Vimperk

Vimperk
Vimperské náměstí Svobody se zvonicí a kostelem
Vimperské náměstí Svobody se zvonicí a kostelem
Znak města VimperkVlajka města Vimperk
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Vimperk
Obec s rozšířenou působností Vimperk
(správní obvod)
Okres Prachatice
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°3′9″ s. š., 13°46′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 7 347 (2023)[1]
Rozloha 80,04 km²[2]
Nadmořská výška 694 m n. m.
PSČ 385 01
Počet domů 1 156 (2021)[3]
Počet částí obce 22
Počet k. ú. 16
Počet ZSJ 31
Kontakt
Adresa městského úřadu Steinbrenerova 6
385 17 Vimperk
urad@mesto.vimperk.cz
Starostka Ing. Jaroslava Martanová (STAN)
Oficiální web: www.vimperk.cz
Vimperk
Vimperk
Další údaje
Kód obce 550647
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vimperk (německy Winterberg) je historické město a druhé nejvýznamnější středisko okresu Prachatice v Jihočeském kraji, 25 km jihozápadně od Strakonic, na úpatí Boubína na Šumavě. Žije zde přibližně 7 300[1] obyvatel.

Město patrně vzniklo na Zlaté stezce, po které se do Čech dopravovala sůl. Je zde zámek, gotický kostel, svérázné svažité náměstí s městskou věží a zachovalé části městských hradeb. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Vimperk je výchozím bodem pro velkou část turistických výprav na Šumavu. Pro výrobu zde mívaly hlavní význam oděvní, polygrafické, sklářské ale hlavně dřevozpracující závody. Dnes je to především omezená tradiční polygrafická výroba, výroba měřicích přístrojů, kabelů a další menší závody.

Na severozápadním okraji města leží místní část Vimperk II, kde je zámek a městské centrum. Historická část leží na skalnatém ostrohu nad řekou Volyňkou, která ji chránila z jihu. Na severní straně je rovnoběžné údolí (dnes Pivovarská ulice), které město odděluje od zámku. Centrum tvoří silně svažité velké náměstí s radnicí, městskou věží a kostelem, dále malé náměstí, které je neoficiálním centrem, síť ulic kolem Pivovarské ulice a městský park.

Název

Mniši stavěli osady a pojmenovali je podle svých dřívějších domovů (Winterberg).[zdroj?] Český název vznikl zkomolením názvu německého. Antonín Profous původ názvu města vysvětluje tak, že se jedná o místo chladné; připomíná, že název Winterberg znamená v překladu Zimní hora.[4]

Historie

Město vzniklo jako kolonizační osada, nad níž v letech 1251–1260 vybudoval Purkart z Janovic hrad. Zakladatelem hradu byl pravděpodobně panovník. Zvíkovský purkrabí Purkart z Janovic, který je v roce 1264 uváděn s přídomkem z Vimperka, mohl být purkrabím i na Vimperku, který později od krále získal do manství nebo do vlastního majetku.[5][6] Osadu roku 1423 vypálili husité, v roce 1479 ji král Vladislav Jagellonský povýšil na město, které si pak postavilo mohutné hradby, zčásti dosud zachované. Od konce 13. do 17. století bylo město cílovou stanicí jedné ze tří větví Zlaté stezky, po níž se do Čech z Pasova dopravovala sůl. Stezka vstupovala do města brankou blízko horního (západního) konce náměstí (dnešní ulice Zlatá stezka). Z tohoto obchodu město zbohatlo a prosperovalo do roku 1637, kdy Ferdinand II. zakázal, aby se sůl z Rakouska dopravovala přes Bavorsko. Tím město ztratilo na významu a obchod se solí se přesunul do Českých Budějovic. Od roku 1395 patřilo město Kaplířům ze Sulevic a od roku 1494 Malovcům z Chýnova. Malovcové Vimperk ztratili svou účastí na protihabsburském povstání v roce 1547.

Pohled na historické město ze zámku

Roku 1484 pracoval ve Vimperku pasovský tiskař Johann Alacraw, takže Vimperk je po Plzni patrně druhým českým městem, kde se tiskly knihy. Dva z jeho latinských tisků jsou vystaveny v muzeu na zámku. Od roku 1563 patřil Vimperk Vilémovi z Rožmberka, od roku 1630 Eggenbergům a od roku 1798 až do vyvlastňování ve 20. století patřilo rodu Schwarzenbergů (tzv. Hlubocké větve). Roku 1855 založil zde Jan Steinbrener tiskárnu, která se zabývala hlavně tiskem modlitebních knih, kalendářů a později i dětských knih. Roku 1930 vytiskla přes 34 milionů kalendářů, přes 96 milionů modlitebních knih v mnoha jazycích a proslavila se zejména tiskem miniaturních bibliofilských knížek[7] a Koránů[8]. V současné době je objekt tiskáren z velké části opraven a nachází se v něm Penzion Volyňka.[9] Nakladatelství J. Steinbrenner bylo po roce 1945 přeneseno do hornorakouského města Schärdingu.

Roku 1900 měl Vimperk 314 domů, 464 obyvatel, kteří při sčítaní uvedli za svou řeč češtinu a 4225, kteří uvedli jako svou řeč němčinu.[10] V roce 1930 mělo město 4823 obyvatel, z toho 1185 Čechů. Roku 1904 velká část města vyhořela a domy na náměstí dostaly novou podobu.[11]

Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov – Kunžvart – Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3700 osob.[12]

Ve 20. století se město silně rozrostlo severovýchodním i jihovýchodním směrem, vznikl nový průmysl a velká kasárna. Rozvoj automobilismu ve druhé polovině století si vyžádal silniční průtah centrem města, silnice I/4 však historické město objíždí z jihu, údolím Volyňky.

Přírodní poměry

Klima je chladné a mírné, klasifikované jako vlhké kontinentální podnebí. Průměrná roční teplota ve Vimperku je 6,1 °C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 940 milimetrů.

Podnebí

Vimperk – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] −0,7 0,8 6,1 11,1 16,3 19,3 21 20,6 16,9 11,2 4,4 0,7 10,6
Průměrné denní minimum [°C] −7 −6,6 −2 −3 0,6 5,1 8,4 10,1 9,8 6,6 2,4 −1,4 1,9
Dní s deštěm 2 4 3 4 6 3 2 2 4 4 4 6 44
Zdroj: climate-data.org listopad 2019

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 6 656 7 224 7 751 8 320 8 768 8 172 8 674 5 288 6 073 6 657 7 257 8 090 8 281 7 487 7 185
Počet domů 615 682 707 757 780 802 912 858 719 719 768 802 964 1 080 1 156

Náboženský život

Související informace naleznete také v článku Římskokatolická farnost Vimperk.

Městská správa a politika

Části města

Členství ve sdruženích

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[15]

Hospodářství

Území kraje mělo vždy spíše rekreační charakter než charakter průmyslové oblasti.

Zemědělství a ostatní prvovýroba

  • Zemědělství a lesnictví
  • Zahradnictví
  • Pstruhařství

Průmysl

  • Rohde & Schwarz
  • OV Media
  • KH Střechy
  • Vimperská masna (zastavila výrobu 2017)
  • Strojírna Vimperk
  • Sklárna Meyr’s Neffe (1816–1922)

Služby

  • Nemocnice Penta Hospitals
  • Správa Národního parku Šumava
  • Lesy České republiky
  • Turistické informační středisko
Železniční stanice Vimperk

Doprava

Město leží na železniční trati Strakonice–Volary. Vimperské nádraží stojí ve východní části města a zastávku Vimperk zastávka západně od města. Přes Vimperk vede průtahem státní silnice I/4 z Prahy do Pasova, která se blízko nádraží kříží se silnicí II/145. Blízko je také autobusové nádraží s přímými spoji do Prachatic, Strakonic, Kašperských Hor, Českých Budějovic, do Prahy a dalších měst.

Společnost

Školství

  • Základní a mateřské školy
  • Střední škola
  • Školní restaurace
  • Základní umělecká škola
  • Všeobecné a sportovní gymnázium

Kultura

Sport

Festivaly

  • Majáles Vimperk
  • Vimperský Frňák
  • Dny evropského dědictví
  • NaturVision Vimperk

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vimperku.
Letecký pohled
  • Zámek, původně hrad, přestavěný v 16. a 17. století, v současnosti Národní kulturní památka. Roku 2009 prošel rozsáhlým zkoumáním archeologů a památkářů. V současnosti funguje především jako muzeum. Vzniknout by zde mělo mezinárodní Environmentální vzdělávací centrum.
  • Kostel Navštívení P. Marie je nepravidelné gotické trojlodí s jednou věží, původně ze 13. století, přestavěn 1365 a v 16. století znovu zaklenuta loď jednoduchou síťovou klenbou. Barokně byl kostel upraven v 18. století. Na hlavním oltáři z roku 1702 je také kamenná gotická socha Madony (kolem 1400), dřevěná Vimperská madona (kolem 1420) je v Národní galerii a v kostele je řada cenných barokních obrazů. Po stranách hlavního oltáře jsou dvě velké vitráže z konce 19. století, vytvořené Janem Zachariášem Quastem pro světovou výstavu ve Vídní a poté věnované kostelu. Jsou to obrazy Ježíše a Panny Marie bohatě zdobené rostlinnými a architektonickými prvky.
  • Městská zvonice z doby kolem 1500 s gotickým portálem a sgrafity, upravená roku 1909.
  • Stará radnice, barokní stavba s ozdobným průčelím.
  • Hřbitovní kostel svatého Bartoloměje ze 13. století má cenné nástěnné malby z druhé poloviny 15. století. Vnější vzhled byl upraven v 19. století.
  • Zbytky hradeb, zejména v západní části, se sedmi zachovanými baštami a Černou branou na cestě do zámku.[11]
  • Přírodní rezervace Radost
  • Památné stromy:
  • Naučné stezky v okolí Vimperka Chalupská slať, Pravětínský okruh, Sudslavická stezka, Povydří, Boubínský prales, Medvědí stezka, Jezerní slať, Mařský vrch – kamenné moře.
  • Křížová cesta
  • Kostel P. Marie
    Kostel P. Marie
  • Městská věž
    Městská věž
  • Stará radnice
    Stará radnice
  • Kostel sv. Bartoloměje, fresky
    Kostel sv. Bartoloměje, fresky
  • Objekt bývalých tiskáren
    Objekt bývalých tiskáren
  • Správa NP Šumava
    Správa NP Šumava
  • Městská knihovna
    Městská knihovna

Osobnosti

Galerie

  • Náměstí Svobody, severní strana
    Náměstí Svobody, severní strana
  • Náměstí Svobody, jižní strana
    Náměstí Svobody, jižní strana
  • Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na novém hřbitově
    Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na novém hřbitově
  • Kostel sv. Bartoloměje na starém hřbitově
    Kostel sv. Bartoloměje na starém hřbitově
  • Základní škola T. G. Masaryka v ulici 1. máje
    Základní škola T. G. Masaryka v ulici 1. máje
  • Srubové domy v Inocencově ulici
    Srubové domy v Inocencově ulici
  • Náměstí Svobody, jižní část s věží kostela Navštívení Panny Marie, zvonicí a radnicí
    Náměstí Svobody, jižní část s věží kostela Navštívení Panny Marie, zvonicí a radnicí
  • Steinbrennerova ulice
    Steinbrennerova ulice
  • Sídliště v severní části města
    Sídliště v severní části města
  • Nemocnice
    Nemocnice
  • Lípa u Brantlova dvora I
    Lípa u Brantlova dvora I
  • Lípa u Brantlova dvora II
    Lípa u Brantlova dvora II

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9, ISBN 978-80-7277-003-8. S. 593, 596. 
  6. ↑ LAVIČKA, Roman. Královská založení na jihu Čech : za vlády posledních Přemyslovců. 1. vyd. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2016. 335 s. ISBN 978-80-85033-74-8. S. 277. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.vimperk.cz [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-16. 
  8. ↑ https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/prachatice/1297-33461-vimperske-korany-se-vyvazely-do-celeho-nejen-arabskeho-sveta-.html
  9. ↑ [1]
  10. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Vimperk
  11. ↑ a b E. Poche (red.), Umělecké památky Čech IV., str. 230–236.
  12. ↑ STARÝ, Václav. První autobusy na Šumavě. Jihočeská pravda. 1986-02-14. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Udělené symboly – Vimperk [online]. 2007-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • MODLITBOVÁ, Veronika. Vimperk v pozdním středověku: Pramenná sonda k dějinám poddanského města. [s.l.]: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2014. Dostupné online. Bakalářská práce. 
  • Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vimperk, s. 230–234. 
  • Ottův slovník naučný, heslo Vimperk. Sv. 26, str. 712.
  • Josef Puhani (1878-1947): "Chronologische Notizen zur Geschichte von Winterberg und Umgebung, 1195-1926 [Chronological Notes on the History of Vimperk and Its Surroundings, 1195-1926]"; http://www.kohoutikriz.org/priloha/puhan.php ; http://www.kohoutikriz.org/data/w_puhan.php
  • SLÁMOVÁ, Kateřina. Toponyma v katastru Vimperka a okolí. [s.l.]: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014. Dostupné online. Bakalářská práce. 

Externí odkazy

Město Vimperk

k. ú. Vimperk (Vimperk I • Vimperk II část • Vimperk III část • U Sloupů • Skláře malá část • Hrabice malá část) • k. ú. Pravětín (Pravětín • Vimperk III malá část) • k. ú. Veselka u Vimperka (Veselka) • k. ú. Arnoštka (Arnoštka) • k. ú. Skláře u Vimperka (Skláře část) • k. ú. Solná Lhota (Solná Lhota • Korkusova Huť malá část) • k. ú. Korkusova Huť (Korkusova Huť část) • Klášterec (k. ú. Klášterec u Vimperka • k. ú. Huťský Dvůr) • k. ú. Lipka u Vimperka (Lipka) • k. ú. Michlova Huť (Michlova Huť) • k. ú. Hrabice (Hrabice část) • k. ú. Křesanov (Křesanov • Cejsice • Modlenice) • k. ú. Výškovice u Vimperka (Výškovice • Vnarovy • Sudslavice) • k. ú. Bořanovice u Vimperka (Bořanovice) • k. ú. Boubská (Boubská • Vimperk III část)

Zdroj