Robert I. Parmský

Robert I. Parmský
Narození 9. července 1848
Florencie
Úmrtí 16. listopadu 1907 (ve věku 59 let)
Lucca
Místo pohřbení Villa Borbone (Viareggio)
Povolání aristokrat
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
Choť Marie Pia Neapolsko-Sicilská (od 1869)[1]
Marie Antonie z Braganzy (od 1884)[1]
Děti Marie Luisa Bourbonsko-Parmská
Jindřich Bourbonsko-Parmský
Josef Bourbonsko-Parmský
Eliáš Parmský
Sixtus Bourbonsko-Parmský
František Xaver Bourbonsko-Parmský
… více na Wikidatech
Rodiče Karel III. Parmský a Luisa Marie Terezie z Artois
Rod Bourbonsko-Parmští
Příbuzní Jindřich Bourbonsko-Parmský, Markéta Bourbonsko-Parmská a Alice Bourbonsko-Parmská (sourozenci)
Boris III. Bulharský, Kyril Bulharský, Jevdoxie Bulharská a Naděžda Bulharská (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Robert I. s rodinou

Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie16. listopadu 1907, Lucca) byl hlava parmské větve Bourbonské dynastie a poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle. Jedním z jeho mnoha potomků byla poslední rakouská císařovna a uherská královna Zita.

Původ

Narodil se z manželství parmského vévody Karla III.Luisou Marií Bourbonskou. Matka byla po otci Karlu Bourbonském vnučkou francouzského krále Karla X. a po matce Marii Karolíně vnučkou krále obojí Sicílie Františka I. a pravnučkou císaře Leopolda II. Jeho otec přišel na svět z manželství etrurského krále Karla LudvíkaMarií Terezou Savojskou a byl tak vnukem etrurijského krále Ludvíka I., španělského krále Karla IV. a sardinského krále Viktora Emanuela I.

Robert měl tři sourozence. Starší sestru Markétu (1847–1893), která se provdala za madridského vévodu a titulárního krále francouzského a španělského Karla Mariu Bourbonského, a dva mladší sourozence. Alice (1849–1935) se stala manželkou titulárního toskánského vévody Ferdinanda IV. a Jindřichovi (1851–1905) náležel titul hraběte z Bardi.

Vláda

Na vévodský stolec nastoupil poté, co byl jeho otec roku 1854 zabit. Bylo mu tehdy teprve šest let, proto fakticky vládla jeho matka Louisa Marie Terezie z Artois, sestra hraběte ze Chambord, jako regentka. Vévodkyně schvalovala některé z mnoha reakcionářských spolupracovníků svého muže, byla však překvapena mazziniovským hnutím z července 1854 a přešla na tvrdě represivní politiku, která vedla až k druhé válce za nezávislost.

Roku 1859, při vypuknutí druhé války za nezávislost, byl Robert ve  svých jedenácti letech sesazen a jeho matka se raději rozhodla evakuovat rodinu do Lombardska-Benátska, v očekávání, že boje brzo skončí. Následoval smír z Villafranca, po němž Sardinské království, (po plebiscitu z roku 1860), anektovalo Parmské vévodství s městem Parmou i Toskánsko, aby tak vytvořilo větší společný útvar Italské království.

Život bez koruny

I přes ztrátu trůnu Robert a jeho rodina disponovali významným dědictvím, například soukromým vlakem čítajícím více než tucet vozů, vlastním zámkem ve Schwarzau am Steinfeld poblíž Vídně, sídlem Villa Pianore v Toskánsku a honosným zámkem Chambord ve Francii.

Robert I. zemřel ve Viareggiu roku 1907. Necelé čtyři měsíce po jeho smrti v roce 1907, bylo šest dětí z jeho prvního manželství shledáno právně nezpůsobilými, a byli svěřeni jeho vdově vévodkyni Marii Antonii. Přesto se Robertovým dědicem stal Eliáš, vévoda z Parmy (1880-1959), jeho mladší syn z jeho prvního manželství.

Někteří z jeho synů sloužili v ozbrojených složkách Rakouska jiní v armádě Belgie.

Rodina

Dne 5. dubna 1869 se na zámku San Martino u Luccy oženil s princeznou Marií Piou (18491882), dcerou bývalého krále obojí Sicílie Ferdinanda II.. Z manželství se narodilo 12 dětí, z nichž však polovina trpěla mentálním postižením, dvě zemřely krátce po narození, a porod posledního nepřežilo dítě ani matka. Následnictví pokračovalo po linii syna Eliáše Roberta.

Robertovou druhou ženou se pak 15. října 1884 na zámku FischhornZell am See stala dcera sesazeného portugalského krále Michala I., Marie Antonie z rodu Braganzů. Marie Antonie dala život dalším 12 dětem, z nichž se nejvíce proslavila dcera Zita, která se provdala za pozdějšího rakousko-uherského panovníka Karla I..


Děti s Marií Piou Bourbonskou

Děti s Marií Antonií z Braganzy

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Ferdinand Parmský
 
 
Ludvík Parmský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
 
 
Karel II. Parmský
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Luisa Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
Karel III. Parmský
 
 
 
 
 
 
Viktor Amadeus III.
 
 
Viktor Emanuel I.
 
 
 
 
 
 
Marie Antonie Španělská
 
 
Marie Tereza Savojská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
Marie Tereza Rakouská-Este
 
 
 
 
 
 
Marie Beatrice d'Este
 
Robert I. Parmský
 
 
 
 
 
Ludvík Ferdinand Bourbonský
 
 
Karel X.
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Saská
 
 
Karel Ferdinand Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Viktor Amadeus III.
 
 
Marie Tereza Savojská
 
 
 
 
 
 
Marie Antonie Španělská
 
 
Luisa Marie Terezie z Artois
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Marie Karolína Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 

Reference

  1. a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07]

Externí odkazy


Předchůdce:
Karel III.
Znak z doby nástupu Parmský vévoda
18541859
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Titulární parmský vévoda
18591907
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich I.
Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Titulární etrurský král
18831907
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich I.

Zdroj