Žofie Nasavská

Žofie Nasavská
švédská a norská královna
Doba vlády	18. září 1872 – 8. prosince 1907 18. září 1872 – 26. října 1905
Úplné jméno	Žofie Vilemína Marianna Henrietta
Narození	9. července 1836 zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nasavsko
Úmrtí	30. prosince 1913 (ve věku 77 let) Stockholm
Sňatek	6. července 1857
Manžel	Oskar II.
Potomci	Gustav V. Oskar Bernadotte Karel Švédský Evžen Švédský
Otec	Vilém Nasavský
Matka	Pavlína Württemberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Nasavská (rozená Sophia Wilhelmine Marianne Henriette von Nassau) (9. července 1836, zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nasavsko – 30. prosince 1913, Stockholm) byla jako manželka švédského krále Oskara II. švédská a norská královna.

Biografie

Původ a mládí

Žofie se narodila jako nejmladší, dvanácté dítě vévody Viléma Nasavského z jeho druhého manželství s Paulinou von Württemberg. Její otec zemřel v roce 1839, když jí byly tři roky a vévodou nasavským se stal jeho nejstarší syn Adolf, o devatenáct let starší než Žofie.

V jejím dětství a mládí se jí dostalo svědomité výchovy a vzdělání prostřednictvím pečlivě vybraných profesorů. Vynikala především ve studiu historie, jazyků a ve hře na piano.

Po smrti své matky v roce 1856 se Žofie přestěhovala do sídla své nejstarší sestry, princezny Marie Vilemíny, vévodkyně Wied. Na zámku Monrepos nedaleko Neuwiedu se Žofie seznámila s Oskarem, vévodou z Östergötlandu, druhým synem švédského krále Oskara I. Po třech měsících, 25. září, vévoda požádal o Žofiinu ruku.

Manželství a potomci

Svatba se uskutečnila na zámku Biebrich 6. července roku 1857. Dva týdny poté novomanželé odcestovali do Švédska, kde Žofie dostala titul vévodkyně z Östergötlandu. V době Žofiina příchodu na švédský královský dvůr byla královská rodina v těžké situaci: král Oskar I. byl velmi vážně nemocen a regentem byl korunní princ Karel. Žofie byla přítelkyní jeho manželky Luisy Oranžsko-Nasavské a byla její oporou při úmrtí jejího jediného syna v roce 1854 a nemožnosti mít další děti.

Skutečnost, že Karel XV. neměl mužského dědice, znamenala, že Oskar a Žofie, potažmo jejich potomci, se stali nejbližšími osobami v následnictví švédského trůnu.

Celkem z manželství Žofie a Oskara II. vzešli čtyři potomci, všichni synové:

1. Gustav (16. června 1858 – 29. října 1950), švédský král od roku 1907 až do své smrti, ⚭ 1881 Viktorie Bádenská (7. srpna 1862 – 4. dubna 1930)
2. Oskar (15. listopadu 1859 – 4. října 1953), vévoda z Gotlandu do roku 1888, poté hrabě z Wisborgu, ⚭ 1888 Ebba Bernadottová (24. října 1858 – 16. října 1946)
3. Karel (27. února 1861 – 24. října 1951), vévoda z Västergötlandu, ⚭ 1897 Ingeborg Dánská (2. srpna 1878 – 11. března 1958)
4. Evžen (1. srpna 1865 – 17. srpna 1947), vévoda z Närke, neoženil se a neměl potomky

Žofie si získala popularitu, když se rozhodla nechat vzdělávat své syny v soukromé škole společně s dětmi řadových občanů. Předtím byli princové vzděláváni v paláci odděleně.

18. září roku 1872 zemřel král Karel XV. a Oskar se stal novým králem Švédska a Norska. Žofie byla korunována spolu s ním 12. května roku 1873.

Žofie se odstěhovala ze Stockholmu před zvěstmi o Oskarově nevěře. Vévodkyně byla nepevného zdraví, jež se s přibývajícími lety zhoršovalo. Trpěla anemií, stálými křečemi, onemocněním kostí a cév. Byla rovněž operována pro rakovinu; zákrok sice potlačil původní chorobu, způsobil však, že Žofie měla problémy s chůzí, takže se musela pohybovat na kolečkovém křesle. Téměř invalidní Žofie trávila čas intenzivním čtením.

Každé léto královna navštěvovala Norsko. Její letní rezidence v této zemi se nacházela nedaleko města Kongsvinger.

Žofie nebyla nakloněna výběru Viktorie Bádenské jako nevěsty pro korunního prince Gustava a jejich vztahy po svatbě v roce 1907 a příchodu Viktorie na švédský královský dvůr nikdy nebyly dobré.

Odkaz a smrt

Královna byla silně ovlivněna činností Florence Nightingalové. Poté, co navštívila řadu nemocnic v Londýně, pojala plán založit školu pro ošetřovatelky ve Švédsku. 1. ledna roku 1884 vznikl s jejím přispěním domov pro ošetřovatelky a společně se svým manželem založila 14. prosince roku 1887 novou nemocnici, Sophiahemmet, která fungovala také jako škola pro ošetřovatelky.

Po smrti Oskara II. v roce 1907 se Žofie stáhla z veřejného života. Její poslední veřejné vystoupení bylo 3. prosince roku 1913, kdy se účastnila promoce své vnučky v Sophiahemmetu. Necelý měsíc poté, 30. prosince téhož roku ve Stockholmu zemřela.

Vývod z předků

Karel August Nasavsko-Weilburský

Karel Kristián Nasavsko-Weilburský

Augusta Frederika Vilemína Nasavsko-Idsteinská

Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský

Vilém IV. Oranžský

Karolína Oranžsko-Nasavská

Anna Hannoverská

Vilém Nasavský

Vilém Ludvík Kirchberský

Vilém Jiří ze Sayn-Hachenburgu

Luisa Salmsko-Dhaunská

Luisa Isabela z Kirchbergu

Jindřich XI. Reuss z Greizu

Isabela Augusta Reussová z Greize

Konradina Reussko-Kostritzská

Žofie Nasavská

Fridrich II. Evžen Württemberský

Fridrich I. Württemberský

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Pavel Württemberský

Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Augusta Frederika Hannoverská

Pavlína Württemberská

Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský

Fridrich Sasko-Altenburský

Ernestina Sasko-Výmarská

Šarlota Sasko-Hildburghausenská

Karel II. Meklenbursko-Střelický

Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická

Frederika Hesensko-Darmstadtská

Externí odkazy

• Galerie Žofie Nasavská na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Nasavská na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10111.htm#i101106

Švédská královna
Předchůdce: Luisa Oranžsko-Nasavská	1872–1907 Žofie Nasavská	Nástupce: Viktorie Bádenská

Norská královna
Předchůdce: Luisa Oranžsko-Nasavská	1872–1905 Žofie Nasavská	Nástupce: Maud z Walesu

Zdroj