Evropská rada

Evropská rada
Logo Evropské rady
Logo Evropské rady
Vznik 1961
2009 (oficiálně)
Typ Instituce Evropské unie
Sídlo Budova Europa, Brusel
Předseda Charles Michel
Oficiální web www.consilium.europa.eu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

 z  d   

Evropská rada (ER) je institucí Evropské unie (EU), která určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě Evropské unie. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. Prvním stálým předsedou Evropské rady se 1. prosince 2009 stal Belgičan Herman Van Rompuy. Od 1. prosince 2019 funkci zastává jeho krajan Charles Michel, bývalý eurokomisař, belgický ministr zahraničí a v letech 2014 až 2019 předseda vlády.

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií.

Historie

První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně.[1] V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2019 jím je Charles Michel.

Členové Evropské rady

Členský stát Představitel Členský stát Představitel Členský stát Představitel

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 20191201a1. prosince 2019



předseda Evropské rady
Charles Michel
(Obnova)

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

členka od 20191201a1. prosince 2019



předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyenová
(EPP)

Belgie

Belgické království
(2,58 % populace EU)[a]

člen od 20201001a1. října 2020



premiér
Alexander De Croo
(ObnovaOpen VLD)

Bulharsko

Bulharská republika
(1,55 % populace EU)

člen od 20230606a6. června 2023



předseda vlády
Nikolaj Denkov
(Obnova – PP)

Česko

Česká republika
(2,35 % populace EU)

člen od 20211217a17. prosince 2021



předseda vlády
Petr Fiala
(ECRODS)

Dánsko

Dánské království
(1,30 % populace EU)

členka od 20190626a26. června 2019



předsedkyně vlády
Mette Frederiksenová
(PESS)

Estonsko

Estonská republika
(0,30 % populace EU)

členka od 20210126a26. ledna 2021



předsedkyně vlády
Kaja Kallasová
(ObnovaER)

Finsko

Finská republika
(1,23 % populace EU)

člen od 20230620a20. června 2023



předseda vlády
Petteri Orpo
(EPPKOK)

Francie

Francouzská republika
(14,97 % populace EU)

člen od 20170514a14. května 2017



prezident republiky
Emmanuel Macron
(ObnovaRE)

Chorvatsko

Chorvatská republika
(0,91 % populace EU)

člen od 20161019a19. října 2016



předseda vlády
Andrej Plenković
(EPPHDZ)

Irsko

Irsko
(1,11 % populace EU)

člen od 20221217a17. prosince 2022



taoiseach
Leo Varadkar
(EPPFG)

Itálie

Italská republika
(13,58 % populace EU)

členka od 20221022a22. října 2022



předsedkyně vlády
Giorgia Meloniová
(ECRFdI)

Kypr

Kyperská republika
(0,20 % populace EU)

člen od 20230228a28. února 2023



prezident
Níkos Christodúlídés
(nezávislý)

Litva

Litevská republika
(0,62 % populace EU)

člen od 20190712a12. července 2019



prezident
Gitanas Nausėda
(nezávislý)

Lotyšsko

Lotyšská republika
(0,43 % populace EU)

člen od 20230915a15. září 2023



předsedkyně vlády
Evika Siliňová
(EPPV)

Lucembursko

Lucemburské velkovévodství
(0,14 % populace EU)

člen od 20231117a17. listopadu 2023



předseda vlády
Luc Frieden
(EPPCSV)

Maďarsko

Maďarsko
(2,18 % populace EU)

člen od 20100529a29. května 2010



předseda vlády
Viktor Orbán
(Nzř.Fidesz)

Malta

Maltská republika
(0,11 % populace EU)

člen od 20200113a13. ledna 2020



premiér
Robert Abela
(PESPL)

Německo

Spolková republika Německo
(18,54 % populace EU)

člen od 20211208a8. prosince 2021



spolkový kancléř
Olaf Scholz
(PESSPD)

Nizozemsko

Nizozemsko
(3,89 % populace EU)

člen od 20101014a14. října 2010



předseda vlády
Mark Rutte
(ObnovaVVD)

Polsko

Polská republika
(8,47 % populace EU)

člen od 20231213a13. prosince 2023



předseda vlády
Donald Tusk
(EPPPO)

Portugalsko

Portugalská republika
(2,30 % populace EU)

člen od 20151126a26. listopadu 2015



předseda vlády
António Costa
(PESPS)

Rakousko

Rakouská republika
(1,98 % populace EU)

člen od 20211206a6. prosince 2021



spolkový kancléř
Karl Nehammer
(EPPÖVP)

Slovinsko

Republika Slovinsko
(0,47 % populace EU)

člen od 20220601a1. června 2022



předseda vlády
Robert Golob
(ObnovaGS)

Rumunsko

Rumunsko
(4,31 % populace EU)

člen od 20141221a21. prosince 2014



prezident
Klaus Iohannis
(EPPNez.[b])

Řecko

Řecká republika
(2,39 % populace EU)

člen od 20230626a26. června 2023



předseda vlády
Kyriakos Mitsotakis
(EPPND)

Slovensko

Slovenská republika
(1,22 % populace EU)

člen od 20231025a25. října 2023



předseda vlády
Robert Fico
(Nzř.[c]SMER-SD)

Španělsko

Španělské království
(10,56 % populace EU)

člen od 20180602a2. června 2018



předseda vlády
Pedro Sánchez
(PESPSOE)

Švédsko

Švédské království
(2,30 % populace EU)

člen od 20221018a18. října 2022



předseda vlády
Ulf Kristersson
(EPPM)

Vysvětlivky

  1. Podíly populace členských států EU jsou využívány k nejčastějšímu mechanizmu hlasování Rady v podobě kvalifikované většiny. Pro přijetí návrhu kvalifikovanou většinou je třeba souhlasu 55 % členských států a států zastupujících nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Hodnoty podílů populací jednotlivých států vycházejí z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure.[2]
  2. Klaus Iohannis je bývalý předseda Národně liberální strany, která jej podporovala v prezidentských volbách. Dle ústavy nemůže být prezident členem politické strany. Před prezidentskou přísahou tak odstoupil z pozice předsedy a vzdal se členství.
  3. Slovenské straně SMER-SD bylo v říjnu 2023 pozastaveno členství ve Straně evropských socialistů.[3]

Politická spojenectví

Evropská politická příslušnost členů Evropské rady

Členové Evropské rady se organizují v politických stranách na vnitrostátní a evropské úrovni včetně aliancí, jako je například Obnova Evropy. Ty často před zasedáním Evropské rady pořádají předběžná zasedání. Příslušníci rady mohou být také bezpartijní či nezařazení. Evropská rada je složena tak, aby zastupovala státy EU, a nikoliv politické aliance, a rozhodnutí jsou zpravidla přijímána podle těchto zásad, ačkoliv ideologická shoda může podbarvovat jejich politické dohody a výběr jmenování (např. předsedy).

V tabulce je uveden počet členů rady podle příslušnosti k evropským politickým stranám, případně aliancím, a jejich celková váha při hlasování daná součtem obyvatel jednotlivých států sdružených ve stranách. Mapa uvádí příslušnost členských států Evropské unie k evropským politickým stranám podle členství jejich zástupců v radě.

Evropská politická strana členové % populace
Evropská lidová strana/skupina EPP 10 23,3 %
Obnova Evropy (ALDE, EDP, RE) 6 23,9 %
Strana evropských socialistů (PES) 5 32,9 %
Strana evropských konzervativců a reformistů (ECR) 2 15,7 %
Nezařazení 2 3,4 %
Nezávislí 2 0,8 %
   Celkem 27 100 %
Účastníci zasedání bez členství v Evropské radě
Předsedkyně Evropského parlamentu Vysoký představitel Unie

Evropská unie

Evropská unie

zvolena 20220118a18. ledna 2022

volby 2019
plánované 2024



předsedkyně Evropského parlamentu
Roberta Metsolaová
(EPP)
Evropská unie

Evropská unie

zvolen 20191201a1. prosince 2019

volby 2019
plánované 2024



vysoký představitel Unie
Josep Borrell
(PES)

Časová osa účastníků zasedání

Gitanas Nausėda Dalia Grybauskaitė Valdas Adamkus Mario Draghi Giuseppe Conte Mario Monti Lamberto Dini Carlo Azeglio Ciampi Giovanni Spadolini Gordon Bajnai Péter Medgyessy Vassiliki Thanou-Christophilou Panagiotis Pikrammenos Lucas Papademos Xenophon Zolotas Ioannis Grivas Jan Fischer Jiří Rusnok Tihomir Orešković Georgi Bliznaški Plamen Orešarski Marin Rajkov Brigitte Bierleinová Jürgen Trumpf Indulis Emsis Alexis Tsipras Alexis Tsipras Demetris Christofias Boris Johnson Theresa May David Cameron Mateusz Morawiecki Beata Szydłová Jarosław Kaczyński Kazimierz Marcinkiewicz Petr Nečas Mirek Topolánek Henry Plumb François-Xavier Ortoli Marjan Šarec Miro Cerar Alenka Bratušeková Anton Rop Mark Rutte Xavier Bettel Gaston Egmond Thorn Artūras Paulauskas Ivars Godmanis Micheál Martin Brian Cowen Bertie Ahern Albert Reynolds Charles Haughey Charles Haughey Charles Haughey Jack Lynch Emmanuel Macron Juha Sipilä Mari Kiviniemiová Matti Vanhaneni Anneli Jäätteenmäkiová Esko Aho Kaja Kallasová Jüri Ratas Taavi Rõivas Andrus Ansip Lars Løkke Rasmussen Lars Løkke Rasmussen Anders Fogh Rasmussen Andrej Babiš Ognjan Gerdžikov Alexander De Croo Sophie Wilmèsová Charles Michel Guy Verhofstadt Pat Cox Simone Veil Romano Prodi Gaston Thorn Charles Michel Gordon Brown Tony Blair James Callaghan Harold Wilson Stefan Löfven Göran Persson Ingvar Carlsson Pedro Sánchez José Luis Rodríguez Zapatero Felipe González Borut Pahor Peter Pellegrini Robert Fico Robert Fico António Costa José Sócrates António Guterres Marek Belka Leszek Miller Wim Kok Joop den Uyl Robert Abela Joseph Muscat Paolo Gentiloni Matteo Renzi Enrico Letta Romano Prodi Giuliano Amato Massimo D'Alema Romano Prodi Giuliano Amato Bettino Craxi Ferenc Gyurcsány George Papandreou Konstantinos Simitis Andreas Papandreou Andreas Papandreou Gerhard Schröder Helmut Schmidt François Hollande François Mitterrand Sanna Marinová Antti Rinne Paavo Lipponen Mette Frederiksenová Helle Thorningová-Schmidtová Poul Nyrup Rasmussen Anker Jørgensen Bohuslav Sobotka Jiří Paroubek Stanislav Gross Vladimír Špidla Tassos Papadopoulos Zoran Milanović Sergej Stanišev Elio Di Rupo Christian Kern Werner Faymann Alfred Gusenbauer Viktor Klima Franz Vranitzky David Sassoli Martin Schulz Josep Borrell Klaus Hänsch Enrique Barón Crespo Piet Dankert Georges Spénale Josep Borrell Federica Mogheriniová Catherine Ashtonová Javier Solana Manuel Marín Jacques Delors Roy Jenkins John Major Margaret Thatcherová Fredrik Reinfeldt Mariano Rajoy José María Aznar Janez Janša Janez Janša Janez Janša Igor Matovič Iveta Radičová Mikuláš Dzurinda Klaus Iohannis Traian Băsescu Pedro Passos Coelho Pedro Santana Lopes José Manuel Barroso Aníbal Cavaco Silva Ewa Kopaczová Donald Tusk Jan Peter Balkenende Ruud Lubbers Dries van Agt Lawrence Gonzi Jean-Claude Juncker Jacques Louis Santer Pierre Werner Evika Siliņa Krišjānis Kariņš Māris Kučinskis Laimdota Straujuma Valdis Dombrovskis Aigars Kalvītis Silvio Berlusconi Silvio Berlusconi Silvio Berlusconi Giulio Andreotti Ciriaco De Mita Giovanni Goria Amintore Fanfani Amintore Fanfani Arnaldo Forlani Francesco Cossiga Giulio Andreotti Aldo Moro Leo Varadkar Enda Kenny John Bruton Garret FitzGerald Garret FitzGerald Liam Cosgrave Viktor Orbán Kyriakos Mitsotakis Antonis Samaras Kostas Karamanlis Konstantinos Mitsotakis Tzannis Tzannetakis Georgios Rallis Angela Merkelová Helmut Kohl Nicolas Sarkozy Jacques Chirac Valéry Giscard d'Estaing Alexander Stubb Jyrki Katainen Juhan Parts Poul Schlüter Nicos Anastasiades Andrej Plenković Bojko Borisov Bojko Borisov Bojko Borisov Yves Leterme Herman Van Rompuy Yves Leterme Jean-Luc Dehaene Wilfried Martens Mark Eyskens Wilfried Martens Paul Vanden Boeynants Leo Tindemans Sebastian Kurz Hartwig Löger Sebastian Kurz Reinhold Mitterlehner Wolfgang Schüssel Antonio Tajani Jerzy Buzek Hans-Gert Pöttering Nicole Fontaineová José María Gil-Robles Egon Klepsch Pierre Pflimlin Emilio Colombo Ursula von der Leyenová Jean-Claude Juncker José Manuel Barroso Jacques Santer Donald Tusk Herman Van Rompuy Spojené království Švédsko Španělsko Slovinsko Slovensko Rumunsko Portugalsko Polsko Nizozemsko Malta Lucembursko Litva Lotyšsko Itálie Irsko Maďarsko Řecko Německo Francie Finsko Estonsko Dánsko Česko Kypr Chorvatsko Bulharsko Belgie Rakousko Předseda Evropského parlamentu Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Předseda Evropské komise Předseda Evropské rady

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Council na anglické Wikipedii.

  1. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 14. Instituce Evropské unie, s. 481–482. 
  2. CCOUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. European socialists suspend Robert Fico’s Smer party and its ally Hlas. POLITICO [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související články

Externí odkazy

Zdroj