Abbásovci

Abbásovský chalífát
اَلْخِلَافَةُ ٱلْعَبَّاسِيَّةُ
الخلافة العباسية
 Umajjovský chalífát 7501258
12611517
(pod nadvládou mamlúků)
Fátimovský chalífát 
Mamlúcký sultanát 
Osmanská říše 
Saffárovci 
Mongolská říše 
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Rozloha Abbásovského chalífátu v době největšího rozmachu roku 850
Kúfa (750752)
Anbar (752762)
al-Rumijjah (762)
Bagdád (762796, 809836, 8921258)
ar-Rakka (796809)
Merv (811815)
Samarra (836892)
Káhira (12611517)
Rozloha
11 100 000 km²
Obyvatelstvo
klasická arabština, lokální jazyky
Státní útvar
dinár, dirham, fals
{{{Podřízené celky}}}
Státní útvary a území
Předcházející
Umajjovský chalífát Umajjovský chalífát
Následující
Fátimovský chalífát Fátimovský chalífát
Mamlúcký sultanát Mamlúcký sultanát
Osmanská říše Osmanská říše
Saffárovci Saffárovci
Mongolská říše Mongolská říše

Abbásovci je jedna ze dvou největších sunnitských dynastií muslimského impéria, vládnoucí arabskému chalífátu v letech 7501258. Funkci duchovní hlavy islámu pak vykonávala ještě v letech 12611517 v Egyptě pod vládou mamlúků. Svůj původ odvozovala tato dynastie od al-Abbáse, strýce proroka Mohameda.

Chalífové

Jako chalífové neboli následníci Mohameda ve vládě nad muslimským světem rozvinuli Abbásovci myšlenku, že úřad chalífy může zastávat jen příslušník prorokova rodu. Chalífa al-Mansúr zřídil nové hlavní město země v Bagdádu, který se pod vládou Harúna ar-Rašída stal centrem kultury a prosperity. Abbásovci využili služeb extremistické skupiny Hašimija k vyhrocení kmenových, sektářských a etnických sporů a svrhli dynastii Umajjovců, jež během své vlády připojila k muslimské říši severovýchodní Afriku, Španělsko, západní Indii a části střední Asie. Od roku 850 byla ústřední moc Abbásovců oslabována konflikty s místními dynastiemi.

V roce 1055 turecké kmeny Seldžuků dobyly Bagdád a ovládly tak celý chalífát. Abbásovci si přesto podrželi úřad chalífy jako duchovní hlavy islámu a oficiální hlavy říše. Světskou moc Abbásovců obnovil až chalífa an-Násir v době, kdy se seldžucká říše postupně rozpadala. Bylo to však na poměrně krátký čas, protože 10. února 1258 dobyla Bagdád mongolská vojska a chalífát jako státní útvar definitivně zanikl. Přeživší členové dynastie unikli do Egypta, kde pak vykonávali funkci duchovní hlavy islámu pod vládou mamlúckých sultánů až do roku 1517, kdy osmanský sultán Selim I. dobyl Egypt a vystřídal ve funkci abbásovce al-Mutavakila III.

Abbásovci v Bagdádu (750–1258)

Egyptští Abbásovci (1261–1517)

Odkazy

Literatura

  • TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984, 2006.
  • KENNEDY, Hugh,The Court of the Caliphs, London, Phoenix 2005.

Externí odkazy

Zdroj