9. červenec

9. červenec je 190. den roku podle gregoriánského kalendáře (191. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 175 dní. Svátek má Drahoslava.

• 1357 – V 5 hodin a 31 minut položil císař Karel IV. základní kámen ke stavbě kamenného mostu v Praze přes Vltavu, později pojmenovaného po svém zakladateli. Čas nebyl vybrán náhodou, šlo o magickou řadu lichých čísel. Stavba započala podle projektu Petra Parléře, dokončena byla tři roky po Parléřově smrti v r. 1402.
• 1609 – Rudolf II. vydal v Praze tzv. Rudolfův majestát o svobodě náboženského vyznání. K vydání dokumentu byl panovník donucen českými pány, kteří v rozhodující chvíli vyhroceného sporu mezi Rudolfem a jeho bratrem, arcivévodou Matyášem, zůstali na Rudolfově straně (viz 1. únor).
• 1898 – Vzniklo Tiskařské družstvo Národně sociální strany, pozdější nakladatelství Melantrich.
• 1940 – Československý národní výbor se usnesl ustanovit prozatímní státní zřízení ve Spojeném království, tvořené prozatímní vládou (předsedou Jan Šrámek), prezidentem (Edvard Beneš) a Státní radou.
• 1949 – Premiéra baletu Zbyňka Vostřáka Filosofská historie v Národním divadle v Praze
• 1968 – Tým lékařů pod vedením Karola Šišky a Ladislava Kužely v Bratislavě provedl první transplantaci srdce ve střední a východní Evropě. Čtyřiapadesátileté ženě voperovali orgán o osm let mladšího muže, který se zabil pádem z balkonu.
• 1998 – Strany ODS a ČSSD uzavřely „smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí“ (tzv. opoziční smlouva), která umožnila ČSSD sestavit a udržet menšinovou vládu.
• 2001 – Ministerstvo vnitra oznámilo, že v České republice poprvé od roku 1994 klesla kriminalita.
• 2002 – Uzavření dohody o vytvoření společné vlády mezi ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL.
• 2016 – Hlavní cenu filmového festivalu Karlovy Vary získal maďarský režisér Szabolcs Hajdu za snímek Rodinné štěstí.

• 0381 – Skončil První konstantinopolský koncil.
• 0455 – Římský vojevůdce Avitus se prohlásil císařem Západořímské říše
• 0491 – Odoaker zaútočil v noci na Ostrogóty a jejich velitele Theodericha Velikého u Ad Pinetam. Obě strany přišly o mnoho mužů, ale nakonec Theodorich zatlačil Odoakera zpátky do Ravenny.
• 0551 – Mohutné zemětřesení v Libanonském městě Bejrút vyvolalo ničící tsunami, která zasáhla pobřežní města byzantské říše Fénicie, kde přišlo o život tisíce lidí
• 0660 – V jihokorejském Nonsanu zničila armáda generála Kim Ju-šina s 50 000 muži Päkčeskou armádu a zabila jejího velitele generála Gyebaeka
• 0711 – Berbeři pod vedením Tárika ibn Zijáda okupují severní Španělsko
• 1371 – Papež Řehoř XI. jmenuje Arnolda II. z Horne utrechtským biskupem
• 1386 – V bitvě u Sempachu porazili Švýcaři rakouskou armádu Leopolda III., který v bitvě zahynul
• 1401 – Turecko-mongolský vládce Tamerlán (Timur) zničil Bagdád a pozabíjel na 20 000 jeho obyvatel
• 1536 – Francouzský mořeplavec Jacques Cartier se vrátil z objevné cesty podél pobřeží Kanady do Saint-Malo
• 1540 – Anglický král Jindřich VIII. anuloval svůj sňatek s Annou Klévskou.
• 1595 – Johannes Kepler popsal solidní geometrické uspořádání vesmíru
• 1755 – Sedmiletá válka, francouzsko-indiánská válka: Francouzsko-indiánské jednotky rozdrtily dvakrát početnější britskou amrádu v bitvě u Monongahely.
• 1780 – Dánsko vyhlásilo svou neutralitu
• 1789 – Ve francouzském Versailles byly ustanovením Národního ústavodárného shromáždění zahájeny přípravy francouzské ústavy.
• 1793 – Horní Kanada přijala Act Against Slavery, který zakázal dovoz otroků do kolonie a zároveň stanovil, že děti narozené do otroctví dosáhnou svobody s dosažením věku 25 let.
• 1807 – Francie a Prusko uzavřely Tylžský mír.
• 1810 – Napoleon anektoval Holandské království jako součást prvního Francouzského císařství.
• 1816 – Argentina vyhlásila nezávislost na Španělsku.
• 1846 – Americký kapitán John Montgomery bez odporu obsadil kalifornskou osadu Yerba Buena, kterou prohlásil za území USA (dnes San Francisco).
• 1850 – V USA se úmrtím 13. prezidenta Zachary Taylora na choleru stal prezidentem jeho viceprezident Millard Fillmore.
• 1875 – Vypuklo Hercegovské povstání proti osmanské správě.
• 1877 – První wimbledonský turnaj zahájen. V prvním ročníku se hrály pouze singly mužů. Hrálo se na trávě a turnaje se zúčastnilo 21 amatérských hráčů. Turnaj vyhrál Spencer Gore za 48 minut, když porazil Williama Marshalla 6-1 6-2 6-4.
• 1918 – V americkém městě Nashville si srážka dvou vlaků vyžádala 101 životů.
• 1922 – Johnny Weissmüller jako první uplaval stometrovou trať pod jednu minutu (58,6 s).
• 1926 – Čankajšek byl jmenován vrchním velitelem čínské Národní revoluční armády
• 1932 – Ve švýcarském Lausanne odpustily vítězné velmoci Německu dluh za 1. světovou válku.

• 1943 – 2. světová válka: spojenci se vylodili na Sicílii.
• 1944
  • 2. světová válka: britské a kanadské síly dobyly Caen.
  • V bitvě v oblasti Tali-Ihantala porazili Finové s podporou Wehrmachtu Rudou armádu.
• 1958 – Zemětřesením způsobený sesuv 30 milionů m³ hornin v aljašském fjordu Lituya Bay vytvořil lokální megatsunami, které v místě vzniku dosáhlo výšky 524 m, čímž se stalo nejvyšší zaznamenanou vlnou. Zemřelo 5 osob.
• 1991 – Jihoafrická republika byla přijata po 30 letech vyloučení zpět do olympijského hnutí.
• 1993 – V Rusku byly identifikovány nalezené pozůstatky carské rodiny zavražděné v roce 1918.
• 1995 – Psychedelická rock-country-jazzová kapela Grateful Dead odehrála poslední koncert v Chicagu, měsíc před smrtí jejich zpěváka Jerryho Garcii.
• 2002 – V Addis Abebě byla založena Africká unie.
• 2011 – Jižní Súdán se odtrhl od Severního Súdánu a založil vlastní stát.

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 9. července

• 1530 – Vratislav II. z Pernštejna, šlechtic, diplomat a nejvyšší kancléř českého království († 20. října 1582)
• 1825 – Václav Šubert, reformovaný kazatel († 21. února 1885)
• 1834 – Jan Neruda, spisovatel a novinář, představitel májovců († 22. srpna 1891)
• 1851 – Jan Nepomuk Langhans, portrétní fotograf († 22. března 1928)
• 1862 – Bertold Bretholz, německočeský historik († 27. listopadu 1936)
• 1878 – Antonín Starý, lékař a překladatel († 28. říjen 1942)
• 1882 – Max Horb, malíř († 9. prosince 1907)
• 1892 – Jaroslav Hrbek, legionář a československý generál († 19. ledna 1973)
• 1917 – Vladimír Černík, tenista († 2. dubna 2002)
• 1921 – Zorka Janů, herečka († 27. března 1946)
• 1926 – Jaroslav Bejček, výtvarník († 17. září 1986)
• 1931 – Mikuláš Lobkowicz, filosof a politolog, rektor univerzit v Mnichově a v Eichstättu († 19. září 2019)
• 1937 – Josef Vacenovský, fotbalový reprezentant
• 1939 – Bedřich Tylšar, hráč na lesní roh a hudební pedagog
• 1943
  • Ladislav Beneš, házenkář
  • František Ringo Čech, bubeník, zpěvák, textař, herec, politik, scenárista, dramatik, naivní malíř a spisovatel
• 1944 – Jiří Holík, hokejista
• 1955 – Jiřina Salaquardová, básnířka, novinářka a autorka knih pro děti
• 1975 – Květa Peschke, profesionální tenistka
• 1991 – Jan Mráček, houslista
• 2000 – Anežka Sládková, ragbistka

• 1511 – Dorotea Sasko-Lauenburská, dánská a norská královna jako manželka Kristiána III. Dánského († 7. října 1571)
• 1526 – Alžběta Habsburská, polská královna jako manželka Zikmunda II. Augusta († 15. června 1545)
• 1578 – Ferdinand II., český a uherský král, římskoněmecký císař († 15. února 1637)
• 1654 – Reigen, japonský císař († 24. září 1732)
• 1669 – Jevdokija Lopuchinová, první manželka cara Petra Velikého († 7. září 1731)
• 1739 – Pavol Adámi, slovenský lékař, veterinář a zoolog († 11. listopadu 1814)
• 1757 – Wojciech Bogusławski, polský spisovatel, herec a režisér († 23. července 1829)
• 1764 – Ann Radcliffová, anglická spisovatelka († 7. února 1823)
• 1775 – Matthew Gregory Lewis, anglický spisovatel a dramatik († 14. května 1818)
• 1786 – Marie Žofie Helena Beatrice Bourbonská, dcera francouzského krále Ludvíka XVI. († 18. června 1787)
• 1805 – József Szén, maďarský šachový mistr († 13. ledna 1857)
• 1819 – Elias Howe, americký vynálezce šicího stroje († 3. října 1867)
• 1825 – Jules Oppert, německo-francouzský asyrolog († 21. srpna 1905)
• 1830 – Henry Peach Robinson, anglický fotograf († 21. února 1901)
• 1836 – Žofie Nasavská, švédská a norská královna jako manželak Oskara II. († 30. prosince 1913)
• 1842 – Clara Louise Kellog, americká sopranistka a divadelní ředitelka († 13. května 1916)
• 1845 – George Darwin, anglický astronom a matematik († 7. prosince 1912)
• 1847 – Edwin J. Houston, americký vynálezce († 1. března 1914)
• 1848 – Robert I. Parmský, vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle († 16. listopadu 1907)
• 1851 – Berthold Englisch, rakouský šachový mistr († 19. října 1897)
• 1857 – Fridrich II. Bádenský, poslední bádenský velkovévoda († 8. srpna 1928)
• 1858 – Franz Boas, americký antropolog († 21. prosince 1942)
• 1878 – Richard Sheldon, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí († 23. ledna 1935)
• 1879 – Ottorino Respighi, italský skladatel († 18. dubna 1936)
• 1893 – Dorothy Thompsonová, americká spisovatelka a novinářka († 30. ledna 1961)
• 1894 – Percy Spencer, americký konstruktér a vynálezce († 8. září 1970)
• 1901 – Barbara Cartland, anglická spisovatelka († 21. května 2000)
• 1908 – Harald Reinl, německo-rakouský filmový režisér († 9. října 1986)
• 1911 – John Archibald Wheeler, americký fyzik († 13. dubna 2008)
• 1914 – Willi Stoph, východoněmecký politik a armádní generál († 13. dubna 1999)
• 1915 – David Diamond, americký hudební skladatel († 13. června 2005)
• 1916 – Edward Heath, britský premiér († 17. července 2005)
• 1918 – Nicolaas Govert de Bruijn, nizozemský matematik († 17. února 2012)
• 1924 – Pierre Cochereau, francouzský varhaník a skladatel († 5. března 1984)
• 1929 – Hasan II., marocký král († 23. července 1999)
• 1930 – Sim Iness, americký olympijský vítěz v hodu diskem († 23. května 1996)
• 1931 – Thorvald Stoltenberg, norský politik († 13. července 2018)
• 1932 – Donald Rumsfeld, americký politik a obchodník († 29. června 2021)
• 1933
  • Zinaida Kirijenková, ruská filmová herečka († 12. února 2022)
  • Oliver Sacks, britský neurolog († 30. srpna 2015)
• 1934
  • Sonny Cooperová, americká tanečnice, herečka, malířka a spisovatelka
  • Michael Graves, americký architekt († 12. března 2015)
• 1937 – David Hockney, anglický malíř, kreslíř, grafik, scénograf a fotograf
• 1942 – Barbora Eleonora z Lichtenštejna, knížecí princezna z Lichtenštejna
• 1943 – John Casper, americký vojenský pilot a astronaut
• 1945 – Dean Koontz, americký spisovatel
• 1946 – Bon Scott, australský zpěvák, člen skupiny AC/DC († 1980)
• 1947
  • O. J. Simpson, americký sportovec a herec
  • Mitch Mitchell, britský rockový bubeník
• 1950
  • Viktor Janukovyč, prezident Ukrajiny
  • Adriano Panatta, italský tenista
• 1951
  • Chris Cooper, americký herec
  • Māris Gailis, premiér Lotyšska
• 1953 – Jozef Heriban, slovenský spisovatel, scenárista a politik
• 1956
  • Tom Hanks, americký herec
  • Nobutoši Hikage, japonský judista
• 1957
  • Marc Almond, britský zpěvák, skladatel a herec
  • Tim Kring, americký scenárista a producent
  • Kelly McGillis, americká herečka
• 1964 – Courtney Love, americká herečka a zpěvačka, vdova po Kurtu Cobainovi
• 1965 – Richard Tsimba, zimbabwský ragbista († 30. dubna 2000)
• 1971 – Marc Andreessen, americký programátor
• 1975 – Jack White, americký hudebník, člen The White Stripes
• 1982 – Kozue Andoová, japonská fotbalsitka
• 1991
  • Ladislav Kovács, slovenský profesionální hráč herní série Counter-Strike
  • Maryna Slucká, běloruská judistka

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Úmrtí 9. července

• 1727 – Karel František Rosenmüller, tiskař a vydavatel (* 1678)
• 1827 – Josef Malínský, sochař (* 14. března 1752)
• 1842 – Johann Karl Nestler, moravsko-slezský profesor zemědělství (* 16. prosince 1783)
• 1889 – Petr Miloslav Veselský, archivář, spisovatel a dějepisec (* 1. července 1810)
• 1913 – Josef Strachovský, sochař (* 19. dubna 1850)
• 1934 – Otakar Zich, hudební skladatel a estetik (* 25. března 1879)
• 1942 – Oldřich Dvořák, československý voják a příslušník výsadku Steel (* 13. listopadu 1923)
• 1948 – Jiří Živný, dramatik (* 24. května 1876)
• 1950 – Leoš Firkušný, muzikolog (* 16. července 1905)
• 1964 – Richard Kubla, operní pěvec (* 11. února 1890)
• 1966 – Miloslav Štědrý, chemik a protikomunistický bojovník (* 29. ledna 1914)
• 1971 – Evžen Markalous, lékař a umělec (* 19. dubna 1906)
• 1976 – Václav Petržílka, fyzik (* 20. března 1905)
• 1980 – František Komzala, slovenský a československý politik (* 23. července 1898)
• 1988 – Miloš Václav Kratochvíl, spisovatel (* 6. ledna 1904)
• 1991 – Petr Sadecký, publicista, teoretik výtvarného umění a mystifikátor (* 4. ledna 1943)
• 1993 – Jan Lopatka, literární kritik a editor (* 7. února 1940)
• 2002 – Jiří Jobánek, středoškolský učitel a spisovatel (* 19. srpna 1923)
• 2004
  • Emil Pluhař, katolický teolog, politický vězeň (* 10. srpna 1913)
  • Karel Bartošek, historik a publicista (* 30. června 1930)
• 2005 – Petr Kabeš, básník (* 21. června 1941)
• 2013 – Otakar Chaloupka, učitel, literární kritik a vědec, spisovatel (* 14. února 1935)

• 1363 – Johana z Valois, nevlastní sestra francouzského krále Filipa VI. (* 1304)
• 1386 – Leopold III. Habsburský, vévoda rakouský, korutanský a štýrský (* 1351)
• 1441 – Jan van Eyck, nizozemský malíř (* kolem 1390)
• 1521 – Raffaele Riario, italský kardinál (* 3. května 1461)
• 1552 – György Szondy, uherský hrdina boje proti Turkům (* ?)
• 1553 – Mořic Saský, saský kurfiřt (* 21. března 1521)
• 1563 – Orazio Gentileschi, italský barokní malíř († 7. února 1639)
• 1654 – Ferdinand IV. Habsburský, král římský, český a uherský (*& 1633)
• 1677 – Angelus Silesius, slezský, německy píšící, básník (* 25. prosince 1624)
• 1737 – Gian Gastone Medicejský, poslední toskánský velkovévoda rodu (* 24. května 1671)
• 1746 – Filip V., španělský král z rodu Bourbonů (* 19. prosince 1683)
• 1747 – Giovanni Bononcini, italský hudební skladatel, violoncellista, zpěvák a pedagog (* 18. července 1670)
• 1797 – Edmund Burke, britský filozof a státník (* 1729)
• 1850
  • Báb, zakladatel bábismu (* 20. října 1819)
  • Zachary Taylor, americký prezident (* 1784)
• 1856 – Amedeo Avogadro, italský vědec (* 1776)
• 1880 – Paul Broca, francouzský chirurg, anatom, histolog a patolog (* 28. června 1824)
• 1896 – Heinrich Ernst Beyrich, německý geolog a paleontolog (* 31. srpna 1815)
• 1897 – Augustus Tolton, první černošský katolický kněz v USA (* 1. dubna 1854)
• 1898 – Siegmund Conrad von Eybesfeld, předlitavský státní úředník a politik (* 11. srpna 1821)
• 1900 – Andreas Bauer, františkánský misionář, mučedník, katolický světec (* 26. listopadu 1866)
• 1909 – Kazimír Felix Badeni, polský šlechtic, předseda vlády Předlitavska (* 14. října 1846)
• 1915 – Carl Walther, německý puškař (* 22. listopadu 1859)
• 1925 – René Quinton, francouzský fyziolog a průkopník letectví (* 15. prosince 1866)
• 1932
  • Paul Grawitz, německý patolog (* 1. října 1850)
  • King Camp Gillette, americký podnikatel (* 1855),
• 1934 – Ivan Hadžinikolov, bulharský revolucionář působící v Makedonii (* 24. prosince 1869)
• 1945 – Félix Díaz, mexický generál (* 17. února 1868)
• 1967 – Eugen Fischer, německý profesor antropologie a eugeniky (* 5. července 1874)
• 1968 – Alexander Cadogan, britský diplomat a šlechtic (* 25. listopadu 1885)
• 1974
  • Miguel Ángel Asturias, guatemalský spisovatel a diplomat, Nobelova cena za literaturu 1967 (* 19. října 1899)
  • Earl Warren, americký politik a soudce, předseda komise pro vyšetřování vraždy J. F. Kennedyho (* 1891)
• 1976 – Arnold Gingrich, zakladatel a editor časopisu Esquire (* 5. prosince 1903)
• 1985 – Šarlota Lucemburská, dcera velkovévody Viléma IV. Lucemburského (* 23. ledna 1896)
• 1987 – Endre Vészi, maďarský spisovatel a novinář (* 19. října 1916)
• 1992 – Josy Barthel, lucemburský olympijský vítěz na patnáctistovce (* 24. dubna 1927)
• 1993 – Antun Šoljan, chorvatský spisovatel (* 1. prosince 1932)
• 2002 – Rod Steiger, americký herec (* 1925)
• 2004
  • Jean Lefebvre, francouzský herec (* 3. října 1919)
  • Helmut Rix, německý jazykovědec (* 4. července 1926)
• 2005
  • Jevgenij Grišin, sovětský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 23. března 1931)
  • Lu Wen-fu, čínský spisovatel (* 23. března 1927)
• 2007 – André Chouraqui, francouzský právník, spisovatel a politik (* 11. srpna 1917)
• 2011 – Michael „Würzel“ Burston, anglický hudebník, dřívější člen Motörhead (* 1949)
• 2012
  • Lol Coxhill, britský saxofonista (* 19. září 1932)
  • Eugênio de Araújo Sales, emeritní arcibiskup arcidiecéze Rio de Janeiro a kardinál (* 8. listopadu 1920)
• 2013
  • Anton Antonov-Ovsejenko, ruský historik a spisovatel (* 23. února 1920)
  • Gaétan Soucy, kanadský spisovatel (* 21. října 1958)
• 2019 – Fernando de la Rúa, argentinský politik, právník, pedagog a prezident (* 15. září 1937)
• 2023 – Luis Suárez Miramontes, španělský fotbalista (* 2. května 1935)
• 2024 – Jerzy Stuhr, polský herec, režisér a scenárista (* 18. května 1947)

• Drahoslava, Drahuše
• Berenika
• Leticie

Katolický kalendář

• Svatá Veronika Giuliani (1660–1727)

• Mezinárodní den vězňů
• Argentina: Den nezávislosti (1816)
• Palau: Den ústavy (1979)
• Maroko: Narozeniny krále Hasana II.

9. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 29. 4. 2025.
minimum	denní průměr	maximum
8,5 °C (1948)	19,4 °C (od 1961)	34,3 °C (2023)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 9. červenec na Wikimedia Commons
• Galerie 9. červenec na Wikimedia Commons

Zdroj