Michal Lukeš

PhDr. Michal Lukeš, Ph.D.
PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. (2021)
PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. (2021)
Narození 30. dubna 1975 (48 let)
Praha
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání manažer a historik
Zaměstnavatel Národní muzeum (od 2002)
Ocenění Řád bílého dvojkříže 2. stupeň řvú
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2019)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Lukeš (* 30. dubna 1975) je český manažer, dlouholetý generální ředitel Národního muzea v Praze. Je vystudovaný historik a slovakista, na post v čele největšího českého muzea nastoupil roku 2002 ve věku 26 let.

Život

Po absolvování gymnázia pokračoval obory historie a slovakistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Těžištěm jeho zájmu se staly moderní české a slovenské dějiny. Moderním českým dějinám se na FF UK věnoval i během postgraduálního studia. Absolvoval stáže v Německu, Rakousku, Itálii a USA.[1]

Do Národního muzea nastoupil v roce 1993. Až do roku 1997 pracoval jako dokumentátor Oddělení novodobých českých dějin. V letech 1998–2001 byl náměstkem ředitele Divadla Bez zábradlí.[2]

Roku 2002, když mu bylo 26 let, ho ministr kultury Pavel Dostál jmenoval ředitelem muzea.[3]

V roce 2017 prosadil přes odpor některých politických stran a organizací odvážnou koncepci Panteonu Národního muzea a uvedl, že je čas na návrat k jeho původní koncepci a napravení tendenčních změn prosazených za komunistů.[zdroj⁠?]

Zajímavosti

  • Ve funkci ředitele Národního muzea osvědčil smysl pro humor a recesi. V rozhovoru pro ČTK z 11. 6. 2017 uvedl, že z panteonu Národního muzea by měly „odejít" busty Julia Fučíka a Fráni Šrámka.[4] Když proti tomu některé organizace protestovaly, sdělil Lukeš veřejnosti, že šlo o „historický chyták". Busty Julia Fučíka a Zdeňka Nejedlého totiž byly odstraněny z panteonu již v roce 1991 a busta Fráni Šrámka v něm nikdy nebyla.[5]
  • Pod jeho vedením Národní muzeum opravilo většinu svých zchátralých budov např. Národní památník na Vítkově, České muzeum hudby, Národopisné muzeum a vybudovalo moderní depozitární a laboratorní komplexy a zajistilo tak moderní péči o své sbírky.[zdroj⁠?]
  • Prosadil rekonstrukci budovy Národního muzea na Václavském náměstí a zajistil na ni finanční prostředky, získal pro Národní muzeum budovu bývalého Federálního shromáždění.[zdroj⁠?]
  • Ve 26 letech se stal nejmladším ředitelem národní kulturní instituce v Evropě a po více než 20 letech ve funkci byl jedním z nejdéle sloužících muzejních ředitelů.[zdroj⁠?]
  • Během 42 měsíců zajistil opravu budovy Národního muzea. Budova byla otevřena u příležitosti oslav 100. výročí od vzniku Československa 28. října 2018.
  • 29. dubna 2019 mu slovenský prezident Andrej Kiska udělil nejvyšší slovenské vyznamenání pro cizince – Řád bílého dvojkříže II. stupně.
  • V srpnu 2019 prohlásil, že si přeje účast egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího na zahájení unikátní výstavy Sluneční králové věnované světovým úspěchům českých egyptologů.[6] Prezident as-Sísí je známý už delší dobu ve světě kvůli krutosti a velkému počtu obětí v represi politických odpůrců.[7]
  • 28. října 2019 mu prezident Miloš Zeman udělil státní vyznamenání České republiky – Medaile Za zásluhy I. třídy
  • 31. srpna 2020 se Národnímu muzeu pod jeho vedením podařilo veřejnosti otevřít Výstavu Sluneční králové i přes koronavirovou situaci v Praze a ve světě. Stala se tak jednou z nejvýznamnějších zahraničních výstav uspořádanou v Národním muzeu a jedinou světovou výstavou, kterou se v Evropě na sklonku léta 2020 podařilo přes nebezpečí nákazy covid-19 realizovat. [1]
  • V době epidemie nemoci covid-19 se jím řízené Národní muzeum rozhodlo investovat především do nových technologií[8], tvorby nových moderních expozic a do nového stylu komunikace s návštěvníkem[9]. Díky této strategii se v letech 2021 - 2022 Národnímu muzeu podařilo otevřít nové moderní expozice s názvy Dějiny 20. století,[10] Dějiny,[11] Zázraky evoluce[12] a Okna do pravěku.[13] Nové expozice se brzy po otevření staly velice populárními a návštěvnost Národního muzea dosahovala i v době epidemie desítek tisíc návštěvníků měsíčně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ PERKNEROVÁ, Kateřina. Ředitel Národního muzea Michal Lukeš: Chystáme Archu Noemovu. Deník.cz [online]. 2012-1-20. Dostupné online. 
  2. ↑ Michal Lukeš [online]. Databáze knih.cz. Dostupné online. 
  3. ↑ Mám na co dobrého navázat, říká nový ředitel muzea. iDNES.cz [online]. 2002-1-11. Dostupné online. 
  4. ↑ Nové Národní muzeum uvidí lidé v létě, výstavy začnou za rok. České noviny (zpravodajský server ČTK) [online]. 2017-06-11 [cit. 2017-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-11. 
  5. ↑ Fučíkova busta není v pantheonu od roku 1991, utnul diskuse ředitel muzea. iDNES.cz [online]. 2017-06-16 [cit. 2017-06-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ MACHÁČEK, Štěpán. Do Prahy se chystají dvě stovky exponátů ze slavného Egyptského muzea. K vidění budou příští léto. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 19. srpna 2019 [cit. 19.ledna 2020]. Ze stránky je dostupná nahrávka s hlasem doktora Lukeše. Dostupné online. 
  7. ↑ BUCHERT, Viliam. Zeman pozval do Česka egyptského maršála Sísího, člověka, který nechal vraždit a mučit lidi. Reflex [online]. 15. dubna 2018 [cit. 13.července 2020]. Dostupné online. 
  8. ↑ Od cihel a betonu se přesouváme k lidem, konečně začneme dělat muzeum. A spustíme digitální revoluci, říká šéf Národního muzea Michal Lukeš. info.cz [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ NOVOTNÝ, Radek. Muzea musí konkurovat i chrámům konzumu. ekonom.cz [online]. 2021-09-16 [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Stačí nastoupit do časozdviže. Národní muzeum otevírá rozsáhlou expozici dějin 20. století. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Národní muzeum ukazuje v nové expozici dějiny českých zemí od 8. století | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Bez polic a regálů. Zázraky evoluce ovládly Národní muzeum. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Národní Muzeum otevírá fascinující Okna do pravěku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj