Portál:Druhá světová válka

Bitva u Stalingradu (podzim 1942 – zima 1943) neboli Stalingradská bitva představuje společně s Bitvou před Moskvou (1941) a Bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě. Bitva byla vedena o Stalingrad, klíčové město na dolním toku řeky Volhy. Rudá armáda v ní dosáhla historické vítězství, když nejprve obklíčila a posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního maršála F. Pauluse a připravila Wehrmachtu významné materiální i lidské ztráty, které byly jednou z příčin ústupu německých vojsk z oblasti Donu, Kavkazu a Kubáně. Ztráty obou stran dosáhly 2 milionů z řad vojáků i civilistů.

Bílá růže (německy die Weiße Rose) byla nenásilná protinacistická skupina složená převážně z členů akademické obce Mnichovské university, která v letech 1942 a 1943 v Mnichově rozšiřovala letáky a antifašistická hesla. Odpor Bílé růže proti Hitlerovu režimu byl motivován morálně a křesťansky; šest letáků, které se jí podařilo rozšířit, poukazovalo na zločiny nacismu proti Židům a okupovaným národům, ukazovalo spoluvinu Němců na těchto činech a vybízelo občany k odporu proti zločinné vládě.

Po odhalení činnosti skupiny úřady bylo v roce 1943 popraveno stětím šest jejích hlavních členů: 22. února studenti Sophie Schollová, její bratr Hans Scholl a Christoph Probst, 13. července student Alexander Schmorell, profesor Kurt Huber a 12. října student Willi Graf.

Zofia Kossak-Szczucka (roz. Zofia Kossak, z prvního manželství Szczucka, z druhého manželství Szatkowska; 10. srpna 1889, Kośmin - 9. dubna 1968 Bílsko-Bělá) byla polská spisovatelka, novinářka, odbojářka a katolická aktivistka.

Je považována za jednu z nejvýznamnějších polských spisovatelek 20. století, v oblasti historického románu pak za jednoho z nejlepších autorů vůbec. Její díla, z nichž nejznámější jsou romány Krzyżowcy (1935), Król trędowaty (1936) a Bez oręża (1937), byla přeložena do 16 jazyků.

Za druhé světové války byla klíčovou osobností polského protinacistického odboje, snažila se spojovat úsilí jeho jednotlivých frakcí a byla hlavní iniciátorkou a organizátorkou jeho pomoci Židům. Založila obojové organizace Front Odrodzenia Polski, Provizorní radu pro pomoc Židům a Żegotu.

Po válce uprchla před komunistickým režimem z Polska, v roce 1957 se vrátila, nicméně její dílo bylo komunisty potlačováno. V roce 1982 obdržela od Jad vašem posmrtně titul spravedlivá mezi národy.

Kvalitní články:
Třída Furutaka – Rjúdžó (1931) – USS Hornet (CV-8) – 127mm kanón typu 88 a 89 – Goliath (lehký nosič nálože) – Pankrácká sekyrárna – Přepadení celnice v Habarticích – Sudetoněmecký sbor dobrovolníků – Židé v Protektorátu Čechy a Morava – Koncentrační tábor Mauthausen – Nankingský masakr – Werner Mölders

Články k úpravě:
Amín al-Husajní – Bitva u Midway – Invaze do Polska (1939) – Maďarská okupace Podkarpatské Rusi – Válka v Tichomoří – Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 – Židovská brigáda

Články k rozšíření:
Bílá růže – Claus Schenk von Stauffenberg – Druhá bitva o Atlantik – Eduard Dietl – Boje v jihovýchodní Asii během druhé světové války – Italské tažení – Západní fronta (druhá světová válka)

Články k vytvoření:

Barmské tažení – Bitva v Porúří – Filipínské tažení (1944–1945) – HMS Cossack (F03) – Seznam protinacistických organizací – Bitva u Prochorovky – Konvoj PQ 17

Centrum Drážďan po spojeneckém bombardování v únoru 1945.

„	V moderní době vyhraje válku ten, kdo bude mít větší množství lepších strojů.	“
— Josif Vissarionovič Stalin

archiv »

1940

• 15. února – Rudá armáda prolomila hlavní pozice Mannerheimovy linie v bitvě u Summy, na Karelské šíji.
• 16. únor – HMS Cossack abordáží německého tankeru Altmark v norských výsostných vodách zachraňuje 299 britských námořníků z lodí potopených kapesní bitevní lodí Admiral Graf Spee

1941

• 3. února – Nacisté dosazují do Pierra Lavala do pozice premiéra okupované Vichistické Francie
• 6. února – Britské jednotky obsazují Benghází. Generál-poručík Erwin Rommel byl jmenován velitelem Afrika Korps.
• 8. února – Sněmovna reprezentantů schválila Zákon o půjčce a pronájmu.
• 19. února – Swansea v jižním Walesu byla zdevastována třídenním nočním bombardováním Luftwaffe. Nálet si vyžádal 230 obětí.

1942

• 2. února – Z rozkazu prezidenta Roosevelta byli všichni občané Spojených států japonského původu internování v táborech.
• 11. února – operace Cerberus, silná německá eskadra opustila Brest a proplula průlivem La Manche do severoněmeckých přístavů
• 15. února – Singapur kapituluje
• 19. února – Japonci bombardovali australský Darwin
• 24. února – Propaganda: Začíná vysílat Hlas Ameriky.
• 28. února – Bitva v Jávském moři spojenecké námořní síly ABDACOM byly zničeny při pokusu odvrátit japonskou invazi do Holandské východní Indie.

1943

• 2. února – Bitva u Stalingradu končí kapitulací zbytků německé 6. armády. Postup Nacistů na východě byl zataven. Přes 800 000 vojáků osy bylo zabito nebo zajato.
• 8. února – Bitva o Guadalcanal končí po sedmiměsíčních bojích stažením japonských sil z ostrova.
• 16. února – Sověti dobývají Charkov začíná Třetí bitva o Charkov.
• 18. února – Členové protinacistické skupiny Bílá růže jsou zatčení. Joseph Goebbels vyhlašuje Spojencům Totální válku
• 27. února – Norské komando SOE úspěšně sabotovalo výrobu těžké vody v Norském Telemarku.

1944

• 3. února – Americké jednotky obsadily atol Kwajalein.
• 15. února – Bitva o Monte Cassino: Klášter na vrcholu Monte Cassino je zničen spojeneckým náletem.
• 17. února – 22. divize Námořní pěchoty se vylodila na atolu Eniwetok.
• 23. února – Čečenci a Ingušové byli nuceně deportování do Střední Asie.

1945

• 3. února – Americké síly osvobodily filipínskou Manilu.
• 3. února – Západokarpatská operace: Sovětské a Československé síly zabředly do těžkých bojů u Liptovského Mikuláše.
• 4. až 11. února – Proběhla jaltské konference.
• 13. února – Rudá armáda dobývá Budapešť
  RAF a USAF začínají s bombardováním Drážďan.
• 19. února – Kolem 30 000 námořní pěšáků se vylodilo na Ivodžimě
• 23. února – Němečtí obránci Poznaně se vzdávají Rudé armádě a Polské lidové armádě