Alina Kabajevová

Alina Kabajevová
Osobní informace
Datum narození 12. května 1983 (40 let)
Místo narození Taškent
Občanství Rusko Rusko
Rodiče Marat Kabajev
Příbuzní Anna Zatsepilina (babička)
Výška 166 cm [1]
Hmotnost 50 kg
Sportovní informace
Sport moderní gymnastika
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Moderní gymnastika na LOH
zlato Athény 2004 víceboj
bronz Sydney 2000 víceboj
Mistrovství světa v moderní gymnastice
zlato Sevilla 1998 švihadlo
zlato Osaka 1999 družstva
zlato Osaka 1999 víceboj
zlato Osaka 1999 míč
zlato Osaka 1999 stuha
zlato Budapešť 2003 družstva
zlato Budapešť 2003 víceboj
zlato Budapešť 2003 míč
zlato Budapešť 2003 stuha
zlato Patras 2007 družstva
stříbro Sevilla 1999 obruč
stříbro Sevilla 1999 stuha
stříbro Osaka 1999 švihadlo
stříbro Osaka 1999 obruč
stříbro Budapešť 2003 obruč
bronz Budapešť 2003 kužele
bronz Patras 2007 obruč
Mistrovství Evropy v moderní gymnastice
zlato Porto 1998 víceboj
zlato Budapešť 1999 víceboj
zlato Budapešť 1999 obruč
zlato Zaragoza 2000 družstva
zlato Zaragoza 2000 víceboj
zlato Zaragoza 2000 obruč
zlato Zaragoza 2000 míč
zlato Zaragoza 2000 stuha
zlato Ženeva 2001 obruč
zlato Ženeva 2001 míč
zlato Ženeva 2001 kužely
zlato Granada 2002 družstva
zlato Granada 2002 víceboj
zlato Kijev 2004 družstva
zlato Kijev 2004 víceboj
stříbro Budapešť 1999 stuha
stříbro Ženeva 2001 švihadlo
stříbro Moskva 2006 víceboj
bronz Porto 1998 družstva
bronz Budapešť 1999 švihadlo
bronz Zaragoza 2000 švihadlo
Světový pohár
zlato Glasgow 2000 švihadlo
zlato Glasgow 2000 míč
zlato Glasgow 2000 stuha
zlato Moskva 2004 obruč
zlato Moskva 2004 stuha
stříbro Glasgow 2000 obruč

Alina Maratovna Kabajevová (rusky Али́на Мара́товна Каба́ева; tatarsky Älinä Marat qızı Qabayeva; * 12. května 1983,[2]Taškent) je ruská politička a bývalá moderní gymnastka rusko-tatarského původu, olympijská vítězka, desetinásobná mistryně světa a patnáctinásobná mistryně Evropy.

Je historicky nejúspěšnější moderní gymnastkou Ruska (včetně éry Sovětského svazu), která vybojovala dvě medaile z olympijských her, osmnáct z mistrovství světa a dvacet pět z mistrovství Evropy. Od roku 2007 je poslankyní Dumy za stranu Jednotné Rusko.

Během sportovní kariéry vážila 48 kg, měří 166 cm a disponuje mimořádným vrozeným rozsahem pohybů.[3]

Podle informací z médií je dlouholetou milenkou ruského prezidenta Vladimira Putina a má s ním čtyři děti. Žije ve Švýcarsku.[4]

Život

Narodila se v Taškentu otci tatarské národnosti a ruské matce.[2] S moderní gymnastikou začala v roce 1987, ve věku 4 let. První trenérkou se stala A. Malkinová. Otec hrál závodně fotbal a rodina se s ním stěhovala po území Uzbekistánu, Kazachstánu a Ruska.

Nejdříve jí trenéři nedávali mnoho šancí na úspěšnou kariéru, protože měla na moderní gymnastiku příliš robustní postavu a nebyla „hezká“. V mládí se přestěhovala do Ruska, kde jí matka představila šéftrenérce reprezentace Irině Vinerové, které se okamžitě zalíbila.

„ Nemohla jsem uvěřit svým očím, když jsem ji poprvé spatřila. Dívka měla málo vídanou kombinací obou klíčových předpokladů potřebných pro moderní gymnastiku – ohebnost a obratnost. “
— Irina Vinerová[5]

Poté začala u Vinerové trénovat a dostavily se první úspěchy ve formě vyhraných závodů. Na mezinárodní scéně debutovala v roce 1996. V patnácti letech v roce 1998 vyhrála první titul mistryně Evropy (Portugalsko). O rok později vítězství zopakovala a přidala ještě titul mistryně světa z Ósaky (Japonsko). Na mistrovství Evropy v Budapešti 2003 získala celkem čtyři zlaté medaile, jedno stříbro a jeden bronz.

Na Letních olympijských hrách 2000 v Sydney byla favoritkou na vítězství ve všech disciplínách, ale kvůli chybě v jinak výjimečném vystoupení, poté, co ztratila obruč, pro kterou musela vyběhnout mimo vymezené závodní území, se umístila celkově na třetím místě s bodovým ziskem 39,466 (švihadlo 9,925, obruč 9,641, míč 9,950, stuha 9,950).

Na Hrách dobré vůle konaných v roce 2001 v Brisbane získala zlato ve třech disciplínách – míči, kuželech a švihadlu, stříbrnou medaili pak ve víceboji a obruči. Přesto jí medaile nezůstaly, protože byla spolu s týmovou kolegyní Irinou Čačinovou pozitivně testována na zakázané sulfonamidové diuretikum furosemid (ATC C03). Výsledky z Her dobré vůle a také z mistrovství světa v Madridu 2001 byly těmto ruským gymnastkám anulovány. Ukrajinka Tamara Jerofejevová se tak dodatečně stala mistryní světa.

Na Letních olympijských hrách 2004 v Athénách vyhrála ve víceboji jednotlivkyň s celkovým ziskem 108,400 bodů (obruč 26,800, míč 27,350, kužely 27,150, stuha 27,100), stříbro si odvezla její kolegyně Irina Čačinová.[6]

V říjnu 2004 oznámila ukončení aktivní kariéry.[7] Nicméně v červnu 2005 ruská šéftrenérka Irina Vinerová připustila možnost jejího návratu.[8] Gymnastka se pak objevila v reprezentačním týmu na přátelském střetnutí Rusko–Itálie v Janově, které se uskutečnilo 10. září 2005.[9] 5. března 2006 dokázala vyhrát závod Gazprom Moscow Grand Prix, na kterém skončily druhá a třetí krajanky Věra Sessinová a Olga Kapranovová.[10]

Po ukončení sportovní kariéry

V roce 2005 stala členkou nově zřízené Komory lidu.

Objevila se také krátce v japonském filmu z roku 2001 Red Shadow, kde předváděla gymnastický trénink.[11]

V roce 2005 s ní ruská rapová skupina Igra Slov natočila skladbu a poté i videoklip.[12]

Od roku 2007 byla poslankyní Dumy za prokremelskou stranu Jednotné Rusko. V září 2014 ukončila Kabajevová svou politickou činnost a stala se předsedkyní představenstva ruského holdingu National Media Group, který vedla až do roku 2020.

Vztah s Vladimirem Putinem

V dubnu 2008 otiskly ruské noviny Moskovskij Koresponděnt zprávu, že se na červen chystá svatba bývalé gymnastky s tehdejším ruským prezidentem Vladimirem Putinem, poté, co ukončí působení v úřadu. 18. dubna 2008 se k tomu Putin vyjádřil během konference se Silviem Berlusconim, když řekl „Není tam ani jediné pravdivé slovo“ (ve zprávě).[13] Zatímco byl prezident na zahraniční návštěvě, tiskový mluvčí gymnastky také informaci dementoval a odmítl ji slovem „nesmysl“.[14] Noviny, které zprávu otiskly, přestaly natrvalo vycházet 29. října 2008.

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 více než 60 000 lidí ve Švýcarsku, kde Kabajevová žije na střežené horské chatě u Lugana, podepsalo petici za její vyhoštění. Petice má název: „Připojte Evu Braunovou k jejímu vůdci“, čímž odkazuje na vztah nacistického diktátora Adolfa Hitlera a jeho milenky Evy Braunové.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alina Kabayeva na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Alina Kabaeva Biography, Facts [online]. Celebrities Facts [cit. 2017-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Alina Kabaeva [online]. ESPN [cit. 2008-04-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Biography for Alina Kabaeva [online]. The Internet Movie Database [cit. 2008-04-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b MARKUP, Michal. Milenecký vztah a čtyři děti s Putinem? Švýcaři podepisují petici za vyhoštění olympijské šampionky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-22. Dostupné online. 
  5. ↑ PENDLEBURY, Richard. So, Mr Putin, what do you see in this nubile 24-year-old rhythmic gymnast?. Daily Mail. 2008-04-17. Dostupné online [cit. 2008-04-17]. 
  6. ↑ Results – 29/08/2004 [online]. BBC Sport [cit. 2008-04-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ GYMmedia.com. gymmedia.com [online]. [cit. 23-11-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-07-2012. 
  8. ↑ GYMmedia.com. gymmedia.com [online]. [cit. 23-11-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-07-2012. 
  9. ↑ Janov, 2005. www.zampablu.it [online]. [cit. 23-11-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-10-2005. 
  10. ↑ GYMmedia.com. gymmedia.com [online]. [cit. 23-11-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-02-2012. 
  11. ↑ Alina Kabaeva
  12. ↑ Igra slov – Alina Kabaeva [online]. DaRussia. Dostupné online. 
  13. ↑ Putin denies tabloid report that plans to marry former champion gymnast. International Herald Tribune. 2008-04-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-29. 
  14. ↑ Shaun Walker, in The Independent, quoting Moskovsky Korrespondent. A president, the gymnast and marriage rumours that won't go away [online]. [cit. 2008-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj