Abdullah Gül

Abdullah Gül
11. prezident Turecka
Ve funkci:
28. srpna 2007 – 28. srpna 2014
Předseda vlády Recep Tayyip Erdoğan
Předchůdce Ahmet Necdet Sezer
Nástupce Recep Tayyip Erdoğan
Předseda vlády Turecka
Ve funkci:
18. listopadu 2002 – 14. března 2003
Předchůdce Bülent Ecevit
Nástupce Recep Tayyip Erdoğan
Místopředseda vlády Turecka
Ve funkci:
28. března 2003 – 28. srpna 2007
Ministr zahraničních věcí Turecka
Ve funkci:
14. března 2003 – 28. srpna 2007
Předseda vlády Recep Tayyip Erdoğan
Předchůdce Yaşar Yakış
Nástupce Ali Babacan
Stranická příslušnost
Členství Strana spravedlnosti a rozvoje
Narození 29. října 1950 (73 let)
Kayseri
Choť Hayrünnisa Gül
Alma mater Kayseri Lyceum
Londýnská univerzita
University of Exeter Business School
Exeterská univerzita
Istanbul University Faculty of Economics
Istanbulská univerzita
Profese politik, diplomat a ekonom
Náboženství sunnitský islám
islám
Ocenění čestný rytíř velkokříže Řádu lázně (2008)
Chatham House Prize (2010)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2013)
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky
Řád Mubáraka Velkého
… více na Wikidatech
Podpis Abdullah Gül, podpis
Webová stránka www.abdullahgul.gen.tr/EN/main.asp
Commons Abdullah Gül
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abdullah Gül (* 29. října 1950, Kayseri) je turecký politik, v letech 2007–2014 prezident Turecka. Před zvolením působil jako předseda vlády a ministr zahraničí.

Kariéra

Gül se narodil ve staré konzervativní rodině v Kayseri. Vystudoval na Istanbulské univerzitě ekonomii, v průběhu doktorského studia krátce pobýval v Londýně a Exeteru. Začal pracovat jako vysokoškolský pedagog, v letech 1983 až 1991 byl v Islámské rozvojové bance.

Od vysokoškolských let se zapojoval do politiky. Na vysoké škole se stal členem islamisticko-nacionalistické Milli Türk Talebe Birligi (Národní turecké studentské unie). V roce 1991 se poprvé stal poslancem parlamentu za Refah Partisi (RP, Strana prosperity) a později za jejího následovníka Fazilet Partisi (FP, Strana ctnosti). Od roku 1992 do roku 2001 působil v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Spoluzakládal Adalet ve Kalkinma Partisi (AKP) - Strana spravedlnosti a rozvoje. V jejích barvách se stal v listopadu 2002 premiérem.

Vládní funkce

Gül se jako ministr zahraničí setkává ve Washingtonu s Condoleezzou Riceovou

Jeho premiérské působení skončilo v březnu 2003, ale jeho význam pro tureckou politiku nijak neklesl. Stal se klíčovým činitelem v jednáních Turecka o budoucím vstupu do Evropské unie, stejně jako ve snaze o normalizaci vztahů se Sýrií a udržování kontaktů s tureckými minoritami v dalších zemích Střední Asie a Kavkazu.

Cílem jeho návštěvy USA 6. února 2007 bylo hlavně zabránit přijetí amerického zákona, který by označil deportace a zabíjení Arménů v roce 1915 jako "Arménskou genocidu".

Prezident

Gülovu kandidaturu na prezidenta za Stranu spravedlnosti a rozvoje ohlásil 24. dubna 2007 premiér Recep Tayyip Erdogan, který tím ukončil spekulace o tom, zda se sám nebude ucházet na tuto funkci. První pokus prosadit Güla selhal v květnu kvůli bojkotu opozičních sekularistických stran, Gül pak svou první kandidaturu formálně stáhl. Protestů za udržení Atatürkovy tradice sekularistického Turecka se v ulicích účastnily statisíce lidí.[1]

Po červencových parlamentních volbách AKP 13. srpna nominovala Güla znovu. V prvních dvou kolech sice neuspěl, ale ve třetím kole 28. srpna získal dostatečnou podporu a byl zvolen 11. prezidentem Turecka. Po svém zvolení rozptyloval obavy z přílišné islamizace země.[2]

Osobní život

Abdullah Gül je ženatý se svou sestřenicí Hayrünnisou Özyurtovou od roku 1980, kdy jí bylo 15 let. Mají dva syny a jednu dceru. Gül bývá charakterizován jako příjemný společník se smyslem pro humor.[zdroj?!] Fandí fotbalovému klubu Besiktas Istanbul.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdullah Gül na anglické Wikipedii.

  1. ↑ V Izmiru demonstruje milion zastánců světského Turecka Archivováno 25. 8. 2007 na Wayback Machine., 13. 5. 2007
  2. ↑ Tóda, Mirek: Gül: Nebojte sa, nebude tu šaría, zpráva deníku Sme, 28. 8. 2007 - slovensky
  3. ↑ T.C. Cumhurbaşkanlığı : Suudi Arabistan. web.archive.org [online]. 2012-07-30 [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  5. ↑ Abdullah GÜL : Kazakhstan. www.abdullahgul.gen.tr [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29. 
  6. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Associated Press Of Pakistan ( Pakistan's Premier NEWS Agency ) - Turkish President awarded Nishan-i-Pakistan. web.archive.org [online]. 2011-09-27 [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ CUMHURBASKANLIGI@TCCB.GOV.TR. T.C. Cumhurbaşkanlığı : İsveç Ziyareti. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  10. ↑ Золотой век. turkmenistan.gov.tm [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  11. ↑ Azərbaycan Prezidentinin Rəsmi internet səhifəsi - XƏBƏRLƏR » Tədbirlər. president.az [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 

Externí odkazy

Zdroj