9. červen

<<	červen					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
					1	2
3	4	5	6	7	8	9
10	11	12	13	14	15	16
17	18	19	20	21	22	23
24	25	26	27	28	29	30
2024

9. červen je 160. den roku podle gregoriánského kalendáře (161. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 205 dní. Svátek má Stanislava.

Události

Česko

1468 – Česko-uherské války: skončila bitva o Třebíč, kde se utkal Matyáš Korvín s vojskem Jiřího z Poděbrad.
1848 – Zemský sněm Markrabství moravského přijal usnesení, že od 1. 7. 1848 má být na Moravě zrušena robota.
1869 – Gregor Mendel přednáší v Brně o výsledcích svých pokusů s křížením rostlin.
1928 – V Brně položili základní kámen budovy Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Monumentální budova měla být levým bočním křídlem mnohem většího univerzitního komplexu, který se ale postavit nepodařilo.
1933 – Národní shromáždění schválilo zákon o mimořádné moci nařizovací. Nový zákon poskytoval vládě možnost výrazněji než dosud řešit hospodářské problémy země.
1934 – Československo uznalo de iure Sovětský svaz.
1939 – Nacisté zatkli prvních 1000 Čechů za zabití německého policisty.
1942 – Jednotky SS začaly s likvidací obce Lidice.
1945 – Pod nátlakem Sovětského svazu podepsána dohoda mezi Československem a SSSR o připojení Podkarpatské Rusi a části východního Slovenska kolem města Čop k SSSR.
1958 – V amfiteátru zámecké zahrady v Českém Krumlově zahájilo činnost otáčivé hlediště premiérou hry Güntera Weisenborna Ztracená tvář.
1970
- Při bleskové povodni zahynulo 34 horníků dolu Dukla Šardice a vznikly velké škody v obcích Lovčice, Dražůvky, na trati Čejč–Ždánice i jinde.
- Veřejnosti byl na titulní straně časopisu Svět motorů představen nový osobní automobil Tatra 613.
1972 – I. sjezd Československé strany lidové. Strana jednoznačné podpořila politiku KSČ. Předsedou ČSL byl zvolen Antonín Pospíšil, čestným předsedou Josef Plojhar.
1989 – Václavu Havlovi je udělena Mírová cena německých knihkupců.
2004 – Město Litovel bylo poničeno tornádem (stupeň F3).
2006 – Odstupující ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) podepsal se Steyrem smlouvu o nákupu transportérů.
2008 – Dominik Hašek oznámil ukončení své profesionální hokejové kariéry.

Svět

0411 př. n. l. – Athénský převrat uspěl, a podařilo se mu v Athénách nastolit vládu hrstky mocných oligarchii, která ovšem netrvala dlouho.
0053 – Římský císař Nero se žení s Claudií Octávií
0068 – Římský císař Nero spáchal sebevraždu, když poručil svému sluhovi Epafroditovi, aby mu podřízl krk; tím se vyhnul potupné smrtí umrskáním. Tím skončila Julio-Claudiovská dynastie a začátek občanské války známé jako Rok čtyř císařů
0721 – Odo Akvitánský poráží Maury v bitvě u Toulouse
1075 – V bitvě u Homburgu na řece Unstrutě císař Jindřich IV. za pomoci českého knížete Vratislava II. porazil vzbouřené Sasy, vedené Otou z Northeimu a biskupem Burchardem Halberstadtským.
1261 – Mamlúcký sultán Egypta Bajbars jmenoval abbásovce Ahmada al-Mustansir billáh. Egyptští Abbásovci vykonávali tuto funkci do roku 1517.
1529 – Po náboženské reformaci vyhlásil Curych válku katolickým švýcarským kantonům (Kappelské války).
1815
- Po devíti měsících byl ukončen Vídeňský kongres pod předsednictvím rakouského císaře, uherského a českého krále Františka I., který po napoleonských válkách upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv.
- Lucembursko prohlašuje nezávislost na Francouzské nadvládě
1822 – Charles Graham získal patent na umělý porcelánový chrup
1884 – V Berlíně byl položen základní kámen budovy Říšského sněmu.
1891 – Francouzský malíř Paul Gauguin přijel do Papeete na Tahiti
1898 – Hongkong byl přepsán do britského vlastnictví na 99 let počínaje 1. červencem 1898 a konče 30. červnem 1997.
1900 – Birsa Munda (25 ), důležitá osoba v indickém hnutí za nezávislost, umřel v britském vězení Ranchi (východní Indie) za záhadných okolností.
1905 – Alfonso XIII., král Španělska a prezident Francouzské republiky Émile Loubet se stali terčem útoku při návštěvě Pařížské opery, který přežili
1909 – Alice Ramseyová se jako první žena vydala automobilem napříč USA z New Yorku do San Francisca, kam dorazila po 60 dnech.
1923 – Během puče byl sesazen bulharský premiér Aleksandar Stambolijski.
1928 – Australský pilot Charles Kingsford Smith přistál v Brisbane po 10 dnech letu z Kalifornie s třímotorovým jednoplošníkem Fokker, Southern Cross a vykonal tak první let přes Pacifik.
1930 – Na Illinois Central Station byl zavražděn Jake Lingle, reportér Chicago Tribune.
1934 – Na filmovém plátně ve Spojených státech se poprvé objevila postavička Kačera Donalda.
1935 – Čínská republika, pod vládou Kuomintang, uznala japonskou okupaci v severovýchodní Číně.
1944 – druhá světová válka – Francie: v Tulla, němečtí vojáci oběsit 99 civilistů z balkonů města, v odvetě za zabití 40 německých vojáků den předtím při osvobozování měst. Dalších 321 civilistů bylo posláno do koncentračních táborů v Německu, kde 101 přišlo o život.
1944 – druhá světová válka: Sovětský svaz napadl východní Karélii okupovanou finskými silami od roku 1941.
1946 – Bhumibol Adulyadej převzal vládu, nahradil jeho bratra Ananda Mahidol, který zemřel za podivných okolností.
1948 – Založena Mezinárodní archivní rada v Paříži.
1954 – Bogotá, Kolumbie, proběhl druhý den útoků armády na studenty Národní univerzity demonstrující proti diktatuře Gustava Rojasa Pinilla
1956 – Policie s ručními zbraněmi – na příkaz diktátora Pedra Eugenia Aramburu – střílela peronistické civilisty a vojáky, kteří povstali proti diktatuře ve městě José León Suárez a páchala popravy na skládce odpadků ve městě. O čtrnáct let později (1. června 1970) Peronistický oddíl Montoneros popravil Aramburu, aby pomstil tyto vraždy.
1957 – Rakouská expedice jako první vystoupila na 12. nejvyšší horu světa Broad Peak s 8051 m n. m., nazývanou též K3, v Pákistánu, na hranici s Čínou
1958 – Spojené království: královna Alžběta II. slavnostně otevřela letiště Gatwick.
1958 – Admirál Américo de Deus Rodrigues Tomás byl zvolen prezidentem Portugalska.
1959 – Ve Spojených státech byly slavnostně představeny vojenské ponorky George Washington, schopné nést balistické rakety.
1962 – V Tanganice byla vyhlášena republika v rámci Commonwealthu.
1967 – Šestidenní válka: Izrael napadl Golanské výšiny v Sýrii.
1968 – USA: Prezident Lyndon B. Johnson vyhlásil den smutku po smrti senátora Roberta F. Kennedyho.
1968 – Jugoslávie: Prezident Josip Broz Tito schválil několik politických a sociálních reforem po týdnu nepokojů.
1973 – Admirál Luis Carrero Blanco složil přísahu jako premiér Španělska.
1974 – Portugalsko navázalo diplomatické vztahy se Sovětským svazem.
1976 – Ve Španělsku byl přijat zákon opravňující existenci politických stran.
1977 – Torcuato Fernández-Miranda odstoupil z funkcí prezidenta španělských Cortes a Rady království.
1978 – Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů zpřístupnila kněžství mužům černošského původu.
1979 – Byla sestavena Baskická generální rada a Carlos Garaikoetxea byl zvolen prezidentem.
1982 – Ve Španělsku byl schválen statut autonomie La Rioja (Španělsko) a regionu Murcia.
1985 – Teroristé z Islámské organizace Džihádu unesli v Libanonu anglo-amerického profesora Thomase Sutherlanda. Propuštěn byl v roce 1991.
1986 – Rogersova komise vyvodila závěry o explozi raketoplánu Challenger, k niž došlo 28. 1. 1986.
1986 – Prezident INI a Volkswagen podepsal v Ženevě prodej 51 % akcií značky SEAT německé nadnárodní společnosti.
1991 – Italská proletářská demokratická strana se rozhodla vstoupit do Strany komunistické obnovy.
1991 – Jordánský král Husajn I. podepsal ústavní dokument, který otevřel cestu k multi-stranismu, ten byl schválen aklamací a bez hlasování Národní konference.
1995 – Italská vláda slavnostně otevřela Národní park Vesuv.
1999 – Kosovská válka: Jugoslávie a NATO podepsaly mírovou smlouvu.
2001 – Irové v referendu odmítli Smlouvu z Nice, která měla umožnit rozšíření Evropské unie o kandidátské země východní a střední Evropy.
2006 – V Německu začal XVIII. Mistrovství světa ve fotbale.
2007
- Raketoplán Atlantis utrpěl poškození tepelného štítu, které by mohlo ohrozit misi.
- Argentinská kapela Soda Stereo po 10 letech odloučení oznámila návratové turné (Me Verá Volver 2007).
2013 – Deník Guardian zveřejnil identitu Edwarda Snowdena, na jeho vlastní žádost.
2018 – V Kanadě konec výročního summitu G7, který se konal v Manoir Richelieu v La Malbaie v regionu Charlevoix v Quebecu.
2019
- Ústavní soud Vnějšího Moldavska jmenuje Pavla Filipa prozatímním prezidentem a dává mu pokyn rozpustit parlament poté, co zneplatní jmenování jeho nástupkyně premiérkou Maiou Sanduovou.
- Prezidentské volby se v Kazachstánu konají předčasně během rezignace prezidenta Nursultana Nazarbajeva a jeho nahrazení bývalým předsedou Senátu Kassym-Jomartem Tokajevem, který vyhlašuje volby rok před plánovaným termínem v zemi. Země není obecně považována za demokracii. Kasym-Žomart vyhrál volby se 70,8 % hlasů.
2021 – V Mongolsku se konají prezidentské volby, které volí 6. prezidenta země. Volby vedou ke střídání s vítězstvím v prvním kole Ukhnaagiin Khürelsükh z Mongolské lidové strany

Narození

Viz též Kategorie:Narození 9. června — automatický abecedně řazený seznam.

Česko

1757 – Jan Rudolf Czernin z Chudenic, prezident císařské akademie výtvarných umění († 23. dubna 1845)
1818 – Jan Adolf Brandeis, portrétní malíř a fotograf († 13. listopadu 1872)
1843 – Bertha von Suttnerová, radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka, první česká nositelka Nobelovy ceny, první žena, která získala tuto cenu za mír († 1914)
1844 – Anton Aigner, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Frýdlantu († 25. dubna 1912)
1891 – František Foltýn, malíř († 8. června 1976)
1896
- František Bláha, lékař, poslanec, signatář Charty 77 († 26. března 1979)
- Miroslav Lorenc, architekt, legionář, účastník protinacistického odboje († 11. února 1943)
1900 – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR († 1. listopadu 1983)
1907 – Oldřich Králík, literární historik († 20. srpna 1975)
1910 – Rastislav Váhala, právník, účastník protinacistického odboje († 2. prosince 1988)
1911 – Eva Vrchlická mladší, tanečnice a choreografka († 6. listopadu 1996)
1916 – Karol Mladý, voják a velitel výsadku Embassy († 29. prosince 1944)
1923 – Milena Müllerová, bývalá sportovní gymnastka, olympijská vítězka († 15. prosince 2009)
1927 – Viktor Rudiš, architekt
1928
- Daniel Reynek, tiskař a umělecký fotograf († 23. září 2014)
- Svatava Hubeňáková, herečka
- Milan Otáhal, historik († 9. října 2017)
1930
- Jenny Hladíková, výtvarnice, grafička a autorka tapiserií († 25. července 2022)
- Zdeněk Karel Slabý, spisovatel, publicista, kritik a překladatel († 11. března 2020)
- Pavel Grym, novinář a spisovatel († 24. listopadu 2004)
1932 – Zdeněk Veselý, malíř, grafik a ilustrátor († 1. prosince 2016)
1933 – Vladivoj Tomek, skaut, oběť komunistického režimu († 17. listopadu 1960)
1934 – Luděk Hřebíček, kvantitativní lingvista, turkolog, překladatel († 29. prosince 2015)
1936 – Rastislav Michal, malíř, grafik a ilustrátor
1946 – Ivana Pavlová, herečka a tanečnice († 2. září 2023)
1952 – Zdeněk Žák, herec
1954 – Alena Činčerová, režisérka krátkých filmů
1955 – Jan Hrušínský, herec
1965
- Richard Dvořák, klávesista
- Miroslav Kalous, politik
1978 – DJ Wich, hudební producent a diskžokej

Svět

1595 – Vladislav IV. Vasa, polský král a velkokníže litevský († 20. května 1648)
1508 – Primož Trubar, slovinský církevní reformátor († 28. června 1586)
1661 – Fjodor III. Alexejevič, ruský car († 7. května 1682)
1640 – Leopold I., císař Svaté říše římské národa německého, český a uherský král († 5. května 1705)
1672 – Petr Veliký, ruský car († 8. února 1725)
1686 – Heinrich Johann Ostermann, ruský diplomat a generál admirál († 31. května 1747)
1762 – Luigi Cagnola, italský architekt († 14. srpna 1833)
1781 – George Stephenson, britský konstruktér parních lokomotiv († 12. srpna 1848)
1787 – Fréderic Cailliaud, francouzský cestovatel a mineralog († 1. května 1869)
1806 – Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, hesenský velkovévoda († 13. června 1877)
1810 – Otto Nicolai, německý hudební skladatel a dirigent († 11. května 1849)
1812 – Johann Gottfried Galle, německý astronom († 1910)
1836 – Elizabeth Garrettová Andersonová, anglická lékařka a feministka († 17. prosince 1917)
1837 – Michael Rua, rector major salesiánů († 6. dubna 1910)
1843 – William Pywell, americký reportážní fotograf († 1887)
1856 – Aharon David Gordon, sionistický aktivista a teoretik († 22. února 1922)
1865
- Albéric Magnard, francouzský hudební skladatel († 3. září 1914)
- Carl Nielsen, dánský dirigent, houslista a skladatel († 3. října 1931)
1869 – Friedrich Wilhelm Foerster, německý filosof († 9. ledna 1966)
1874 – Launceston Elliot, skotský vzpěrač, olympijský vítěz († 8. srpna 1930)
1879 – Joseph Avenol, francouzský diplomat, druhý generální tajemník Společnosti národů († 2. září 1952)
1882 – Bobby Kerr, kanadský olympijský vítěz v běhu na 200 metrů († 12. května 1963)
1891 – Cole Porter, americký hudební skladatel a textař († 15. října 1964)
1898
- Luigi Fagioli, italský pilot Formule 1 († 20. června 1952)
- Curzio Malaparte, italský spisovatel a novinář († 19. července 1957)
1899 – Petar S. Petrović, srbský herec a spisovatel († 20. října 1952)
1903 – Felice Bonetto, italský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1 († 21. listopadu 1953)
1911 – Maclyn McCarty, americký genetik († 2. ledna 2005)
1915 – Les Paul, americký jazzový kytarista, vynálezce, průkopník vývoje elektrické kytary († 13. srpna 2009)
1916
- Jurij Brězan, lužickosrbský spisovatel († 12. března 2006)
- Robert McNamara, americký voják, politik, byznysmen, bývalý ministr obrany USA († 6. července 2009)
1917 – Eric Hobsbawm, britský historik († 1. října 2012)
1922 – George Axelrod, americký spisovatel, scenárista, producent, režisér a herec († 21. června 2003)
1926 – Ben Roy Mottelson, dánský fyzik, Nobelova cena 1975 († 13. května 2022)
1927 – Helmut Zilk, rakouský politik († 24. října 2008)
1929 – Johnny Ace, americký zpěvák († 25. prosince 1954)
1934 – Helga Haaseová, německá rychlobruslařka, olympijská vítězka († 16. června 1989)
1936 – Filippo Coarelli, italský archeolog a helénista
1938 – Eje Thelin, švédský pozounista († 18. května 1990)
1939 – Kornel Smržík, slovenský pedagog, básník, výtvarník a politik († 20. ledna 2002)
1941 – Jon Lord, britský klavírista a hráč na Hammondovy varhany († 16. července 2012)
1943
- Kenny Barron, americký jazzový klavírista, hudební skladatel a pedagog
- Joe Haldeman, americký spisovatel science fiction
1945
- Betty Mahmoody, americká spisovatelka
- Faina Melniková, sovětská olympijská vítězka v hodu diskem († 16. prosince 2016)
1947
- Françoise Demulder, francouzská válečná fotografka († 3. září 2008)
- Mitch Mitchell, americký hudebník (The Jimi Hendrix Experience) (†12. listopadu 2008)
1949 – Francis Monkman, anglický skladatel rockové, klasické a filmové hudby († 12. května 2023)
1950 – Trevor Bolder, britský hudebník († 21. května 2013)
1951
- James Newton Howard, americký klavírista, hudební skladatel
- Terry Uttley, anglický basový kytarista a zpěvák skupiny Smokie
1952 – Pavol Hrušovský, slovenský politik
1954 – Paul Chapman, velšský kytarista († 9. června 2020)
1961 – Michael J. Fox, kanadský herec
1963
- Johnny Depp, americký herec
- Gilad Atzmon, izraelský jazzový saxofonista
1964 – Gloria Reubenová, kanadská herečka
1978
- Miroslav Klose, německý fotbalista
- Matthew Bellamy, zpěvák britské skupiny Muse
- Dmitrij Byčkov, ruský sportovní horolezec
1979 – Émilie Loitová, francouzská tenistka
1981
- Natalie Portmanová, izraelsko-americká herečka
- Irakli Labadze, gruzínský tenista
1984 – Wesley Sneijder, nizozemský fotbalista