Africká unie

Africká unie
Vlajka Africké unie
Reprezentační mise Africké unie ve Washingtonu, D.C.
Reprezentační mise Africké unie ve Washingtonu, D.C.
Poloha AU na světě a členové (světle zeleně pozastavené členství)
Poloha AU na světě a členové (světle zeleně pozastavené členství)
Zkratka AU
Motto A United and Strong Africa
Spojená a silná Afrika
Předchůdce Organizace africké jednoty (OAJ)
Vznik 9. července 2002
Sídlo Addis Abeba, 378, Etiopie
Souřadnice
Působnost Afrika
Úřední jazyk angličtina, arabština, hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština (některé členské státy používají jiné úřední jazyky)
Členové 55 afrických států (všechny)
Předseda Azali Assoumani
Oficiální web au.int
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Africká unie (AU) je mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Je nejrozsáhlejším projektem africké integrace.[zdroj?!]

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Africké unie.

V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě.[1]

Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000.

Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech 20. století. Dne 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.[2][3]

Instituce

Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec Africké unie, který zahrnuje devět orgánů:

Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.

V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru. Do roku 2010 by měly vzniknout sbory sil rychlé reakce AU.

Rozpočet

AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).

Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.

Členství

Současná Africká unie má 55 členů. Maroko dlouhodobě bojkotovalo Africkou unii kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), již si samo nárokuje jako součást svého území. Kvůli uznání Západní Sahary Maroko vystoupilo v roce 1984 z Organizace africké jednoty (předchůdkyně Africké unie). Členství Maroka bylo obnoveno 30. ledna 2017.[4][5]

AlžírskoAlžírsko Alžírsko
AngolaAngola Angola
BeninBenin Benin
BotswanaBotswana Botswana
Burkina FasoBurkina Faso Burkina Faso
BurundiBurundi Burundi
ČadČad Čad
Konžská demokratická republikaKonžská demokratická republika Konžská demokratická republika (dříve Zair)
DžibutskoDžibutsko Džibutsko
EgyptEgypt Egypt
EritreaEritrea Eritrea
EtiopieEtiopie Etiopie
GambieGambie Gambie

GhanaGhana Ghana
GabonGabon Gabon
GuineaGuinea Guinea
Guinea-BissauGuinea-Bissau Guinea-Bissau
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
Jižní SúdánJižní Súdán Jižní Súdán
KamerunKamerun Kamerun
KeňaKeňa Keňa
KomoryKomory Komory
KapverdyKapverdy Kapverdy
Konžská republika Kongo
LesothoLesotho Lesotho
LibérieLibérie Libérie
LibyeLibye Libye

MadagaskarMadagaskar Madagaskar
MalawiMalawi Malawi
MaliMali Mali
MauritánieMauritánie Mauritánie
MauriciusMauricius Mauricius
MarokoMaroko Maroko[6]
MosambikMosambik Mosambik
NamibieNamibie Namibie
NigerNiger Niger
NigérieNigérie Nigérie
Pobřeží slonovinyPobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny
Rovníková GuineaRovníková Guinea Rovníková Guinea
RwandaRwanda Rwanda
Západní Sahara Saharská arabská demokratická republika (mezinárodně neuznaný stát)

SenegalSenegal Senegal
SeychelySeychely Seychely
Sierra LeoneSierra Leone Sierra Leone
SomálskoSomálsko Somálsko
Středoafrická republikaStředoafrická republika Středoafrická republika
SúdánSúdán Súdán
Svatý Tomáš a Princův ostrovSvatý Tomáš a Princův ostrov Svatý Tomáš a Princův ostrov
SvazijskoSvazijsko Svazijsko
TanzanieTanzanie Tanzanie
TogoTogo Togo
TuniskoTunisko Tunisko
UgandaUganda Uganda
ZambieZambie Zambie
ZimbabweZimbabwe Zimbabwe

Odkazy

Reference

  1. MATHEWS, K. The Organization of African Unity. India Quarterly. 1977, roč. 33, čís. 3, s. 308–324. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0974-9284. 
  2. MAGLIVERAS, Konstantinos D.; NALDI, Gino J. The African Union: A New Dawn for Africa?. The International and Comparative Law Quarterly. 2002, roč. 51, čís. 2, s. 415–425. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0020-5893. 
  3. PACKER, Corinne A. A.; RUKARE, Donald. The New African Union and Its Constitutive Act. The American Journal of International Law. 2002, roč. 96, čís. 2, s. 365–379. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0002-9300. DOI 10.2307/2693932. 
  4. African Union decides to readmit Morocco. France24 [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. 
  5. Morocco rejoins the African Union after 33 years. Al Jazeera English [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. 
  6. Maroko je po vyše 30 rokoch opäť členom Africkej únie. Aktuality.sk [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj