Octomilka obecná

Octomilka obecná
	Octomilka obecná – sameček
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	dvoukřídlí (Diptera);
Čeleď	octomilkovití (Drosophilidae);
Podčeleď	Drosophilinae;
Rod	octomilka (Drosophila); Fallén, 1823
Podrod	Sophophora;
Binomické jméno
	Drosophila melanogaster; Meigen, 1830
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Octomilka obecná (dosud formálně Drosophila melanogaster, vzhledem k parafylii rodu Drosophila však v budoucnu možná Sophophora melanogaster^[2]) je druh dvoukřídlého hmyzu (Diptera) z čeledi octomilkovitých (Drosophilidae). Tyto tzv. „banánové“ nebo „ovocné mušky“ jsou využívány jako laboratorní zvířata nebo krmivo, ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích, fyziologii a evoluční biologii. Zástupci čeledi vrtulovití (Tephritidae) jsou také označování jako „ovocné mušky“, což někdy může vést k nedorozuměním (tato čeleď patří k významným škůdcům na pěstovaném ovoci). Druhové jméno melanogaster pochází z řečtiny a znamená „černobřichá“.

Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace.

Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod. Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

Chov octomilky

Octomilky, kterým chovatelé říkají „vinné mušky“, jsou důležitým zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby, žáby a mláďata malých druhů ještěrů. Chovají se dvě formy octomilek, jednak klasická okřídlená, jednak se zakrnělými křídly, která se používá častěji, protože je vhodnější jak k chovu, tak k manipulaci.

Optimální teplota pro chov je 25 °C. Octomilky lze chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě, tj. 30 °C a více, začínají degenerovat.

Při optimální teplotě trvá vývojový cyklus 8–10 dní. Z vajíčka se do 24 hodin líhne larva, za 4 dny se 2× svléká, potom se zakuklí a za 4 dny se líhne dospělý jedinec.

Jedinou nevýhodou je krátká životnost octomilky.

Embryonální vývoj

Tělní segmentace je ze všech živočichů asi nejrozvinutější u členovců a podrobně zkoumána byla u právě u octomilek. Octomilky jsou oblíbeným modelovým organismem genetiků, a proto není divu, že zde byl průběh segmentace popsán právě z molekulárního hlediska. Výraznou roli hraje v segmentaci těla hmyzu gen bicoid, který umožňuje již velmi záhy po oplození vajíčka rozlišit budoucí přední a zadní část embrya. Tento morfogen řídí spouštění dalších genů v jednotlivých tělních článcích, tyto geny se označují gap geny. Postupně se tím spouští čím dál jemnější kontrola nad jednotlivými oblastmi embrya.^[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drosophila melanogaster na anglické Wikipedii.

↑ Meigen JW. Systematische Beschreibung der bekannten europäischen zweiflügeligen Insekten. (Volume 6). [s.l.]: Schulz-Wundermann, 1830. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-01. (German) Archivováno 9. 2. 2012 na Wayback Machine.
↑ Drosophila melanogaster vs. Sophophora melanogaster [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B. Biologie. Praha: Computer press, 2006. S. 1332.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu octomilka obecná na Wikimedia Commons

Zdroj

[1] Meigen JW. Systematische Beschreibung der bekannten europäischen zweiflügeligen Insekten. (Volume 6). [s.l.]: Schulz-Wundermann, 1830. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-01. (German) Archivováno 9. 2. 2012 na Wayback Machine.

[2] Drosophila melanogaster vs. Sophophora melanogaster [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky)

[campbell-3] CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B. Biologie. Praha: Computer press, 2006. S. 1332.

[1]

[2]

[3]