Abd al-Fattáh as-Sísí

Abd al-Fattáh as-Sísí
6. egyptský prezident
Úřadující
Ve funkci od:
8. června 2014
Předchůdce Adlí Mansúr (zastupující)
44. ministr obrany Egypta
Ve funkci:
12. srpna 2012 – 26. března 2014
Předchůdce Muhammad Husajn Tantáví
Nástupce Sidkí Subhí
Místopředseda vlády Egypta
Ve funkci:
16. července 2013 – 26. března 2014
Vrchní velitel ozbrojených sil Egypta
Ve funkci:
12. srpna 2012 – 26. března 2014
Předchůdce Muhammad Husajn Tantáví
Nástupce Sidkí Subhí
17. předseda Africké unie
Ve funkci:
10. února 2019 – 10. února 2020
Předchůdce Paul Kagame
Nástupce Cyril Ramaphosa
Stranická příslušnost
Členství nezávislý (od 2014)
vojenská diktatura (2013–2014)
Vojenská služba
Služba EgyptEgypt Egypt
Složka Egyptská armáda
Doba služby 19772014
Hodnost polní maršál
Bitvy/války válka v Zálivu

Narození 19. listopadu 1954 (69 let)
Káhira, EgyptEgypt Egypt
Choť Entissar Amer (od 1977)
Děti Mahmoud el-Sisi
Alma mater Egyptská vojenská akademie
Válečná akademie Armády Spojených států amerických
Profese politik, voják a účastník mezinárodního fóra
Náboženství sunnitský islám
Ocenění velkokříž Národního řádu za zásluhy (2019)
Řád přátelství mezi národy (2019)
velkokříž Řádu čestné legie (2020)
Řád Makaria III.
Národní řád za zásluhy
… více na Wikidatech
Podpis Abd al-Fattáh as-Sísí, podpis
Webová stránka www.presidency.eg
Commons Abdel Fattah el-Sisi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abd al-Fattáh Sa‘íd Husajn Chalíl as-Sísí (arabsky عبد الفتاح سعيد حسين خليل السيسي‎; * 19. listopadu 1954 Káhira) je egyptský prezident úřadující od června 2014.[1]

Život

Původně byl jako voják z povolání náčelníkem generálního štábu egyptských ozbrojených sil a zároveň ministrem obrany a vojenské výroby ve vládě premiéra Hišáma Kandíla. As-Sísí nařídil 3. července 2013 sesadit po masových nepokojích prezidenta Muhammada Mursího z řad Muslimského bratrstva;[2] od těch dob zastával vedle funkce ministra obrany i funkci prvního místopředsedy vlády v kabinetu Házima al-Biblávího. Dne 27. ledna 2014 byla ohlášena Sísího kandidatura na egyptského prezidenta v rámci voleb plánovaných na květen.[3] Biblávího vláda podala 24. února demisi, aby maršálovu[4] prezidentskou kandidaturu podpořila.[5] Prezidentské volby Sísí s velkým náskokem vyhrál. Po složení přísahy 8. června 2014 se stal egyptským prezidentem.

V lednu 2018 oznámil záměr obhájit svůj mandát i v dalším čtyřletém období. Už před potvrzením kandidatury byl považován za hlavního favorita.[6] Volby se konaly od 26. do 28. března, Sísí v nich měl jen jediného oponenta, kterým byl téměř neznámý politik a vládní podporovatel Músa Mustafa Músa.[7] Již předtím museli své kampaně přerušit někteří vážnější zájemci, kteří čelili zastrašování nebo jim úřady kandidaturu přímo zamítly.[8] Podle předběžných výsledků jasně zvítězil Sísí s 21,5 miliony hlasů.[9] Přes milion hlasů, tedy podstatně více než Músa, získal v těchto volbách Mohamed Salah. Stalo se tak proto, že někteří lidé nesouhlasili ani s jedním z kandidátů, oba přeškrtli a napsali na lístek fotbalistovo jméno.[10] Oficiálně získal Sísí při 41% účasti přes 97 % platných hlasů a do druhého funkčního vstoupil 2. června 2018.[11]

Dne 16. dubna 2019 schválil egyptský parlament změnu ústavy, díky níž bude teoreticky Sísí moct vládnout až do roku 2030. Otázka změny ústavy byla následně předložena občanům v referendu.[12] Ti ji při 44% účasti schválili více než 88 % hlasů. Prezidentův mandát byl prodloužen ze čtyř na šest let, tedy ten současný Sísího do roku 2024. Poté může být zvolen ještě jednou na další šestileté období.[13]

Mezinárodní pověst

Závěry Rady pro zahraniční věci EU ze dne 21. srpna 2013 uvádí, že členské státy se dohodly, že v případě Egypta pozastaví licence k vývozu veškerého vybavení, které může být použito k vnitřním represím, a provedou přezkum své spolupráce s Egyptem v oblasti bezpečnosti.[14]

Evropský parlament vydal 10. března 2016 usnesení, ve kterém odsoudil umučení Giulia Regeniho jako další na dlouhém seznamu nucených zmizení, k nimž došlo v Egyptě od července 2013 a které se setkávají s beztrestností. Ohledně Regeniho umučení italský ministr zahraničních věcí Paolo Gentiloni uvedl, že jeho tělo vykazovalo známky „nehumánního, zvířecího, nepřijatelného násilí“.[14]

Zmíněné usnesení Evropského parlamentu připomíná též, že od července 2013 bylo podle egyptských orgánů zadrženo více než 22 000 osob. Následně vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob zadržovaných a odsouzených pouze na základě toho, že uplatňovaly své právo na svobodu projevu a pokojné shromažďování.[14]

Český velvyslanec v Káhiře pozval generála as-Sísího na zahájení výstavy v Národním muzeum v Praze plánované na červen 2020. Ředitel muzea Michal Lukeš as-Sísího účast veřejně podpořil.[15]

David Sassoli, předseda Evropského parlamentu, požádal dne 12. února 2020 okamžité propuštění studenta Patricka Zakiho, boloňského studenta Erasmus Mundus, kterého zatkli na letišti v Káhiře dne 7. února hned po příletu z Boloni. Zaki se vracel domů, aby navštívil rodinu.[16] Dne 8. prosince 2021 byl propuštěn z vazby a čeká na další jednání soudu.

Během války Izraele s Hamásem v říjnu 2023 odsoudil izraelskou politiku „kolektivního trestu“ vůči Palestincům v Pásmu Gazy.[17]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Egyptským prezidentem je Sísí. Protikandidát dostal méně hlasů, než bylo neplatných lístků. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  2. Prezident Mursí už v Egyptě nevládne, armáda ho odstřihla od moci | Svět. Lidovky.cz [online]. 2013-07-03 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  3. Generál Sísí bude kandidovat na prezidenta. Podpořila ho armáda | Svět. Lidovky.cz [online]. 2014-01-27 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  4. Vládce Egypta povýšil na maršála a míří do prezidentského paláce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-01-27 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  5. Egyptská vláda podala demisi, Sísí tak může kandidovat na prezidenta. iDNES.cz [online]. 2014-02-24 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  6. Sísí bude znovu kandidovat na prezidenta Egypta, volby se konají v březnu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  7. V Egyptě volí prezidenta. Sísí je i přes jisté vítězství nervózní. iDNES.cz [online]. 2018-03-26 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  8. V Egyptě chystají volbu prezidenta. Kandidáti ubývají, stěžují si na útlak. iDNES.cz [online]. 2018-01-28 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  9. Prezidentské volby v Egyptě: Podle očekávání vede současný prezident Sísí. info.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  10. Salah budoucím prezidentem? Volilo ho přes milion Egypťanů. TÝDEN.cz [online]. 2018-04-04 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  11. Egypt's Sisi sworn in as president again. SBS News [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Egypt mění ústavu. Prezident Sísí může být u moci do roku 2030 - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2019-04-16 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  13. Egyptský prezident Sísí si nechal prodloužit mandát do roku 2030. Pomohl si změnou ústavy | Svět. Lidovky.cz [online]. 2019-05-05 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 
  14. a b c Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2016 o Egyptu, a zejména o případu Giulia Regeniho (2016/2608(RSP)) [online]. Štrasburk: Evropský parlament, 2016-03-10 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  15. MACHÁČEK, Štěpán. Do Prahy se chystají dvě stovky exponátů ze slavného Egyptského muzea. K vidění budou příští léto. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 19. srpna 2019 [cit. 19.ledna 2020]. Ze stránky je dostupná nahrávka s hlasem doktora Lukeše. Dostupné online. 
  16. Patrick George Zaki: Egyptian activist jailed on his return from Italy [online]. 2020-02-20 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Obava z rozšíření bojů i odsouzení ,kolektivní viny‘. Hlavy Egypta a Jordánska jednaly o Gaze. Český rozhlas [online]. 19. října 2023. Dostupné online. 
  18. Saudi king decorates Egypt president with highest medal. Press TV [online]. 2014-10-30 [cit. 2019-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  19. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (portugalsky) 
  20. Аб узнагароджанні. www.pravo.by [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  21. Лукашенко наградил Президента Египта орденом Дружбы народов. www.belta.by [online]. 2019-06-18 [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. (rusky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj