Édouard Balladur

Édouard Balladur
14. premiér Francie
(162. předseda vlády Francie)
Ve funkci:
29. března 1993 – 17. května 1995
Prezident François Mitterrand
Předchůdce Pierre Bérégovoy
Nástupce Alain Juppé
Ministr financí Francie
Ve funkci:
20. března 1986 – 12. května 1988
Prezident François Mitterrand
Předseda vlády Jacques Chirac
Předchůdce Pierre Bérégovoy
Nástupce Pierre Bérégovoy
Stranická příslušnost
Členství Unie pro lidové hnutí
Sdružení pro republiku
Narození 2. května 1929 (94 let)
Smyrna, TureckoTurecko Turecko
Národnost Arméni
Choť Marie-Josèphe Delacour
Děti 4
Sídlo Marseille (od 1935)
Alma mater École Nationale d'Administration (1955–1957)
Pařížský institut politických věd
Thiersovo lyceum
Univerzita Paula Cézanna
Profese ekonom a politik
Náboženství Arménská katolická církev
Ocenění Osoba roku Financial Times (1993)
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Prix Aujourd'hui
velkokříž Národního řádu za zásluhy
… více na Wikidatech
Commons Édouard Balladur
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Édouard Balladur (* 2. května 1929 Smyrna) je francouzský konzervativní politik arménského původu narozený v Turecku. Jeho rodina emigrovala do Francie roku 1935, v jeho šesti letech. V letech 1993–1995 byl premiérem Francie. V letech 1986–1988 byl ministrem financí ve vládě Jacquese Chiraca. Byl představitelem konzervativní politické strany Rassemblement pour la République (která roku 2002 spoluvytvořila nový pravicový subjekt Union pour un Mouvement Populaire). Roku 1995 kandidoval na prezidenta, skončil na třetím místě. Byl považován za politika, který na francouzské pravici oslabil gaullismus.

Politická kariéra

Svou politickou kariéru začínal po boku Georgese Pompidoua, nejprve byl jeho poradcem, když zastával funkci premiéra, poté, co se Pompidou stal prezidentem, stal se Balladur zástupcem jeho kancléře a nakonec i kancléřem (1973–1974). Po angažmá v prezidentském paláci se z politiky načas stáhl, ale vrátil se do ní v 80. letech jako podporovatel a poradce Jacquese Chiraca, který formoval novou stranu. To mu zajistilo i funkci v první vládě, kterou Chirac sestavil.

Obě pravicové vlády, jejichž byl členem, musely vládnout pod levicovým prezidentem Françoisem Mitterrandem a Balladur byl považován za specialistu na tuto situaci. Jako premiér se vyznačoval umírněným přístupem, zpětně byla ovšem kritizována především jeho role při genocidě ve Rwandě roku 1994.

O jeho politickém osudu nakonec rozhodl především vztah se Chiracem. Roku 1995, kdy Balladur vedl vládu jako premiér, nejprve Chiracovi slíbil podporu v prezidentských volbách. Později se ale rozhodl, že bude kandidovat sám. Chirac však ve volbách zvítězil a Balladura ihned odvolal z funkce premiéra. Chirac si spor vzal velmi osobně, zrušil s Balladurem přátelství a pravicové politiky, kteří ve volbách roku 1995 podporovali Balladura, tzv. Balladuriens (k nimž patřil mj. i Nicolas Sarkozy), odstavil z funkcí.

Vyznamenání

Stát Stuha Název Datum udělení
FrancieFrancie Francie velkodůstojník Řádu čestné legie[1] 2008
velkokříž Národního řádu za zásluhy
ItálieItálie Itálie velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[2] 1973, 1. října
PolskoPolsko Polsko velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[3] 2005, 6. ledna
RakouskoRakousko Rakousko velká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[4] 1972

Odkazy

Reference

  1. ↑ Décret n° 2008-1202 ze dne 21. listopadu 2008, kterou se mění zákon o Řádu čestné legie a Médaille militaire, zveřejněna v Journal officiel du 22 novembre 2008. (třída velkodůstojníka náleží bývalým premiérům, kteří ve funkci působili nejméně dva roky)
  2. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 6 stycznia 2005 r. o nadaniu orderów i odznaczeń. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 
  4. ↑ https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf

Externí odkazy

Zdroj