Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský

Ferdinand II.
	král Obojí Sicílie
Doba vlády	1830–1859
Úplné jméno	Ferdinando Carlo
Tituly	král Obojí Sicílie; vévoda z Kalábrie; vévoda z Noto
Narození	12. ledna 1810; Palermo
Úmrtí	22. květen 1859; Caserta
Předchůdce	František I.
Nástupce	František II.
Manželky	Marie Kristýna Savojská; Marie Terezie Izabela Rakouská
Potomci	František II. Neapolsko-Sicilský; Ludvík Neapolsko-Sicilský; Albert Neapolsko-Sicilský; Alfons Maria Giuseppe Neapolsko-Sicilský; Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská; Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská; Kajtán Neapolsko-Sicilský; Josef Neapolsko-Sicilský; Marie Pia Neapolsko-Sicilská; Vincenzo Neapolsko-Sicilský; Pascal Neapolsko-Sicilský; Marie Luisa Neapolsko-Sicilská; Gennaro Neapolsko-Sicilský (1857–1867)
Rod	Kapetovci
Dynastie	Bourbon-Anjou; Bourbon-Obojí Sicílie
Otec	František I. Neapolsko-Sicilský
Matka	Marie Isabela Španělská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský (12. ledna 1810, Palermo – 22. květen 1859, Caserta; Ferdinando Carlo), byl v letech 1830 až 1859 třetím králem Obojí Sicílie.

Manželství a potomci

21. listopadu 1832 se Ferdinand oženil s Marií Kristýnou Savojskou. Marie Kristýna byla popisována jako krásná, ale také plachá a stydlivá, skromná a zdrženlivá, u královského dvora jí nikdy nebylo dobře. Její vztah s Ferdinandem nebyl šťastný, měl málo pochopení pro její skromnost. Zemřela ve 23 letech, 5 dní po porodu svého jediného dítěte, syna, který byl otcovým nástupcem:

František II. Neapolsko-Sicilský (1836–1894), poslední král Obojí Sicílie, ⚭ 1859 Marie Bavorská (1841–1925)

Ferdinand se podruhé oženil 27. ledna 1837. Jeho druhou manželkou se stala Marie Terezie Izabela Rakouská, pár měl společně dvanáct potomků:

1. Ludvík Neapolsko-Sicilský (1. 8. 1838 Neapol – 8. 6.1886 Paříž), hrabě z Trani
- ⚭ 1861 Matylda Bavorská (30. 9. 1843 Possenhofen – 18. 6. 1925 Mnichov), mladší sestra císařovny Sissi
2. Albert Neapolsko-Sicilský (17. 9. 1839 Neapol – 12. 7. 1844)
3. Alfons Maria Josef Neapolsko-Sicilský (28. 3. 1841 Caserta – 26. 5. 1934 Cannes), hrabě z Caserty, od roku 1894 až do své smrti hlava dynastie Bourbon-Obojí Sicílie
- ⚭ 1868 Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (16. 3. 1851 Neapol – 12. 9. 1938 Freiburg im Breisgau)
4. Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská (24. 3. 1843 Caserta – 4. 5. 1871 Vídeň) ⚭ 1862 Karel Ludvík Rakousko-Uherský (1833–1896), rakouský arcivévoda
- ⚭ 1862 rakouský arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Uherský (30. 7. 1833 Vídeň – 19. 5. 1896 tamtéž), jejich synem byl František Ferdinand d'Este, následník rakousko-uherského trůnu, který zemřel spolu s manželkou na následky atentátu v Sarajevu v červnu 1914. Tento útok se stal záminkou pro začátek první světové války v Evropě a nakonec způsobil i pád Rakouska-Uherska.
5. Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (14. 4. 1844 Neapol – 18. 2. 1899 Vídeň)
- ⚭ 1861 Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (30. 4. 1839 Florencie – 18. 1. 1892 Vídeň), rakouský arcivévoda a toskánský princ
6. Kajetán Neapolsko-Sicilský (12. 1. 1846 Neapol – 26. 11. 1871 Lucern), hrabě z Girgenti, spáchal sebevraždu v hotelovém pokoji ve Švýcarsku
- ⚭ 1868 princezna Isabela Španělská (20. 12. 1851 Madrid – 22. 4. 1931 Paříž), kněžna z Asturie
7. Josef Neapolsko-Sicilský (4. 3. 1848 – 28. 9. 1851)
8. Marie Pia Neapolsko-Sicilská (2. 8. 1849 Gaeta – 29. 9. 1882 Biarritz)
- ⚭ 1869 Robert I. Parmský (9. 7. 1848 Florencie – 16. 11. 1907 Lucca), vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle, hlava parmské větve Bourbonské dynastie
9. Vincenzo Neapolsko-Sicilský (26. 4. 1851 – 13. 10. 1854)
10. Pascal Neapolsko-Sicilský (15. 9. 1852 Caserta – 21. 12. 1904 Rueil-Malmaison), vévoda z Bari ⚭ 1878 Blanche Marconnay (1848–1926), morganatický sňatek
- ⚭ 1878 Blanche Marconnay (27. 8. 1848 – 12. 4. 1926), morganatické manželství
11. Marie Luisa Neapolsko-Sicilská (21. 1. 1855 Neapol – 23. 8. 1874 Pau)
- ⚭ 1873 Jindřich Bourbonsko-Parmský (12. 2. 1851 Parma – 14. 4. 1905 Menton), hrabě z Bardi
12. Gennaro Neapolsko-Sicilský (28. 2. 1857 Caserta – 13. 8. 1867 Albano Laziale), zemřel na choleru