Soběslav Sobek
| doc. MUDr. Soběslav Sobek | |
|---|---|
| Narození |
29. září 1897 Brno  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
24. října 1942 (ve věku 45 let) koncentrační tábor Mauthausen  Německá říše
|
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | vysokoškolské |
| Alma mater | Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze |
| Povolání | plicní lékař |
| Nábož. vyznání | Římskokatolická církev |
| Choť | Marie Sobková |
| Rodiče | Bohumil a Božena Sobkovi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Soběslav Sobek (29. září 1897[1]Brno – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český plicní lékař a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Život
Civilní život
Soběslav Sobek se narodil 29. září 1897 v Brně v rodině Bohumila a Boženy Sobkových, vyrůstal v Ledči nad Sázavou. Absolvoval reálné gymnázium v Kroměříži, na kterém v roce 1916 maturoval. Mezi lety 1918 a 1924 studoval na pražské Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a během studií se seznámil se svou budoucí manželkou Marií Trösterovou. Stal se plicním lékařem a po studiích pracoval Zemské plicní léčebně v Pasece, následně pak několik měsíců v Zemském ústavu pro choromyslné ve Šternberku, dále Masarykově plicní léčebně v Květnici (1925-1937), externě v plicním sanatoriu v Tatranských Matliarech, jako první ředitel Masarykova sanatoria ve Vyšných Hágách (zasloužil se již o budování a technické vybavení) a v plicním ambulatoriu Ústředního svazu nemocenských pojišťoven v Praze. Zabýval se plicní tuberkulózou a ambulantní léčbou pneumotoraxu. Jako první v Československu upozornil na metodu nepřímé fotografie ze štítu a zdokonalil poslechové i rentgenologické vyšetřování. Byl redaktorem časopisu Rozhledy v tuberkulose a byl činný v Ústředí Masarykovy ligy proti tuberkulóze v Praze.
Protinacistický odboj
Právě působení v Ústředí Masarykovy ligy proti tuberkulóze přivedlo Soběslava Sobka do řad odbojářů. Jako revizor účtů zde pracoval Jan Sonnevend, který ho požádal, aby pro jednoho z vykonavatelů atentátu na Reinharda Heydricha Jana Kubiše, který měl zraněné oko, opatřil očního lékaře. Soběslav Sobek pro tento úkol získal Miladu Frantovou, která Kubišovi oko ošetřila a následně ho docházela kontrolovat i do krypty chrámu svatého Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě, kde se spolu s dalšími po atentátu ukrýval. Stejně jako mnohým dalším se všem třem stala osudnou zrada Karla Čurdy, po které následovala vlna zatýkání. Soběslav Sobek byl zatčen v červenci 1942 i s manželkou Marií. Oba byli po věznění v Praze a v Terezíně byli dne 29. 9. 1942 stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, dne 23. října 1942 převezeni do koncentračního tábora Mauthausen a o den později zastřeleni společně s dalšími spolupracovníky a rodinnými příslušníky atentátníků při fingované zdravotní prohlídce. Společně s nimi byli popraveny i Milada Frantová a manželka Jana Sonnevenda Marie. Jan Sonnevend byl popraven již 4. září na Kobyliské střelnici.
Posmrtná ocenění
- Soběslav Sobek byl po skončení druhé světové války in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.
- Dne 24. října 1946 byla Soběslavu Sobkovi v Domě Masarykovy ligy proti tuberkulose v Praze 5, náměstí Kinských 2 odhalena pamětní deska.
- Dne 19. prosince 1946 byla Soběslavu Sobkovi in memoriam udělena venia legendi pro obor ftiseologie.
- Pamětní deska byla Soběslavu Sobkovi odhalena ve vestibulu ústavu ve Vyšných Hágách.
- Pamětní deska manželům Sobkovým byla odhalena v jejich bydlišti v Italské ulici 36/25 na pražských Vinohradech[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17011, sn. 210 [online]. MZA [cit. 2022-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska manželů Sobkových na stránkách Encyklopedie Prahy 2
Externí odkazy
