Eduard Dietl

Eduard Dietl
Narození	21. červenec 1890 Bad Aibling, Bavorsko
Úmrtí	23. červen 1944 (53 let) Hartberg, Štýrsko
Vojenská kariéra
Hodnost	Generaloberst (Generálplukovník)
Doba služby	1909–1944
Sloužil	Německá říše Německá říše (do roku 1918) Německá říše Německá říše (do roku 1933) Třetí říše
Složka	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht (do roku 1945)
Jednotka	Bayerische-Infanterie-Regiment Nr. 5 Bayerische-Infanterie-Brigade Nr. 7
Velel	3. horská divize Skupina Narvik Horský armádní sbor Norsko Armáda Laponsko 20. horská armáda
Války	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy	Operace Weserübung Bitva o Narvik
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi a meči Zlatý stranický odznak
Podpis
multimediální obsah na Commons

Eduard Wohlrath Christian Dietl (21. července 1890 – 23. června 1944) byl veterán první světové války a německý generál Wehrmachtu za druhé světové války, který dosáhl hodnosti generálplukovník. V červnu 1944 zemřel při letecké havárii. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně rytířského kříže s dubovou ratolestí a meči.

Život

Eduard Dietl byl synem finančního rady Eduarda Dietla a jeho manželky Liny, rozené Holzhausen. Maturoval 1909 na gymnáziu v Rosenheimu. 1. října 1909 nastoupil jako kadet k 5. pěšímu pluku "Velkovévoda Ernst Ludwig Hesse" bavorské armády v Bamberku.

Dietl navštěvoval od října 1910 do srpna 1911 vojenskou školu v Mnichově a byl  26. října 1911 povýšen na poručíka. Od října 1911 byl velitelem čety 5. pěšího pluku a v srpnu 1914 se stal adjutantem I. praporu. Za první světové války byl nasazen na západní frontě, kde byl v říjnu roku 1914 a rovněž v říjnu roku 1918 zraněn. V lednu 1915 přešel do rezervního praporu 1. bavorského pěšího pluku a v březnu 1915 do rezervního praporu 5. pěšího pluku. Potom byl pobočníkem prvního polního praporu. Dne 9. července 1915 byl povýšen na poručíka. V listopadu 1916 byl přidělen jako pobočník 2. 7. bavorského pěší brigády. V říjnu 1917 se stal pobočníkem 5. pěšího pluku a v prosinci 1917 pobočníkem 7. pěší brigády.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

• Gefreiter - 29. leden 1910
• Unteroffizier - 11. březen 1910
• Fähnrich - 4. květen 1910
• Leutnant - 26. říjen 1911
• Oberleutnant - 9. červenec 1915
• Hauptmann - 29. srpen 1919
• Major - 1. únor 1930
• Oberstleutnant - 1. únor 1933
• Oberst - 1. leden 1935
• Generalmajor - 1. duben 1938
• Generalleutnant - 1. duben 1940
• General der Gebirgstruppe - 19. červenec 1940
• Generaloberst - 1. červen 1942

Významná vyznamenání

• Rytířský kříž železného kříže (25. držitel) - 9. květen 1940
• Dubové ratolesti k Rytířskému kříži železného kříže (1. držitel) - 19. červenec 1940
• Meče k rytířskému kříži železného kříže (72. držitel) - 1. červenec 1944
• Finský řád kříže svobody I. třídy s hvězdou, dubovými ratolestmi a meči - 21. leden 1944
• Spona k pruskému železnému kříži I. třídy - 15. duben 1940
• Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - 24. září 1939
• Pruský železný kříž I. třídy - 3. září 1916
• Pruský železný kříž II. třídy - 16. září 1914
• Odznak za zranění ve stříbře - 1917
• Bojový odznak torpédoborce - 5. listopad 1940
• Armádní odznak horského vůdce - 28. duben 1931
• Medaile za východní frontu
• Zlatý stranický odznak - 30. leden 1943
• Narvický štít - 21. březen 1941
• Královský bavorský vojenský záslužný řád IV. třídy s meči a korunou - 18. červen 1918
• Královský bavorský vojenský záslužný řád II. třídy - 17. srpen 1933
• Jubilejní královská bavorská medaile prince Luitpolda (1. sv. válka)
• Velkovévodská hesenská medaile za statečnost - 16. říjen 1915
• Královské pruské služební vyznamenání (1. sv. válka)
• Sudetská pamětní medaile
• Medaile za Anschluss
• Kříž cti - 18. leden 1935
• Zmíněn ve Wehrmachtbericht - 10. červen 1940
• | | | Služební vyznamenání wehrmachtu od IV. do I. třídy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Dietl na Wikimedia Commons

Literatura

• Otto Freiherr von Waldenfels: Dietl, Eduard v: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 674 f

Zdroj