Albéric Magnard

Albéric Magnard
Základní informace
Rodné jméno Lucien Denis Gabriel Albéric Magnard
Narození 9. června 1865
18. obvod
Úmrtí 3. září 1914 (ve věku 49 let)
Baron
Místo pohřbení Passy (48°51′46″ s. š., 2°17′4″ v. d.)
Grave of Magnard
Žánry opera a symfonie
Povolání dirigent, hudební skladatel, hudební pedagog a hudební kritik
Děti Ondine Magnard-Vlach
Rodiče Francis Magnard
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucien Denis Gabriel Albéric Magnard (francouzská výslovnost [lysjɑ̃ dəni ɡabʁijɛl albeʁik maɲaːʁ]; 9. června 1865 Paříž – 3. září 1914 Baron, depártement Oise) byl francouzský hudební skladatel. Jeho styl bývá někdy přirovnáván k Brucknerovu („Francouzský Bruckner“).

Život

Magnard se narodil 9. června 1865 v Paříži v rodině úspěšného spisovatele a editora listu Le Figaro. Vystudoval práva a po skončení vojenské služby vstoupil na Pařížskou konzervatoř. Studoval kontrapunkt u Théodora Duboise, skladbu u Julese Masseneta a instrumentaci u Vincenta d'Indyho. Pod vedením d'Indyho zkomponoval své první dvě symfonie.

V roce 1896 se Magnard oženil s Julií Cretonovou a stal se profesorem kontrapunktu na soukromé hudební vysoké škole Schola Cantorum nedlouho předtím založené d'Indym. V této době také zkomponoval svou 3. symfonii b-moll op. 11. Opusovými čísly opatřil Magnard pouze 22 svých skladeb. Řadu z nich (op. 8 – op. 20) vydal vlastním nákladem.

Na začátku První světové války v roce 1914 poslal Magnard svou ženu a dvě dcery do bezpečí a sám zůstal ve svém domě zvaném "Manoir de Fontaines" v Baronu, aby chránil svůj majetek. Při obraně domu byl zabit, dům vypálen a rukopisy mnoha dosud nepublikovaných skladeb zničeny.

Je pohřben v Paříži na hřbitově Passy. V roce 1927 byla ulice Richarda Wagnera v 16. pařížském obvodu přejmenována na rue Albéric-Magnard.

Hlavní díla

Ruiny Magnardova domu v Baronu.

Orchestrální skladby

  • Symfonie č. 1 (1889)
  • Symfonie č. 2 (1892–1893, rev. 1896)
  • Symphonie č. 3 op 11 (1895–1896)
  • Chant funèbre op. 9 (1895)
  • Ouverture op. 10 (1895)
  • Hymne à Vénus (1903–1904)
  • Hymne à la justice op. 14 (1902)
  • Symfonie č. 4 op. 21 (1913)

Opery

  • Yolande (libreto autor, 1892 Brusel)
  • Guercœur (libreto autor ,1897-1900, uvedeno 24. dubna 1931, Paříž, Opéra-Comique)
  • Bérénice (libreto autor podle Jeana Racina, 1911 Paříž))

Komorní hudba

  • Quintette pour flute, clarinette, haubois, basson et piano op. 8 (1894)
  • Sonate pour violon et piano (1901)
  • Quatuor à cordes op. 16 (1903)
  • Trio avec piano en fa majeur op. 18 (1904)
  • Sonate pour violoncelle et piano en la majeur op. 20 (1911)

Externí odkazy

Zdroj