válka za nezávislost (1991–1995)
Občanská válka v Somálsku (od 1991)
Válka v Bosně a Hercegovině (1992–1995)
Obléhání Sarajeva (1992–1996)
Občanská válka v Tádžikistánu (1992–1997)

Vědy a umění

Ze zkamenělé kosti dinosaura rodu Tyrannosaurus byla poprvé extrahována substance na bázi proteinu. Bylo tak dokázáno, že i po desítkách milionů let (v tomto případě 65 milionů let) je možné získat biologicky zachované molekuly. Podobný úspěch zaznamenali paleobiologové i v roce 2007.
11. června – Proběhla premiéra filmu Jurský park, který se stal na dlouho kasovně nejúspěšnějším filmem vůbec.
2. prosince – Z Kennedyho vesmírného střediska odstartoval raketoplán Endeavour k první servisní misi STS-61 Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Sport

1993 – Superstar Michael Jordan (30), basketbalista Chicago Bulls, na tiskové konferenci dnes oznámil svůj odchod z aktivního profesionálního sportu.

Nobelova cena

Narození

Česko

5. února – Adam Ondra, sportovní lezec a horolezec
28. dubna – Eva Adamczyková, snowboardistka
30. dubna – Martin Fuksa, rychlostní kanoista
23. června – Eliška Krupnová, florbalistka
27. června – Gabriela Gunčíková, zpěvačka
15. července – Natálie Kubištová, zpěvačka
22. července – Eva Burešová, zpěvačka a herečka
12. srpna – Ewa Farna, zpěvačka
15. srpna – Viktor Sheen, rapper
17. srpna – Martin Foltýn, fotbalový záložník
19. srpna – Nik Tendo, rapper
6. listopadu – Lucie Kovandová, modelka a Česká Miss 2013
25. prosince – Gabriela Franková, modelka a Česká Miss 2014

Svět

7. ledna – Jan Oblak, slovinský fotbalový brankář
12. ledna – Zayn Malik, bývalý člen britsko-irské chlapecké hudební skupiny One Direction
14. ledna – Marija Lasickeneová skokanka do výšky
22. ledna – Marcin Dzieński, polský sportovní lezec
29. ledna – Tiago Fernandes, profesionální brazilský tenisový hráč
5. února – Chasson Randle, americký basketbalista
16. února – Fanny Gibert, francouzská sportovní lezkyně
18. února – Stefano Ghisolfi, italský sportovní lezec
28. února – Emmelie de Forest, dánská zpěvačka
1. března – Julia Serrière, francouzská sportovní lezkyně
4. března – Bobbi Kristina Brown, dcera Whitney Houston a Bobbyho Browna († 26. července 2015)
5. března – Frederico Rodrigues Santos, brazilský fotbalový záložník
16. března – George Ford anglický rugbista
11. května – Charles Ollivon francouzský rugbista
12. května – Hilde Fenneová, norská biatlonistka
26. června – Ariana Grande, americká zpěvačka
7. července – Ivan Spicyn, ruský horolezec
18. července – Nabil Fekir, francouzský fotbalový záložník
8. srpna – Marcello Bombardi, italský sportovní lezec
12. srpna – Alexander Megos, německý sportovní lezec
29. srpna – Liam Payne, člen britsko-irské světově známé chlapecké skupiny One Direction
13. září – Niall Horan, člen britsko-irské světově známé chlapecké hudební skupiny One Direction
15. září – Cyril Baille francouzský rugbista
18. září – Max Rudigier, rakouský sportovní lezec
21. září – Jacob Mourujärvi, švédský profesionální hráč
8. října – Luka Basi, slovinský zpěvák
11. října – Brandon Flynn, americký herec
14. října – Ardie Savea novozélandský rugbista
22. října – Omer Adam, izraelský zpěvák
28. října – Janez Svoljšak, slovinský horolezec , Cheslin Kolbe jihoafrický rugbista
29. října – Tarek Abdulsalam, egyptský zápasník
20. listopadu – Scott Barrett novozélandský rugbista
8. prosince – AnnaSophia Robbová, americká herečka
13. prosince – Hélène Janicot, francouzská sportovní lezkyně
20. prosince – Austin Falk, americký herec
30. prosince – Ager Aketxe, španělský fotbalista
? – Jure Raztresen, slovinský sportovní lezec

Úmrtí

Česko

01. ledna – Hugo Laitner, zakladatel kladenského hokeje, fotbalový záložník a tenista (* 16. ledna 1901)
13. ledna – Jaroslav Vaniš, historik (* 12. dubna 1923)
14. ledna – Ladislav Emil Berka, novinář a fotograf (* 9. září 1907)
18. ledna – Václav Šprungl, malíř a grafik (* 1. listopadu 1926)
31. ledna – Sáva Šabouk, historik umění (* 12. ledna 1933)
07. února – Radek Pilař, malíř, grafik a ilustrátor (* 23. dubna 1931)
10. února
- Zdeněk Chotěnovský, malíř, ilustrátor, grafik a scénograf (* 5. září 1929)
- Jan Grossman, divadelní dramaturg a režisér (* 22. května 1925)
16. února – Vladimír Denkstein, historik umění (* 3. února 1906)
19. února – Josef Rudolf Winkler, zoolog, entomolog (* 13. března 1930)
22. února – Miloslav Troup, malíř (* 30. června 1917)
06. března – Václav Davídek, historik (* 23. dubna 1913)
20. března – Ivan Hrbek, orientalista, historik a překladatel z arabštiny (* 2. června 1923)
10. dubna – Vlastimil Fiala, historik umění a překladatel (* 28. dubna 1920)
12. dubna
- Alena Kreuzmannová, herečka (* 15. října 1929)
- Emil Synek, spisovatel (* 7. září 1903)
15. dubna – Jaromír Kincl, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy (* 30. května 1926)
25. dubna – Robert Vrchota, herec (* 13. ledna 1920)
03. května
- Jiří Pavlík, malíř, ilustrátor a grafik (* 1. března 1939)
- Hermína Týrlová, scenáristka, režisérka a animátorka (* 11. prosince 1900)
04. května – Marie Eliška Pretschnerová, řeholnice (* 26. září 1911)
12. května – Jiří Bulis, hudebník, skladatel a klavírista (* 3. října 1946)
15. května – Marie Rosůlková, herečka (* 17. prosince 1901)
19. května – Jiří Procházka, scenárista, prozaik, dramatik a dramaturg (* 20. dubna 1925)
21. května – Jánuš Kubíček, malíř (* 5. prosince 1921)
29. května – Emanuel Komínek, geolog (* 28. listopadu 1929)
01. června – Vladimír Krajina, vědec, pedagog a politik (* 30. ledna 1905)
11. června – Karel Effa, herec (* 23. května 1922)
23. června – Zdeněk Kopal, astronom (* 4. dubna 1914)
25. června
- Alois Sopr, sochař a medailer (* 18. března 1913)
- Miroslav Klega, hudební skladatel a pedagog (* 6. března 1926)
30. června – Jiří Prádler, sochař (* 24. dubna 1929)
15. července – Svatopluk Pitra, grafik, malíř, výtvarník animovaných filmů (* 9. března 1923)
19. července – Elmar Klos, režisér a scenárista (* 26. ledna 1910)
10. srpna – Eva Olmerová, zpěvačka (* 21. ledna 1934)
14. srpna – Jiří Adamíra, herec (* 2. dubna 1926)
19. srpna – Josef Böhm, geodet a kartograf (* 21. srpna 1907)
21. srpna – Zdeněk Kvíz, astronom a fyzik (* 4. března 1932)
24. srpna – Vladimír Slánský, vojenský pilot (* 30. července 1913)
28. srpna – Antonín Jedlička, herec (* 18. února 1923)
08. září – Quido Záruba, stavební inženýr, geolog (* 18. června 1899)
10. září – Josef Odložil, atlet-běžec, držitel stříbrné olympijské medaile (* 11. listopadu 1938)
11. září
- Miroslav Šmíd, horolezec (* 11. května 1952)
- Jan Bartůšek, reportážní fotograf (* 28. února 1935)
12. září – Emerich Gabzdyl, tanečník a choreograf (* 20. července 1908)
13. září – Pavel Kouba, fotbalový reprezentant (* 1. září 1938)
16. září
- František Jílek, dirigent, klavírista a skladatel (* 22. května 1913)
- Mlhoš Kafka, hudební skladatel a rozhlasový redaktor (* 28. prosince 1928)
21. září – František Kotalík, teolog (* 13. září 1917)
29. září – Václav Zralý, architekt (* 12. srpna 1906)
05. října – Radomír Kolář, malíř (* 19. srpna 1924)
06. října – Ludmila Pelikánová, herečka a recitátorka (* 8. září 1915)
10. října – Ota Sklenčka, herec (* 19. prosince 1920)
13. října – Petr Škvor, houslový sólista a dirigent (* 12. března 1948)
14. října – Lída Plachá, herečka (* 24. listopadu 1921)
16. října – Jindřich Fairaizl, publicista a režisér, spisovatel (* 14. června 1934)
18. října – Otto Slabý, lékař, histolog, embryolog a entomolog (* 26. května 1913)
22. října – Jiří Hájek, právník a politik (* 6. června 1913)
26. října – František Filipovský, herec (* 23. září 1907)
29. října – Zdeněk Podskalský, filmový režisér (* 18. února 1923)
02. listopadu – Jiří Faltus, umělecký knihař (* 11. března 1911)
24. listopadu – Vladimír Kubáč, profesor a děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (* 14. dubna 1929)
30. listopadu – Imrich Erös, voják a příslušník výsadku Courier-5 (* 10. února 1918)
06. prosince – Anna Hřebřinová, sportovní gymnastka, stříbrné medaile OH 1936 (* 11. listopadu 1908)
10. prosince – Heřman Josef Tyl, opat kláštera Teplá (* 31. července 1914)
15. prosince – Arnošt Kubeša, valašský národopisec a sběratel lidových písní (* 26. ledna 1905)
18. prosince – Vladimír Hawlík, varhaník a skladatel (* 29. března 1911)
22. prosince – Vilma Vrbová-Kotrbová, malířka (* 14. října 1905)
30. prosince – Rita Klímová, ekonomka, disidentka a diplomatka (* 10. prosince 1931)
0?
- Jiří František Novák, hudební skladatel a pedagog (* 15. srpna 1913)
- Eduard Smutný, konstruktér počítačů a mikropočítačů (* 6. února 1944)

Svět

2. ledna – Rudi Supek, chorvatský sociolog (* 8. dubna 1913)
5. ledna – Vojtěch Budinský-Krička, slovenský archeolog (* 24. července 1903)
6. ledna
- Rudolf Nurejev, ruský tanečník (* 17. března 1938)
- Dizzy Gillespie, americký jazzový trumpetista, kapelník, zpěvák a skladatel (* 21. října 1917)
9. ledna – Hans Loewald, americký psychoanalytik (* 19. ledna 1906)
12. ledna – Józef Czapski, polský malíř a spisovatel (* 3. dubna 1896)
13. ledna
- Hugh Walters, britský spisovatel sci-fi (* 15. června 1910)
- René Pleven, premiér Francie (* 15. dubna 1901)
14. ledna – Anton Špiesz, slovenský historik (* 21. září 1930)
20. ledna – Audrey Hepburnová, americká herečka (* 4. května 1929)
21. ledna – Leo Löwenthal, americký sociolog (* 3. listopadu 1900)
22. ledna – Kóbó Abe, japonský spisovatel (* 7. března 1924)
24. ledna – Assunta Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna (* 10. srpna 1902)
30. ledna – Alexandra Řecká a Dánská, manželka posledního jugoslávského krále, Petra II. (* 25. března 1921)
31. ledna – Alfred T. Palmer, americký filmař a válečný fotograf (* 17. března 1906)
5. února – Hans Jonas, židovský filosof německého původu (* 10. května 1903)
6. února – Arthur Ashe, americký tenista (* 10. července 1943)
10. února – Maurice Bourgès-Maunoury, francouzský premiér (* 19. srpna 1914)
17. února – Hans Baur, německý pilot, Hitlerův osobní pilot (* 19. červen 1897)
20. února – Ferruccio Lamborghini, italský průmyslník, zakladatel firmy Lamborghini (* 28. dubna 1916)
21. února – Inge Lehmannová, dánská seismoložka a geofyzička (* 13. května 1888)
24. února – Bobby Moore, anglický fotbalista (* 12. dubna 1941)
26. února – Beaumont Newhall, americký historik umění a fotograf (* 22. června 1908)
27. února – Lillian Gishová, americká herečka (* 14. října 1893)
3. března – Albert Sabin, americký imunolog, vynálezce vakcíny proti obrně (* 26. srpna 1906)
5. března – Cyril Collard, francouzský režisér, herec a hudebník (* 19. prosince 1956)
7. března – Martti Johannes Larni, finský spisovatel (* 22. září 1909)
8. března – Billy Eckstine, americký jazzový zpěvák (* 8. července 1914)
9. března
- Max August Zorn, americký matematik (* 6. června 1906)
- Eduard Kneifel, evangelický duchovní církevní historik a skladatel duchovních písní (* 14. listopadu 1896)
- Cyril Northcote Parkinson, britský důstojník, historik a spisovatel (* 30. července 1909)
11. března – Alina Centkiewiczowa, polská spisovatelka a cestovatelka (* 5. prosince 1907)
17. března – Helen Hayesová, americká filmová a divadelní herečka (* 10. října 1900)
20. března – Polykarp Kusch, americký fyzik (* 26. ledna 1911)
26. března – Reuben Fine, americký šachový velmistr (* 11. října 1914)
27. března
- Clifford Jordan, americký jazzový saxofonista (* 2. září 1931)
- Kamál Hasan Alí, premiér Egypta (* 18. září 1921)
29. března – Štefan Uher, slovenský režisér a scenárista (* 4. června 1930)
1. dubna
- Jan Bourbonský, infant španělský (* 20. června 1913)
- Ivan Maček, národní hrdina Jugoslávie (* 28. května 1908)
3. dubna – Viktor Avbelj, slovinský partyzán a politik (* 26. února 1914)
4. dubna – Alfred Mosher Butts, americký architekt, tvůrce hry Scrabble (* 13. dubna 1899)
7. dubna – Willi Meinck, německý spisovatel (* 1. dubna 1914)
10. dubna – Uberto Bonetti, italský malíř (* 31. ledna 1909)
13. dubna – César Chávez, americký aktivista mexického původu (* 31. března 1927)
17. dubna – Turgut Özal, turecký prezident (* 13. října 1927)
19. dubna – David Koresh, vůdce náboženského hnutí Davidánů (* 17. srpna 1958)
22. dubna – Bertus Aafjes, nizozemský spisovatel a básník (* 12. května 1914)
23. dubna – Daniel Jones, velšský hudební skladatel (* 7. prosince 1912)
29. dubna – Mick Ronson, britský rockový kytarista, zpěvák, skladatel (* 26. května 1946)
1. května – Pierre Bérégovoy, premiér Francie (* 23. prosince 1925)
4. května – Alexandr Titarenko, sovětský marxisticko-lenininský filosof (* 12. března 1932)
5. května – Irving Howe, americký literární kritik, historik a levicový politický aktivista (* 11. června 1920)
6. května – Vane Bor, srbský spisovatel (* 20. listopadu 1908)
7. května – Hap Sharp, americký automobilový závodník (* 1928)
22. května – Mieczysław Horszowski, polský klavírista (* 23. června 1892)
25. května – Buddhadása, thajský buddhistický filosof (* 27. května 1906)
28. května – Ugo Locatelli, italský fotbalista (* 5. února 1916)
30. května – Sun Ra, americký hráč na klávesové nástroje (* 22. května 1914)
5. června
- Valentina Petrinská-Muchinová, ruská spisovatelka (* 7. února 1909)
- Conway Twitty, americký zpěvák a kytarista (* 1. září 1933)
13. června – Donald Slayton, astronaut USA (* 1. března 1924)
15. června
- James Hunt, britský pilot Formule 1, mistr světa z roku 1976 (* 29. srpna 1947)
- John Connally, ministr financí USA (* 27. února 1917)
19. června – William Golding, anglický spisovatel (* 19. září 1911)
21. června – Frantz Casseus, haitský kytarista a hudební skladatel (* 14. prosince 1915)
22. června – Pat Nixonová, manželka 37. prezidenta USA Richarda Nixona (* 16. března 1912)
24. června – Archie Williams, americký olympijský vítěz v běhu na 400 metrů z roku 1936 (* 1. května 1915)
28. června
- Boris Christov, bulharský operní pěvec, bas (* 18. května 1914)
- GG Allin, americký punkrockový zpěvák a skladatel (* 29. srpna 1956)
1. července – Pia Leśniewska, 2. generální představená Kongregace sester uršulinek Srdce Ježíše Umírajícího (* 24. června 1898)
4. července – Alston Scott Householder, americký matematik a biolog (* 5. května 1904)
7. července – Rıfat Ilgaz, turecký básník, a spisovatel (* 24. dubna 1911)
8. července – Henry Hazlitt, americký filosof, ekonom a novinář (* 28. listopadu 1894)
9. července – Antun Šoljan, chorvatský spisovatel (* 1. prosince 1932)
13. července – Theodore Victor Olsen, americký spisovatel westernů (* 25. dubna 1932)
22. července
- Piero Heliczer, italský filmový režisér, herec a básník (* 20. června 1937)
- Pavel Koyš, slovenský a československý básník, politik (* 8. ledna 1932)
30. července
- Edward Bernard Raczyński, polský prezident v exilu (* 19. prosince 1891)
- Edward Ellsworth Jones, americký psycholog (* 11. srpna 1927)
31. července
- Baudouin I. Belgický, král Belgie, vévoda brabantský (* 7. září 1930)
- Lola Álvarez Bravo, mexická fotografka (* 3. dubna 1907)
2. srpna – Guido del Mestri, italský kardinál (* 13. ledna 1911)
4. srpna – Kenny Drew, americký jazzový pianista (* 28. srpna 1928)
5. srpna – Eugen Suchoň, slovenský hudební skladatel (* 25. září 1908)
15. srpna – Patricia St. John, britská spisovatelka a misionářka (* 5. dubna 1919)
23. srpna
- Ofira Navonová, izraelská psycholožka, manželka prezidenta Jicchaka Navona (* 21. ledna 1936)
- Edvard Ravnikar, slovinský architekt (* 4. prosince 1907)
28. srpna – Edward Palmer Thompson, britský historik a spisovatel (* 3. února 1924)
31. srpna – Siegfried Schürenberg, německý filmový herec (* 12. ledna 1923)
7. září – Christian Metz, francouzský filmový teoretik (* 12. prosince 1931)
20. září – Erich Hartmann, německý stíhací pilot, nejúspěšnější stíhač historie (* 1922)
26. září – Nina Berberová, ruská spisovatelka (* 8. srpna 1901)
27. září – Fraser MacPherson, kanadský jazzový saxofonista (* 10. dubna 1928)
4. října – Jerzy Broszkiewicz, polský spisovatel a dramatik (* 6. června 1922)
5. října – Karl Henize, americký astronaut (* 17. října 1926)
7. října
- Cyril Cusack, irský herec (* 26. listopadu 1910)
- Hans Liebherr, německý průmyslník a vynálezce (* 1. dubna 1915)
28. října – Jurij Michajlovič Lotman, sovětský sémiotik (* 28. února 1922)
31. října
- Anatole Saderman, argentinský fotograf (* 6. března 1904)
- Federico Fellini, italský filmový režisér a scenárista (* 20. ledna 1920)
- River Phoenix, americký herec (* 23. srpna 1970)
1. listopadu – Severo Ochoa, španělsko-americký lékař a biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1959 (* 24. září 1905)
3. listopadu – Lev Sergejevič Těrmen, ruský fyzik a vynálezce (* 15. srpna 1896)
8. listopadu – Andrej Nikolajevič Tichonov, ruský matematik a geofyzik (* 30. října 1906)
14. listopadu – Ja'akov Šimšon Šapira, ministr spravedlnosti Izraele (* 11. dubna 1902)
16. listopadu – Lucia Poppová, slovenská operní zpěvačka (* 12. listopadu 1939)
22. listopadu
- Anthony Burgess, britský spisovatel, hudební skladatel a klavírista (* 25. února 1917)
- Karl Scheit, rakouský kytarista, loutnista a hudební pedagog (* 21. dubna 1909)
- Taťjana Nikolajeva, ruská klavíristka, hudební skladatelka (* 4. května 1924)
24. listopadu – Albert Collins, americký bluesový zpěvák a kytarista (* 1. října 1932)
28. listopadu – Joe Kelly irský automobilový závodník (* 13. březen 1913)
1. prosince – Lynette Davies, velšská divadelní, televizní a filmová herečka (* 18. října 1948)
2. prosince – Pablo Escobar, největší kolumbijský drogový baron (* 1. prosince 1949)
4. prosince – Frank Zappa americký kytarista, zpěvák a hudební skladatel (* 21. prosince 1940)
6. prosince – Don Ameche, americký herec (* 31. května 1908)
7. prosince
- Félix Houphouët-Boigny, prezident Pobřeží slonoviny (* 18. října 1905)
- Wolfgang Paul, německý fyzik (* 10. srpna 1913)
8. prosince – Jevgenij Minajev, sovětský vzpěrač, olympijský vítěz (* 21. května 1933)
9. prosince – Danny Blanchflower, severoirský fotbalista (* 10. února 1926)
10. prosince – Maroun Bagdadi, libanonský režisér a scenárista (* 21. ledna 1950)
12. prosince – József Antall, premiér Maďarska (* 8. dubna 1932)
16. prosince – Kakuei Tanaka, premiér Japonska (* 4. května 1918)
19. prosince – Michael Clarke, americký bubeník (* 3. června 1946)
20. prosince – W. Edwards Deming, americký statistik (* 14. října 1900)
21. prosince – Margarita Nikolajevová, sovětská sportovní gymnastka, olympijská vítězka (* 23. září 1935)
24. prosince – Norman Vincent Peale, americký protestantský kazatel a spisovatel (* 31. května 1898)
25. prosince
- Ann Ronell, americká hudební skladatelka a textařka (* 28. prosince 1906)
- Pierre Auger, francouzský fyzik (* 14. května 1899)
28. prosince – Rigmor Dahl Delphin, norský fotograf (* 9. října 1908)
31. prosince
- Brandon Teena, zavražděný americký transgender muž (* 1972)
- Zviad Gamsachurdia, vědec, spisovatel, disident a první prezident Gruzie (* 31. března 1939)

Hlavy států

Evropa:

Belgie – Albert II. Belgický (král od 9. srpna 1993)
Česko – Václav Havel
Finsko – Mauno Koivisto
Francie – François Mitterrand
Island – Vigdís Finnbogadóttir
Itálie – Oscar Luigi Scalfaro
Maďarsko – Árpád Göncz
Německo – Richard von Weizsäcker
Polsko – Lech Wałęsa
Portugalsko – Mário Alberto Nobre Lopes Soares
Rakousko – Thomas Klestil
Rumunsko – Ion Iliescu
Rusko – Boris Jelcin
Řecko – Constantine Karamanlis
Slovensko – Michal Kováč (od 2. března 1993)
Spojené království – Alžběta II.
Švýcarsko – Adolf Ogi
Španělsko – Juan Carlos I.
Ukrajina – Leonid Kravčuk
Vatikán – Jan Pavel II.

Severní Amerika:

Spojené státy americké – George H. W. Bush (do 20. ledna 1993); Bill Clinton (od 20. ledna 1993)
Kanada – Alžběta II.

Asie:

Izrael – Chajim Herzog, Ezer Weizman

Reference

↑ Sportka slaví narozeniny. Známe nejsmutnější vítěze i nejčastěji losovaná čísla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-04-14 [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie 1993 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1993 na Wikimedia Commons

Zdroj

[1] Sportka slaví narozeniny. Známe nejsmutnější vítěze i nejčastěji losovaná čísla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-04-14 [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.

[1]