George H. W. Bush

George H. W. Bush
George H. W. Bush (1989)
George H. W. Bush (1989)
41. prezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 1989 – 20. ledna 1993
Viceprezident Dan Quayle
Předchůdce Ronald Reagan
Nástupce Bill Clinton
43. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 1981 – 20. ledna 1989
Prezident Ronald Reagan
Předchůdce Walter Mondale
Nástupce Dan Quayle
11. ředitel CIA
Ve funkci:
30. ledna 1976 – 20. ledna 1977
Prezident Gerald Ford
Předchůdce William Colby
Nástupce Stansfield Turner
2. vedoucí styčného úřadu USA v Čínské lidové republice
Ve funkci:
26. září 1974 – 7. prosince 1975
Prezident Gerald Ford
Předchůdce David K. E. Bruce
Nástupce Thomas S. Gates Jr.
Předseda Republikánské národní rady
Ve funkci:
19. ledna 1973 – 16. září 1974
Předchůdce Bob Dole
Nástupce Mary Smith
10. Velvyslanec USA při OSN
Ve funkci:
1. března 1971 – 18. ledna 1973
Prezident Richard Nixon
Předchůdce Charles Yost
Nástupce John A. Scali
Člen Sněmovny reprezentantů
za 7. okrsek státu Texas
Ve funkci:
3. ledna 1967 – 3. ledna 1971
Předchůdce John Dowdy
Nástupce Bill Archer
Stranická příslušnost
Členství Republikánská strana
Rodné jméno George Herbert Walker Bush
Narození 12. června 1924
Milton
Úmrtí 30. listopadu 2018 (ve věku 94 let)
Houston
Příčina úmrtí Parkinsonova nemoc
Místo pohřbení George Bush Presidential Library
Choť Barbara Bushová (1945–2018)
Rodiče Prescott Bush a Dorothy Walker Bush
Děti George W. Bush
Jeb Bush
Neil Bush
Marvin P. Bush
Dorothy Bushová Kochová
Pauline Robinsonová Bushová
Příbuzní Nancy Walker Bushová Ellisová, Jonathan Bush, William H. T. Bush a Prescott S. Bush, Jr. (sourozenci)
Alexander Ellis III (synovec)
John Prescott Ellis (synovec)
Joe Ellis (synovec)
Jonathan S. Bush (synovec)
Billy Bush (synovec)
Barbara Bushová a Jenna Bushová Hagerová (vnoučata)
Alma mater Greenwich Country Day School (do 1936)
Phillipsova akademie (1936–1942)
Yaleova univerzita (1945–1948)
Robert A. Taft Information Technology High School
Davenport College
Profese politik, námořní důstojník, baseballista, diplomat, pilot, podnikatel, autor autobiografie a státník
Náboženství Episkopální církev Spojených států amerických
Ocenění Cena Theodora Roosevelta (1986)
Cena za doublespeak (1990)
Cena za doublespeak (1992)
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1993)
Čestné občanství města Krakova (1994)
… více na Wikidatech
Podpis George H. W. Bush, podpis
Webová stránka www.bush41.org
Commons George H. W. Bush
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Herbert Walker Bush, známý také jako George Bush starší, (12. června 1924 Milton, Massachusetts, USA – 30. listopadu 2018 Houston, Texas, USA) byl americký politik, v letech 1989–1993 41. prezident Spojených států. Pochází z rodiny Bushů a je otcem prezidenta George W. Bushe.

Život

Narodil se v Massachusetts. Otec Prescot Bush byl bankéř a později senátor.[1] Za druhé světové války létal na bombardéru Avenger a dne 2. září 1944 přežil jako jediný z posádky sestřelení letadla při bojích v Pacifiku. O několik týdnů později se oženil s Barbarou Piercovou.[1] Po válce dostudoval univerzitu Yale a věnoval se podnikání v ropném byznysu. Stal se milionářem a v 60. letech začal působit i v politice.[1]

Zastával řadu vysokých politických a diplomatických funkcí. Postupně působil jako kongresman za stát Texas (1967–1971), velvyslanec USA při OSN (1971–1973), předseda Národní rady Republikánů (1973–1974), vedoucí styčného úřadu USA v Čínské lidové republice (1974–1975), ředitel CIA (1976–1977) a viceprezident USA ve vládě Ronalda Reagana (1981–1989).

