George Wells Beadle
| George Wells Beadle | |
|---|---|
 | |
| Narození |
22. října 1903 Wahoo |
| Úmrtí |
9. června 1989 (ve věku 85 let) Pomona |
| Alma mater | Cornellova univerzita (do 1931) University of Nebraska–Lincoln |
| Povolání | genetik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Harvardova univerzita Stanfordova univerzita Wesleyova univerzita Kalifornský technologický institut Chicagská univerzita University of Nebraska–Lincoln |
| Ocenění | Silliman Memorial Lectures (1945) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1950) Mendel Medal (1958) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1958) Kimber Genetics Award (1960) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
| Rodiče | Chauncey Elmer Beadle[1] |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Wells Beadle (22. října 1903, Wahoo, Nebraska, USA – 9. června 1989, Pomona, Kalifornie) byl americký genetik, společně s Edwardem L. Tatumem a Joshuou Lederbergem nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1958. Spolu s Tatumem cenu získali za objev toho, že geny regulují určité chemické procesy v buňkách.[2][3] Jejich experimenty vedly k hypotéze o přímém vztahu mezi geny a enzymatickými reakcemi, zvané „jeden gen – jeden enzym“,[4] která přispěla k rozvoji molekulární genetiky. Využití genetiky ke studiu biochemie mikroorganismů otevřelo novou oblast výzkumu. Jejich metody způsobily revoluci ve výrobě penicilinu a umožnily nahlédnout do mnoha biochemických procesů.[5]
Beadle studoval na Nebraské univerzitě, doktorát získal roku 1931 na Cornellově univerzitě. V letech 1931 až 1936 působil na Kalifornském technologickém institutu (Caltech), roku 1936 přešel na Harvard a následujícího roku na Stanford. Po devíti letech se vrátil na Caltech, kde vedl katedru biologie. Roku 1961 se stal rektorem Chicagské univerzity.
V roce 1946 byl George Beadle přijat do American Academy of Arts and Sciences[6], v tomtéž roce také byl prezidentem Genetics Society of America.
Mládí a studia
George Wells Beadle se narodil ve Wahoo v Nebrasce. Rodiče vlastnili a provozovali v okolí farmu o rozloze 40 akrů (160 000 m2).[7] Studoval na střední škole ve Wahoo a na doporučení svého učitele se nestal farmářem, ale šel studovat na univerzitu v Lincolnu v Nebrasce. V roce 1926 získal bakalářský titul a následně pracoval rok u profesora F. D. Keima, který se zabýval hybridní pšenicí. V roce 1927 obdržel titul Master of Science a profesor Keim mu zajistil místo asistenta na Cornellově univerzitě, kde v roce 1931 získal za výzkum kukuřice titul Ph.D..[8]
Profesní život
V roce 1931 odešel na stipendium na Kalifornský technologický institut v Pasadeně, kde působil do roku 1936. V tomto období pokračoval v práci na indické kukuřici a začal pracovat s ovocnou muškou Drosophila melanogaster. V roce 1935 odjel na šest měsíců do Paříže, kde se na Institut de Biologie physico-chimique zabýval studiem vývoje očního pigmentu u octomilky. Tento výzkum ukázal, že něco tak zdánlivě jednoduchého, jako je barva očí, je výsledkem dlouhé řady chemických reakcí, které jsou nějak ovlivněny geny.[8]
V roce 1936 Beadle opustil Kalifornský technologický institut a stal se docentem genetiky na Harvardově univerzitě. O rok později byl jmenován profesorem genetiky na Stanfordově univerzitě, kde zůstal devět let a po většinu tohoto období spolupracoval s Tatumem. Zjistili, že okolní prostředí chlebové plísně Neurospora lze měnit takovým způsobem, že se dají poměrně snadno lokalizovat a identifikovat genetické změny neboli mutace. Vystavili plíseň rentgenovému záření a studovali změněné nutriční požadavky takto vzniklých zmutovaných organismů. Jejich experimenty vedly k důležitému zobecnění, že každý gen určuje strukturu specifického enzymu, který následně umožňuje průběh jedné chemické reakce.[5] Za uvedený objev získali Beadle a Tatum v roce 1958 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Jejich hypotéza „jeden gen – jeden enzym“ zůstala s určitými výhradami a upřesněními v podstatě platná až do současnosti.
V roce 1946 se Beadle vrátil na Kalifornský technologický institut jako profesor biologie a vedoucí biologického oddělení. Setrval zde až do ledna 1961, kdy byl zvolen rektorem Chicagské univerzity. Po odchodu z univerzity vedl Institut pro biomedicínský výzkum Americké lékařské asociace (1968-70).[5]
Kromě Nobelovy ceny získal mnoho dalších ocenění, včetně členství v Národní akademii věd USA, Laskerovy ceny a čestných doktorátů z amerických i evropských univerzit.
Osobní život
Beadle byl dvakrát ženatý. S první ženou měl syna Davida.
Zemřel 9. června 1989 v domově seniorů v Pomoně v Kalifornii na komplikace Alzheimerovy choroby ve věku 85 let.[9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Beadle na anglické Wikipedii.
- ↑ Geni.com.
- ↑ STERN, Curt. George W. Beadle. Science. 1954-02-19, roč. 119, čís. 3086, s. 229–230. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. doi:10.1126/science.119.3086.229.
- ↑ George Wells Beadle (1903–1989) [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online.
- ↑ BEADLE, G. W.; TATUM, E. L. Genetic Control of Biochemical Reactions in Neurospora. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 1941-11-15, roč. 27, čís. 11, s. 499–506. PMID: 16588492 PMCID: PMC1078370. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0027-8424. doi:10.1073/pnas.27.11.499. PMID 16588492.
- ↑ a b c George Wells Beadle | American Geneticist, Biochemical Genetic Research | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Members of the American Academy. Listed by election year, 1900–1949 (PDF). 2015-10-27
- ↑ BEADLE, G. W. Recollections. Annual Review of Biochemistry. 1974, roč. 43, čís. 0, s. 1–13. PMID: 4605017. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0066-4154. doi:10.1146/annurev.bi.43.070174.000245. PMID 4605017.
- ↑ a b George Beadle – Biographical. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOWLER, Glenn. George W. Beadle, 85, Geneticist And Nobel Prize Winner, Is Dead. The New York Times. 1989-06-12. Dostupné online [cit. 2025-05-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu George Wells Beadle na Wikimedia Commons
