Čkyně

Čkyně
Obecní úřad a knihovna
Obecní úřad a knihovna
Znak obce ČkyněVlajka obce Čkyně
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Vimperk
Obec s rozšířenou působností Vimperk
(správní obvod)
Okres Prachatice
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°6′54″ s. š., 13°49′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 568 (2023)[1]
Rozloha 20,68 km²[2]
Nadmořská výška 523 m n. m.
PSČ 384 81
Počet domů 545 (2021)[3]
Počet částí obce 7
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa obecního úřadu Čkyně 2
384 81 Čkyně
info@ouckyne.cz
Starostka Stanislava Tůmová
Oficiální web: www.ckyne.cz
Čkyně
Čkyně
Další údaje
Kód obce 550167
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čkyně (německy Tschkin, Kieselhof) se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, zhruba 7,5 km severovýchodně od Vimperka a obdobně daleko na jihozápad od Volyně. Leží v Šumavském podhůří (podcelek Vimperská vrchovina, okrsek Vacovská vrchovina), na levém břehu řeky Volyňky při ústí Nahořanského potoka. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.

Historie

Přesné datum vzniku Čkyně nelze stanovit, protože se nezachovaly žádné spolehlivé prameny. Základy vzniku obce Čkyně lze nicméně položit do 13. století, kdy došlo k rozsáhlé výstavbě řady nových osad v Čechách a na Moravě. Tehdejší feudální majitelé hledali nové zdroje příjmů v důsledku přechodu od naturální renty k rentě peněžní. Jedním ze zdrojů se stalo zakládání měst, městeček a vesnic, do kterých přešli první osídlenci, kteří budovali základy svých domů, káceli les a zřizovali pole, na kterých pěstovali obilí a další rostlinné produkty. V první polovině 13. století došlo k výstavbě tvrze, která tvořila základ příští vesnice Čkyně, jež obdržela název podle osobního jména Ček.

Pomník obětem první světové války

Nejstarší známá písemná zpráva o existenci Čkyně se zachovala náhodně z roku 1243.[4] Tehdy český král Václav I. byl se svou vojenskou družinou v Písku, kam se dostavili šlechtici ze širokého okolí. Jejich přítomnost se projevila také při jejich výčtu při vydání některých významných listin. Král Václav I. potvrdil řádu sv. Jana Jeruzalémského (později maltézskému) ve Strakonicích v držení několik vesnic. Na konci listiny jsou uvedena jména svědků, kteří se zúčastnili vydání této listiny. Mezi nimi se uvádějí Konrád z Janovic, Bedřich se syny ze Čkyně (Fridricus cum filiis de Skin) a další šlechtici. S postupným růstem osídlování vznikly další vesnice v okolí Čkyně.

Písemnými prameny je doložena existence těchto míst: Bošice, Budilov, Onšovice (1315), Lčovice (1321), Horosedly (okolo roku 1400). Teprve ze 16. století jsou doloženy Předenice, Spůle (1544) a Záhoříčko (1545). Český král Ferdinand I. dne 21. května 1537 povýšil dosavadní vesnici Čkyně na městečko, které získalo právo pečetit své vydané písemnosti zeleným voskem, mohlo užívat svůj vlastní městský znak, konat týdenní trhy v sobotu a dva výroční trhy ročně – na den sv. Maří Magdaleny a sv. Mikuláše. Městečko Čkyně mělo odvolací právo do Sušice.

Během roku 1742 se zde střetla francouzská vojska s armádou královny Marie Terezie.[5] Od července 1920 do září 1924 zde byla dislokována náhradní rota 4. hraničářského praporu.[6]

Pamětihodnosti

  • Kostel svaté Máří Magdaleny
  • Sovův vodní mlýn, Onšovice č.p. 35[7]
  • Zámek Čkyně[8]
  • Židovský hřbitov na jih od obce
  • Synagoga, která patří mezi poslední dochované venkovské stavby svého druhu v Čechách,[5] a kočárovna[9]
  • Venkovský dům Čkyně č.p. 54[10]
  • Kaple sv. Jana a Pavla, Spůle[11]
  • Svatý Jan Nepomucký, ochránce před povodněmi, na mostě přes Nahořanský potok
  • Hasičská zbrojnice se znakem hasičů a památnou deskou Václavu Chladovi, strážmistru padlému 5. května 1945
  • Pomník osvobození (stavitel: Pavel Šlemar)[12]
  • Pomník farníků padlých v 1. světové válce, na hřbitově ve Čkyni[13]

Osobnosti

  • prof. MUDr. Marie Pešková, DrSc. (1935–2008), přednostka I. chirurgické kliniky fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze
  • Jan Preisler, římskokatolický kněz, zavražděn roku 1995
  • Štěpán Vlk (1894–1973), básník a spisovatel
  • Alois Zucker (1842–1906), právník a politik

Přírodní poměry

Přírodní památky

Na území obce v katastrálním území Onšovice u Čkyně jsou přírodní památky:

Podnebí

Klima je chladné a mírné. Srážky ve Čkyni jsou značné, srážky i během nejsuššího měsíce. Klima je zde klasifikováno jako vlhké kontinentální podnebí. Průměrné teploty jsou nejvyšší v červenci, kolem 17,0 °C. Průměrná roční srážka je 818 mm.

Čkyně – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 0,2 1,9 7,5 12,7 17,8 20,8 22,7 22,1 18,4 12,4 5,4 1,7 12,0
Průměrné denní minimum [°C] −6,1 −5,6 −2,0 1,7 6,2 9,6 11,3 10,9 7,5 3,2 −0,6 −3,7 2,7
Dní s deštěm 62 49 54 52 82 91 101 89 66 52 52 68 818
Zdroj: climate-data.org říjen 2019

Obecní správa a politika

Členění obce

Hospodářství

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří:

  • Aptar Čkyně
  • Dřevostroj Čkyně
  • KMP

Doprava

Obcí probíhá železniční trať 198 (Strakonice – Vimperk – Volary), na níž je zde situována stanice Čkyně. Ve Čkyni se též kříží silnice I/4 (Praha – Strakonice – Volyně – Vimperk – Strážný) se silnicí II/171 (Čkyně – Vacov – Strašín – Sušice – Janovice nad Úhlavou).

Společnost

Školství

  • Základní a mateřská škola

Kultura

Sport

  • Multifunkční hřiště
  • Fotbalové hřiště

Festivaly

  • Tradiční čkyňská pouť
  • Šalom

Galerie

  • Kostel svaté Máří Magdaleny
    Kostel svaté Máří Magdaleny
  • Zámek Čkyně
    Zámek Čkyně
  • Židovský hřbitov
    Židovský hřbitov
  • Bývalá synagoga
    Bývalá synagoga

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Díl 1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 317. 
  5. ↑ a b KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s. 
  6. ↑ FIDLER, Jiří. Encyklopedie branné moci Republiky československé, 1920-1938. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-256-2. S. 95. 
  7. ↑ Sovův vodní mlýn - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ zámek - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ synagoga a kočárovna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ venkovský dům - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ kaple sv. Jana a Pavla - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pomníky Velké války na jihu Čech. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18. 
  13. ↑ Čkyně | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj