Maurice Béjart
| Maurice Béjart | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Maurice-Jean Berger |
| Narození |
1. ledna 1927 Marseille |
| Úmrtí |
22. listopadu 2007 (ve věku 80 let) Lausanne |
| Alma mater | École de danse de l'Opéra national de Paris |
| Povolání | tanečník, choreograf, scenárista, baletní mistr, baletní tanečník, scénograf, kostýmní návrhář a designér osvětlení |
| Ocenění | Erasmus Prize (1974) čestný občan Bruselu (1984) Praemium Imperiale (1993) Kjótská cena za filozofii a umění (1999) Deutscher Tanzpreis … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | ší'itský islám |
| Rodiče | Gaston Berger |
| Příbuzní | Alain Béjart (sourozenec) |
| Web | www |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maurice Béjart (původním jménem Maurice-Jean Berger, 1. ledna 1927, Marseille – 21. listopadu 2007, Lausanne) byl významný francouzský choreograf.
Jako tanečník začínal v rodné Marseilli, jako čtrnáctiletý debutoval v baletu pařížské Opery (vedle Rolanda Petita), pak tančil v Mezinárodním baletu v Londýně a ve Švédském královském baletu, kde poprvé vyzkoušel choreografii (balet L’inconnu). Více začal tvořit v Paříži ve vlastním souboru Ballets de l’Etoile, později přejmenovaný na Ballet-théâtre de Paris.
Jeho úspěchy v šedesátých letech odstartovala premiéra Svěcení jara v roce 1959. O rok později založil v Bruselu Ballet XXe Siécle a s ním uvedl další slavné choreografie jako Bolero, Pták Ohnivák, Carmen, a také díla inspirovaná neevropskými tanečními a divadelními slohy (japonské kabuki, indické Bhakti ad.) V jeho choreografii bylo také v roce 1961 v Benátkách uvedeno dílo Salvadora Dalího Galin balet.[1]
V roce 1987 po sporu s ředitelem souboru v průběhu turné do Leningradu se rozhodl už do Belgie nevrátit. Přeměnil soubor do nové podoby, tentokrát ve švýcarském Lausanne, vznikl tak Béjart Ballet Lausanne,[2] pro který vytvořil choreografie Ring um den Ring, Podivuhodný mandarín, A propos de Shéhérazade, Tokio Gesture a další. Soubor vedl až do své smrti; posledním dílem, na kterém pracoval, bylo nastudování pocty Giannimu Versacemu Grazie Gianni con amore na scéně milánské La Scaly v roce 2007.
Obdržel řadu ocenění, státní vyznamenání v Belgii, Japonsku, Velké Británii i Cenu Nadace míru od papeže Jana Pavla II. Z mnoha baletních ocenění lze jmenovat Cenu Benois de la Danse za celoživotní mistrovství.
Založil rovněž několik baletních škol (školu Mudra v Bruselu a Dakaru, ateliér Rudra v Lausanne).
Vyznamenání
-
Řád vycházejícího slunce – Japonsko, 1986 – udělil císař Hirohito
-
velkodůstojník Řádu koruny – Belgie, 1988 – udělil král Baudouin I. Belgický
-
velkodůstojník Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 23. října 1998[3]
-
komandér Řádu umění a literatury – Francie, 23. října 1998
Odkazy
Reference
- ↑ NÉRET, Gilles. Salvador Dalí. Praha: Taschen/Nakladatelství Slovart, 2003. 96 s. ISBN 80-7209-530-7. S. 92.
- ↑ Maurice Béjart [online]. DanzaDance [cit. 2007-11-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maurice Béjart na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Maurice Béjart
- Biography Maurice Béjart [online]. Béjart Ballet Lausanne [cit. 2007-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-16. (anglicky)
- Zemřel Maurice Béjart, zakladatel moderního tance [online]. iDNES, 2007-11-22 [cit. 2007-11-22]. Dostupné online.
