Florencie

Florencie
Firenze
Západ slunce nad Florencií
Západ slunce nad Florencií
Florencie – znak
znak
Florencie – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 43°47′ s. š., 11°15′ v. d.
Nadmořská výška 50 m n. m.
Stát ItálieItálie Itálie
Region Toskánsko
Metropolitní město Florencie
Florencie
Florencie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 102,3 km²
Počet obyvatel 360 930 (2023)[1]
Hustota zalidnění 3 527,5 obyv./km²
Správa
Starosta Dario Nardella
Oficiální web www.comune.firenze.it
Telefonní předvolba + 55
PSČ 50100
Označení vozidel FI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Florencie (italsky Firenze [firɛːntse]IPA) je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno. Ve středověku byla Florencie centrem významné městské republiky, která se za vlády rodu Medicejských přeměnila na Florentské vévodství (1531), které se později stalo Velkovévodstvím toskánským (1569). V dobách republiky a především za Medicejských došlo k velkému kulturnímu rozkvětu města. V 15. století se Florencie stala kolébkou renesance a kulturním centrem severní Itálie.

Od roku 1982 je historické centrum Florencie zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Další památkou UNESCO na území města jsou vily a zahrady Medicejských.

Dějiny města

Římské období

Florencie byla založena roku 59 př. n. l. na pravém břehu Arna římskými vojáky – veterány Julia Caesara a získala název Colonia Florentia – Kvetoucí. Sídlo typu vojenského tábora mělo obdélníkový tvar se čtyřmi branami na každou světovou stranu. Hradby procházely dnešním Piazza del Duomo na severu, Piazza della Signoria na jihu, Via del Tornabuoni na západě a Via del Proconsolo na východě. Do roku 150 n. l. bylo ve městě vybudováno forum (na místě dnešní Piazza della Repubblica), kapitol, chrám, lázně, akvadukt a amfiteátr. Ekonomický rozvoj antického města byl spojen s blízkostí silnice Via Cassia vedoucí z Říma do severní Itálie. Dále měla nová kolonie spojení se zdejšími etruskými městy a po Arnu také se Středozemním mořem. Díky tomu se z Florencie stalo v prvních dvou staletích významné obchodní středisko. Ve městě se začali usazovat obchodníci přicházející z východu, kteří přinesli do kraje ve 3. století křesťanství. Nová víra se zpočátku šířila pomalu. Významnější nástup nastal až po roce 393, kdy se do Florencie uchýlil sv. Ambrož, vyhnaný z Milána. Ambrož zasvětil roku 393 nejstarší kostel na severním předměstí sv. Vavřinci (San Lorenzo) a ustavil tu biskupa. To znamená, že se San Lorenzo stal původní florentskou katedrálou. Na přelomu 4. a 5. století vznikl další kostel na levém břehu Arna – Santa Felicita (někdy bývá považován za nejstarší kostel ve městě). Po smrti prvního biskupa roku 433 bylo biskupské sídlo přeneseno do Baptisteria San Giovanni, které se poté stalo na dlouhá léta florentskou katedrálou.

Středověk

Po pádu Západořímské říše byla za barbarských vpádů pustošena Florencie i celé Toskánsko, následoval hospodářský a politický úpadek. Ke krátkému rozmachu došlo až za vlády Byzantských císařů v letech 553–569. Germánští nájezdníci Langobardi přišli do severní Itálie roku 568 a měli o zničenou Toskánu zájem především z obranného hlediska proti jižním državám Byzantinců. Toskánsko Tuscia se v té době stalo vévodstvím rozčleněným na menší podvévodství. Nejvýznamnějším střediskem byla Lucca, kterou Langobardi zřejmě dobyli jako první toskánské město. Vedle Luccy prosperovala Pisa jako obchodní, námořní i strategický bod. Ostatní toskánská města včetně Florencie byla zanedbávána. V 6. století žilo ve městě sotva tisíc obyvatel, v 7. století jejich počet ještě poklesl.

Toskánsko a Florencie se začaly znovu vzmáhat v 8. století, poté, co 774 dobyl Langobardskou říši Karel Veliký. Došlo zde k rozvoji řemesel, obchodu, zemědělství a měst. V polovině 9. století byla založena Toskánská marka s centrem v Lucce; poprvé je v pramenech zmíněna k roku 934. V té době zde již panovaly feudální poměry a města byla v moci feudální vrchnosti, především biskupů. Roku 1032 získala markrabství hrabata z Canossy. Poslední členka rodu Matylda Toskánská se stala toskánskou markraběnkou roku 1076 po smrti svého otce a bratra a přesídlila z Luccy do Florencie. Věhlas města jako oblíbeného sídla markraběnky začal stoupat a Florencie se znovu začala přeměňovat v kvetoucí obchodní středisko. Ve sporu papeže Řehoře VII. s císařem Jindřichem IV. poskytla Florencie podporu markraběnce Matyldě, která byla horlivou přívrženkyní papeže. Rivalita císařů a papežů nadále významně poznamenala dějiny Florencie. Matylda odkázala své državy papeži. Toskánská města včetně Florencie využila po její smrti (1115) zápasu mezi císařstvím a papežstvím a během 12. století se z moci feudálních pánů emancipovala. Ve Florencii bylo důležitým obdobím pro formování samosprávy 13. století.

Bargello – původní budova florentské radnice v dnešní podobě
Giotto di Bondone: Dante Alighieri
  • roku 1294 byl položen základní kámen františkánského kostela Santa Croce
  • roku 1296 položen základní kámen pro stavbu katedrály Santa Maria del Fiore
  • roku 1299 byl položen základní kámen k nové radnici – později zvané Palazzo Vecchio
  • roku 1302 Dante vypovězen do exilu
  • roku 1302 zemřeli ve městě architekt Arnolfo di Cambio a malíř Cimabue
  • kolem roku 1300 ve Florencii žilo kolem 100 tisíc obyvatel
  • roku 1313 se ve Florencii nebo blízkém okolí narodil spisovatel Giovanni Boccaccio
  • roku 1315 porazila Pisa Florencii v ozbrojeném střetu u Montecatini
  • roku 1325 porazila Lucca Florencii v ozbrojeném konfliktu
  • roku 1333 postihly Florencii záplavy a hladomor – dokončena výstavba třetího okruhu hradeb
  • roku 1337 postavena budova Orsanmichele jako tržnice a sýpka
  • roku 1339 anglický král Eduard III. odmítl zaplatit florentským bankám Bardi a Perucci dluhy, což vedlo k jejich krachu
  • roku 1342 město ovládl hrabě Walter z Brienne, zvaný Athénský vévoda
  • roku 1343 Simone di Battifolle uvěznil Athénského vévodu a přinutil jej k odstoupení
  • roku 1345 dokončena výstavba mostu s dílnami zlatníků Ponte Vecchio (před ním na jeho místě stály postupně tři starší mosty a za Etrusků brod)
  • roku 1346 krachem bankovních domů Bardiů a Perucciů vznikla vážná ekonomická krize
  • roku 1348–1349 zabil mor téměř dvě třetiny obyvatelstva
  • roku 1350 Giovanni Boccaccio zde napsal Dekameron
  • roku 1350 postavena Loggia del Bigallo
kostel Orsanmichele
  • roku 1360 narodil se zde Giovanni di Bicci de’Medici. Za jeho života dosáhla rodinná banka Medici evropského rozmachu
  • roku 1361 zrušen trh s obilím v Orsanmichele – budova byla přeměněna na kostel a v něm zřízeny oltáře profesních bratrstev, mj. cechu sv. Lukáše florentských malířů
  • roku 1375 se ve Florencii narodil sochař Nanni di Banco
  • roku 1378 povstání dělníků ciompi, zpracovávajících vlnu
  • roku 1382 vznikla nová oligarchie v čele s rodinou Albizzi
  • roku 1386 ve Florencii se narodil sochař Donatello
  • roku 1396 ve Florencii se narodil architekt Michelozzo di Michelozzi
  • roku 1399 ve Florencii se narodil sochař Lucca della Robia
  • roku 1405 Florencie koupila Pisu od milánského vévody Gabriela Marii Visconti
  • roku 1406 ve Florencii se narodil malíř Filippo Lippi

Renesance

Filippo Bruneleschi, reliéfy Andrea della Robbia: Florentský nalezinec – manifest renesanční architektury
Masaccio: freska v Kapli Brancacciů
Cosimo Medici, zvaný il Vecchio
  • roku 1461 byl Piero il Gottoso, syn Cosima il Vecchio, zvolen do funkce gonfaloniéra
  • roku 1464 Cosimo il Vecchio zemřel
  • roku 1465 byl Niccolo Soderini zvolen do funkce gonfaloniéra
  • roku 1466 zemřel ve Florencii sochař Donatello
  • roku 1469 moci ve městě se ujal Lorenzo Nádherný, syn Pietra il Gottoso
  • roku 1472 ve Florencii zemřel architekt Michelozzo di Bartolommeo Michelozzi
  • roku 1475 Verrocchio odlil bronzovou sochu Davida
  • roku 1480 Domenico Ghirlandaio namaloval fresku Poslední večeře pro refektář kostela Všech Svatých
  • roku 1482 ve Florencii zemřel sochař Lucca della Robia
  • roku 1486 ve Florencii se narodil malíř Andrea del Sarto
  • roku 1489
Michelangelo Buonarroti: David
  • roku 1492 zemřel Lorenzo il Magnifico
  • roku 1494 příchod vojsk francouzského krále Karla VIII. – Medicejští byli vyhnáni z města
  • roku 1494 zemřel ve Florencii malíř Domenico Ghirlandaio
  • roku 1494–1512 první Florentská republika
  • roku 1498 byl upálen dominikánský mnich Girolamo Savonarola, fanatický kazatel
  • roku 1502 Piero Soderini zvolen prvním kancléřem
  • roku 1504 Michelangelo Buonarotti dokončil mramorovou sochu Davida
  • roku 1512 Florencii obléhal kardinál Giovanni Medici – návrat Medicejských do města
  • roku 1525 Michelangelo vytvořil náhrobek Lorenza Medici v kapli Mediciů při kostele San Lorenzo
  • roku 1527–1530 druhá Florentská republika
  • roku 1530 obléhání Florencie vojsky papeže Klementa VII. a císaře Karla V. – návrat Medicejských do města
  • roku 1531 Alexandr medicejský byl císařem Karlem V. povýšen na prvního florentského vévodu
  • roku 1537 po Alessandrově zavraždění se vévodou stal Cosimo I. z druhé větve rodu Medici
  • roku 1562 Cosimo I. založil Florentskou Akademii výtvarných umění
  • roku 1592 ve Florencii zemřel sochař Bartolommeo Ammanati

Po roce 1600

  • roku 1737 zemřel poslední mužský člen rodu Medici Gian Gastone – konec vlády Medicejských v toskánském velkovévodství
  • roku 1743 zemřela poslední členka rodiny Medici Anna Maria Lodovica
  • roku 1768 ve Florencii se narodil František I.
  • roku 1840 navštívil John Ruskin Florencii
  • roku 1865 Florencie se stala hlavním městem Itálie
  • roku 1871 sídlo hlavního města bylo přesunuto do Říma
  • roku 1944 zničila ustupující německá vojska všechny florentské mosty s výjimkou Ponte Vecchio
  • roku 1966 ničivé záplavy ve Florencii

Historické a umělecké památky

K hlavním uměleckým památkám ve Florencii náleží gotická katedrála Santa Maria del Fiore, stavba z let 1296 až 1436, na Piazza del Duomo. Vedle ní stojí 82 metrů vysoká Giottova zvonice dokončená roku 1359. Druhou dominantní florentskou stavbou je radnice Palazzo Vecchio na Piazza della Signoria, jižně od katedrály. Třetí významnou historickou stavbou je most přes řeku Arno Ponte Vecchio. Trojici slavných staveb doplňuje umělecká galerie Galleria degli Uffizi, budova postavená v letech 1560–80, se 4 000 vystavovanými obrazy jedna z nejvýznamnějších sbírek na světě. K dalším nejvíce navštěvovaným památkám náleží rozlehlý Palazzo Pitti, kostel Santa Maria Novella nebo chrám Santa Croce.[2]

Kostely, kaple a chrámy

dóm Santa Maria del Fiore
Palazzo Vecchio
Galerie Uffizi
  • Dóm Santa Maria del Fiore – dominanta města
  • Campanile di Giotto – Giottova kampanila (zvonice) při florentském dómu
  • Baptisterium San Giovanni – Baptisterium (křestní kaple) sv. Jana Křtitele, naproti florentskému dómu
  • Kostel Santa Maria Novella – kostel s klášterem dominikánek, z let 1246–1300 v románsko-gotickém slohu, významné jsou fresky od Ghirlandaia z druhé poloviny 15. století
  • Kostel Santa Croce – bazilika sv. Kříže s bývalým klášterem františkánů z konce 13. století, dokončena roku 1442, průčelí a zvonice jsou z 19. století
  • Kostel San Lorenzo – s pohřebními kaplemi rodiny Medici a Starou sakristií je nejstarším založeným kostelem ve městě, z roku 393; současná renesanční stavba je od Brunelleschiho z let 1419–1460
  • Santo Spirito – renesanční kostel sv. Ducha, vystavěl F. Brunelleschi, stavba je z první poloviny 15. století
  • Kostel Orsanmichele, původně obilní sýpka z konce 13. století, později přeměněna na kostel
  • Badia Fiorentina, kostel a opatství založené roku 978, goticko-barokní stavba dokončená roku 1631
  • San Marco (Florencie) – kostel sv. Marka s bývalým klášterem dominikánů, působiště a muzeum malíře Fra Angelica
  • Náměstí Santissima Annunziata a kostel Zvěstování z pozdního středověku
  • Tempio Issraelitico – synagoga
  • Chiesa d'Ognissanti – kostel Všech svatých, farní kostel rodiny Vespucci
  • Kostel Santa Trinita – chrám Nejsvětější Trojice
  • Kostel Santi Apostoli chrám sv. Apoštolů
  • Kaple Brancacciů – u kostela Santa Maria del Carmine, známá svými freskami od Masaccia a Masolina z let 1424–1428
  • Kostel Santa Felicità

Paláce, domy a další stavby

  • Palazzo dei Mozzi – vystavěný v letech 1260 až 1273 jako pevnost
  • Palazzo del Bargello – vystavěný v letech 1255 a 1261, původní sídlo městské správy, později sídlo šéfa městské policie, od roku 1865 italské národní muzeum s jednou z nejvýznamnějších sochařských sbírek světa
  • Palazzo Vecchio – vystavěný v letech 1299–1314, rozšířený pro účely radnice v 16. století
  • Pallazzo di Parte Guelfa – palác politické strany guelfů
  • Palazzo Pitti – dnes v přízemní části sídlí muzea uměleckých řemesel, zejména medicejská zlatnická a klenotnická sbírka, v levé části prvního patra je známá Galleria Pitti s díly Raffaela, Rubense nebo Tiziana; stavba paláce započala v roce 1457, v letech 1558 – 1570 byl rozšířen, v letech 1864 – 1871 byl královskou rezidencí
  • Palazzo Strozzi, považovaný za jeden z nejkrásnějších florentských renesančních paláců, vystavěný v letech 1489–1538
  • Ponte Vecchio – nejstarší most přes řeku Arno
  • Villa medicea di Careggi, vystavěný v letech 1444–1464, rezidence knížat Medici, kaple s freskami od B. Gozzoliho, je na seznamu památek světového dědictví UNESCO.
  • Palác Rucellai, z poloviny 15. století
  • Palác Davanzati, z druhé poloviny 14. století
  • Palác Antinori, renesanční stavba z druhé poloviny 15. století
  • Loggia dei Lanzi – lodžie Lanziů, stavba z let 1376–1382, pro politické ceremonie
  • Casa di Dante – Dantův dům, dnes Dantovo muzeum
  • Casa di Buonarroti – Michelangelův dům
  • Spedale degli Innocenti – první evropský nalezinec (sirotčinec)
    • Giardini della Fortezza – park na východní straně Fortezza da Basso, mezi hradbami a ulicí Filippo Strozzi
    • Giardino di Boboli – kaskádovitě upravené palácové zahrady u paláce Pitti, s terasami a sochařskými díly doby barokní

Galerie, muzea a knihovny

Podrobnější informace naleznete v článku Muzea ve Florencii.

Fotogalerie

  • Zleva Palazzo Vecchio, Duomo, S. Croce
    Zleva Palazzo Vecchio, Duomo, S. Croce
  • Řeka Arno a Ponte Vecchio
    Řeka Arno a Ponte Vecchio
  • Duomo, S. Maria del Fiore
    Duomo, S. Maria del Fiore
  • Kostel Santa Maria Novella
    Kostel Santa Maria Novella
  • Náměstí a kostel S. Croce (sv. Kříže)
    Náměstí a kostel S. Croce (sv. Kříže)
  • Kostel S. Miniato al Monte
    Kostel S. Miniato al Monte
  • Kostel Sv. Lva Velikého
    Kostel Sv. Lva Velikého
  • Palazzo Pitti
    Palazzo Pitti
  • Čtvrť San Niccoló
    Čtvrť San Niccoló

Umění

Florencie byla pověstná významnými malíři, sochaři, architekty a hudebníky a uměleckými dílnami Uffizi, které na dvoře vévodů Medicejských založil Giorgio Vasari.


Hudba

Ve Florencii byla a jsou operní představení uváděna na mnoha místech: palác Pitti, zahrady Boboli, Uffizi, Teatro della Pergola, Teatro Politeama Fiorentino Vittorio Emmanuele. Opera také tvoří důležitou součást každoročního festivalu Maggio Musicale (od roku 1928).

Premiéru zde měly opery Dafné (1598) a Euridice (1600) Jacopa Periho a roku 1847 Macbeth Giuseppe Verdiho.

Zemřel zde Vittorio Gui, dirigent a skladatel, který roku 1928 založil florentský orchestr Stabile a Teodulo Mabellini, skladatel a dirigent, ředitel Teatro della Pergola; narodila se zde sopranistka Medea Figner; rodákem byl italský tenorista Giuseppe Fancelli a operní skladatel Marco da Gagliano.

Malířství, sochařství a umělecká řemesla

  • Jacopo della Quercia, sochař: výzdoba baptisteria a florentského dómu
  • Bartolomeo Ammanati (1511–1592), sochař a architekt: náhrobek Marianeli, Junonina kašna, Neptunova fontána na piazza della Signoria, most S. Trinita (podle Michelangellova návrhu)
  • Benvenuto Cellini (1500–1571), zlatník a sochař: Perseus s hlavou Meduzy v Loggia dei Lanzi
  • Desiserio de Setignano (1428–1464): hlavní oltář v San Lorenzo
  • Donatello (1382–1466), sochař: bronzový David (Bargello), tabernákl Zvěstování v kostele Santa Croce, sv. Jiří (Orsanmichele), zpěvácký kůr (Museo dell Duomo)
  • Lorenzo Ghiberti (1378–1455), zlatník a sochař: severní a východní (Rajská) brána Baptistéria
  • Giovanni da Bologna (1529–1608), sochař: Únos Sabinek a Herkules krotící kentaura (Loggia dei Lanzi)
  • Michelangelo Buonarroti (1475–1564), sochař, malíř, architekt a básník: David (Galeria dell Academia, kopie Piazza della Signoria), Pieta (Mueseo dell Opera dell Duomo), Pieta di Palestrina (Galeria dell Academia)
  • Luca della Robbia (1399–1482), sochař a keramik: zpěvácká tribuna (Museo dell Opera dell Duomo) výzdoba kaple Pazziů (Santa Croce)
  • Bernardo Rossellino (1409–1464): náhrobek Leonarda Bruniho
  • Nanno di Banco (1375–1421): sv. Lukáš, Fontána del Porcellino
  • Arnolfo di Cambio (1245–1305), architekt a sochař: katedrála Santa Maria Fiore, Palazzo Vecchio (radnice), kostel Santa Croce, Orsanmichele (původně sýpka, pak chrám)
Panoráma Florencie

Významné osobnosti

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Svátky, oslavy a festivaly

Ve Florencii probíhají oslavy různých událostí po celý rok. Část z nich je náboženského charakteru.

  • leden
    • Pitti immagine uomo – módní přehlídky ve Fortezza da Basso
    • 6. leden – Epifany
  • březen
  • duben
    • Mostra Mercato Internazionale dell’Artigianato – výstava uměleckých řemesel ve Fortezza da Basso
    • 25. duben – Den osvobození
  • květen
    • Maggio musicale – hudební festival
    • Festa del Grillo – kriketový festival
  • červen
    • Calcio in costume – fotbal v kostýmech
  • srpen
  • září
    • 7. září – Festa della Raficolona na Piazza della Santissima Annunziata
  • říjen
    • zahájen Amici della musica – koncertní sezóna
  • listopad
  • prosinec

Sport

Ve Florencii sídlí fotbalový klub Fiorentina.

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.

Literatura

  • Catling, Christopher: Florence & Tuscany, 2005
  • Hibbert, Christopher: Florencie. Životopis města, Praha 1997
  • Hibbert, Christopher: Vzestup a pád rodu Medici, Praha 1997
  • Lewis, R.T.B.: The City of Florence, 1996
  • Wirtz, Rolf C.: Florence, 2005
  • Univerzální lexikon umění, 1996

Externí odkazy

Zdroj