Jiří Procházka (scenárista)

Ing. Jiří Procházka
Narození 20. dubna 1925
Plzeň nebo Starý Plzenec
Úmrtí 19. května 1993 (ve věku 68 let)
Praha
Povolání spisovatel, dramatik, dramaturg, loutkář, redaktor a scenárista
Manžel(ka) Lída Vilímová–Procházková
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Procházka (20. dubna 1925, Plzeň-Doudlevce19. května 1993, Praha) byl český scenárista, dramaturg, prozaik a dramatik. Nejvíce vešel ve známost jako dramaturg a autor některých povídek seriálu 30 případů majora Zemana (1974–1979), zejména ideologicky významných[1] (vyšly i knižně). Vytvořil také scénář k filmu Hvězda zvaná Pelyněk (1964), ideologicky interpretujícímu rumburskou vzpouru, či k filmu Píseň o stromu a růži (1978), který m.j. propagoval česko-sovětské přátelství při stavbě metra.

Život

V roce 1944 absolvoval reálné gymnázium v Plzni. Zapojil se do odboje a v roce 1945 se zúčastnil osvobození Plzně od nacistické armády. Po válce krátce pracoval jako místní rozhlasový hlasatel a jako loutkoherec u Josefa Skupy, s nímž v září 1945 odjel do Prahy. V letech 1945–1950 vystudoval Vysokou školu hospodářských a politických věd v Praze a získal titul inženýra. Při studiu pracoval jako asistent v Muzeu asijské, africké a americké kultury, po promoci několik měsíců pracoval jako dramaturg v Československém studiu animovaného filmu. V letech 1950–1952 absolvoval prezenční vojenskou službu, pak pracoval v armádním rozhlase. V roce 1953 byl vyslán jako civilní zástupce vojenského vysílání do Československé televize Praha, kde pracoval na různých pozicích jako dramaturg a scenárista až do svého odchodu do důchodu v roce 1985. V letech 1966–1968 byl také uměleckým šéfem Laterny magiky (s Ladislavem Rychmanem). Od roku 1971 v televizi působil jako redaktor Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti (ÚRABB),[2] kde se v letech 1974–1979 jako dramaturg a zčásti scenárista podílel na seriálu 30 případů majora Zemana.

Psal také hry pro divadlo a rozhlas a je autorem románů a povídek, knižně vyšly povídky ze seriálu 30 případů majora Zemana.

V roce 1988 byl na Kubě spoluzakladatelem Mezinárodní asociace autorů detektivní literatury (AIEP – Asociación international de escritores policiacos), jejímž místopředsedou byl až do své smrti.[3] Byl členem redakčního týmu časopisu Detektiv a politika.

Jeho manželkou byla Lída Vilímová-Procházková (21. ledna 1923 Plzeň – ?), která byla autorkou dramatických pořadů v rozhlase a spolupracovala s ním na některých knihách.

Procházka byl nositelem Ceny ÚV SČSP[4] a vyznamenání Za vynikající práci.

Dílo

Romány a povídky

  • Oheň v horách (1954)
  • Úsvit nad vodami (1956)
  • Drobínek (1961) – s Lídou Vilímovou-Procházkovou
  • Hvězda zvaná Pelyněk (1964)
  • Smrt za úsvitu (1985)
  • Nokturno pro dvě sekery (1987)
  • Hvězdný prach (1990) – s Lídou Vilímovou-Procházkovou
  • Zločin na zámku (1991)

Knižní vydání povídek ze série 30 případů majora Zemana

  • Hon na lišku (1978) - vč. povídek Vrah se skrývá v poli a Konec osamělého střelce
  • Hrdelní pře majora Zemana (1978) – vč. povídek Bílé linky, Klauni a Studna
  • Štvanice (1980)
  • Lišky mění srst (1983)

Odkazy

Reference

  1. Jiří Procházka ve Slovníku české literatury po roce 1945
  2. Životopis Jiřího Procházky v Encyklopedii Plzně [online]. [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. 
  3. AIEP – česká sekce Asociace autorů detektivní literatury [online]. [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. 
  4. Jiří Procházka: Hon na lišku: tři případy majora Zemana. Praha: Československý spisovatel, 1978. S. 2 (nečíslovaná).

Literatura

  • Slovník české literatury 1970–1981: básníci, prozaici, dramatici, literární vědci a kritici publikující v tomto období. Praha: Československý spisovatel, 1985.
  • Slovník českých spisovatelů od roku 1945 (2. díl). Praha: Nakladatelství Brána, 1998.

Externí odkazy

Zdroj