Milín

Milín
Znak obce MilínVlajka obce Milín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Příbram
Obec s rozšířenou působností Příbram
(správní obvod)
Okres Příbram
Kraj Středočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°37′55″ s. š., 14°2′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 2 248 (2023)[1]
Rozloha 24,13 km²[2]
Nadmořská výška 547 m n. m.
PSČ 262 31, 262 63
Počet domů 587 (2021)[3]
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa obecního úřadu 11. května 27
26231 Milín
obecmilin@volny.cz
Starosta Ing.Vladimír Vojáček
Oficiální web: www.milin.cz
Milín
Milín
Další údaje
Kód obce 540757
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Milín, bývalý městys, se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 7 km jižně od Příbrami. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Území obce se skládá ze dvou nesousedících částí, osada Kamenná je exklávou.

Historie

Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336.

Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945. Na území obce proběhly poslední bojové operace druhé světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. na 12. května 1945.

Obecní správa

Části obce

Obec Milín se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích:

  • Milín (i název k.ú.)
  • Konětopy, asi 2 km severozápadně od Milína na katastrálním území Konětopy u Příbramě. K Milínu připojeny roku 1976.[4]
  • Kamenná, 4 km západně od Milína na katastrálním území Kamenná u Příbramě. Mezi Milínem a Kamennou leží obec Lazsko, Kamenná je tak exklávou obce Milín.
  • Buk, asi 2 km severovýchodně od Milína na katastrálním území Milín. V roce 1939 patřila osada ke dvěma obcím: severní část k obci Konětopy, jižní část k obci Milín[5]
  • Stěžov, 4 km severovýchodně od Milína na stejnojmenném katastrálním území. K Milínu připojen roku 1979.[6] Od Milína je oddělen osamostatnělými Raděticemi, katastrálním územím se s Milínem stýká jen krátkou hranicí v oblasti Buku.
  • Rtišovice (2,5 km jihovýchodně od Milína) na stejnojmenném katastrálním území. K Milínu byly připojeny někdy v době integrace obcí.[7]

K Milínu patří také vesnice Slivice, která byla odedávna její farní osadou. Nemá ale status místní části, je základní sídelní jednotkou obce, zdejší popisná čísla patří přímo k Milínu. Nachází se asi 1,5 km severozápadně od Milína, jižně od Konětop na katastrálním území Milín.

V minulosti bylo k Milínu připojeno více vesnic, z nichž část se později opět osamostatnila. Od 1. ledna 1976 do 30. června 1990 k obci patřila i Lešetice. K 1. lednu 1980 byly k Milínu připojeny vsi jižně od Milína: Vrančice, Životice, Mýšlovice a Těchařovice. K datu voleb 24. listopadu 1990 utvořili občané Vrančic a Životic společnou obec Vrančice. K 1. lednu 1992 se k Vrančicím připojily i Mýšlovice.[8][9] Těchařovice, nacházející se nejjižněji z těchto čtyř osad, se osamostatnily. Roku 1990 se osamostatnily též Radětice (s osadou Palivo), takže Stěžov se stal téměř milínskou exklávou. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Životic a Mýšlovic na dvě části, a to na k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V k. ú. Mýšlovice byla oddělena část přináležející osadám Životice a Mýšlovice.

K Milínu patří i osada Kojetín.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Členství ve sdruženích

Milín je členem MAS Podbrdsko, z.s.[15]

Partnerská města

Společnost

V roce 1932 byly v městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[17]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar.
  • Služby (výběr): lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci.

V obci Kamenná (přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika.

Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[19] 6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky.

V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20] bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[21] družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.

Pamětihodnosti

  • Pseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen.
  • Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy druhé světové války v Evropě z roku 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy.
  • V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
  • Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží.
  • Zámek Kamenná – původně renesanční zámek ze 16. století. Dlouhodobá neúdržba vedla k propadu střech a stropů, ze zámku zbývají obvodové zdi.
  • Benzínová stanice v Milíně

Osobnosti

Osobnosti, které se zde narodily nebo působily:[22]

  • Dr. Emanuel Bořický (1840–1881), zakladatel české mineralogie a petrografie
  • Josef Valenta (1890–1945), řídící učitel a první milínský kronikář
  • prof. Bedřich Svatoš (1908–1990), spisovatel

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Územím obce procházejí silnice I/4 Praha - Dobříš - Milín - Strakonice, I/66 Příbram - Milín a II/174 Milín - Březnice - Lnáře.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Železniční nádraží Milín leží asi 1,5 km od obce.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, České Budějovice, Dobříš, Milevsko, Písek, Praha, Prachatice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vimperk, Vodňany, Volary.
  • Železniční doprava – V železniční stanici Milín zastavovalo denně 11 osobních vlaků.

Turistika

  • Cyklistika – Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Smolotely - Milín - Příbram - Hořovice.
  • Pěší turistika – Od nádraží Milín vychází turistická trasa modrá turistická značka Milín - Chraštice - Podholušice.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Osada Konětopy Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
  5. ↑ Osada Buk Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
  6. ↑ Osada Stěžov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., obec Milín
  7. ↑ Osada Rtišovice Archivováno 22. 2. 2015 na Wayback Machine., obec Milín
  8. ↑ Historie obce Vrančice, obec Vrančice, 2006 JA Acrus
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  14. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  15. ↑ Seznam členů MAS k 2.9.2020: [online]. maspodbrdsko.cz [cit. 2021-11-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Archivováno 31. 8. 2008 na Wayback Machine. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.
  17. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 931. (česky a německy)
  18. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 529. (česky a německy)
  19. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)
  20. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1493. (česky a německy)
  21. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603. (česky a německy)
  22. ↑ Archivovaná kopie. www.milin.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-03. 

Literatura

  • BAŠTÝŘ, Jiří, Václav TRANTINA a Jiří VOSTAREK. Milín - 900 let na Zlaté stezce: historie osad na Milínsku (Buk, Kamenná, Konětopy, Rtišovice, Slivice, Stěžov), kultura, sport. Milín: Obecní úřad Milín, 2001.
  • TRANTINA, Václav a Rastislav KORENÝ. Stěžov v průběhu staletí. Milín: Obecní úřad Milín, 2008. ISBN 978-80-254-2924-2.
  • VOSTAREK, Jiří. Milín - svědectví paměti: historie konce 2. světové války : dokumenty kronik. Poděbrady: Kompakt, 2005.
  • VOŠAHLÍK, Arnošt. Tam, kde skončila válka. Příbram: Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2005. ISBN 80-86937-10-0

Externí odkazy


Zdroj