Novověk je historické období, které je vymezeno zhruba od začátku 16. století (humanismus, církevní reformátoři a novodobé náboženské konflikty, první významné zámořské objevy a počátek kolonizace) do 19. století (někdy se též udává počátek Velké francouzské revoluce či první světová válka). Během novověku začaly evropské státy procházet technologickým a společenským vývojem, který ve svém důsledku vedl k velkému rozkvětu evropských věd i umění a nebývalému růstu moci velkých evropských států. Evropské národy začaly objevovat nová území, dobývat je a tyto oblasti následně kolonizovat. Od 16. století také probíhají velké náboženské konflikty, které posléze vyvrcholí třicetiletou válkou, během níž zahyne téměř třetina evropské populace. Zbytek světa se stále častěji dostává do konfliktu se vzmáhajícími se evropskými velmocemi, které do konce 19. století ovládnou značnou část zemského povrchu. V mnohých evropských státech se začíná utvářet silná centralizovaná vláda, kde je většina nejdůležitějších pravomocí v rukách jednoho panovníka. Tento systém se nazývá absolutismus. V době novověku vzniklo či se dále vyvíjelo množství uměleckých i filozofických směrů a stylů, v umění tedy například hrají velkou roli renesance, baroko, rokoko a empír, ve filozofii pak humanismus, osvícenství nebo později romantismus. Evropská civilizace v tomto období dosáhla značného hospodářského, technologického a mocenského náskoku před státy z jiných civilizací, což umožnilo evropským mocnostem stále více posilovat svůj vliv v ostatních částech světa a vyústilo až v získání velkých oblastí Ameriky, Asie, Austrálie a Afriky pod jejich kontrolu. Více...
ČLÁNEK
Osmanská říše byla rozsáhlým mnohonárodnostním státem existujícím zhruba v letech 1299 až 1922. Státním zřízením byl tento stát monarchie a státním náboženstvím sunnitská forma islámu. Jejím zakladatelem se stal Osman I., původně vazal Ikonyjského sultanátu, který kontroloval kolem roku 1300 oblast Anatolie v Malé Asii. Postupem času se tento státní útvar rozrostl na téměř celé její území a části dnešního Balkánského poloostrova, kde započala Osmanská říše za vlády Murada I. razantní vojenskou expanzi. Katastrofální událostí byl pro Osmanskou říši útok armád středoasijského vojevůdce Tamerlána na počátku 15. století, které načas osmanské výboje ochromilo. Během vlády dalších sultánů (zejména Murada II. a Mehmeda II.) říše opět obnovila své mezinárodní postavení. Roku 1453 padlo do rukou osmanských Turků hlavní město upadající Byzantské říšeKonstantinopol. To bylo záhy obnoveno a stalo se sídlením městem osmanských sultánů, tentokrát pod názvem Istanbul.
Otec Berniniho, Pietro Bernini, byl sochařem původem z Florencie, který pracoval u neapolského dvora. Oženil se s Angelicou Galanteovou, s kterou se seznámil během tamějšího pobytu. Roku 1605 nebo 1606 se rodina přestěhovala do Říma, kde byl Pietro Bernini pověřen papežem Pavlem V. výzdobou kaple Paolina v bazilice Panny Marie Sněžné.
Gian Lorenzo zde tvořil svá díla již od útlého věku, částečně také na zakázky papežské rodiny. Jeho prvním patronem byl kardinál Scipione Borghese. Papež Urban VIII. jej považoval za svého přítele a roku 1629 jej jmenoval architektem Sv. Petra a superintedantem veřejných prací v Římě (pouhé čtyři dny po smrti dosavadního architekta baziliky – Carla Maderny).
15. května roku 1639 se Bernini oženil s nemajetnou Caterinou Teziovou (jí bylo 22 let a Berninimu 40), dcerou právníka; narodilo se jim 11 dětí – devět z nich přežilo své rodiče (3. srpna 1657 se narodil Domenico Bernini, který později sepsal otcův životopis). Rodina bydlela na Via della Mercede. Dle dochovaných pramenů se jednalo o spokojené manželství. Caterina zemřela roku 1673, sedm let před Giano Lorenzem.
První žena v řadách španělské armády Agustina de Aragón (1786 - 1857) dosáhla na konci své vojenské služby v roce 1814 hodnosti kapitána?
Saský král Fridrich August III. byl jedním z nejsportovněji založených panovníků? Spolu se svou rodinou podnikal náročné pěší túry a chodil bruslit na veřejné brusliště Carola u Velké zahrady v Drážďanech.
Jedna z nejlepších a nejodvážnějších jezdkyň 19. století, rakouská císařovna Alžběta, přestala v roce 1882 ze dne na den jezdit na koni, kvůli zdravotním a psychickým potížím?
Pokud založíte nový článek týkající se novověku, připište ho prosím do sekce NOVÉ ČLÁNKY.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Novověk}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
