Modelový organismus

Modelový organismus je intenzivně zkoumaný organismus, jehož zkoumání neslouží jen k poznání jeho samého, ale je systematicky používáno ke zkoumání a popisování obecnějších jevů a odvozování vlastností a vztahů platících pro jiné organismy. Studium modelových organismů umožnilo významné objevy v genetice, buněčné biologii či fyziologii. Vhodný modelový organismus má většinou vlastnosti, které dovolují dostupnost dostatečně reprezentativních výsledků v rozumném časovém horizontu. Například krátký životní cyklus nebo větší počet potomstva.[1] Mezi další náležité vlastnosti modelových organismů patří:

  • ekonomická nenáročnost jeho využívání (ekonomická nenáročnost při chovu či pěstění dostatečného počtu jedinců)
  • vhodnost pro studium zkoumaného problému
  • jeho detailní prozkoumanost (předem vypracované experimentální techniky, sekvenovaný a popsaný genom, apod.)
  • vhodnost pro techniky genového inženýrství

Seznam významných modelových organismů

Viry

Prokaryota

Eukaryota

  • Amoebozoa (měňavkovci)
    • hlenky (Dictyostelium) – vhodný k popisu cytokineze, pohyblivosti buněk, fagocytózy, chemotaxe, tvorby struktur, buněčné diferenciace, signálních transdukčních drah, mezibuněčné komunikace, vývoje mnohobuněčného organismu z jednotlivých buněk a dalších dějů
  • Protisté (Protista)
  • Houby (Fungi)
  • Rostliny (Plantae)
    • pláštěnka (Chlamydomonas) – zelená řasa
    • huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) – využití v celém spektru oborů experimentální biologie rostlin, anatomií a fyziologií rostlin počínaje a molekulární biologií rostlin konče
    • tabák (Nicotiana benthamiana)
    • tolice (Medicago truncatula)
    • prostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)
  • Bezobratlí (Invertebrata)
    • háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) – studium genetiky vývoje, první mnohobuněčný organismus jehož genom byl sekvenován[2]
    • nezmar (Hydra sp.) – studium regenerace
    • octomilka obecná (Drosophila melanogaster) – genetika[3]
    • hrotnatka (Daphnia sp.) – indikátor znečištění životního prostředí
  • Obratlovci (Vertebrata)

Reference

  1. ANKENY, Rachel A.; LEONELLI, Sabina. What’s so special about model organisms?. Studies in History and Philosophy of Science Part A. 2011-06-01, roč. 42, čís. 2, s. 313–323. Dostupné online [cit. 2020-10-05]. ISSN 0039-3681. DOI 10.1016/j.shpsa.2010.11.039. (anglicky) 
  2. WATERSTON, R.; SULSTON, J. The genome of Caenorhabditis elegans. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1995-11-21, roč. 92, čís. 24, s. 10836–10840. PMID: 7479894. Dostupné online [cit. 2020-10-05]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.92.24.10836. PMID 7479894. (anglicky) 
  3. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1933. NobelPrize.org [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj