Claus Schenk von Stauffenberg

Claus Schenk von Stauffenberg
Claus Schenk von Stauffenberg
	Stauffenberg a Albrecht Mertz von Quirnheim. Snímek datován do června 1944.
Rodné jméno	Claus Philipp Maria Schenk Graf von Stauffenberg
Narození	15. listopad 1907 ; Jettingen, Německé císařství
Úmrtí	21. červenec, 1944; (zastřelen ve věku 36 let) ; Berlín, Třetí říše
Choť	Nina Schenk Gräfin von Stauffenberg (od 1933)
Děti	Berthold Maria Schenk Graf von Stauffenberg; Heimeran Schenk Graf von Stauffenberg; Franz Ludwig Schenk Graf von Stauffenberg; Valerie Ida Huberta Karoline Anna Maria Schenk Graf von Stauffenberg; Konstanze Schenk Graf von Stauffenberg
Rodiče	Alfred Schenk von Stauffenberg a Caroline Gräfin Schenk von Stauffenberg
Příbuzní	Berthold Schenk von Stauffenberg a Alexander Schenk Graf von Stauffenberg (sourozenci); Claus Philip Schenk Graf von Stauffenberg, Sebastion Schenk Graf von Stauffenberg a Gottfried Schenk Graf von Stauffenberg (vnoučata)
Vojenská kariéra
Hodnost	Oberst (Plukovník)
Doba služby	1926–1944
Sloužil	Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše
Složka	Reichswehr (do roku 1933); Wehrmacht (do roku 1944)
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Invaze do Polska; Bitva o Francii; Operace Barbarossa; Válka v Africe
Vyznamenání	Německý kříž ve zlatě; Železný kříž I. třídy; Železný kříž II. třídy
	multimediální obsah na Commons

Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.

Životopis

Claus Schenk von Stauffenberg pocházel ze staré šlechtické rodiny Stauffenbergů. V roce 1928 absolvoval jezdeckou školu v Hannoveru. V lednu 1943 byl povýšen na podplukovníka generálního štábu 10. obrněné divize, která se účastnila války v Africe. V dubnu 1943 byl těžce zraněn (při náletu přišel o oko, pravou paži a dva prsty na levé ruce). V polovině června 1944, poté, co se částečně zotavil ze svých zranění, se stal štábním důstojníkem velitelství Rezervní armády umístěného na Bendlerstrasse v Berlíně a k 1. červenci byl povýšen na plukovníka generálního štábu. Tato funkce mu umožnila účastnit se Hitlerových porad ve vůdcově hlavním stanu v Rastenburgu.

Aktivně spolupracoval s Kreisavským kroužkem i Národním výborem Svobodného Německa.

Byl ženatý, manželka Nina Schenk, hraběnka von Stauffenberg, měli spolu 5 dětí:

Berthold Maria Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1934),
Heimeran Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1936),
Franz-Ludwig Schenk, hrabě von Stauffenberg (narozen 1938),
Valerie Ida Huberta Karoline Anna Maria Schenk, hraběnka von Stauffenberg (narozena 1940, zemřela 1966),
Konstanze Schenk, hraběnka von Stauffenberg (narozena 1945).

Atentát na Hitlera

20. července 1944 po šesté hodině ranní opustil hrabě von Stauffenberg Berlín a v 10:15 jeho letoun přistál ve městě Kętrzyn (tehdejší Rastenburg ve Východním Prusku). Podařilo se mu umístit kufřík s bombou v konferenční místnosti a ve 12:42 se ozvala exploze. Stauffenberg, domnívaje se, že atentát byl úspěšný, se vrátil do Berlína, kde vedl pokus o převrat jako náčelník protihitlerovského povstaleckého štábu. Zprvu se operace Valkýra (jejíž částí bylo zajištění vládního okrsku v Berlíně) dařila. Protože však na pozici velitele tzv. Záložní armády byl ponechán fanatický nacista a protože Hitler atentát přežil, puč nevyšel. Schenk von Stauffenberg byl zatčen a zastřelen popravčí četou pozdě v noci 20. července nebo brzy ráno 21. července 1944.