Alois Zucker

prof. JUDr. Alois Zucker
Alois Zucker (1886)
Alois Zucker (1886)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1891
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1884 – 1885
Předchůdce Emil Ott
Nástupce Antonín Randa
Ve funkci:
1896 – 1897
Předchůdce Leopold Heyrovský
Nástupce Jaromír Čelakovský
Stranická příslušnost
Členství Český klub
(staročeši)
Narození 4. července 1842
Čkyně
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. října 1906 (ve věku 64 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Karlo-Ferdinand. univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Zucker (4. července 1842 Čkyně[1] – 1. října 1906 Praha[2]) byl rakouský právník, vysokoškolský profesor a politik z Čech, ve 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Pocházel z židovské rodiny ze Čkyně. Hlásil se k české národnosti.[3]

Roku 1867 vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde se roku 1870 habilitoval. Předtím působil jako advokát a rychle si získal renomé jako právní zástupce v trestních věcech. V roce 1874 byl jmenován mimořádným a roku 1881 řádným profesorem trestního práva na této škole. V roce 1885 a 1897 byl děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, v roce 1883, 1884, 1886 a 1898 proděkanem. Patřil mezi odborníky na kriminologii. Publikoval ve světovém odborném tisku. Napsal řadu odborných studií. Odmítal trest smrti.[4][5] Byl také členem Královské české společnosti nauk a České akademie.[3]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii městskou v Čechách, obvod Litomyšl, Polička atd.[6] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Dr. Alois Zucker, c. k. univerzitní profesor, bytem Praha.[7]

Na Říšské radě se přidal k Českému klubu, který od konce 70. let sdružoval staročechy, mladočechy, českou konzervativní šlechtu a moravské národní poslance.[8] Sám patřil mezi staročechy. Neúspěšně navrhl nový trestní zákoník.[5]

Zemřel náhle v říjnu 1906 na Zlíchově u Prahy, kam si vyjel na výlet lodí. Když se blížil ke konci své procházky, stihla ho u přístaviště parníků nevolnost. Pověřil ještě kolemjdoucího, ať vyřídí manželce, aby pro něj poslala rodinného lékaře. Brzy ovšem zemřel. V posledních letech trpěl plicní nemocí, která ale byla lékaři stabilizována. Příčinou úmrtí byl astmatický záchvat.[4][5]

Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-19. 
  2. ↑ Národní archiv, Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, matrika zemřelých v Praze 1906, inv. č. 2802, s. 136
  3. ↑ a b Společnost pro obnovu židovské synagogy ve Čkyni [online]. synagoga-ckyne.cz [cit. 2015-09-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Dvorní rada a universitní profesor.... Národní listy. Říjen 1906, roč. 46, čís. 271, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Prof. dr. Alois Zucker. Národní politika. Říjen 1906, roč. 24, čís. 271, s. 5. Dostupné online. 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&page=486&size=45
  8. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Externí odkazy

Zdroj