1983

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 ► ►►

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

Demografický vývoj v Česku
1983
Střední stav obyvatel	10 322 823
Narození	138 132
Zemřelí	134 474
Přirozený přírůstek	2 957
Přírůstek stěhováním	2 383
Celkový přírůstek	5 340

Československo

4. ledna – se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).^[1]
březen – V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rockové hudby.^[2]
4. března – Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení.^[1]
12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.^[3]
27. března – Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.^[4]
21.–26. června – Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs.^[5] Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování.^[6] Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis.
24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Pershing 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě.
26. října – Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.^[7]
31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.^[8]^[9]
18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.^[10]
25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety^[11]).

Svět

březen – v sovětském časopise Šachmaty publikováno první uznávané řešení tzv. Babsonovy úlohy od Leonida Jaroše
10. dubna – Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů.
26. července – Jarmila Kratochvílová zaběhla v Mnichově dodnes platný světový rekord na 800 metrů, činí 1:53,28 minut.
1. září – sovětské stíhačky sestřelily civilní dopravní letadlo, zahynulo všech 269 osob na palubě.
19. září – Svatý Kryštof a Nevis získal nezávislost na Velké Británii.
26. září – falešný raketový poplach, který mohl způsobit jadernou válku
25. října – Americká invaze na Grenadu (za spoluúčasti několika karibských států).
Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí.
Vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev.
Vojenský puč v Nigérii.

Věda a umění

10. a 11. října – Veněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše.
18. listopadu – Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci.
Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) – viz Internet.
Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři).
Založena firma Borland.

Nobelova cena

Narození

Česko

Aleš Hemský (* 13. srpna)

Kateřina Emmons (* 17. listopadu)

08. ledna – Kateřina Krejčová, divadelní herečka
10. ledna – Libor Topolánek, hokejbalový útočník († 29. října 2016)
13. ledna – Žofie Kabelková, písničkářka a zpěvačka
18. ledna – Jaroslav Kracík, hokejista
01. února – Iveta Benešová, tenistka
02. února – Ondřej Gregor Brzobohatý, herec, divadelní herec a muzikant
21. února – Hana Vagnerová, herečka
09. března – Dája Bedáňová, tenistka
11. března – Lukáš Krajíček, hokejista
26. března – Roman Bednář, fotbalista
09. dubna – Lukáš Dlouhý, tenista
26. dubna – Zuzana Tvarůžková, novinářka
06. května – Tomáš Mužík, bývalý judista
10. května – Michal Dalecký, herec
14. května – Iveta Vítová, modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka
21. května – Martin Bína, cyklista
07. června – Tomáš Micka, hokejista
20. června – Radek Dosoudil, fotbalista
27. června – Pavel Hašek, fotbalista
30. června – Lukáš Krenželok, hokejista
31. července – Vítězslav Bílek, hokejista
07. srpna – Jan Hájek, tenista
12. srpna – Jiří Novotný, hokejista
13. srpna
- Aleš Hemský, hokejista
- Táňa Pauhofová, herečka
30. srpna – Jakub Prachař, herec, hudebník a moderátor
05. září – Tomáš Savka, zpěvák a muzikálový herec
14. září – Felix Slováček, hudebník – klarinetista a saxofonista
18. září – Matěj Stropnický, politik
22. září – Petr Tatíček, hokejový útočník
06. října – Renata Voráčová, tenistka
28. října – Pavla Beretová, herečka
01. listopadu – Václav Svěrkoš, fotbalista
17. listopadu – Kateřina Emmons, sportovní střelkyně
19. listopadu – Emil Rilke, fotbalista
30. listopadu – Jaroslav Bžoch, ragbista, politik a manažer
20. prosince – Jakub Chromeček, herec
25. prosince – Alexandr Hylák, hokejový brankář

Svět

Carolina Klüftová (* 2. února)

Matej Tóth (* 10. února)

Rafael van der Vaart (* 11. února)

Roberta Vinciová (* 18. února)

Emily Bluntová (* 23. února)

Mohamed Farah (* 23. března)

Jelena Dokićová (* 12. dubna)

Ilja Kovalčuk (* 15. dubna)

Tina Mazeová (* 2. května)

Dani Alves (* 6. května)

Kim Clijstersová (* 6. června)

Leelee Sobieski (* 10. června)

Philipp Lahm (* 11. listopadu)

01. ledna – Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
02. ledna – Kate Bosworthová, americká herečka
07. ledna – Matteo Tagliariol, italský sportovní šermíř
11. ledna – André Myhrer, švedský lyžař
16. ledna – Daisuke Sakata, japonský fotbalista
17. ledna – Álvaro Arbeloa, španělský fotbalista
18. ledna – Nikolaj Kuzovlev, ruský horolezec
21. ledna – Monique Adamczaková, australská tenistka
23. ledna
- Nedá Ághá-Soltán, Íránka zastřelená v Teheránu během protestů proti výsledkům íránských prezidentských voleb († 20. června 2009)
- Justyna Kowalczyková, polská běžkyně na lyžích
- Irving Saladino, panamský atlet
29. ledna – Sileši Sihine, etiopský atlet
02. února – Carolina Klüftová, švedská atletka
04. února – Lee Stempniak, americký hokejista
07. února – Christian Klien, rakouský pilot formule 1
10. února – Matej Tóth, slovenský atlet
11. února
- Ladislav Škantár, slovenský vodní slalomář
- Rafael van der Vaart, nizozemský fotbalista
14. února – Bacary Sagna, francouzský fotbalista
16. února – Tuomo Ruutu, finský hokejový útočník
18. února – Roberta Vinciová, italská tenistka
19. února – Mika Nakašima, japonská zpěvačka a herečka
23. února – Emily Bluntová, britská herečka
24. února – Santiago González, mexický tenista
25. února – Eduardo da Silva, chorvatský fotbalista
01. března
- Lupita Nyong'o, mexická herečka a režisérka
- Melaine Walkerová, jamajská atletka, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek
- Stanka Zlatevová, bulharská zápasnice
02. března – I Se-tol, jihokorejský profesionální hráč Go
06. března – Giulia Quintavalleová, talská judistka
07. března – Rémi Panossian, francouzský klavírista
09. března – Maite Perroni, mexická herečka a zpěvačka
10. března – Jelena Bovinová, ruská tenistka
18. března – Stéphanie Cohenová-Alorová, francouzská tenistka
21. března – Martina Hrašnová, slovenská atletka
23. března – Mohamed Farah, britský atlet
25. března – Roman Konečný, slovenský fotbalista
28. března – Ladji Doucouré, francouzsky atlet
29. března – Yusuf Saad Kamel, bahrajnský atlet
02. dubna – Paul Capdeville, chilský tenista
03. dubna
- Stephen Weiss, kanadský hokejista
- Ben Foster, anglický fotbalista
04. dubna – Jevgenij Arťuchin, ruský hokejista
06. dubna – Micuru Nagata, japonský fotbalista
09. dubna – Ken Skupski, britský tenista
12. dubna
- Luke Kibet, keňský atlet
- Jelena Dokićová, australská tenistka
- Olha Šalahina, ukrajinská sportovní lezkyně
13. dubna – Nicole Cooke, britská cyklistka , Schalk Burger jihoafrický rugbista
15. dubna – Ilja Kovalčuk, ruský hokejista
23. dubna
- Alex Bogomolov, americký tenista
- Daniela Hantuchová, slovenská tenistka
25. dubna – Nick Willis, novozélandský atlet
02. května – Tina Mazeová, slovinská lyžařka
06. května
- Dani Alves, brazilský fotbalista
- Adrianne Palicki, americká herečka
07. května – Christina Yannetsosová, americká judistka
08. května – Bershawn Jackson, atlet-překážkář USA
09. května – Gilles Müller, lucemburský tenista
10. května – Jamie Chung, americká herečka
12. května
- Alina Kabajevová, ruská politička a bývalá moderní gymnastka
- Virginie Razzanová, francouzská tenistka
16. května – Karol Sloboda, slovenský hokejista
17. května – Pavol Ďurica, slovenský fotbalista
18. května – Albeny Rosales, venezuelský judista
21. května – Līga Dekmeijereová, lotyšská tenistka
24. května
- Marco Crugnola, italský tenista
- Viktor Pečovský, slovenský fotbalista
26. května – Demy de Zeeuw, nizozemský fotbalista
29. května – Jevgenija Poljakovová, ruská atletka
01. června – Moustapha Salifou, tožský fotbalista
04. června
- Emmanuel Eboué, fotbalový obránce Pobřeží slonoviny
- Guillermo García-López, španělský tenista
07. června – Milan Jurčina, slovenský hokejista
08. června
- Kim Clijstersová, belgická tenistka
- Juliana Fedaková, ukrajinská tenistka
09. června
- Erin Cafaro, americká veslařka
- Sergio García, španělský fotbalista
10. června
- MakSim, ruská zpěvačka
- Leelee Sobieski, americká herečka
- Kees Kwakman, nizozemský fotbalista
11. června – Dominik Graňák, slovenský hokejista
12. června - Bryan Habana jihoafrický rugbista
15. června
- Julia Fischerová, německá houslistka
- Alexej Tomilov, ruský horolezec
- Dawid Statnik, lužickosrbský politik
16. června – Simon Anthamatten, švýcarský horský vůdce
19. června
- Macklemore, americký raper
- Aidan Turner, irský herec
20. června – Jozef Piaček, slovenský fotbalista
21. června – Edward Snowden, americký disident
24. června – Albert von Thurn und Taxis, německý podnikatel a automobilový závodník
28. června – Juraj Halenár, slovenský fotbalista
30. června –
- Cheryl Cole, anglická zpěvačka
- Patrick Wolf, britský hudebník
05. července – Čeng Ťie, čínská tenistka
13. července – Liou Siang, čínský atlet
14. července – Igor Andrejev, ruský tenista
16. července – Annie Lööfová, švédská politička
18. července – Mikk Pahapill, estenský atlet
20. července – Ivan Lietava, slovenský fotbalista
21. července – Johnny Acosta, kostarický fotbalový obránce a reprezentant
01. srpna – José Antonio Reyes, španělský fotbalista († 1. června 2019)
02. srpna – Zuzana Malíková, slovenská atletka
03. srpna – Valentyn Sypavin, ukrajinský horolezec
06. srpna – Robin van Persie, nizozemský fotbalista
12. srpna – Klaas-Jan Huntelaar, nizozemský fotbalista
13. srpna – Táňa Pauhofová, slovenská herečka
14. srpna
- Mila Kunis, americká herečka
- Lu Jan-sun, tchajwanský tenista
- Elena Baltachová, britská tenistka († 4. května 2014)
17. srpna – Daniel Köllerer, rakouský tenista
20. srpna – Jurij Žirkov, ruský fotbalový záložník
08. září – Peter Kauzer, slovinský vodní slalomář
14. září – Amy Winehouse, britská zpěvačka († 23. července 2011)
15. září – Ashleigh McIvorová, bývalá kanadská skikrosařka
21. září
- Anna Favella, italská herečka
- Maggie Grace, americká herečka
- Joseph Mazzello, americký herec
26. září – Ricardo Quaresma, portugalský fotbalista
27. září – Jay Bouwmeester, kanadský hokejový obránce
30. září – Andreea Răducan, rumunská gymnastka, olympijská vítězka a pětinásobná mistryně světa
01. října – Mirko Vučinić, černohorský fotbalový útočník a reprezentant
03. října – Yvonne Meusburgerová, rakouská tenistka
05. října
- Jesse Eisenberg, americký herec
- Florian Mayer, bývalý německý tenista
9. října
- Trevor Daley, kanadský hokejista
- Taťjana Lysenková, ruská atletka, kladivářka
11. října – Ľubomíra Kurhajcová, slovenská tenistka
15. října – Andreas Ivanschitz, bývalý rakouský fotbalový záložník a reprezentant
16. října – Philipp Kohlschreiber, německý tenista
18. října – Milo Yiannopoulos, britský novinář a podnikatel
19. října – Jorge Valdivia, chilsko-venezuelský fotbalový záložník
20. října
- Julia Bejgelzimerová, ukrajinská tenistka
- Flavio Cipolla, italský tenista
21. října – Hrvoje Ćustić, chorvatský fotbalista († 3. dubna 2008)
05. listopadu – Alexa Chung, anglická modelka, módní návrhářka a spisovatelka
08. listopadu – Blanka Vlašičová, chorvatská atletka
11. listopadu – Philipp Lahm, bývalý německý fotbalista
14. listopadu – Alejandro Falla, kolumbijský tenista
15. listopadu – Fernando Verdasco, španělský tenista
17. listopadu – Christopher Paolini, anglický spisovatel
18. listopadu
- Jon Lech Johansen, norský spoluautor softwaru DeCSS
- Robert Kazinsky, anglický herec
19. listopadu – Meseret Defarová, etiopská atletka
20. listopadu
- Future, americký rapper a hudební producent
- Lucia Klocová, slovenská atletka
26. listopadu
- Baadur Džobava, gruzínský šachový velmistr
- Milan Ivana, slovenský fotbalista
07. prosince – Peter Horák, slovenský atlet
11. prosince – Brendan Christian, atlet Antiguy a Barbudy
21. prosince – Steven Yeun, korejsko-americký herec
27. prosince – Matúš Kozáčik, slovenský fotbalista

Úmrtí

Česko

Dana Medřická († 21. ledna)

Oldřich Nový († 15. března)

Karolina Slunéčková († 11. června)

03. ledna – Jaroslav Horejc, sochař (* 15. června 1886)
08. ledna – Emil Dvořák, jazykovědec (* 20. dubna 1925)
09. ledna – Jarmila Kröschlová, tanečnice a choreografka (* 19. března 1893)
14. ledna
- Oldřich Starý, neurolog a rektor Univerzity Karlovy (* 15. června 1914)
- Oldřich Straka, fotograf (* 29. prosince 1906)
21. ledna – Dana Medřická, herečka (* 11. července 1920)
27. ledna – Vilém Vrabec, kuchař (* 8. dubna 1901)
01. února – Milada Součková, spisovatelka, lingvistka a literární teoretička (* 24. ledna 1899)
11. února – Otokar Balcar, teolog (* 19. října 1907)
14. února – Bobek Bryen, kapelník, houslista a bubeník (* 30. května 1909)
17. února – Anton Bruder, grafik a malíř (* 11. června 1898)
18. února – František Horák, knihovník, bibliograf (* 25. května 1911)
21. února
- Jaroslav Svojše, skaut a spisovatel (* 30. října 1920)
- Emil Kotrba, malíř (* 22. února 1912)
25. února
- Stanislav Kyselák, varhaník a hudební skladatel (* 30. května 1915)
- Jozef Mjartan, československý politik (* 22. února 1900)
03. března – Jiří Švengsbír, rytec, grafik a ilustrátor (* 9. dubna 1921)
15. března – Oldřich Nový, herec (* 7. srpna 1899)
17. března – Jiří Robert Pick, spisovatel, textař a dramatik (* 4. května 1925)
01. dubna – Václav Hůla, ministr vlád ČSSR (* 21. července 1925)
02. dubna – Jan Buchvaldek, komunistický politik (* 23. září 1903)
06. dubna
- Ruda Kubíček, malíř (* 18. března 1891)
- Miroslav Jiroušek, matematik a hudební skladatel (* 25. října 1903)
11. dubna – Lubomír Šlapeta, architekt (* 9. prosince 1908)
17. dubna – Jaroslav Císař, astronom, matematik, básník a překladatel (* 19. února 1894)
22. dubna – Antonín Modr, hudební vědec a skladatel (* 17. května 1898)
05. května – Josef Čapek, fotbalový reprezentant (* 1. srpna 1902)
08. května – Bohumír Halouzka, varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 8. listopadu 1892)
13. května – Oldřich Palkovský, hudební skladatel a pedagog (* 24. února 1907)
31. května – Mikuláš Antonín Číla, malíř, legionář a československý brigádní generál (* 6. ledna 1883)
03. června – Alois Chocholáč, výtvarník (* 7. ledna 1906)
08. června – Oldřich Švestka, komunistický novinář a politik (* 24. března 1922)
11. června – Karolina Slunéčková, herečka (* 8. dubna 1934)
14. června – Dalibor Chalupa, učitel, spisovatel a rozhlasový redaktor (* 27. ledna 1900)
22. června – Ladislav Dvořák, básník a spisovatel, autor literatury pro děti (* 1. prosince 1920)
24. června – Zdeněk Trtík, teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty (* 14. srpna 1914)
02. července – Vladimír Neff, spisovatel (* 13. června 1909)
04. července – Petr Kopta, básník a překladatel (* 5. dubna 1927)
05. července – Václav Trojan, hudební skladatel (* 24. dubna 1907)
13. července – Zdeněk Liška, skladatel filmové hudby (* 16. března 1922)
16. července – Jaroslav Krombholc, dirigent a hudební skladatel (* 30. ledna 1918)
19. července – Antonín Kolek, pedagog, historický beletrista (* 8. července 1895)
21. července – Radovan Richta, sociolog a filosof (* 6. června 1924)
13. srpna – Leo Haas, karikaturista, kreslíř, malíř (* 15. dubna 1901)
15. srpna – Jiří Zástěra, fotbalista (* 9. listopadu 1913)
19. srpna – Břetislav Benda, sochař (* 28. března 1897)
21. srpna – Ladislav Stejskal, malíř a pedagog (* 11. května 1910)
31. srpna – Vojtěch Vanický, architekt (* 15. listopadu 1898)
11. září – František Kutnar, historik (* 7. října 1903)
26. září – Jiří Malásek, klavírista a hudební skladatel (* 7. srpna 1927)
28. září – Arnošt Vaněček, překladatel a spisovatel (* 10. srpna 1900)
01. října – Bedřich Steiner, komunistický poslanec (* 1. dubna 1913)
5. října – Václav Jan Staněk, zoolog, mykolog, botanik, fotograf a filmař (* 16. července 1907)
07. října – Marie Wagnerová-Kulhánková, sochařka (* 25. září 1906)
13. října
- Jaroslav Grus, malíř (* 13. srpna 1891)
- Vladimír Šmilauer, jazykovědec (* 5. prosince 1895)
16. října – Zdeněk Brdlík, malíř, ilustrátor a grafik (* 30. dubna 1929)
24. října – Miroslav Homola, herec a operetní zpěvák (* 25. listopadu 1909)
31. října – Miloslav Baláš, spisovatel, historik a překladatel (* 22. října 1907)
01. listopadu – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR (* 9. června 1900)
06. listopadu – Josef Šíma, fotbalový reprezentant (* 17. srpna 1905)
11. listopadu
- Karel Fabián, spisovatel (* 21. června 1912)
- Josef Effenberger, gymnasta, olympionik (* 18. října 1901)
28. listopadu – Štefan Košina, voják a příslušník výsadku Manganese (* 12. ledna 1915)
01. prosince – Miroslav Liďák, kreslíř a karikaturista (* 28. června 1934)
14. prosince – Jan Ryska, spisovatel, pedagog a publicista (* 19. ledna 1916)
19. prosince – Kamil Běhounek, swingový akordeonista a skladatel (* 29. března 1916)
26. prosince – Přemysl Doberský, hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví (* 20. srpna 1918)
27. prosince – Taras Kuščynskyj, fotograf (* 25. května 1932)
29. prosince – Antonín Brož, herec, režisér a divadelní ředitel (* 9. září 1895)

Svět

Garrincha († 20. ledna)

George Cukor († 24. ledna)

Louis de Funès († 27. ledna)

Tennessee Williams († 25. února)

Albert Claude († 22. května)

Norma Shearer († 12. června)

Luis Buñuel († 29. července)

David Niven († 29. července)

Felix Bloch († 10. září)

Joan Miró († 25. prosince)

13. ledna – Barry Galbraith, americký jazzový kytarista (* 18. prosince 1919)
15. ledna – Meyer Lansky, americký gangster (* 4. července 1902)
16. ledna – Vladimir Bakarić, Národní hrdina Jugoslávie (* 8. března 1912)
20. ledna – Garrincha, brazilský fotbalista (* 23. října 1933)
24. ledna
- Juan Carlos Zabala, argentinský olympijský vítěz v maratonu v roce 1932 (* 11. října 1911)
- George Cukor, americký filmový režisér (* 7. července 1889)
27. ledna
- Georges Bidault, francouzský premiér (* 5. října 1899)
- Louis de Funès, francouzský herec a komik (* 31. července 1914)
28. ledna – Frank Forde, australský premiér (* 18. června 1890)
30. ledna
- Fritz Machlup, rakouský ekonom (* 15. prosince 1902)
- Štefan Králik, slovenský dramatik (* 8. dubna 1909)
04. února – Karen Carpenter, americká zpěvačka (* 2. března 1950)
05. února – Jicchak Olšan, izraelský právník a předseda izraelského Nejvyššího soudu (* 19. února 1895)
12. února – Iko Uwais, indonéský herec
13. února – Pavol Poljak, slovenský fotograf a publicista (* 16. prosince 1911)
14. února – Lina Radkeová, německá olympijská vítězka v běhu na 800 metrů z roku 1928 (* 18. října 1903)
19. února – Marcello Mascherini, italský sochař a scénograf (* 14. září 1906)
25. února – Tennessee Williams, americký dramatik (* 26. března 1911)
01. března – Arthur Koestler, britský spisovatel, filozof a novinář (* 5. září 1905)
03. března – Hergé, belgický kreslíř (* 22. května 1907)
08. března
- Odd Lundberg, norský rychlobruslař (* 3. října 1917)
- William Walton, anglický hudební skladatel (* 29. března 1902)
09. března – Ulf von Euler, švédský fyziolog a farmakolog (* 7. února 1905)
16. března – Ernie Royal, americký jazzový trumpetista (* 6. února 1921)
17. března – Haldan Keffer Hartline, americký fyziolog, nositel Nobelovy ceny (* 22. prosince 1903)
18. března – Umberto II., italský král (* 15. září 1904)
20. března – Ivan Matvejevič Vinogradov, ruský matematik (* 14. září 1891)
29. března – Ada Blackjack, inuitka, která dva roky žila jako trosečnice na neobydleném Wrangelově ostrově (* 10. května 1898)
30. března – Lisette Modelová, americká fotografka (* 10. listopadu 1901)
02. dubna – Čang Ta-čchien, čínský malíř a padělatel obrazů (* 10. května 1899)
04. dubna – Juraj Bartoš, slovenský tenista (* 11. prosince 1916)
07. dubna – Larysa Henijuš, běloruská básnířka (* 9. srpna 1910)
11. dubna – Avraham Jofe, izraelský generál a politik (* 25. října 1913)
13. dubna – Mercè Rodoreda, katalánská spisovatelka (* 10. října 1908)
14. dubna – Ernst Schwarz, německý germanista (* 19. června 1895)
15. dubna
- Corrie ten Boom, holandská spisovatelka, titul Spravedlivý mezi národy (* 15. dubna 1892)
- Gyula Illyés, maďarský básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor (* 2. listopadu 1902)
17. dubna – Felix Pappalardi, americký producent, skladatel, zpěvák a baskytarista (* 30. prosince 1939)
19. dubna – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (* 19. srpna 1909)
23. dubna
- Paľo Bielik, slovenský herec a filmový režisér (* 11. prosince 1910)
- Marguerite Broquedisová, francouzská tenistka, olympijská vítězka (* 17. dubna 1893)
- Michail Alexandrovič Karcev, sovětský konstruktér počítačové techniky (* 10. května 1923)
30. dubna
- George Balanchine, gruzínský choreograf (* 22. ledna 1904)
- Muddy Waters, americký bluesový muzikant (* 4. dubna 1915)
06. května – Kai Winding, americký jazzový pozounista a skladatel (* 18. května 1922)
08. května – John Fante, americký prozaik a scenárista (* 8. dubna 1909)
14. května
- Fjodor Alexandrovič Abramov, ruský spisovatel a literární vědec (* 29. února 1920)
- Leonard Read, americký ekonom (* 26. září 1898)
17. května – Alexander Smakula, ukrajinský fyzik (* 9. září 1900)
22. května
- Albert Claude, belgický biolog, nositel Nobelovy ceny (* 24. srpna 1899)
- Marie Augusta Anhaltská, dcera vévody Eduarda Anhaltského (* 10. června 1898)
25. května – Idris I., král Libye (* 12. března 1889)
31. května – Jack Dempsey, americký boxer (* 24. června 1895)
01. června – Anna Seghersová, německá spisovatelka (* 19. listopadu 1900)
08. června
- John Lintner, americký ekonom (* 9. února 1916)
- Miško Kranjec, slovinský spisovatel, novinář a politik (* 15. září 1908)
12. června – Norma Shearerová, americká herečka (* 10. srpna 1902)
13. června – Vadim Delone, ruský básník a disident (* 22. září 1947)
17. června – Miron Białoszewski, polský básník (* 30. června 1922)
19. června – Simcha Erlich, ministr financí Izraele (* 15. prosince 1915)
23. června – Osvaldo Dorticós Torrado, prezident Kuby (* 17. dubna 1919)
24. června – Hans Neuburg, švýcarský grafik českého původu (* 20. března 1904)
25. června – Alberto Ginastera, argentinský hudební skladatel (* 11. dubna 1916)
01. července – Buckminster Fuller, americký architekt, matematik, chemik a spisovatel (* 12. července 1895)
02. července – László Budai, maďarský fotbalista a fotbalový trenér (* 19. července 1928)
05. července – Franc Leskošek, slovinský partyzán, národní hrdina (* 9. prosince 1897)
07. července – Herman Kahn, americký futurolog (* 15. února 1922)
10. července – Werner Egk, německý skladatel, dirigent a pedagog (* 17. května 1900)
11. července – Ross Macdonald, americký spisovatel (* 13. prosince 1915)
12. července – Chris Wood, britský hudebník (* 24. června 1944)
14. července – Bruno Restel, provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova (* 4. října 1900)
18. července – Salo Flohr, československý a sovětský mezinárodní šachový velmistr (* 21. listopadu 1908)
23. července – Nadžíb Albina, vedoucí fotograf Palestinského archeologického muzea (* 2. ledna 1901)
29. července
- Burrill Bernard Crohn, americký lékař (* 13. června 1884)
- Luis Buñuel, španělský filmový režisér (* 22. února 1900)
- David Niven, britský herec a voják (* 1. března 1910)
01. srpna – Ivan Luťanský, český herec (* 19. dubna 1953)
02. srpna – James Jamerson, americký baskytarista (* 29. ledna 1936)
05. srpna – Joan Robinsonová, anglická ekonomka (* 31. října 1903)
06. srpna – Klaus Nomi, německý herec, zpěvák, kabaretiér (* 24. ledna 1944)
14. srpna – Alfred Rust, německý archeolog (* 4. července 1900)
17. srpna – Ira Gershwin, americký textař (* 6. prosince 1896)
19. srpna – Miha Marinko, slovinský partyzán, národní hrdina, předseda vlády (* 8. září 1900)
20. srpna – Aleksandar Ranković, jugoslávský politik (* 28. listopadu 1909)
21. srpna – Benigno Aquino, filipínský politik, vůdce opozice proti diktátorovi Ferdinandovi Marcosovi (* 27. listopadu 1932)
24. srpna – Jerzy Edigey, polský právník a spisovatel (* 12. srpna 1912)
26. srpna – Bjørn Rongen, norský spisovatel (* 24. července 1906)
01. září – Henry M. Jackson, americký kongresman a senátor (* 31. května 1912)
02. září – Charlotte Rudolph, německá fotografka (* 11. června 1896)
03. září – Piero Sraffa, italský ekonom (* 5. srpna 1898)
07. září – Boris Hagelin, švédský vynálezce šifrovacích strojů (* 2. července 1892)
08. září – Ibrahim Abboud, súdánský prezident (* 26. října 1900)
10. září – Felix Bloch, švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 23. října 1905)
12. září – Sabin Carr, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1928 (* 4. září 1904)
17. září – Rosa Rakousko-Toskánská, členka toskánské větve Habsbursko-lotrinské dynastie (* 22. září 1906)
18. září – Friedrich Heer, rakouský kulturní historik (* 10. dubna 1916)
23. září – Szolem Mandelbrojt, francouzský matematik (* 10. ledna 1899)
25. září – Leopold III. Belgický, král belgický (* 3. listopadu 1901)
26. září – Tino Rossi, francouzský zpěvák a herec (* 29. dubna 1907)
01. října – Johan Richthoff, švédský zápasník, olympionik (* 30. dubna 1898)
07. října – George Ogden Abell, americký astronom (* 1. března 1927)
16. října – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, olympionik (* 14. srpna 1898)
17. října – Raymond Aron, francouzský filosof, sociolog a politolog (* 14. března 1905)
19. října – Maurice Bishop, grenadský politik a revolucionář (* 29. května 1944)
21. října – George Caddy, australský tanečník a fotograf (* 18. února 1914)
26. října – Alfred Tarski, polský matematik (* 14. ledna 1901)
07. listopadu – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka (* 19. dubna 1892)
10. listopadu
- Dominique Gaumont, francouzský jazzový kytarista (* 8. ledna 1953)
- Masaru Kacumi, japonský kritik a teoretik designu (* 18. července 1909)
13. listopadu – Šizó Kanaguri, japonský maratonský běžec (* 20. srpna 1891)
25. listopadu – Vladimir Natanovič Gelfand, ukrajinský spisovatel (* 1. března 1923)
27. listopadu – Semjon Děnisovič Ignaťjev, sovětský ministr státní bezpečnosti (* 14. září 1904)
28. listopadu – Ojārs Vācietis, lotyšský básník a novinář (* 13. listopadu 1933)
29. listopadu – Aage Remfeldt, dánský fotograf a olympionik (* 4. září 1889)
13. prosince
- Wincenty Urban, polský biskup, profesor dějin církve, patrologie a dějin umění (* 13. února 1911)
- Mary Renaultová, britská spisovatelka (* 4. září 1905)
18. prosince – Victor Turner, britský antropolog (* 28. května 1920)
20. prosince – Bill Brandt, britský novinářský fotograf (* 3. dubna 1904)
21. prosince – Paul de Man, americký literární teoretik (* 6. prosince 1919)
25. prosince – Joan Miró, španělský malíř (* 20. dubna 1893)
28. prosince – Dennis Wilson, americký rockový hudebník (* 4. prosince 1944)

Hlava státu

Evropa:

Československo – prezident Gustáv Husák
Vatikán – papež Jan Pavel II.
Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Andropov
Francie – prezident François Mitterrand
Velká Británie
- královna Alžběta II.
- (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
Spolková republika Německo
- prezident Karl Carstens
- (fakticky) kancléř Helmut Kohl
Dánsko – královna Markéta II.
Španělsko – král Juan Carlos I.
Nizozemsko – Beatrix

Ostatní:

Čína
- předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
- předseda ČLR Li Sien-nien
USA – prezident Ronald Reagan
Kuba – předseda státní rady Fidel Castro

Sport

Mistrovství světa v hokeji v NSR (Düsseldorf, Dortmund, Mnichov)
1. SSSR
2. ČSSR
3. Kanada

Reference

↑ ^a ^b Kronika 20. století. Fortuna Libri. 2009. str. 830.
↑ VANĚK, M. a kol.: Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. Praha, 2002. str. 198–202
↑ Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/356-z-angolskeho-komplexu-alto-catumbela-unesla-organizace-unita-celkem-66-ceskoslovenskych-obcanu/
↑ Zdroj: http://theses.cz/id/4fmqxn/downloadPraceContent_adipIdno_3662
↑ Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/352-v-praze-probehlo-svetove-shromazdeni-za-mir-a-zivot-proti-jaderne-valce/
↑ Zdroj: http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/02/28532_11_0_0.html Archivováno 19. 1. 2015 na Wayback Machine.
↑ Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/355-vznikla-statni-komise-pro-vedeckotechnicky-a-investicni-rozvoj-v-cele-s-jaromirem-obzinou/
↑ Zdroj: Časopis SUDOPu Praha, http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:dv8ygxCnt4gJ:www.sudop.cz/o-nas/sudop-revue%3Fdownload-id%3D324%26do%3Ddownload-force+erv%C4%9Bnick%C3%BD+koridor+kv%C4%9Bten+1983&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
↑ Zdroj: Rudé právo – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1983/11/1/2.png
↑ Zdroj: Seriál Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/349-po-dlouhe-rekonstrukci-byl-obnoven-provoz-prazskeho-narodniho-divadla/
↑ Rakety. www.nohavica.cz [online]. [cit. 2007-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-13.

Externí odkazy

Galerie 1983 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1983 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1983

Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1983
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1983
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 63 rok 1983

Zdroj