Marseille
Marseille | |
---|---|
Vieux-Port, Marseille
| |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°17′51″ s. š., 5°22′38″ v. d. |
Nadmořská výška | 0–640 m n. m. |
Stát | Francie |
Region | Provence-Alpes-Côte d'Azur |
Departement | Bouches-du-Rhône |
Arrondissement | Marseille |
Kanton | statutární město 25 kantonů |
Marseille
| |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 240,6 km² |
Počet obyvatel | 873 076 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 3 628,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Benoît Payan (2020–2026) |
Vznik | 600 př. n. l. |
Oficiální web | www |
webmestre |
|
PSČ | 13001-13016 |
INSEE | 13055 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marseille (výslovnost [marsej], francouzská [maʁ.sɛj]IPA), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie. Leží v jihovýchodní části země, na pobřeží Středozemního moře, ve Lvím zálivu. V roce 2012 mělo Marseille 852 516 obyvatel (v roce 1999 jako aglomerace 1 350 000, resp. 1 516 000 obyvatel). Jde o nejvýznamnější francouzský obchodní přístav. Nachází se zde sídlo marseilleského arcibiskupství. Dnes je městem téměř všech národů žijících okolo Středozemního moře včetně mnoha Arabů.
Historie
Město bylo založeno jako Massalia (Μασσαλία) kolem roku 600 př. n. l. iónskými kolonisty z maloasijského přístavu Fókaia.[2] Rozkvétat začalo asi od 5. století př. n. l., kdy byli jeho největšími soupeři Etruskové a Kartaginci.[2] V roce 49 před K. obsadili město Římané. V tomto období se Marseille stalo důležitým přístavem, kde se přepravovalo zboží dovozené z Orientu dále do západní Evropy.[3] Archeologické výzkumy odhalily pozůstatky řeckého i římského města; část městských hradeb, brány, starou silnici z Itálie i část římského přístavu.[4] V 5. století bylo založeno opatství Saint-Victor, později v 10. století rekonstruované benediktiny. Další rozvoj Marseille jako přístavu přinesly křížové výpravy. Marseille začala soupeřit s největší námořní velmocí Janovem. V roce 1481 byly Marseille společně s Provence připojeny k Francii. V roce 1720 postihl město mor. V období francouzské revoluce vyslali obyvatelé Marseille do Paříže 500 dobrovolníků s bojovou písní, která byla později nazvaná Marseillaisa a stala se státní hymnou Francie. Velký rozvoj města nastal v pol. 19. století. V průběhu druhé světové války bylo město dvakrát bombardováno.
Město, památky a významné stavby
Hlavním centrem Marseille je Vieux-Port, Starý přístav. Leží v malé zátoce, dnes obklopené domy s restauracemi a bary. Dříve zátoka sloužila jako přístav, v současnosti je zde přístaviště jachet a rybářských lodí. V místě vstupu do Vieux-Portu stojí dvě pevnosti, severně St. Jean, jižně St. Nichola'. Jednou z dominant Starého přístavu je na vrchu stojící bazilika Notre-Dame de la Garde vystavěná v letech 1854–63 v románsko-byzantském slohu. V jihozápadní části Starého přístavu najdeme kostel sv. Viktora, původně opatství zničené během francouzské revoluce, kostel je z druhé pol. 14. století. Dochovaná krypta je z doby založení opatství, z 5. století. Na severní straně přístavu, ve střední části, stojí budova marseillské radnice (Hotel de Ville), barokní stavba ze 17. století.
Severovýchodně od Vieux-Portu, za opevněním St. Jeane, je umístěna marseillská katedrála (Cathédrale de la Major). Chrám byl postavený v 19. století v románsko-byzantském slohu, je 140 m dlouhý a 70 m vysoký. Jižně od katedrály, na kopci, stojí románský kostel St. Laurent ze 12. století. Do východní části Starého přístavu ústí jedna z hlavních marseillských tříd Canebière. V ulici se nachází řada obchodů, kaváren a hotelů. Na jejím východním konci pak najdeme neogotický kostel St. Vincent de Paul z let 1855–86.
Okolí Marseille
Jižně od Marseille se rozkládá pobřežní vrchovina Calanques, nejvyšší bod Mont Puget (563 m). Jedná se o druhohorní vápencové útesy o délce přibližně 20 km a šířce 4 km. Část oblasti je součástí francouzského Národního parku Calanques. Západně od Marseille se nachází Frioulské ostrovy, jejichž součástí je i ostrov If se stejnojmenným hradem z počátku 16. st., který dlouho sloužil jako věznice. Mezi její vězně podle literárního příběhu patřil i hrabě Monte Cristo, hrdina stejnojmenného románu Alexandra Dumase.
Doprava
Ve městě jsou v provozu dvě linky metra a menší tramvajová síť.
U Marseille je letiště Aéroport de Marseille Provence.
Do města jezdí vlaky TGV, které ujedou trasu mezi Marseille a Paříží za 3 hodiny.
Kultura, umění a sport
Každoročně se zde koná tenisový turnaj mužů. Působí zde fotbalový klub Olympique de Marseille, několikanásobný vítěz Francouzské fotbalové ligy a vítěz Ligy mistrů z roku 1993.
Vzdělání
Demografie
Třetinu obyvatel města tvoří muslimové.[5][6]
Počet obyvatel
Galerie
-
Fort St. Jean, Vieux Port
-
Vieux Port, Starý přístav
-
katedrála, Cathédrale La Major
-
třída La Canebiere
-
kostel St. Vincent de Paul
-
průčelí kostela St. Laurent
-
jižní část města
Známé osobnosti
- Pytheas (380 př. n. l. – 310 př. n. l.) řecký obchodník, geograf a cestovatel
- Jean-Henry Gourgaud, „Dugazon“ (1746–1809), herec
- Júlie Clary (1771–1845), neapolská, sicilská a španělská královna
- Désirée Clary (1777–1860), královna Švédska a Norska
- Adolphe Thiers (1797–1877), první prezident třetí republiky
- Étienne Joseph Louis Garnier-Pages (1801–1841), politik
- Honoré Daumier (1808–1879), malíř a karikaturista
- Joseph Autran (1813–1877), básník
- Arthur Rimbaud (1854 Charleville-Mézières – 1891 Marseille), francouzský básník. Zde zemřel.
- Joseph Garibaldi (1863–1941), francouzský malíř
- Paul Signac (1863–1935), francouzský malíř
- Charles Fabry (1867–1945), francouzský fyzik
- Edmond Rostand (1868–1918), francouzský dramatik a básník
- François Coli (1881–1927), francouzský průkopník letectví
- Henri Fabre (1882–1984), francouzský průkopník letectví a vynálezce prvního hydroplánu
- Otakar Kubín (1883 Boskovice – 1969 Marseille), český malíř, sochař a grafik. Zde zemřel.
- Marcel Pagnol (1895–1974), spisovatel, dramaturg a člen Francouzské akademie
- Antonin Artaud (1896–1948), herec, dramatik, básník a režisér
- Zino Francescatti (1902–1991), houslista
- Fernandel (1903–1971), herec a zpěvák
- Louis Jourdan (1921–2015), herec
- César Baldaccini (1921–1998), sochař
- Gaston Rébuffat (1921–1985), horolezec a horský vůdce
- Jean-Pierre Rampal (1922–2000), flétnista
- Maurice Béjart (1927–2007), baletní choreograf
- Georges Chappe (* 1944), cyklista
- Jean-Claude Izzo (1945–2000), spisovatel
- Chantal Poullain-Polívková (* 1956), herečka
- Eric Cantona (* 1966), fotbalista
- Patrick Fiori (* 1969), zpěvák
- Zinedine Zidane (* 1972), fotbalista
- Romain Barnier (* 1976), plavec
- Sébastien Grosjean (* 1978), tenista
- Mathieu Flamini (* 1984), fotbalista
- Mathieu Ganio (* 1984), tanečník baletu
- Rémy Di Gregorio (* 1985), cyklista
- Samir Nasri (* 1987), fotbalista
- Jordan Ayew (*1991), fotbalista
- Na ozdravném pobytu zde zemřel český poslanec a novinář Ignát Hořica (1859–1902).
- Při státní návštěvě tu byl r. 1934 zavražděn jugoslávský král Alexandr I. Karađorđević a jeho hostitel, ministr zahraničí Louis Barthou.
Partnerská města
- Abidžan, Pobřeží slonoviny
- Antverpy, Belgie
- Dakar, Senegal
- Glasgow, Skotsko
- Haifa, Izrael
- Hamburk, Německo
- Janov, Itálie
- Kóbe, Japonsko
- Kodaň, Dánsko
- Marrákeš, Maroko
- Oděsa, Ukrajina
- Piraeus, Řecko
- Šanghaj, Čína
Odkazy
Reference
- ↑ Populations légales 2021. 28. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ a b Malá československá encyklopedie. VI. svazek M – Pol. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1986. 989 s. bez ISBN
- ↑ Francie. 1. české vydání Ikar, Praha, 1999. 672 s. ISBN 80-7202-393-4. S. 502.
- ↑ RUBÍN, J. a KOLEKTIV: Francie, Monako. 3. Vydání, Olympia, Praha, 1998. 232 s. ISBN 80-7033-474-6. S. 140.
- ↑ Muslims in Marseille, 2011, Françoise Lorcerie and Vincent Geisser, Open Society Foundations
- ↑ ERLANGER, Steven. French Mosque’s Symbolism Varies With Beholder. New York Times. December 27, 2009. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Marseille ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marseille na Wikimedia Commons
- La Provence: Marseille Archivováno 21. 2. 2007 na Wayback Machine. (česky)