Na prezidenta Spojených států amerických kandidoval poprvé v roce 1980, v republikánských primárkách jej však překonal Ronald Reagan, který si jej poté vybral za viceprezidenta.[1] Dne 12. července 1985 se stal dle XXV. dodatku na krátkou dobu – během vyšetření prezidenta Reagana kolonoskopií – úřadujícím prezidentem. Standardní cestou pak do úřadu nastoupil o čtyři roky později, v roce 1989.

Československo navštívil (jako jediný americký prezident v historii[1]) v roce 1990.[2] Jeho projevu na Václavském náměstí přihlíželo více než 100 tisíc lidí.[1] Přivezl tehdy do Prahy kopii Zvonu svobody[1], a přijal i čestné členství Masarykova demokratického hnutí. K 10. výročí sametové revoluce navštívil v listopadu 1999 Českou republiku. Tehdy převzal též čestnou medaili T.G. Masaryka. Byl nositelem Řádu Bílého lva (1999) a ocenění Ronald Reagan Freedom Award (2007).

Se ženou měli celkem 6 dětí.[1] Jeho syny jsou 43. prezident USA v letech 2001 až 2009 George W. Bush a bývalý guvernér Floridy Jeb Bush.

Bush starší trpěl Parkinsonovou nemocí. Zemřel večer 30. listopadu 2018 ve svém domě v Houstonu ve státě Texas, ve věku 94 let, osm měsíců po své manželce.[1][3] V reakci na jeho smrt prezident Donald Trump vyhlásil středu 5. prosince dnem státního smutku. Práci a charakter zesnulého ocenili ve svých prohlášeních politici z celého světa, včetně německé kancléřky Angely Merkelové nebo bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.[4] Jeho podíl na konci studené války a na rozpadu východního bloku ocenili mnozí čeští politici, včetně premiéra Andreje Babiše, místopředsedy vlády Jana Hamáčka či bývalých ministrů zahraničí Lubomíra Zaorálka, Karla Schwarzenberga a Alexandra Vondry.[4]

Ředitel CIA

Za jeho působení jako ředitele CIA v letech 1976–1977 byly ze strany CIA z důvodu boje proti komunistické hrozbě aktivně podporovány latinskoamerické diktátorské režimy, jako vojenská junta v Argentině nebo vojenská diktatura v Chile a jejich boj proti levicově smýšlejícím osobám a disidentům v rámci tzv. Operace Kondor.[5][6]

Viceprezident USA

Oficiální portrét viceprezidenta Bushe

V roce 1986 propukla aféra Írán-Contras, která byla největším politickým skandálem ve Spojených státech v 80. letech. Bylo odhaleno, že Reaganova administrativa prodávala v rozporu s americkými zákony zbraně Íránu, který válčil proti Iráku v irácko–íránské válce, a z výtěžku tajně financovala protivládní povstalce v Nikaragui, známé jako Contras. Přestože Bush popřel, že by o těchto obchodech věděl, do svého deníku si tehdy poznamenal: „Jsem jedním z mála lidí, kteří znají všechny detaily té věci“.[7] Jako prezident v roce 1992 omilostnil několik lidí zapletených do aféry Írán-Contras, včetně bývalého ministra obrany Caspara Weinbergera.[8]

Navzdory tajným dodávkám zbraní do Íránu Spojené státy v irácko–íránské válce otevřeně podporovaly režim Saddáma Husajna a v roce 1988 dokonce Iráku dodaly informace ke čtyřem chemickým útokům na íránské jednotky na poloostrově Fao.[9]

V roce 1988 americký křižník USS Vincennes omylem sestřelil íránské civilní letadlo Iran Air 655, na jehož palubě zahynulo 290 lidí. Bush sestřelení označil za „nešťastný incident“, veřejně ale prohlásil, že bez ohledu na fakta se za sestřelení letadla íránských státních aerolinek v íránském vzdušném prostoru Íránu nikdy neomluví.[10]

Vláda George H. W. Bushe

Vláda George H. W. Bush
Úřad Osoba Období služby
Prezident George H. W. Bush 1989–1993
Viceprezident Dan Quayle 1989–1993
Ministr zahraničí James Baker 1989–1992
Lawrence Eagleburger 1992–1993
Ministr financí Nicholas Brady 1989–1993
Ministr obrany Dick Cheney 1989–1993
Ministr spravedlnosti Dick Thornburgh 1988–1991
William Barr 1991–1993
Ministr vnitra Manuel Lujan 1989–1993
Ministr zemědělství Clayton Yeutter 1989–1991
Edward Madigan 1991–1993
Ministr obchodu Robert Mosbacher 1989–1992
Barbara Hackman Franklinová 1992–1993
Ministr práce Elizabeth Doleová 1989–1990
Lynn Martinová 1991–1993
Ministr zdravotnictví Louis Sullivan 1989–1993
Ministr školství Lauro Cavazos 1989–1990
Lamar Alexander 1990–1993
Ministr bytové výstavby
a rozvoje měst 		Jack Kemp 1989–1993
Ministr dopravy Samuel Skinner 1989–1992
Andrew Card 1992–1993
Ministr energetiky James Watkins 1989–1993
Ministr pro záležitosti veteránů Ed Derwinski 1989–1993
Ředitel kanceláře Bílého domu John H. Sununu 1989–1991
Samuel Skinner 1991–1992
James Baker 1992–1993
Ředitel EPA William Reilly 1989–1993
Ředitel Úřadu
pro řízení a rozpočet 		Richard Darman 1989–1993
Ředitel Federální úřadu
kontroly nad drogami 		Bob Martinez 1993–1993
Ředitel Úřadu
obchodního zastoupení 		Carla Anderson Hillsová 1989–1993

Domácí politika

George H. W. Bush se oproti svému předchůdci, Ronaldu Reaganovi, silně konzervativně a pravicově vyhraněném, vyznačoval svou umírněnou domácí politikou, v rámci níž se mnohokrát dokázal spojit s i Demokraty, kteří tehdy ovládali jak Senát, tak Sněmovnu reprezentantů. Jako prezident tak mimo jiné zvýšil výdaje na školství a dětskou péči, schválil rozsáhlý antidiskriminační zákon vůči zdravotně handicapovaným občanům, zasadil se o přijetí zákona o čistotě ovzduší, v rámci Immigration Act of 1990 více otevřel Spojené státy legální imigraci a zakázal dovoz některých poloautomatických zbraní.[1][11] V důsledku rozsáhlého deficitu rozpočtu, který zdědil po svém prezidentském předchůdci, byl také nucen zvýšit daně, a to navzdory tomu, že v kampani sliboval opak.

Mnoho Američanů bylo přesto nespokojeno s vleklou ekonomickou recesí, rostoucím rozpočtovým deficitem a vzrůstající kriminalitou, což přispělo k jeho porážce demokratem Billem Clintonem v prezidentských volbách v roce 1992.[12]

Zahraniční politika

Výrazně větší zájem než o domácí politiku projevoval o politiku zahraniční. Projevil se mimo jiné jako úspěšný válečník.[1]

Invaze do Panamy

Podrobnější informace naleznete v článku Invaze Spojených států amerických do Panamy.

Panamský diktátor Manuel Noriega, který byl v 80. letech spojencem Spojených států, s nimiž spolupracoval při podpoře povstaleckých Contras v Nikaragui, byl americkou administrativou podezříván ze špionáže pro Fidela Castra, vydírání a pašování drog. V květnu 1989 se v Panamě konaly demokratické volby, které vyhrála opozice vedená Guillermo Endaraem, jejichž výsledky vláda vedená Noriegou zamítla. Noriega následně potlačil vojenský převrat a masové protesty. Nakonec Bush nařídil invazi do Panamy s cílem zatknout samozvaného diktátora. V lednu 1990 byl Noriega zatčen a v roce 1993 odsouzen ke 30 letům vězení. Podporu nové vládě pak Bush vyjádřil během oficiální návštěvy o dva roky později.

Rozpad Sovětského svazu

Podrobnější informace naleznete v článku Rozpad Sovětského svazu.
Prezident Ronald Reagan a viceprezident Bush v roce 1988 s Michailem Gorbačovem, který usiloval o zlepšení vztahů se Západem.
Prezident Bush a chilský prezident Augusto Pinochet

George Bush vstoupil do historie jako prezident, za jehož funkčního období skončila Studená válka a rozpadla se Železná opona. Dokončil to, co započal jeho předchůdce Ronald Reagan.

Na schůzce s Michailem Gorbačovem, která se konala na Maltě 2.-3. prosince 1989, se dohodli na rozsáhlém odzbrojení a ukončení amerického embarga na SSSR a podepsali strategickou smlouvu START I o omezení zbrojení.

Válka v Zálivu

Podrobnější informace naleznete v článku Válka v Zálivu.

2. srpna 1990 irácký prezident Saddám Husajn anektoval Kuvajt. Tato akce vzbudila mezinárodní pohoršení. Prezident George Bush dal dohromady rozsáhlou koalici států, která poté s mandátem OSN zahájila Operaci Pouštní bouře s cílem donutit Iráčany k odchodu z Kuvajtu. Aliance zvítězila mj. díky vysoké letecké převaze (4000 Iráckých tanků bylo zničeno během jediného dne) a osvobodila tak Kuvajt.

NAFTA

Podrobnější informace naleznete v článku NAFTA.

Během prezidentství George Walkera Bushe byly vyjednány základní kameny Severoamerické dohody o volném obchodu.

Odkaz

Je podle něj pojmenována letadlová loď USS George H. W. Bush (CVN-77) (ve službě od roku 2009).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k SEDLÁČEK, Štěpán (sed); BERGMANOVÁ, Lubica (lub); kre. Muž, který stál u konce studené války. Zemřel bývalý americký prezident George Bush starší. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-12-01 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ BUSH, George H. W. Státní návštěva Československa v roce 1990. Hlasy slavných [online]. Archiv ČRo [cit. 2017-02-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ V 94 letech zemřel exprezident USA Bush st., který ukončil studenou válku. iDNES.cz [online]. 2018-12-01 [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Zemřel George Bush starší. Bývalému americkému prezidentovi bylo 94 let. Česká televize [online]. 1. prosince 2018. Dostupné online. 
  5. ↑ Where Gerald Ford Went Wrong. The Baltimore Chronicle [online]. 2007. Dostupné online. 
  6. ↑ FIFA’s Dirty Wars. The New Republic [online]. 15. prosince 2017. Dostupné online. 
  7. ↑ George Bush starší: Prezident, který vyhrál válku a prohrál volby. iDnes.cz [online]. 1. prosince 2018. Dostupné online. 
  8. ↑ Zemřel bojovník studené války Weinberger. Aktuálně.cz [online]. Economia, 28. března 2006. Dostupné online. 
  9. ↑ USA pomáhaly Saddámovi s nasazením chemických zbraní. Týden. 30. srpna 2013.
  10. ↑ Před 30 lety sestřelil americký křižník íránský civilní airbus. Novinky.cz [online]. Borgis, 3. července 2018 [cit. 2018-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-03. 
  11. ↑ "The Paper curtain: employer sanctions' implementation, impact, and reform". Michael Fix (1991). The Urban Institute. s. 304. ISBN 0-87766-550-8
  12. ↑ Bushovi staršímu se stala osudnou vnitřní politika. Týden [online]. 1. prosince 2018. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj