Oběti heydrichiády

Pomník obětem heydrichiády u chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze
Čelní pohled na fiktivní „výškoměr“ v odstřelovacím koutě bunkru v KT Mauthausen (pohled ze strany popravovaného)
Pohled ze „zákulisí výškoměru“ v odstřelovacím koutě bunkru v KT Mauthausen (pohled ze strany popravčího). V dolní polovině snímku je ruka s nabitou pistolí; hlaveň zbraně je prostrčena štěrbinou.

Toto je seznam 294 obětí (druhé) heydrichiády, tj. těch, kteří byli popraveni v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, uskutečněného během operace s krycím názvem Anthropoid. Většinou spolupracovali s československými výsadkáři Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem na přípravě atentátu. V některých případech se jedná i o rodinné příslušníky spolupracovníků. Popravy proběhly v koncentračním táboře Mauthausen.

Podrobněji

Z Bohušovic nad Ohří vyjel dne 22. října 1941 železniční transport převážející 460 osob, z nichž větší část (264 lidí) byla odsouzena k smrti v souvislosti s tak zvanou „akcí parašutisté“. Vlak projel Prahou, Táborem, Českými Budějovicemi a dojel do rakouského Lince, kde z jižního směru přešel do směru východního, aby nakonec 23. října 1941 zastavil poblíž Dunaje na nádraží v Mauthausenu. Právě zde již Němci více než 4 roky provozovali koncentrační tábor třetího (nejtěžšího) kvalifikačního stupně. Po výstupu vězňů z vagonů byli na nádražním peróně rozděleni na ženy a muže.[1]

Ženy byly transportovány dále po silnici v nákladních vozech, zatímco muži v pětistupu pokračovali dále pěšky stejným směrem jako náklaďáky. Kolona pěších byla po obou stranách hlídána muži – mauthausenskou strážní službou v uniformách SS. Po průchodu mezi budovami městečka se cesta za městečkem zařízla do prudce stoupajícího hlubokého úvozu. Tady dozorci (v rámci „uvítacího ceremoniálu“) začali nově příchozí mlátit pažbami pušek či jinými (k tomuto účelu) předem připravenými předměty. Cesta vedla ke statku a na křižovatku ve tvaru písmene „T“, kde začínalo pásmo venkovní hranice koncentračního tábora. Odtud bylo vidět kamenné zdi tábora se strážními věžemi s ozborojenci. Venkovní hranice tábora byla na perimetru obehnána plotem z ostnatého drátu, kterému v pravidelných rozestupech vévodily dřevěné strážní věže.[1]

Na rozlehlém nádvoří koncentračního tábora se obě skupiny vězňů sešly, aby se podrobily vstupní očistné proceduře ve „sprchárně“. Po odložení šatů sestupovali po úzkém schodišti do sklepních prostor zděné budovy. Vstupní hygiena se odehrávala ve velké místnosti opatřené rozvody vody pod stropem. Každý z vězňů byl osprchován, oholen, ostříhán a zbaven veškerého ochlupení. Poté museli polonahé osoby nastoupit na apellplatz, kde mezi nimi procházel velitel koncentračního tábora SS-Sturmbannführer Franz Ziereis a každého se vyptával na jméno a povolání.[1]

Z celkových 460 nově příchozích osob byla vyčleněna skupina „neparašutistů“, kteří byli odvedeni na karanténní blok číslo 17. Ostatní skupina 264 vězňů (souvisejících s „parašutisty“) byla přesunuta k tak zvanému bunkru, kde byli soustředěni v koutu, tvořeném zdmi bunkru, krematoria a táborovou obvodovou zdí. Tady odsouzenci strávili noc z 23. října na 24. říjen 1941. Ráno těsně před 8.30 začalo vyvolávání jmen. Dvě minuty před 13.00 byla přestávka a popravčí personál měl nárok na půlhodinovou přestávku na oběd.[1]

Výstřely z malorážní pistole byly přehlušovány hlasitou hudbou z gramofonu a na celý průběh poprav dohlížela speciálně sestavená komise gestapáků z Prahy, která dorazila do Mauthausenu 23. října 1941. Poslední oběť byla popravena v 17.42.[1]

V koncentračním táboře Mauthausen bylo v sobotu 24. října 1942 popraveno 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů.[2] Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů.

Jednalo se o odbojáře, jejich příbuzné a celé rodiny, zkrátka o podporovatele parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive.[2] Popravě předcházel stanný soud pražského gestapa (29. září 1942 a 5. října 1942) a deportace (22. října 1942 resp. 23. října 1942) z věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně k fyzické likvidaci do KT Mauthausen.[2]

Další skupina 31 spolupracovníků parašutistů byla v KT Mauthausen popravena 26. ledna 1943 a poslední František Pecháček ještě 3. února 1944.[2] Celkem se jednalo o 294 popravených osob (z toho bylo 150 žen) a to včetně dětí ve věku 14 až 17 let.[2]

Exekuce osob odsouzených k trestu smrti se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako osobní výškoměr, který se nacházel v mauthusenském bunkru.[3] Popravovaní byli zavražděni střelnou ranou do týla a to tak, že k fingované lékařské prohlídce byli přiváděni samostatně jeden po druhém.[2] V místnosti s odstřelovacím koutem se museli postavit zády ke stěně s vyznačeným „výškoměrem“. Skrytým otvorem ve zdi pak byli střeleni do týla. Poprava 262 českých vlastenců dne 24. října 1942 trvala téměř 9 hodin (od 8.30 do 17.42), kdy byli vražděni ve dvouminutových intervalech.[2]

Těla popravených byla poté spálena a popel byl nakonec vysypán na smetiště za koncentračním táborem.[2]

Lidé popravení 24. října 1942 (261 popravených)

Příjmení A až B

  • Břetislav Bauman, * 3. prosince 1905
  • Emilie Baumanová, rozená Basařová, * 17. února 1916
  • Jindřich Bautz, * 30. ledna 1891
  • Josefa Bautzová, rozená Vlásková, * 6. ledna 1892
  • Jan Bejbl, * 26. září 1893
  • Antonie Bejblová, rozená Chalupová, * 17. ledna 1893
  • Jan Beňo, * 6. února 1908
  • Terezie Beňová, rozená Valčíková, * 5. listopadu 1912
  • Vladimír Bergauer, * 18. září 1898[2]
  • Markéta Bergauerová, rozená Kňourková, * 6. února 1904[2]
  • Zdenko Bergmann, * 25. srpna 1895
  • Zdena Bočková, rozená Pouznarová, * 10. března 1907
  • Alexandr Bondy, * 3. října 1874
  • Hilda Bondyová, rozená Bergmannová, * 8. června 1887
  • Lydie Bondyová, rozená Holznerová, * 3. září 1921
  • Adolf Bradáč, * 15. června 1901
  • Marie Bradáčová, rozená Zíková, * 24. května 1906
  • Emil Brunclík, * 11. ledna 1889
  • Marie Brunclíková, rozená Gregorová, * 24. července 1898
  • Jan Brych, * 2. března 1912
  • Josef Brych, * 8. září 1918
  • Božena Brychová, rozená Havlíčková, * 29. listopadu 1921
  • Marie Brychová, * 8. června 1914
  • Marie Brychová, rozená Maturová, * 29. června 1893

Příjmení C až F

  • Anna Čalounová–Letenská, rozená Svobodová, * 29. srpna 1904
  • Josef Čejka, * 30. října 1873
  • Marie Černická, rozená Antoniová, * 24. listopadu 1898
  • Ferdinand Černický, * 23. února 1889
  • Miloslav Černický, * 31. srpna 1922
  • Marie Čiklová, rozená Klyšová, * 13. října 1907
  • Antonín Čuřík, * 24. března 1884
  • Marie Čuříková, * 30. července 1888
  • František Drašner, * 1. srpna 1896
  • František Drašner, * 2. května 1923
  • Vilemína Drašnerová, rozená Hurdálková, * 1. května 1897
  • Karel Dub, * 21. dubna 1899
  • Miroslava Dubová, rozená Čermáková, * 13. ledna 1908
  • Petr Fafek, * 30. června 1893
  • Liboslava Fafková, rozená Jiránková, * 10. října 1892
  • Liboslava Fafková, * 12. prosince 1922
  • Rela Fafková, * 30. června 1920
  • Jaroslav Falta, * 16. května 1893
  • Jaroslav Falta, * 20. července 1903
  • Eva Faltová, * 15. ledna 1927
  • Jarmila Faltová, rozená Plísková, * 22. března 1911
  • Milada Frantová, rozená Reimová, * 28. září 1906

Příjmení G až J

  • Marie Gruzínová, rozená Králová, * 16. prosince 1904
  • František Hampl, * 2. července 1908
  • Jiřina Hamplová, rozená Sulová, * 15. května 1911
  • Josef Hanzl, * 26. března 1903
  • Zdeňka Hanzlová, rozená Holubová, * 10. září 1904
  • Jaroslav Hejcman, * 28. března 1905
  • Milena Hejcmanová, rozená Stejskalová, * 7. ledna 1909
  • Milada Hejlová, rozená Jasanská, * 1. března 1906
  • Kateřina Hešová, rozená Samcová, * 20. října 1889
  • Jan Heš, * 21. listopadu 1889
  • Frieda Holznerová, rozená Grünhutová, * 24. května 1898
  • Vratislav Hošek, * 20. listopadu 1913
  • Vlasta Hošková, rozená Šeborová, * 1. října 1919
  • Jiří Hrdlička, * 24. prosince 1922
  • Aloisie Hrdličková, rozená Krejová, * 18. února 1891
  • Rostislav Hrnčiřík, * 27. dubna 1901.
  • Anna Hrušková, * 13. srpna 1876
  • Antonín Ivanov, * 10. června 1890
  • Josef Janeček, * 4. září 1902
  • Anna Janečková, rozená Rajská, * 14. května 1900
  • Zdenka Janíková, rozená Sovíková, * 11. dubna 1909
  • Viktor Jarolím, * 24. července 1882
  • Karel Jedlan, * 1. listopadu 1903
  • Miroslav Jelínek, * 3. října 1913
  • Alžběta Jesenská, rozená Guttmannová, * 29. února 1904[2]
  • Žofie Jesenská, rozená Vojtová, * 21. dubna 1903[2]
  • Jan Jesenský, * 5. března 1904[2]
  • Jiří Jesenský, * 27. září 1905[2]

Příjmení K

  • František Karban, * 20. července 1886
  • Terezie Kaliberová, rozená Veselá, * 29. července 1901
  • František Karabel, * 31. července 1905
  • Jarmila Karabelová, rozená Machačková, * 3. ledna 1907
  • Josef Karban, * 26. srpna 1915
  • Marie Karbanová, * 9. prosince 1895
  • Václav Khodl, * 15. srpna 1920
  • Václav Khodl, * 22. října 1895
  • Emanuela Khodlová, rozená Smržová, * 5. prosince 1897
  • Karel Klouda, * 29. ledna 1909
  • Marie Kloudová, rozená Nováková, * 31. května 1914
  • Josef Kolařík, * 16. listopadu 1914
  • Marie Kolaříková, rozená Valčíková, * 25. března 1917
  • Josef Kolda, * 9. dubna 1899
  • Marie Kotrbová, rozená Kolcová, * 26. ledna 1904
  • Josef Koudela, * 12. února 1892
  • Josefa Koudelová, rozená Prchlová, * 15. března 1900
  • Věra Koudelová, * 6. května 1920
  • Marie Kovárníková, * 16. února 1914
  • František Král, * 2. března 1884
  • Václav Král, * 2. května 1891
  • Helena Králová, * 21. června 1925
  • Karolína Králová, rozená Krčilová (sestra Marie Moravcové, rozené Krčilové), * 2. dubna 1900
  • Pavla Králová, rozená Pichlová, * 3. března 1896
  • Antonín Křovák, * 1. září 1882
  • Marie Křováková, rozená Novotná, * 6. dubna 1889
  • Bedřich Kubice, * 7. července 1900
  • Marie Kubicová, rozená Lorencová, * 18. ledna 1905
  • František Kubiš, * 25. září 1887
  • Jaroslav Kubiš, * 6. července 1916
  • Rudolf Kubiš, * 29. května 1912
  • Jitka Kubišová, * 11. listopadu 1925
  • Marie Kubišová, * 12. listopadu 1920
  • Marie Kubišová, rozená Kučerová, * 26. srpna 1912
  • Vlasta Kubišová, * 27. března 1924
  • Bohuslav Kučera, * 23. prosince 1891
  • Vojtěch Kučera, * 23. prosince 1891
  • Marie Kučerová, rozená Sedláková, * 23. listopadu 1900
  • Věnceslava Kučerová, rozená Máslová, * 21. září 1881
  • Věra Kučerová, * 15. června 1923
  • Antonín Kuthan, * 7. června 1896
  • Barbora Kuthanová, rozená Voráčková, * 4. února 1904

Příjmení L až M

  • Jan Lápis, * 9. července 1909
  • Josef Liška (1903), * 28. března 1903
  • Aloisie Lišková, rozená Kubišová, * 7. ledna 1881
  • Anežka Lišková, * 8. srpna 1916
  • Irena Löblová, rozená Trebičková, * 30. října 1895
  • Věra Löblová, * 31. srpna 1922
  • Ladislav Lohniský, * 1. března 1906
  • Leopold Lohniský, * 19. ledna 1913
  • Karel Louda, * 3. května 1904
  • Marie Loudová, rozená Ornestová, * 30. října 1915
  • Františka Lyčková, rozená Maunová, * 3. března 1889
  • Anna Malinová, rozená Komárková, * 20. května 1914
  • Václav Mareček, * 11. listopadu 1894
  • Libuše Marečková, * 10. července 1925
  • Marie Marečková, rozená Božiliová, * 23. ledna 1897
  • Anna Maruščáková, * 31. července 1923
  • Alexandr Miniv, * 28. května 1895 Stryj
  • Marie Minivová, rozená Ebelová, * 12. září 1907
  • Miroslav Löbl, * 1. ledna 1926
  • Anna Moravcová, rozená Hrodková, * 26. července 1912
  • Alois Moravec, * 25. ledna 1887[2]
  • Miroslav Moravec, * 8. června 1905
  • Vlastimil Moravec, * 17. března 1921[2]
  • Helena Mühlmanová, rozená Navrátilová, * 4. srpna 1889
  • František Münzberger, * 29. ledna 1898
  • Anastázie Münzbergerová, rozená Veselá, * 25. června 1898
  • Helena Münzbergerová, * 9. srpna 1925
  • Miloslava Münzbergerová, * 4. března 1924

Příjmení N až O

  • Josef Nitka, * 17. června 1905
  • Anna Nitková, rozená Nováková, * 13. července 1906
  • František Novák, * 13. října 1884
  • Václav Novák, * 10. května 1921
  • Václav Novák, * 18. ledna 1893
  • Anna Nováková, * 23. května 1919
  • Jindřiška Nováková, * 6. května 1928
  • Marie Nováková, rozená Soukupová, * 2. února 1897
  • Miroslava Nováková, * 31. srpna 1925
  • Jan Novotný, * 6. dubna 1912
  • Vlasta Oktábcová, rozená Černá, * 20. března 1913
  • Karel Olšanský, * 26. července 1908
  • Cyril Ondrák, * 5. července 1882
  • Marie Opálková, * 5. července 1882
  • Václav Ornest, * 6. listopadu 1887
  • Františka Ornestová, rozená Skradletová, * 4. října 1890
  • Miluše Ornestová, * 27. ledna 1921,
  • Vladimír Ort, * 23. prosince 1911

Příjmení P až Š

  • Zdenka Paková, * 8. listopadu 1906[2]
  • Jiří Paleček, * 18. října 1921
  • Bohumil Pelcák, * 25. dubna 1905
  • František Pelcák, * 6. června 1879
  • Marie Pelčáková, rozená Polívková, * 19. července 1879
  • Jaroslav Pískáček, * 3. května 1897
  • Miroslav Piskáček, * 31. března 1927
  • Antonie Piskáčková, * 8. června 1900
  • Jiří Pleskot, * 3. února 1901
  • Ela Pleskotová, rozená Görnerová, * 13. září 1906
  • Alžběta Poláková, rozená Wissbererová, * 14. prosince 1891
  • Antonín Pouznar, * 16. října 1881
  • Zdenka Pouznarová, rozená Procházková, * 2. ledna 1885
  • Františka Právcová, rozená Kubišová, * 28. dubna 1915 Dolní Vilémovice č.p. 79
  • Rudolf Právec, * 31. března 1912 Běhařovice
  • Jaroslav Procházka, * 2. prosince 1887
  • Eliška Procházková, rozená Strommerová, * 11. listopadu 1894
  • Božena Rebcová, rozená Počepická, * 13. července 1907
  • Augustin Rebec, * 30. července 1905
  • Jiří Ruta, * 21. března 1923
  • Václav Ruta * 25. června 1890
  • Marie Rutová, rozená Rausová, * 21. února 1888
  • Ludmila Ryšavá, rozená Sonnevendová, * 27. června 1908
  • Josef Ryšavý, * 13. listopadu 1896
  • Václav Říha, * 1. února 1919
  • Karel Sedlák, * 4. listopadu 1916
  • Sonja Sedláková, * 22. dubna 1921
  • František Sívek, * 30. listopadu 1910
  • František Slavíček, * 11. ledna 1890
  • Otakar Slavíček, * 18. září 1920
  • Ludmila Slavíčková, * 11. září 1925
  • Marie Slavíčková, rozená Smrčková, * 3. října 1899
  • Jaroslav Smrž, * 24. září 1904
  • Jarmila Smržová, rozená Holasová, * 19. listopadu 1907
  • Soběslav Sobek, * 29. září 1887
  • Marie Sobková, rozená Trösterová, * 6. července 1902
  • Marie Sonnevendová, rozená Lorek, * 4. března 1888
  • Ludmila Soukupová, rozená Kovarníková, * 5. ledna 1912
  • Marie Stará, * 19. března 1902
  • Jaroslav Starý, * 22. dubna 1891
  • Anna Stehlíková, rozená Šimková, * 28. března 1895
  • Bohuslav Strnad, * 1. března 1905
  • Marie Strnadová, rozená Plánická, * 17. května 1899
  • František Svatoš, * 14. března 1902
  • Josef Svatoš, * 8. listopadu 1896
  • Rudolf Svatoš, * 30. října 1905
  • Marie Svatošová, rozená Soviková, * 6. října 1904
  • Karel Svěrák, * 17. července 1927
  • Karel Svěrák, * 22. října 1889
  • Iris Svěráková, * 8. listopadu 1925
  • Marie Svěráková, rozená Janů, * 29. ledna 1918
  • Božena Syslová, rozená Uhliřník, * 21. září 1900
  • Gertruda Šašková, * 20. listopadu 1896
  • Karel Šebesta, * 25. října 1898
  • Marie Šebestová, rozená Voráčková, * 31. října 1908
  • František Šmakal, * 14. září 1896
  • Ivana Šmakalová, Neugebauerová, * 23. června 1888
  • Jan Šourek, * 20. května 1892
  • Julie Špinarová, * 1900
  • Leopold Šrámek, * 11. května 1882
  • Anna Šrámková, rozená Dolejšková, * 25. prosince 1902
  • Václav Šulc, * 31. prosince 1909
  • Jaroslava Šulcová, rozená Řepová, * 19. července 1920
  • Vladimír Šustr, * 2. prosince 1909[2]

Příjmení T až Z

  • František Trojan, * 16. srpna 1899
  • Jaroslav Trojánek, * 19. dubna 1911
  • Anna Trojanová, rozená Černá, * 26. listopadu 1903
  • Jan Václavík, * 11. září 1892
  • Alois Valčík, * 23. května 1908
  • Antonín Valčík, * 24. března 1919
  • Emil Valčík, * 18. září 1909
  • Jan Valčík, * 24. října 1880
  • Anna Valčíková, rozená Ležáková, * 11. ledna 1911
  • Anna Valčíková, rozená Změlíková, * 30. září 1907
  • Ludmila Valčíková, * 26. dubna 1923
  • Veronika Valčíková, rozená Bětíková, * 10. listopadu 1888[2]
  • Jaroslav Valenta, * 8. února 1911
  • Antonín Valter, * 26. listopadu 1897
  • Marie Valterová, rozená Jungerová, * 20. ledna 1904
  • Ludvík Vaněk, * 11. září 1909
  • Jan Včelák, * 4. dubna 1896
  • Jitka Včeláková, Jitka, rozená Veselá, * 21. října 1901
  • Helena Vejvodová, rozená Machová, * 14. prosince 1914
  • Marie Vejvodová, rozená Čuříková, * 28. října 1911
  • Božena Vicherková, rozená Marešová, * 18. ledna 1902
  • Adolf Vojtíšek, * 6. září 1914
  • Jan Vojtíšek, * 23. února 1912
  • Božena Vojtíšková, * 10. října 1920
  • Božena Vojtíšková, rozená Seblíková, * 20. listopadu 1888
  • Kristina Vojtíšková, rozená Kubánková, * 22. července 1913
  • Antonín Vopička, * 17. dubna 1903
  • Vladimír Vyhnis, * 15. dubna 1911
  • Anna Vyhnisová, rozená Kristová, * 18. dubna 1912
  • Pravoslav Vykouk, * 5. března 1902
  • Pavla Vykouková, rozená Bechyňová, * 14. března 1896
  • Karel Weiss, * 3. října 1887
  • Anežka Zajíčková, rozená Cihelková, * 6. září 1903
  • Františka Zelenková, rozená Hoffmanová, * 4. října 1901
  • František Zeyval, * 18. ledna 1896

Lidé popravení 26. ledna 1943 (31 popravených)

Zatčení odbojáři a jejich rodinní příslušníci byli nejprve vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. Někteří byli odsouzeni v nepřítomnosti stanným soudem v Praze 29. září 1942 k trestu smrti, jiní byli odsouzeni stejným způsobem a k identickému trestu až 8. ledna 1943. Speciální transport z Malé pevnosti Terezín byl sestaven 13. ledna 1943. Následně byli odsouzení dne 15. ledna 1943 posláni s tímto transportem (čítajícím 31 osob) do koncentračního tábora Mauthausen. V KT Mauthausen byli umístěni v celách tzv. bunkru, kde čekali na popravu, která byla vykonána cca po deseti dnech tj. 26. ledna 1943. Ten den odpoledne bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře. Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutu mauthausenského bunkru výstřelem z malorážní pistole do týla.

Jméno Příjmení Rodné příjmení Portrét osoby Datum narození Poznámka[2]
Stanislav Albrecht 2. června 1908 Anthropoid
Františka Albrechtová Zeithamlová 4. září 1912 Anthropoid
Marie Burdová 4. února 1890 sokolský odboj, ukrývání Ladislava Vaňka
Vladislav Čaloun 11. prosince 1907 sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky
Oldřich Frolík 11. dubna 1909 Anthropoid
Barbara Frolíková Kvasničková 21. září 1910 Anthropoid
Karel Hejhal 8. září 1906 Anthropoid
Kateřina Hejhalová 13. prosince 1908 Anthropoid
František Hejl 3. července 1900 Anthropoid
Božena Hrnčiříková Plhalová 18. září 1906 sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů
Cecilie Jelínková 5. října 1904 sokolský odboj
Severin Krzák 12. června 1916 Intransitive
Antonín Oktábec 29. září 1905 Anthropoid
Karel Pavlík 19. října 1900 Silver A; Out Distance; Obrana národa
Emilie Pecháčková Putíková 21. prosince 1893 sokolský odboj; manželka Františka Pecháčka
Jaroslav Pechman mladší 1. května 1925 Anthropoid
Marie Pechmanová Bohuslavová 6. dubna 1902 Anthropoid; manžel Jaroslav Pechman starší spáchal sebevraždu před zatčením
Václav Pokorný 5. srpna 1875 příbuzný Pechmanových
František Silovský 15. listopadu 1888 sokolský odboj
Františka Sívková Valčíková 25. března 1917 (Sivková ???); Silver A; sestra Josefa Valčíka
Marie Svatošová Soviková 6. října 1904 (Sovíková ???); Anthropoid; Out Distance
Jan Svoboda 2. září 1900 Anthropoid
Helena Šedová Burdová 30. července 1911 sokolský odboj, manžel kapitán Alois Šeda ve Velké Británii
Augustin Šenold 24. ledna 1902 sokolský odboj
Eržika Šenoldová Šimčisková 22. ledna 1910 sokolský odboj
Bedřich Šilar 2. srpna 1897 Intransitive
Marta Šilarová 2. října 1905 Intransitive
Josefa Vaňková Sekáčová 18. března 1912 (Josefina ???); sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky
Jan Vojtíšek 6. května 1885 Out Distance; Steel
Josef Zemánek 5. prosince 1908 sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky
Božena Zeyvalová Vaněčková 9. března 1887 sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů

Popravený 3. února 1944

František Pecháček

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Královy [online]. Mauthausen webnode cz [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 80 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 18, 36, 41, 42. 

Literatura

Související články

Zdroj