Elmar Klos

Elmar Klos
Narození 26. ledna 1910
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. července 1993 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Povolání filmový režisér, scenárista, pedagog, vysokoškolský učitel, režisér, dramaturg a učitel
Zaměstnavatel Akademie múzických umění v Praze
Ocenění národní umělec (1968)
Choť Anna Klossová rozená Vopálková
Děti Elena Klossová
Elmar Kloss mladší (dabingový režisér)
Rodiče Rudolf Kloss

Marie Januštíková rozená Hořicová (S Klossem rozvedeni v roce 1919.)

JUDr. Josef Januštík (nevlastní otec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Elmar Klos (26. ledna 1910 Brno[1] – 19. července 1993 Praha) byl český filmový režisér, scenárista, dramaturg, pedagog a filmový manažer. Vytvořil výraznou tvůrčí dvojici s Jánem Kadárem.

Životopis

Začínal ještě v pionýrské éře němého filmu, kde se postupně seznámil prakticky se všemi filmovými profesemi a zahrál si i několik epizodních rolí. Vymýšlel gagy pro Vlastu Buriana.[2] Od roku 1934 působil ve Zlíně-Kudlově u Baťovy reklamní filmové firmy Bať. Za nacistické okupace se také zasloužil o to, že zde začaly pracovat další osobnosti českého filmu jako byla Hermína Týrlová a Karel Zeman. Po válce se stal (spolu s dalšími lidmi) jedním z hlavních organizátorů znárodňování československého filmu.

V letech 1942–1953 byl Elmar Klos majitelem vily ve Zlíně, kterou pak prodal cestovateli Miroslavu Zikmundovi.[3]

Tvůrčí duo Kadár–Klos

Klos se s Jánem Kadárem poprvé sešel ve studiích Krátkého filmu hned po válce, nicméně Kadár se ještě na nějakou dobu vrátil do Bratislavy. S Klosem začal spolupracovat poté, co ho vyhodili v Bratislavě a on se ho zastal. První film natočili v roce 1952 pod jménem Únos. Natočili spolu celkem osm filmů, největšího úspěchu a ohlasu doznal film Obchod na korze z roku 1965, který získal o rok později ocenění Oscar za nejlepší cizojazyčný film. Tato jejich vzájemně 17 let trvající spolupráce byla přerušena až příchodem normalizace v roce 1969, neboť Ján Kadár emigroval do USA. Elmar Klos byl politicky perzekvován a vyhozen jak z FAMU tak i od Československého státního filmu.

Spolupráci si mezi sebou rozdělili tak, že Kadár více jednal s herci zatímco Klos se staral o výtvarnou, hudební část a střih filmu.[4] Sám Klos popsal spolupráci: „Prostě dva hráči se sešli a doplňují se v tom, co umějí, ale i v tom, co neumějí. Vědí, kdy se na partnera mohou spolehnout a kdy ho sami musí podepřít.“[5] Na druhé straně Kadárův pomocný režisér Juraj Herz si všímal jejich propastného nesouladu a myslel si, že spolupráce je od Kadára pouze gesto vděku a samotný Klos je pro režii filmu zbytečný.[6]

Filmografie, výběr

Reference

  1. ↑ Matrika 17014, sn. 209 [online]. MZA [cit. 2022-11-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ MAREČEK, Lubomír. Před sto lety se v Brně narodil oscarový filmař Elmar Klos. iDNES.cz [online]. 2010-01-26 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ JORDÁNOVÁ, Andrea. Zikmundova vila jako vila Tugendhat. Nevstoupí do ní každý, kdo přijde. Deník.cz [online]. 2022-05-21 [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČTK. Zemřel slovenský režisér a scenárista Ján Kadár [online]. ct24.cz, 2009-06-01 [cit. 2009-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. 
  5. ↑ Sběr. Elmar Klos [online]. FDb.cz [cit. 2009-06-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ KŘIVÁNKOVÁ, Darina. Jsem žid antisemita [online]. Reflex.cz, 2009-06-11 [cit. 2009-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-20. 

Externí odkazy

Zdroj